Světadíly a oceány: mapa světa, státy, řeky a pohoří

Na mapě světa je sedm světadílů a pět oceánů. Světadíly jsou Asie, Afrika, Severní Amerika, Jižní Amerika, Antarktida, Evropa a Austrálie a Oceánie, seřazené od největšího po nejmenší. Oceány jsou Tichý, Atlantský, Indický, Jižní a Severní ledový, také od největšího. Největší světadíl je Asie, nejmenší Austrálie a Oceánie, největší oceán Tichý a nejmenší Severní ledový.

Světadíly a oceány se učí v zeměpisu v 6. třídě, státy, řeky a pohoří světa v 6. a 7. třídě. Všechno z tohoto článku si vyzkoušíte na slepých mapách: světadíly a oceány, státy světa, řeky, moře a jezera, pohoří světa a velká města světa. Článek jde v tomhle pořadí: světadíly a oceány, čáry na mapě, státy a hlavní města, řeky a moře, pohoří, velká města a nakonec chyby, které se v testech opakují.

Mapa světadílů a oceánů

Kolik je světadílů a kolik oceánů

Slepá mapa na tomto webu počítá sedm světadílů. Některé učebnice jich mají šest, protože Severní a Jižní Ameriku berou jako jednu Ameriku. V testu se držte své učebnice. Slovo kontinent znamená souvislou pevninu, a tak jsou Evropa a Asie jeden kontinent, Eurasie. Světadíl je pojem spíš dějinný: Evropa se od Asie odděluje podle toho, kde lidé odedávna kreslili hranici, ne podle moře.

Oceánů je dnes pět. Starší atlasy a učebnice mají čtyři: Jižní oceán kolem Antarktidy dělily mezi Tichý, Atlantský a Indický oceán. Pokud vaše učebnice uvádí čtyři oceány, držte se v testu jí. Hranice mezi oceány na moři nevidíte, na mapě vedou zhruba po polednících od nejjižnějších mysů světadílů k Antarktidě. Jižní oceán začíná u Antarktidy a sahá zhruba k 60° jižní šířky.

Světadíly od největšího

Rozloha je zaokrouhlená na miliony km², ve sloupci Oceány jsou oceány, které světadíl omývají.

• Asie je největší a nejlidnatější světadíl, sahá od Uralu až k Tichému oceánu a od Severního ledového oceánu až k Indickému oceánu.
• Afrika je druhý největší světadíl, protíná ji rovník a od Asie ji odděluje Suezský průplav a Rudé moře.
• Severní Amerika sahá od Aljašky a Kanady přes USA a Mexiko až k Panamě, kde se stýká s Jižní Amerikou, a patří k ní i Grónsko.
• Jižní Amerika leží většinou na jižní polokouli, na západě se táhnou Andy a na severu teče Amazonka.
• Antarktida leží kolem jižního pólu, skoro celou ji pokrývá led a trvale tu nežijí žádní lidé.
• Evropa je druhý nejmenší světadíl a s Asií leží na jedné pevnině, Eurasii; hranici mezi nimi tvoří Ural, řeka Ural, Kaspické moře a Kavkaz.
• Austrálie a Oceánie je nejmenší světadíl, tvoří ho pevnina Austrálie a tisíce ostrovů v Tichém oceánu, třeba Nová Guinea a Nový Zéland.

U Evropy záleží na tom, kudy vedete hranici s Asií. Když po hřebeni Kavkazu, leží Elbrus v Evropě a je její nejvyšší horou. Když po úpatí Kavkazu, je nejvyšší Mont Blanc v Alpách. České učebnice uvádějí obojí, tak si zapamatujte obě hory. U Austrálie a Oceánie je nejvyšší hora na ostrově Nová Guinea, na australské pevnině je nejvyšší Mount Kosciuszko.

Oceány od největšího

• Tichý oceán je největší a nejhlubší oceán, leží mezi Asií a Austrálií na západě a Amerikou na východě.
• Atlantský oceán je druhý největší oceán, leží mezi Evropou a Afrikou na východě a Amerikou na západě.
• Indický oceán leží mezi Afrikou, Asií a Austrálií a jeho vody jsou nejteplejší ze všech oceánů.
• Jižní oceán leží kolem Antarktidy a za samostatný oceán se počítá teprve od nedávna, starší mapy ho dělí mezi Tichý, Atlantský a Indický oceán.
• Severní ledový oceán je nejmenší oceán, leží kolem severního pólu a velkou část roku ho pokrývá led.

