Velká písmena: kdy se píše velké písmeno

Velké písmeno se píše na začátku věty a u vlastních jmen, tedy u jmen jedné určité osoby, zvířete, místa, instituce, svátku nebo knihy: Alík, Brno, Vltava, Národní divadlo, Vánoce. Obecná jména jako pes, město nebo řeka zůstávají malá, a malé jsou i dny, měsíce, jazyky a přídavná jména na -ský. Když má název víc slov, je velké první slovo a z dalších jen ta, která jsou sama vlastním jménem: Česká republika, Jizerské hory, ale Vysoké Tatry a Ústí nad Labem.

Velká písmena ve jménech lidí, zvířat a měst se učí ve 2. a 3. třídě, víceslovné zeměpisné názvy v 5. a 6. třídě a názvy institucí, svátků a knih v 6. a 7. třídě. Každé pravidlo si můžete vyzkoušet ve cvičení: jména a místa, zeměpis a vesmír, instituce a svátky a všechno dohromady v cvičení velká písmena. Doplníte velké, nebo malé písmeno a u chyby uvidíte, proč je to jinak. Pro rodiče, kteří s dítětem úkol dělají: u každého slova pomáhá jediná otázka. Je to jméno jedné určité věci, nebo jen slovo pro celý druh?

Vlastní a obecná jména

Obecné jméno pojmenovává celý druh: pes, kočka, město, řeka, hrad. Psů je na světě spousta a každý z nich je pes. Vlastní jméno patří jen jednomu z nich: náš pes se jmenuje Alík, město Brno, řeka Vltava, hrad Karlštejn. Obojí jsou podstatná jména, velké písmeno ale dostane jen to vlastní. Proto se píše pes Alík, řeka Vltava a hrad Karlštejn: slovo pes, řeka nebo hrad je malé, jméno za ním velké.

S velkým písmenem se píšou křestní jména i příjmení (Lucie, Nováková), jména zvířat (Micka, Ferda) a postav z pohádek (Popelka, Ježíšek). Slova, která říkají, kdo ten člověk je, zůstávají malá: paní učitelka, pan ředitel, spolužačka, babička. Velké písmeno mají také přídavná jména přivlastňovací, utvořená od jména osoby koncovkou -ův nebo -in, protože jméno je v nich pořád poznat: Pavlův sešit, Hančino kolo, Karlův most. Jak se taková přídavná jména skloňují, ukazuje článek vzory přídavných jmen.

Některá slova jsou obecná i vlastní a rozhodne až věta. Na pískovišti je mokrý písek, ale bratranec bydlí ve městě Písek. Přes potok vede dřevěný most, ale strýc pracuje ve městě Most. Stejně tak dětský tábor a město Tábor.

Dny v týdnu a měsíce se píšou s malým písmenem, i když jich je jen sedm a dvanáct: pondělí, středa, neděle, leden, září, prosinec. Velké písmeno mají jen na začátku věty.

Města, ulice a náměstí

Ve jménu města nebo obce jsou velká všechna slova kromě předložek: Hradec Králové, Karlovy Vary, České Budějovice, Špindlerův Mlýn. Předložka uvnitř jména zůstává malá: Ústí nad Labem, Nové Město na Moravě. Co stojí za ní, píše se, jako by stálo samo, proto Kostelec nad Černými lesy: lesy jsou obecné slovo jako hory.

U ulic a náměstí je velké první slovo jména. Slovo ulice nebo náměstí na začátku názvu je malé, protože jen říká, o jaké místo jde: náměstí Míru. Když jméno začíná předložkou, je velká i ta a velké je také slovo za ní: Na Výsluní, Na Příkopě. Když je jméno přídavné jméno, píše se velké jen ono a ulice nebo náměstí za ním zůstává malé: Lipová ulice, Václavské náměstí, Staroměstské náměstí.

