Pohoří a nížiny České republiky a nejvyšší hory

Česko je země hor po okrajích a nížin podél řek. Čechy obklopují pohoří skoro ze všech stran: Šumava, Český les, Krušné hory, Krkonoše a další, uprostřed leží Brdy a na pomezí Čech a Moravy Českomoravská vrchovina. Na Moravě jsou nejvyšší Hrubý Jeseník a Moravskoslezské Beskydy. Největší nížiny jsou Polabská nížina podél Labe a Hornomoravský a Dolnomoravský úval podél řeky Moravy. Nejvyšší hora je Sněžka v Krkonoších, 1603 m, nejníž je Labe u Hřenska, asi 115 m nad mořem. Všechno to si vyzkoušíte na slepé mapě pohoří ČR.

Pohoří a nížiny se poprvé učí ve vlastivědě ve 4. třídě: čtrnáct jmen z mapy níže a jejich nejvyšší hory. V zeměpisu v 8. třídě přibude dalších sedmnáct pohoří, úvalů a pánví a také to, proč je Čechy a Morava mají tak rozdílné. Rodičům, kteří s dítětem doma opakují: nejlíp funguje ukazovat na mapě a obcházet republiku po hranici dokola, tak jak to dělá tento článek.

Jak vypadá povrch Česka

Když se podíváte na barevnou mapu Česka, uvidíte hnědý okraj a zelenou a žlutou uvnitř. Hory jsou hlavně na hranicích, a proto se Čechám říká Česká kotlina: jsou jako mísa, jejíž okraj tvoří pohoří. Hnědá barva na mapě znamená vysoko, zelená nízko. Výšku měříme v metrech nad mořem (m n. m.), tedy o kolik je místo výš než hladina moře.

Většina Česka leží ve výšce mezi 200 a 500 metry. Nížin pod 200 metrů je jen asi 5 % území a míst nad 1000 metrů jen asi jedno procento. Rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším místem je 1603 - 115 = 1488 metrů.

Česko se skládá ze dvou velkých celků, které vznikly v úplně jinou dobu:

• Česká vysočina zabírá Čechy a západní část Moravy a Slezska. Je velmi stará, vznikla už v prvohorách. Za stovky milionů let ji déšť, mráz a řeky obrousily, takže má spíš oblé vrcholy a široké hřbety. Patří k ní všechna pohoří v Čechách, Českomoravská vrchovina i Hrubý a Nízký Jeseník.
• Karpaty zasahují jen na východ Moravy a do Slezska. Jsou mnohem mladší, vyvrásnily se ve třetihorách. U nás k nim patří Moravskoslezské Beskydy, Javorníky, Bílé Karpaty a Chřiby.

Mezi Českou vysočinou a Karpaty vede pás nížin: od Dyjskosvrateckého úvalu jižně od Brna přes Hornomoravský úval kolem Olomouce a Moravskou bránu až k Ostravské pánvi. Tudy odedávna vedly cesty z jihu Evropy na sever, a dnes tudy vede dálnice i železnice z Brna do Ostravy.

Pohoří na hranicích

Na mapě je hnědě jedenáct pohoří ze 4. třídy, zeleně tři nížiny a trojúhelníkem nejvyšší hora každého pohoří s výškou v metrech. Bledě jsou pohoří, která přibudou v 8. třídě.

Pohoří na hranicích se nejlíp učí, když obejdete republiku dokola. Začněte nahoře vlevo, u Krušných hor, a jděte po směru hodinových ručiček:

U Šumavy, Jizerských a Novohradských hor a Javorníků je v tabulce nejvyšší hora české části. Nejvyšší vrchol celého pohoří leží za hranicí, ale testy se ptají na ten náš.

Na jihu, mezi Bílými Karpaty a Novohradskými horami, žádné velké pohoří na hranici není: tam je Dolnomoravský a Dyjskosvratecký úval a jižní Morava s vinicemi. A pozor, hranice s Rakouskem a Slovenskem vede na jihu Moravy zčásti po řekách Dyji a Moravě.

Ke každému pohoří z tabulky ještě věta, kde přesně leží:

• Krušné hory se táhnou na severozápadě Čech podél hranice s Německem.
• Lužické hory leží na severu Čech na hranici s Německem, severně od České Lípy.
• Jizerské hory leží na severu Čech na hranici s Polskem, severovýchodně od Liberce.
• Krkonoše leží na severovýchodě Čech na hranici s Polskem a jsou to naše nejvyšší hory.
• Orlické hory leží na východě Čech na hranici s Polskem.
• Králický Sněžník leží na severu Moravy na hranici s Polskem a pod jeho vrcholem pramení řeka Morava.
• Hrubý Jeseník leží na severu Moravy a ve Slezsku a je to nejvyšší pohoří Moravy.
• Moravskoslezské Beskydy leží na východě republiky jižně od Ostravy, u hranic se Slovenskem.
• Javorníky leží na východě Moravy na hranici se Slovenskem.
• Bílé Karpaty leží na jihovýchodě Moravy na hranici se Slovenskem.
• Novohradské hory leží na jihu Čech na hranici s Rakouskem.
• Šumava se táhne na jihozápadě Čech podél hranic s Německem a Rakouskem.
• Český les leží na západě Čech na hranici s Německem, severně od Šumavy.