Tichý oceán je tak velký, že by se do něj vešly všechny světadíly dohromady. Je v něm i nejhlubší místo na Zemi, Mariánský příkop, hluboký skoro 11 km.

Rovník, obratníky a polární kruhy

Na mapě světa jsou vždycky stejné čáry. Rovnoběžky vedou od západu k východu, poledníky od pólu k pólu. Na slepé mapě se ptáme na těchto šest:

• Rovník je rovnoběžka 0°, dělí Zemi na severní a jižní polokouli.
• Obratník Raka je rovnoběžka 23,5° severní šířky, nejsevernější místa, kde Slunce v poledne stojí přímo nad hlavou, a to o letním slunovratu.
• Obratník Kozoroha je rovnoběžka 23,5° jižní šířky, nejjižnější místa, kde Slunce v poledne stojí přímo nad hlavou, a to o zimním slunovratu.
• Severní polární kruh je rovnoběžka 66,5° severní šířky, severně od něj nastává aspoň jednou v roce polární den a polární noc.
• Jižní polární kruh je rovnoběžka 66,5° jižní šířky, jižně od něj nastává aspoň jednou v roce polární den a polární noc.
• Nultý poledník prochází hvězdárnou v Greenwichi v Londýně a dělí Zemi na západní a východní polokouli.

Česko leží na severní polokouli (nad rovníkem) a na východní polokouli (na východ od nultého poledníku, který prochází Londýnem). Mezi obratníky je teplý tropický pás, mezi obratníkem a polárním kruhem mírný pás, ve kterém leží i Česko, a za polárními kruhy studené polární pásy. Jak se na mapě orientovat podle světových stran, popisuje článek Světové strany, mapa a plán.

Státy světa a jejich hlavní města

Na světě je asi 195 států. Na slepé mapě světa jich je 111: ty, které jsou na mapě celého světa dost velké, aby se na ně dalo kliknout. Malé evropské státy nebo ostrovy v Karibiku se učí na mapách jednotlivých světadílů. Úroveň Nejznámější se ptá jen na 49 velkých a známých států, které jsou v seznamu níže tučně.

Barva ukazuje světadíl, hnědě jsou státy, které leží na dvou světadílech. Čísla v Evropě: 1 Spojené království, 2 Francie, 3 Německo, 4 Itálie, 5 Polsko, 6 Norsko, 7 Švédsko, 8 Finsko. Šedě jsou státy a území, na které se slepá mapa světa neptá, třeba Grónsko, které patří Dánsku.

Státy podle světadílů

V závorce je hlavní město. Tučně je 49 nejznámějších.