Státy, světadíly, kraje a oblasti

Jednoslovné zeměpisné jméno je velké vždy: Francie, Německo, Evropa, Asie, Haná, Valašsko, Slezsko. U víceslovných názvů platí pravidlo z úvodu, velké je první slovo a pak jen slova, která jsou sama jménem. Ostatní slova jsou malá, i když jsou součástí názvu.

• Česká republika, Slovenská republika, Spojené státy americké: velké je jen první slovo, republika, státy i americké jsou malé.
• Velká Británie: Británie je sama jménem, proto je velké i druhé slovo. Podobně Spolková republika Německo, kde je republika malá a Německo velké.
• Jihomoravský kraj, Jihočeský kraj: velké první slovo, kraj malé. Výjimkou je Kraj Vysočina: slovo Kraj je od roku 2011 součástí jeho úředního názvu, a proto je tu velké i ono.

Největší chyták jsou slova jako severní, jižní, střední. Když jsou součástí jména, jsou velká: Severní Amerika a Jižní Amerika jsou samostatné světadíly. Když jen říkají, o kterou část většího místa jde, jsou malá: střední Evropa, jižní Evropa, jižní Morava, jižní Čechy. Jižní Morava není jméno žádného kraje ani státu, je to prostě jižní část Moravy. Úřední název má kraj, a ten se píše Jihomoravský kraj.

Hory, řeky, moře a ostrovy

Jména pohoří, hor a řek jsou velká: Krkonoše, Šumava, Beskydy, Alpy, Sněžka, Labe, Odra, Dunaj. Kde je v názvu obecné slovo hory, hora, vrchovina, moře, oceán, jezero nebo ostrovy, zůstává malé:

• Jizerské hory, Krušné hory, Lysá hora, Bílá hora, Českomoravská vrchovina,
• Tichý oceán, Atlantský oceán, Severní ledový oceán, Středozemní moře, Jaderské moře,
• Máchovo jezero, Kanárské ostrovy.

Rozdíl dobře ukazují Jizerské hory a Vysoké Tatry. Hory je obecné slovo, kdežto Tatry jsou samy jménem pohoří, a proto jsou velké. Názvy řek a hor si můžete procvičit i na mapě, na slepé mapě řek a slepé mapě pohoří.

Obyvatelé, jazyky a přídavná jména na -ský

Obyvatelé států, měst a krajů mají velké písmeno: Čech, Slovák, Američan, Pražačka, Brňan. Jazyky a slova odvozená od nich jsou malá: čeština, angličtina, mluvit německy nebo slovensky. Malá jsou i přídavná jména na -ský a -cký, i když vznikla ze jména, pokud nejsou prvním slovem názvu jako Pražský hrad: francouzský sýr, výlet do pražské zoo, evropská města, učivo o husitských válkách.

Pozor na Čech a Čechy. Čech je člověk, Čechy jsou země. Obojí se píše velké, ve větě „potkali jsme dva Čechy“ jde ale o dva lidi. Česko a Česká republika jsou jméno státu, čeština je jazyk, a ten je malý.

Slunce, Země a Měsíc

Slunce, Země a Měsíc se píšou velké, když jde o vesmírná tělesa: Země obíhá kolem Slunce, první lidé přistáli na Měsíci v roce 1969. Stejně jako jména planet (Jupiter, Venuše, další najdete v článku Sluneční soustava a planety), hvězd (Polárka) a souhvězdí (Velký vůz). U galaxie je velké jen první slovo: Mléčná dráha.

Když ale slovo znamená něco jiného, je malé. Kočka se vyhřívá na slunci, tedy v jeho světle. Celý měsíc jsme čekali na sníh, tedy asi třicet dní. Listí leží na zemi, tedy na půdě, a Japonsko je daleká země, tedy stát.

