Sluneční soustava a planety

Sluneční soustava je Slunce a všechno, co kolem něj obíhá: osm planet, jejich měsíce, trpasličí planety, planetky a komety. Planety jdou od Slunce v tomto pořadí: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. První čtyři jsou malé kamenné planety, další čtyři velcí plynní obři.

Planety se probírají v přírodovědě v 5. třídě a znovu v zeměpisu v 6. třídě, kde se k nim přidávají měsíce a trpasličí planety. Pořadí a to, čím je která planeta známá, si můžete hned vyzkoušet v kvízu Planety Sluneční soustavy. Starší žáci najdou měsíce a Pluto v testu Sluneční soustava: planety a měsíce.

Pořadí planet od Slunce

Na obrázku je Slunce nahoře a planety pod ním tak, jak jdou od Slunce. Mezi Marsem a Jupiterem je pás planetek, přes milion kamenů a skal, které obíhají Slunce také. Ten pás odděluje kamenné planety od plynných obrů.

Obrázek není ve skutečném poměru, jinak by se na stránku nevešel. Kdyby Země byla kulička velká 1 cm, bylo by Slunce koule velká přes metr (109 cm) a stálo by 117 m daleko. Jupiter by byl velký jako grapefruit (11 cm) a Neptun by obíhal 3,5 km od Slunce. Mezi planetami je tedy hlavně prázdný prostor. Světlo letí ze Slunce k Zemi asi 8 minut.

Jak si pořadí zapamatovat

Pomůže věta, ve které každé slovo začíná stejným písmenem jako jedna planeta: Mám Velkou Zahradu, Malý Jabloňový Sad U Nádraží. Tedy Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun. Písmeno M je ve větě dvakrát: první M je Merkur, druhé Mars. Klidně si vymyslete větu vlastní, tu si zapamatujete nejlépe.

A pár opěrných bodů: Země je třetí. Hned za ní je Mars, náš soused. Za pásem planetek začínají obři a největší z nich, Jupiter, jde první. Uran je před Neptunem, Neptun je poslední.

Kamenné planety a plynní obři

Kamenné planety (Merkur, Venuše, Země a Mars) jsou blízko Slunce. Jsou malé a mají pevný povrch z hornin, na kterém by se dalo stát. Mají málo měsíců nebo žádný.

Plynní obři (Jupiter, Saturn, Uran a Neptun) jsou daleko od Slunce a jsou mnohem větší. Pevný povrch nemají: jsou to obří koule z plynů, hlavně vodíku a hélia, které se směrem dovnitř mění v kapalinu. Všichni čtyři mají prstence a mnoho měsíců. Uranu a Neptunu se říká také ledoví obři, protože mají uvnitř hodně ledu z vody, čpavku a metanu.

Čím dál od Slunce planeta je, tím déle jí trvá jeden oběh, tedy její rok. Merkuru stačí 88 dní, Země potřebuje 365 dní a Neptun 165 let. Od svého objevu roku 1846 oběhl Slunce teprve jednou.

Čísla v tabulce jsou zaokrouhlená. Průměr říká, jak je planeta široká napříč. Vzdálenost od Slunce se během oběhu trochu mění, v tabulce je ta průměrná, v milionech kilometrů: Země je tedy od Slunce asi 150 000 000 km. Poslední sloupec je, jak dlouho na planetě trvá jeden rok.

Čím je která planeta známá

Merkur

Nejmenší planeta a nejbližší Slunci. Kolem Slunce oběhne nejrychleji, za 88 dní. Skoro nemá atmosféru, takže teplo neudrží: ve dne je tam asi 430 °C a v noci asi −180 °C. Povrch je samý kráter, podobně jako na Měsíci.

Venuše

Nejteplejší planeta, i když je Slunci blíž Merkur. Venuši obaluje hustá atmosféra z oxidu uhličitého, která teplo nepustí ven, a tak je tam asi 460 °C ve dne i v noci. Otáčí se opačným směrem než Země a velmi pomalu: jedna otočka kolem osy jí trvá 243 dní, déle než oběh kolem Slunce. Na noční obloze je po Měsíci nejjasnější. Vidíme ji jen ráno před východem Slunce, pak se jí říká Jitřenka, nebo večer po západu Slunce, a pak je to Večernice.

Země

Naše planeta, třetí od Slunce, a jediná, o které víme, že je na ní život. Obíhá ve správné vzdálenosti: voda na ní není ani zamrzlá, ani se nevypaří. Má jeden měsíc, Měsíc.

Mars

Rudá planeta: povrch pokrývá prach s oxidy železa, vlastně rez. Je na něm nejvyšší hora Sluneční soustavy, vyhaslá sopka Olympus Mons, vysoká asi 22 km, víc než dvakrát víc než Mount Everest. Má dva malé měsíce, Phobos a Deimos, a jezdí po něm robotická vozítka, která ze Země řídí vědci.