• Evropa (19): Bělorusko (Minsk), Bulharsko (Sofie), Česko (Praha), Finsko (Helsinky), Francie (Paříž), Island (Reykjavík), Itálie (Řím), Maďarsko (Budapešť), Německo (Berlín), Norsko (Oslo), Polsko (Varšava), Portugalsko (Lisabon), Rakousko (Vídeň), Rumunsko (Bukurešť), Řecko (Athény), Spojené království (Londýn), Španělsko (Madrid), Švédsko (Stockholm), Ukrajina (Kyjev)
• Asie (28): Afghánistán (Kábul), Bangladéš (Dháka), Čína (Peking), Filipíny (Manila), Indie (Nové Dillí), Irák (Bagdád), Írán (Teherán), Japonsko (Tokio), Jemen (Saná), Jižní Korea (Soul), Jordánsko (Ammán), Kambodža (Phnompenh), Kyrgyzstán (Biškek), Laos (Vientiane), Malajsie (Kuala Lumpur), Mongolsko (Ulánbátar), Myanmar (Neipyijto), Nepál (Káthmándú), Omán (Maskat), Pákistán (Islámábád), Saúdská Arábie (Rijád), Severní Korea (Pchjongjang), Sýrie (Damašek), Tádžikistán (Dušanbe), Thajsko (Bangkok), Turkmenistán (Ašchabad), Uzbekistán (Taškent), Vietnam (Hanoj)
• Afrika (37): Alžírsko (Alžír), Angola (Luanda), Benin (Porto-Novo), Botswana (Gaborone), Burkina Faso (Ouagadougou), Čad (Ndžamena), Demokratická republika Kongo (Kinshasa), Eritrea (Asmara), Etiopie (Addis Abeba), Gabon (Libreville), Ghana (Akkra), Guinea (Konakry), Jihoafrická republika (Pretorie), Jižní Súdán (Džuba), Kamerun (Yaoundé), Keňa (Nairobi), Kongo (Brazzaville), Libye (Tripolis), Madagaskar (Antananarivo), Malawi (Lilongwe), Mali (Bamako), Maroko (Rabat), Mauritánie (Nuakšott), Mosambik (Maputo), Namibie (Windhoek), Niger (Niamey), Nigérie (Abuja), Pobřeží slonoviny (Yamoussoukro), Senegal (Dakar), Somálsko (Mogadišo), Středoafrická republika (Bangui), Súdán (Chartúm), Tanzanie (Dodoma), Tunisko (Tunis), Uganda (Kampala), Zambie (Lusaka), Zimbabwe (Harare)
• Severní Amerika (7): Guatemala (Guatemala), Honduras (Tegucigalpa), Kanada (Ottawa), Kuba (Havana), Mexiko (Mexiko), Nikaragua (Managua), Spojené státy americké (Washington)
• Jižní Amerika (12): Argentina (Buenos Aires), Bolívie (Sucre), Brazílie (Brasília), Ekvádor (Quito), Guyana (Georgetown), Chile (Santiago), Kolumbie (Bogotá), Paraguay (Asunción), Peru (Lima), Surinam (Paramaribo), Uruguay (Montevideo), Venezuela (Caracas)
• Austrálie a Oceánie (3): Austrálie (Canberra), Nový Zéland (Wellington), Papua Nová Guinea (Port Moresby)
• Na dvou světadílech (5): Rusko (Moskva), Turecko (Ankara), Kazachstán (Astana), Egypt (Káhira), Indonésie (Jakarta)

Pět států leží na dvou světadílech. Rusko a Kazachstán mají kus území v Evropě a větší kus v Asii, hranici tvoří Ural a řeka Ural. Turecko leží většinou v Asii na poloostrově Malá Asie a malým kouskem s Istanbulem v Evropě. Egypt má Sinajský poloostrov za Suezským průplavem v Asii. Indonésie patří k Asii, ale západní polovina ostrova Nová Guinea k ní patří taky a ta se počítá k Austrálii a Oceánii. Proto se slepá mapa u těchto pěti neptá, na kterém světadílu leží.

Podrobně, se všemi státy a hlavními městy po oblastech, jsou světadíly v článcích Státy Evropy a jejich hlavní města, Mapa Asie a Mapa Afriky.

Největší a nejlidnatější státy

• Největší stát světa je Rusko, druhá je Kanada. Po nich jsou USA a Čína, které jsou skoro stejně velké, pak Brazílie a Austrálie.
• Nejvíc obyvatel má od roku 2023 Indie, druhá je Čína. Každá z nich má přes 1,4 miliardy obyvatel, skoro dvakrát víc než celá Evropa. Třetí jsou USA.
• Největší stát bez moře je Kazachstán, který leží u Kaspického moře, ale to je ve skutečnosti jezero.
• Antarktida je jediný světadíl, kde nejsou žádné státy. Některé státy si na její části dělají nárok, smlouva o Antarktidě ale tyto nároky zmrazila a Antarktida slouží vědě.