Instituce, úřady a stavby

V názvu instituce, úřadu, firmy nebo slavné stavby je velké první slovo a ta další, která jsou sama vlastním jménem. Všechna ostatní slova jsou malá: Národní divadlo, Národní muzeum, Česká televize, Český rozhlas, Evropská unie, Organizace spojených národů, Poslanecká sněmovna, Pražský hrad, Krkonošský národní park. Jméno uvnitř názvu je velké, kdekoli stojí: Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, Národní park Šumava, Policie České republiky.

Slovo, které není celým názvem, ale jen říká, o jaký druh úřadu nebo školy jde, je malé. Peněženku odneseme na policii, strýc pracuje na ministerstvu, brácha půjde na gymnázium a sestra chodí do základní školy u parku. Malé jsou i funkce (prezident republiky) a slovo svatý u jmen svatých: svatého Václava, katedrálu svatého Víta.

Svátky a dějiny

Názvy svátků se skoro vždy píšou s velkým písmenem. Jednoslovné jsou velké (Vánoce, Velikonoce, Dušičky), u víceslovných je velké první slovo (Štědrý den, Den matek, Mezinárodní den dětí, Velký pátek, Velikonoční pondělí) a samozřejmě také jméno uvnitř: Den Země. Období jako advent a masopust svátky nejsou, a proto jsou malá.

Zvláštní je nový rok. S velkým N, tedy Nový rok, je to svátek 1. ledna. S malým n je to celý příští rok: v novém roce se budu víc učit.

Většina válek, revolucí a období dějin vlastní jméno nemá a píše se malé: druhá světová válka, třicetiletá válka, sametová revoluce, středověk, pravěk. Jen několik událostí jméno má, třeba Pražské povstání. Velké zůstává také jméno místa nebo rodu: bitva na Bílé hoře, Přemyslovci. Státy z dějin se píšou jako dnešní, velké první slovo: Velkomoravská říše.

Knihy, filmy a písně

V názvu knihy, filmu, pohádky nebo písně je velké jen první slovo, i když je název dlouhý: Babička, Bylo nás pět, Malý princ, Staré pověsti české, Pyšná princezna, hymna Kde domov můj. Jméno postavy zůstává velké i uprostřed názvu: Tři oříšky pro Popelku.

Začátek věty, přímá řeč a dopis

Na začátku věty je velké písmeno vždy, ať věta končí tečkou, otazníkem nebo vykřičníkem. Velkým písmenem začíná i přímá řeč: Maminka řekla: „Pojď na večeři.“ V dopise nebo přání se smí z úcty psát velké písmeno v zájmenech Ty, Vy, Tvůj a Váš: Děkuji Vám za pozvání. Chybou ale není ani malé písmeno.

Nejčastější chyby

• Velké písmeno u dne nebo měsíce. Píše se v pondělí, v září, na konci prosince.
• Velké písmeno u každého slova názvu, jak se to dělá v angličtině. Česky je správně Národní divadlo, Tichý oceán, Malý princ.
• Velké písmeno u jazyka nebo přídavného jména na -ský uprostřed věty. Správně je angličtina, mluvit slovensky, jet do pražské zoo.
• Jižní Morava s velkým J. Část země je malá: jižní Morava, střední Evropa. Velké je jen to, co je samo jméno, Severní Amerika nebo Jihomoravský kraj.
• Malé písmeno u Tater nebo Británie. Vysoké Tatry a Velká Británie mají velká obě slova, protože druhé slovo je samo jménem.
• Velké D ve druhé světové válce. Válka vlastní jméno není: druhá světová válka.
• Slunce a země bez rozmyslu. Nejdřív se zeptejte, jestli jde o vesmírné těleso. Země obíhá kolem Slunce, ale listí padá na zem.

Příklady k procvičení

Kam dál

• Cvičení: velká písmena, všechna pravidla, jména a místa, zeměpis a vesmír, instituce a svátky.
• Zeměpisná jména na mapě: řeky, pohoří a kraje České republiky.
• Články: Slovní druhy (vlastní a obecná jména jsou podstatná jména), Vzory přídavných jmen a psaní -ovi, -ovy, Čárky ve větě a v souvětí.