Jeseníky se dělí na dvě pohoří. Hrubý Jeseník je vyšší a je v něm Praděd. Nízký Jeseník je plochá vrchovina na jihovýchod od něj a žádnou výraznou horu nemá. Když se ve 4. třídě řekne Jeseníky, myslí se obvykle Hrubý Jeseník s Pradědem.

Pohoří uvnitř země

Uvnitř republiky jsou pohoří nižší, ale dvě z nich jsou ve 4. třídě povinná: Brdy jihozápadně od Prahy a Českomoravská vrchovina, největší vrchovina u nás, mezi Čechami a Moravou. Ostatní přibudou v 8. třídě. Na druhé mapě jsou tmavě, ta ze 4. třídy bledě.

V Čechách:

• Brdy leží ve středních Čechách, jihozápadně od Prahy. Nejvyšší hora je Tok (865 m).
• Českomoravská vrchovina leží na pomezí Čech a Moravy, z větší části na Vysočině. Nejvyšší hora je Javořice (837 m).
• Železné hory leží na východě Čech, jihozápadně od Chrudimi.
• České středohoří leží na severu Čech a Labe se jím prodírá mezi Litoměřicemi a Ústím nad Labem. Nejvyšší hora je Milešovka (837 m).
• Doupovské hory leží na západě Čech mezi Karlovými Vary a Kadaní a z velké části jsou vojenským újezdem. Nejvyšší hora je Hradiště (934 m).
• Slavkovský les leží na západě Čech mezi Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi. Nejvyšší hora je Lesný (983 m).

Na Moravě a ve Slezsku:

• Nízký Jeseník leží na severu Moravy a ve Slezsku, jihovýchodně od Hrubého Jeseníku, a je to plochá vrchovina.
• Drahanská vrchovina leží na Moravě severně od Brna, mezi Boskovicemi a Prostějovem. Nejvyšší hora je Skalky (735 m).
• Chřiby leží na jižní Moravě, západně od Uherského Hradiště. Nejvyšší hora je Brdo (587 m).

Slovo vrchovina znamená krajinu oblých kopců, nižších a mírnějších než hory. Proto se Českomoravská vrchovina, Drahanská vrchovina i Nízký Jeseník v krajině skoro nepoznají jako pohoří: jsou to rozlehlé náhorní plochy se širokými hřbety.

Nížiny, úvaly a pánve

Nížiny jsou na mapě zelené. Leží podél velkých řek, jsou teplé a úrodné, a proto je v nich nejvíc polí. Kromě slova nížina potkáte na mapě ještě tři další:

• Úval je protáhlá nížina podél řeky, sevřená z obou stran vyšší krajinou.
• Pánev je sníženina obklopená vyšším územím, jako dno mísy.
• Brána je sníženina mezi dvěma pohořími, kudy se dá projít z jedné krajiny do druhé.

Všech devět nížin, úvalů a pánví z mapy:

• Polabská nížina se táhne podél Labe ve středních a východních Čechách.
• Hornomoravský úval leží na střední Moravě podél řeky Moravy, kolem Olomouce.
• Dolnomoravský úval leží na jihu Moravy podél řeky Moravy, u hranic se Slovenskem a Rakouskem.
• Dyjskosvratecký úval leží na jižní Moravě podél Dyje a Svratky, jižně od Brna.
• Moravská brána je sníženina mezi Nízkým Jeseníkem a Beskydami, kudy vede cesta z Moravy do Polska.
• Ostravská pánev leží na severovýchodě republiky kolem Ostravy a těžilo se v ní černé uhlí.
• Mostecká pánev leží na severozápadě Čech pod Krušnými horami a těží se v ní hnědé uhlí.
• Českobudějovická pánev leží na jihu Čech kolem Českých Budějovic.
• Třeboňská pánev leží na jihu Čech kolem Třeboně a je plná rybníků.

V Polabí a na Hané v Hornomoravském úvalu jsou nejúrodnější pole v Česku. V Mostecké pánvi se hnědé uhlí těží z obrovských povrchových dolů, v Ostravské pánvi se černé uhlí těžilo hluboko pod zemí.