Hlavní města, která se pletou

Hlavní město často není největší ani nejznámější město státu. Na tyhle pasti se slepá mapa ptá schválně:

• Spojené státy americké: Washington, ne New York. New York je největší město Spojených států.
• Kanada: Ottawa, ne Toronto. Toronto je největší město Kanady.
• Austrálie: Canberra (postavená mezi Sydney a Melbourne), ne Sydney. Sydney je největší město Austrálie.
• Nový Zéland: Wellington, ne Auckland. Auckland je největší město Nového Zélandu.
• Brazílie: Brasília, ne Rio de Janeiro. Rio de Janeiro bylo hlavním městem Brazílie do roku 1960, od té doby je jím Brasília.
• Turecko: Ankara (od roku 1923), ne Istanbul. Istanbul je největší město Turecka.
• Kazachstán: Astana, ne Almaty. Almaty je největší město Kazachstánu a hlavním městem bylo do roku 1997.
• Čína: Peking, ne Šanghaj. Šanghaj je největší město Číny.
• Pákistán: Islámábád, ne Karáčí. Karáčí je největší město Pákistánu a hlavním městem bylo do roku 1959.
• Vietnam: Hanoj, ne Ho Či Minovo Město. Ho Či Minovo Město je největší město Vietnamu.
• Maroko: Rabat, ne Casablanca. Casablanca je největší město Maroka.
• Nigérie: Abuja, ne Lagos. Lagos je největší město Nigérie a hlavním městem byl do roku 1991.
• Tanzanie: Dodoma, ne Dar es Salaam. Dar es Salaam je největší město a přístav Tanzanie.
• Jihoafrická republika: Pretorie, ne Johannesburg. Johannesburg je největší město Jihoafrické republiky.
• Bolívie: Sucre, ne La Paz. V La Paz sídlí vláda a parlament.
• Ekvádor: Quito, ne Guayaquil. Guayaquil je největší město Ekvádoru.
• Indie: Nové Dillí, ne Bombaj ani Kalkata.
• Mexiko a Guatemala mají hlavní město stejného jména jako stát: Mexiko a Guatemala.

Řeky, moře a jezera světa

Na mapě jsou popsané oceány, velká moře, všechny řeky a jezera ze slepé mapy. Všechna moře jsou ve stromu níže.

Oceány a jejich moře

Moře se nejlíp učí jako strom: oceán a jeho moře, zálivy a průlivy.

• Tichý oceán je největší a nejhlubší oceán, leží mezi Asií a Austrálií na západě a Amerikou na východě.
  • Beringovo moře je část Tichého oceánu mezi Aljaškou a Ruskem a Beringův průliv ho spojuje se Severním ledovým oceánem.
  • Ochotské moře leží mezi Kamčatkou, Sachalinem a Kurilskými ostrovy.
  • Japonské moře leží mezi Japonskem, Koreou a ruským pobřežím u Vladivostoku.
  • Žluté moře leží mezi Čínou a Korejským poloostrovem a jméno má podle žlutého bahna, které do něj přináší Žlutá řeka.
  • Východočínské moře leží mezi Čínou, Tchaj-wanem a jižními ostrovy Japonska.
  • Jihočínské moře leží mezi Čínou, Vietnamem, Filipínami a ostrovem Borneo.
• Atlantský oceán je druhý největší oceán, leží mezi Evropou a Afrikou na východě a Amerikou na západě.
  • Středozemní moře leží mezi Evropou, Afrikou a Asií a s Atlantským oceánem ho spojuje Gibraltarský průliv.
  • Černé moře omývá Ukrajinu, Rumunsko, Bulharsko, Turecko, Gruzii a Rusko a se Středozemním mořem ho spojují úžiny Bospor a Dardanely.
  • Baltské moře omývá Švédsko, Finsko, pobaltské státy, Polsko, Německo a Dánsko a se Severním mořem ho spojují úžiny kolem Dánska.
  • Severní moře leží mezi Velkou Británií, Norskem, Dánskem, Německem a Nizozemskem a patří k Atlantskému oceánu.
  • Karibské moře je část Atlantského oceánu mezi Střední Amerikou, Antilami a Jižní Amerikou.
  • Mexický záliv je část Atlantského oceánu mezi USA, Mexikem a Kubou a vlévá se do něj Mississippi.
  • La Plata je široký záliv Atlantského oceánu mezi Argentinou a Uruguayí, do kterého ústí Paraná a Uruguay a na jehož březích leží Buenos Aires a Montevideo.
  • Guinejský záliv je část Atlantského oceánu, kde se západní pobřeží Afriky stáčí od Pobřeží slonoviny k Nigérii a Kamerunu.
• Indický oceán leží mezi Afrikou, Asií a Austrálií a jeho vody jsou nejteplejší ze všech oceánů.
  • Bengálský záliv leží mezi Indií, Bangladéšem a Myanmarem a vlévají se do něj Ganga a Brahmaputra.
  • Arabské moře leží mezi Arabským poloostrovem a Indií.
  • Perský záliv leží mezi Arabským poloostrovem a Íránem a kolem něj leží velká naleziště ropy.
  • Rudé moře leží mezi Afrikou a Arabským poloostrovem a se Středozemním mořem ho spojuje Suezský průplav.
  • Mosambický průliv odděluje ostrov Madagaskar od Mosambiku na pevnině.
• Severní ledový oceán je nejmenší oceán, leží kolem severního pólu a velkou část roku ho pokrývá led.
  • Barentsovo moře leží u severního pobřeží Norska a Ruska a patří k Severnímu ledovému oceánu.
  • Beaufortovo moře je část Severního ledového oceánu u severního pobřeží Aljašky a Kanady.
  • Karské moře leží u severního pobřeží Sibiře za Uralem a vlévají se do něj Ob a Jenisej.
  • Moře Laptěvů leží u severního pobřeží Sibiře mezi poloostrovem Tajmyr a Novosibiřskými ostrovy.