Jupiter

Největší planeta. Napříč je asi jedenáctkrát širší než Země a vešlo by se do něj přes tisíc Zemí. V jeho oblacích je vidět Velká rudá skvrna, obří bouře, do které by se vešla celá Země. Jeho čtyři velké měsíce, Io, Europu, Ganymed a Callisto, objevil Galileo Galilei roku 1610 jedním z prvních dalekohledů.

Saturn

Planeta s nejvýraznějšími prstenci. Jsou z kousků ledu a kamenů, od zrnek prachu po kusy velké jako dům. Prstence mají i ostatní obři, ale tak slabé, že je malým dalekohledem neuvidíte. Saturn je tak lehký, že by ve vodě plaval, kdyby se našla dost velká vana. Jeho největší měsíc je Titan.

Uran

Otáčí se vleže na boku: jeho osa je skloněná skoro naplocho. Jeden oběh kolem Slunce mu trvá 84 let, a tak je na každém pólu 42 let den a pak 42 let noc. Je to první planeta objevená dalekohledem, roku 1781 ji našel William Herschel. Bez dalekohledu ji skoro nikdo neuvidí.

Neptun

Nejvzdálenější planeta. Vanou na něm nejsilnější větry Sluneční soustavy, přes 2 000 km za hodinu. Neptun byl nejdřív vypočítán: Uran se na své dráze choval, jako by ho tahalo ještě něco dál, a astronomové z toho spočítali, kde hledat. Roku 1846 ho tam opravdu našli. Jeho největší měsíc Triton obíhá opačným směrem, než se Neptun otáčí.

Měsíce planet

Měsíc je těleso, které obíhá kolem planety, ne kolem Slunce. Náš Měsíc obíhá Zemi. Měsíce mají i jiné planety, kromě Merkuru a Venuše, které nemají žádný. Země má jeden, Mars dva. Obří planety mají desítky měsíců, Jupiter i Saturn každý přes devadesát, a astronomové skoro každý rok najdou další malé. Proto se jejich počet ve škole nezkouší, zato známé měsíce ano:

Ganymed a Titan jsou větší než Merkur, a přesto to nejsou planety. Rozhoduje, kolem čeho obíhají, ne jak jsou velké.

Trpasličí planety: proč Pluto už není planeta

Pluto bylo objeveno roku 1930 a dlouho se učilo jako devátá planeta. Pak astronomové za Neptunem našli další podobná tělesa a jedno z nich, Eris, objevené roku 2005, je skoro stejně velké jako Pluto. Muselo se rozhodnout, co je vlastně planeta. Rozhodlo se o tom roku 2006, a to v Praze, na sjezdu astronomů z celého světa.

Planeta podle toho musí splnit tři podmínky:

1. obíhá kolem Slunce,
2. je tak velká, že ji vlastní tíha stáhla do tvaru koule,
3. svou dráhu „vyčistila“: v jejím okolí už nezůstala jiná podobně velká tělesa.

Pluto splňuje první dvě, ale třetí ne. Obíhá v pásu za Neptunem, kde je spousta dalších ledových těles. Proto je od roku 2006 trpasličí planeta. Takových je dnes pět: Pluto, Ceres, Eris, Haumea a Makemake. Ceres obíhá v pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, ostatní čtyři daleko za Neptunem. Haumea se točí tak rychle, že je protáhlá do tvaru vejce.

A Slunce? To není planeta, ale hvězda. Samo svítí a hřeje. Planety a měsíce nesvítí, jen odrážejí sluneční světlo, a proto je na obloze vidíme.

Na čem se nejčastěji chybuje

• Merkur a Mars. Obě jména začínají na M. Merkur je první a nejmenší, Mars čtvrtý a červený.
• Nejteplejší není nejbližší. Nejblíž Slunci je Merkur, ale nejtepleji je na Venuši, kvůli její husté atmosféře.
• Uran a Neptun. Uran je sedmý, Neptun osmý a poslední. Ve větě …Sad U Nádraží jde U před N.
• Měsíc ani Slunce nejsou planety. Měsíc obíhá Zemi, Slunce je hvězda.
• Pluto. Ve starších knížkách je jako devátá planeta. Od roku 2006 je to trpasličí planeta a planet je osm.
• Prstence nemá jen Saturn. Mají je všichni čtyři obři, Saturnovy jsou jen nejvýraznější.

Příklady k procvičení

Kam dál

• Planety Sluneční soustavy: kvíz pro 5. třídu, pořadí, planeta na obrázku a čím je známá. Hrát se dá i jako pexeso.
• Sluneční soustava: planety a měsíce: test pro 6.-9. třídu s měsíci a trpasličími planetami.
• Slepá mapa světa: z vesmíru zpátky na Zemi, světadíly a oceány.
• Svět: všechno procvičování k planetám, mapě světa a vlajkám na jednom místě.
• Dělení se zbytkem, jak se počítá příklad 6.
• Newtonův gravitační zákon: pro starší, síla, kterou se přitahuje Slunce s planetami i Země s Měsícem.