Nejvyšší hory Česka

Z hor v tabulce níže je 15 vyšších než tisíc metrů. Nejvyšší je Sněžka (1603 m) v Krkonoších na hranici s Polskem, druhý Praděd (1491 m) v Hrubém Jeseníku, nejvyšší hora Moravy a Slezska. Třetí je Králický Sněžník, čtvrtý Plechý na Šumavě.

Tabulka má nejvyšší horu každého pohoří z mapy a k tomu sedm hor, které jsou známé, i když nejvyšší nejsou: Boubín, Radhošť, Kleť, Ještěd, Devět skal, Blaník a Říp. Výšky jsou podle nového měření Českého úřadu zeměměřického a katastrálního; ve starších učebnicích najdete u některých hor číslo o metr nebo dva jiné.

Několik hor se pamatuje snáz podle toho, co na nich stojí: na Pradědu a na Ještědu vysílač (na Ještědu je v něm i hotel), na Milešovce meteorologická stanice, na Kleti hvězdárna a na Radhošti kaple svatého Cyrila a Metoděje. Říp a Blaník nepatří k žádnému pohoří z mapy, zato je zná každý z pověstí: na Říp vystoupil praotec Čech a v Blaníku spí blaničtí rytíři.

Příklad 1: o kolik je Sněžka vyšší než Praděd

Sněžka má 1603 m, Praděd 1491 m. Odečteme: 1603 - 1491 = 112 m. Zkouška: 1491 + 112 = 1603, to je výška Sněžky.

Příklad 2: seřaďte hory od nejvyšší

Lysá hora, Klínovec, Praděd, Plechý. Napíšeme si výšky: Lysá hora (1324 m), Klínovec (1244 m), Praděd (1491 m) a Plechý (1378 m). Porovnáme nejdřív stovky: Praděd má jako jediný 14 stovek, Plechý 13 a Lysá hora také 13, Klínovec 12. Mezi Plechým a Lysou horou rozhodnou desítky: 7 je víc než 2. Pořadí je tedy Praděd, Plechý, Lysá hora a Klínovec.

Příklad 3: nejvyšší hora Čech a nejvyšší hora Moravy

Nejvyšší hora Čech i celé republiky je Sněžka v Krkonoších. Nejvyšší hora Moravy i Slezska je Praděd: hranice mezi Moravou a Slezskem vede přímo přes jeho vrchol, a tak patří oběma. Kdo se ptá na nejvyšší horu Beskyd, chce slyšet Lysou horu (1324 m), ne známější Radhošť, který je o 195 m nižší.

Časté chyby

• Sněžka, Králický Sněžník a Děčínský Sněžník. Sněžka (1603 m) je v Krkonoších. Králický Sněžník (1424 m) je samostatné pohoří na severu Moravy a pramení pod ním Morava. Děčínský Sněžník (723 m) je nízký stolový vrch nad Děčínem.
• Praděd v Beskydech. Praděd je v Hrubém Jeseníku. Nejvyšší horou Beskyd je Lysá hora.
• Nejvyšší hora Šumavy je Boubín. Boubín (1362 m) je známý pralesem, ale vyšší je Plechý (1378 m). Nejvyšší hora celé Šumavy, Velký Javor, leží až v Německu; testy se ptají na českou část.
• Nejvyšší hora Českomoravské vrchoviny je Devět skal. Devět skal (836 m) je nejvyšší ve Žďárských vrších. Celá vrchovina vrcholí Javořicí (837 m) v Jihlavských vrších, o metr výš.
• Brdy a Beskydy. Brdy jsou nízké lesnaté pohoří u Prahy (Tok, 865 m), Beskydy vysoké hory na východě Moravy (Lysá hora, 1324 m).
• Moravská brána jako pohoří. Je to naopak sníženina mezi Nízkým Jeseníkem a Beskydami. Na mapě je zelená.
• Říp v Českém středohoří. Říp stojí osamělý v Polabí u Roudnice nad Labem a k žádnému pohoří nepatří. Nejvyšší horou Českého středohoří je Milešovka.

Příklady k procvičení

Kam dál

• Slepá mapa: pohoří a nížiny, základ, čtrnáct pohoří a nížin ze 4. a 5. třídy
• Slepá mapa: pohoří a nížiny, všech 31 pohoří, úvalů a pánví pro 8. třídu
• Nejvyšší hory ČR na slepé mapě, 27 hor z tabulky výše: najdi, poznej a porovnej jejich výšky
• Řeky České republiky, které řeky v horách pramení a kudy tečou nížinami
• Národní parky a CHKO, Krkonoše, Šumava, Beskydy a další hory jako chráněná území
• Kraje a krajská města a povrch a vodstvo Evropy, kam česká pohoří patří ve větší mapě