• Hudsonův záliv je obrovský mělký záliv uprostřed Kanady, který v zimě zamrzá. Je spojený s Atlantským i se Severním ledovým oceánem, a tak ho atlasy řadí jednou k jednomu, jindy k druhému.
• Kaspické moře je ve skutečnosti největší jezero světa: nemá spojení s oceánem a vlévají se do něj Volha a Ural.

Řeky světa a kam tečou

Nejdelší řeky světa jsou Nil (asi 6 650 km) a Amazonka (asi 6 400 km). Podle většiny učebnic je delší Nil, některá novější měření ale vycházejí delší Amazonce. Amazonka je bez sporu nejvodnatější: odvádí do moře víc vody než dalších několik největších řek dohromady. Třetí nejdelší je Jang-c’-ťiang. U každé řeky se slepá mapa ptá, kam se vlévá, a tak je dobré vědět, do kterého oceánu nakonec doteče její voda:

• Do Atlantského oceánu: Nil, Kongo, Niger, Amazonka, Paraná, Orinoko, Mississippi, Missouri a Dunaj.
• Do Tichého oceánu: Yukon, Jang-c’-ťiang, Žlutá řeka, Mekong a Amur.
• Do Indického oceánu: Zambezi, Ganga, Indus a Eufrat.
• Do Severního ledového oceánu: Mackenzie, Ob, Jenisej a Lena. Tyto řeky tečou na sever, v zimě zamrzají a na jaře se jim ústí ucpává ledem.
• Do žádného oceánu: Volha teče do Kaspického moře, které nemá spojení s oceánem.

Evropa

• Volha je nejdelší řeka Evropy: pramení severozápadně od Moskvy, teče přes Kazaň a Volgograd a vlévá se do Kaspického moře.
• Dunaj pramení v Německu, teče přes Vídeň, Bratislavu, Budapešť a Bělehrad a na hranici Rumunska a Ukrajiny se vlévá do Černého moře.

Asie

• Jang-c’-ťiang je nejdelší řeka Asie: pramení v Tibetu, teče přes Čchung-čching, Wu-chan a Nanking a u Šanghaje se vlévá do Východočínského moře.
• Žlutá řeka pramení v Tibetu, teče přes Lan-čou velkým obloukem na sever a Velkou čínskou nížinou se vlévá do Žlutého moře.
• Mekong pramení v Tibetu, teče přes Čínu, Laos, kolem Thajska, přes Kambodžu a Vietnam a vlévá se do Jihočínského moře.
• Ganga pramení v Himálaji, teče Indoganžskou nížinou přes Váránasí a společně s Brahmaputrou se velkou deltou vlévá do Bengálského zálivu.
• Indus pramení v Tibetu, protéká Pákistánem od severu k jihu a vlévá se do Arabského moře.
• Eufrat pramení v Turecku, teče přes Sýrii a Irák a u Al-Kurny se stéká s Tigridem v řeku Šatt al-Arab, která se vlévá do Perského zálivu.
• Ob pramení v Altaji, teče Západosibiřskou rovinou přes Novosibirsk na sever a dlouhým Obským zálivem se vlévá do Karského moře.
• Jenisej teče Sibiří od jihu na sever přes Krasnojarsk, odděluje Západosibiřskou rovinu od Středosibiřské vysočiny a vlévá se do Karského moře.
• Lena pramení nedaleko Bajkalu, teče Sibiří přes Jakutsk na sever a širokou deltou se vlévá do moře Laptěvů.
• Amur tvoří dlouhý kus hranice mezi Ruskem a Čínou, protéká Chabarovskem a vlévá se do Ochotského moře.

