Čeština - 4. třída

Shoda podmětu s přísudkem

Psi štěkali, stromy šuměly, kočky mňoukaly, kuřata pípala. Koncovku příčestí určuje rod podmětu: mužský životný -i, mužský neživotný a ženský -y, střední -a.

Koncovky podstatných jmen

V koncovce podstatného jména rozhoduje vzor a pád: s kamarády jako s pány, ale s hasiči jako s muži. Urči rod, najdi vzor a dosaď ho do stejného pádu.

Velká písmena - mix

Velké písmeno patří vlastnímu jménu, tedy jménu jedné osoby, místa, instituce nebo svátku. Ve víceslovném názvu je velké první slovo a ta další, která jsou sama jménem.

Diktát pro 4. třídu

Text jako z diktátu ve 4. třídě: vyjmenovaná slova a předpona vy-, od- se píše vždy s d, bje a vje jen po předponě ob- a v-, ú i po předponě ne- a velké písmeno u hor, řek, měst a svátků.

Najdi chybu ve větě

V každé větě je jedno slovo napsané špatně. Klepni na něj a uvidíš, jak se píše správně a proč. Chyby se schovávají ve vyjmenovaných slovech, po tvrdých a měkkých souhláskách, v bě, pě, vě, ú a ů, v párových souhláskách, ve velkých písmenech, v mě a mně, ve shodě a v koncovkách.

Rod podstatných jmen

Rod poznáš tak, že před slovo dáš ten, ta, nebo to: ten hrad, ta píseň, to kuře. U rodu mužského se ještě ptáš, jestli je to živá bytost, člověk nebo zvíře (pán, pes), nebo věc (hrad, strom).

Pády podstatných jmen

Kdo, co, koho, čeho, komu, čemu... Ve větě je podtržené podstatné jméno a ty určíš, v jakém je pádě. Pomůže se zeptat celou větou.

Podmět a přísudek

Podmět najdeš otázkou kdo, co? a přísudek otázkou co dělá? Podmět nemusí stát na začátku věty: Na stromě sedí vrabec - kdo sedí? vrabec.

Synonyma a antonyma

Synonyma neboli slova souznačná znamenají skoro totéž (veselý a radostný), antonyma neboli slova protikladná znamenají opak (veselý a smutný). Jedno slovo může mít podle významu i víc antonym: starý dům je opak nového, starý pán opak mladého.

Přísloví a rčení

Přísloví je celá věta, která radí nebo poučuje: Bez práce nejsou koláče. Rčení celá věta není, dává se do věty: Honza má máslo na hlavě. Ani jedno se nebere doslova, máslo na hlavě nikdo opravdu nenosí.

Předpona, nebo předložka?

Předložka je samostatné slovo a píše se zvlášť: do lesa, na stole. Předpona je část slova a píše se dohromady: doběhl, napsal. Poznáš to tak, že mezi předložku a slovo se vejde další slovo: do velkého lesa.

Slova jednoznačná, mnohoznačná, homonyma

Jednoznačné slovo má jen jeden význam (tužka). Mnohoznačné má víc významů, které spolu souvisí: noha stolu se podobá noze člověka. Homonyma se píšou i vyslovují stejně, ale jejich významy spolu nesouvisí: los v lese a los v tombole.

Stavba slova

Kořen je část, kterou mají společnou všechna příbuzná slova: les, lesník, lesní. Předpona stojí před ním, přípona za ním, a koncovka na konci se mění, když slovo skloňuješ.