Afrika

• Nil je nejdelší řeka Afriky: vytéká z Viktoriina jezera, teče na sever přes Ugandu, Jižní Súdán, Súdán a Egypt, protéká Káhirou a deltou se vlévá do Středozemního moře.
• Kongo je nejvodnatější řeka Afriky: dvakrát překročí rovník, teče přes Kisangani a mezi Kinshasou a Brazzaville a vlévá se do Atlantského oceánu.
• Niger pramení v Guineji nedaleko Atlantského oceánu, teče obloukem přes Mali, Niger a Nigérii kolem Bamaka a Niamey a vlévá se do Guinejského zálivu.
• Zambezi pramení v Zambii, na hranici Zambie a Zimbabwe padá Viktoriinými vodopády a přes Mosambik se vlévá do Mosambického průlivu.

Severní Amerika

• Mississippi pramení na severu USA, teče Spojenými státy na jih kolem Minneapolisu, Memphisu a New Orleans a deltou se vlévá do Mexického zálivu.
• Missouri pramení ve Skalnatých horách, teče přes Velké planiny kolem Omahy a Kansas City a u St. Louis se vlévá do Mississippi.
• Mackenzie je nejdelší řeka Kanady: vytéká z Velkého Otročího jezera, teče na sever a vlévá se do Beaufortova moře.
• Yukon pramení v Kanadě, teče přes celou Aljašku a vlévá se do Beringova moře.

Jižní Amerika

• Amazonka je nejvodnatější řeka světa: pramení v peruánských Andách, teče kolem Iquitos a Santarému přes celou Brazílii a vlévá se do Atlantského oceánu.
• Paraná pramení v Brazílii, teče kolem Posadas a Rosaria a spolu s řekou Uruguay se vlévá do La Platy.
• Orinoko pramení na Guyanské vysočině, obloukem teče Venezuelou kolem Ciudad Bolívar a deltou se vlévá do Atlantského oceánu.

Missouri je delší než Mississippi nad soutokem. Proto se někdy počítají jako jedna řeka Mississippi-Missouri, dlouhá přes 6 000 km. Na slepé mapě jsou to dvě řeky a Missouri se vlévá do Mississippi.

Jezera

• Bajkal je nejhlubší jezero světa a leží na jihu Sibiře v Rusku.
• Ladožské jezero leží v Rusku severovýchodně od Petrohradu a nepočítáme-li Kaspické moře, je to největší jezero Evropy.
• Viktoriino jezero je největší jezero Afriky, leží na rovníku mezi Ugandou, Keňou a Tanzanií a vytéká z něj Nil.
• Tanganika je nejdelší sladkovodní jezero světa a po Bajkalu druhé nejhlubší a leží ve Velké příkopové propadlině mezi Tanzanií a Demokratickou republikou Kongo.
• Hořejší jezero je největší z Velkých jezer a rozlohou největší sladkovodní jezero světa a dělí se o ně USA a Kanada.
• Titicaca leží v Andách na hranici Peru a Bolívie ve výšce přes 3 800 metrů a je nejvýše položeným splavným jezerem světa.

Rekordy jezer se snadno pletou: největší jezero je Kaspické moře, největší sladkovodní Hořejší jezero, nejhlubší Bajkal (přes 1 600 m) a nejvýše položené splavné Titicaca.

Pohoří světa

Nejvyšší pohoří světa je Himálaj s Mount Everestem (8 849 m) na hranici Nepálu a Číny, nejdelší jsou Andy v Jižní Americe. Všech čtrnáct hor světa vyšších než 8 000 m stojí v Himálaji a sousedním Karákóramu. V závorce je nejvyšší hora pohoří a její výška.

Mezi Evropou a Asií

• Ural (Narodnaja, 1 895 m) se táhne od severu k jihu přes Rusko a podél něj vede hranice mezi Evropou a Asií.
• Kavkaz (Elbrus, 5 642 m) leží mezi Černým a Kaspickým mořem v Rusku, Gruzii a Ázerbájdžánu a podle mnoha učebnic je jeho Elbrus nejvyšší horou Evropy.

Evropa

• Alpy (Mont Blanc, 4 806 m) se obloukem táhnou přes Francii, Švýcarsko, Itálii, Německo, Rakousko a Slovinsko.
• Karpaty (Gerlachovský štít, 2 655 m) se obloukem táhnou od Česka a Slovenska přes Polsko a Ukrajinu do Rumunska a patří k nim i Tatry.
• Pyreneje (Aneto, 3 404 m) tvoří hranici mezi Španělskem a Francií a leží v nich malá Andorra.
• Skandinávské pohoří (Galdhøpiggen, 2 469 m) se táhne podél celého Skandinávského poloostrova, hlavně v Norsku a na jeho hranici se Švédskem.

Asie

• Himálaj (Mount Everest, 8 849 m) je nejvyšší pohoří světa: táhne se obloukem přes Indii, Nepál, Bhútán a Čínu a odděluje Indický poloostrov od Tibetu.
• Karákóram (K2, 8 611 m) leží severozápadně od Himálaje na pomezí Pákistánu, Indie a Číny a je v něm druhá nejvyšší hora světa.
• Ťan-šan (Pik Pobedy, 7 439 m) se táhne od Kyrgyzstánu a Kazachstánu daleko na východ do Číny.
• Altaj (Bělucha, 4 506 m) leží na pomezí Ruska, Kazachstánu, Mongolska a Číny a pramení v něm Ob a Irtyš.

Afrika

• Atlas (Džabal Tubkal, 4 167 m) se táhne severozápadem Afriky přes Maroko, Alžírsko a Tunisko a odděluje pobřeží Středozemního moře a Atlantiku od Sahary.
• Dračí hory (Thabana Ntlenyana, 3 482 m) se táhnou podél jihovýchodního pobřeží Afriky v Jihoafrické republice a Lesothu.

Severní Amerika

• Aljašské pohoří (Denali, 6 190 m) se obloukem táhne jižní Aljaškou a stojí v něm nejvyšší hora celé Severní Ameriky.
• Skalnaté hory (Mount Elbert, 4 401 m) se táhnou přes 4 000 kilometrů od severu Kanady přes západ USA až do Nového Mexika a vede jimi hlavní rozvodí Severní Ameriky.
• Appalačské pohoří (Mount Mitchell, 2 037 m) je staré a zvětralé pohoří na východě USA, které se táhne podél Atlantského oceánu od Alabamy až do Kanady.

Jižní Amerika

• Andy (Aconcagua, 6 961 m) jsou nejdelší pohoří světa a táhnou se podél celého západního pobřeží Jižní Ameriky od Venezuely po Ohňovou zemi.

Austrálie a Oceánie

• Velké předělové pohoří (Mount Kosciuszko, 2 228 m) se táhne podél celého východního pobřeží Austrálie a odděluje deštivé pobřeží od suchého vnitrozemí.

Mladá pohoří, jako Himálaj, Alpy, Andy nebo Skalnaté hory, jsou vysoká a mají ostré štíty. Stará pohoří, jako Ural nebo Appalačské pohoří, za miliony let zvětrala a jsou nižší a oblejší.

Velká města světa

Slepá mapa velkých měst se ptá na 36 měst, která nejsou hlavními městy. U každého se ptá, ve kterém státě leží, a kromě Istanbulu i na světadíl. Několik z nich je větších než hlavní město svého státu, a právě ta se v testu pletou s hlavními městy.

Severní Amerika

• New York (USA) leží na východním pobřeží USA u ústí řeky Hudson do Atlantského oceánu a je největším městem Spojených států.
• Los Angeles (USA) leží v Kalifornii na západním pobřeží USA u Tichého oceánu a je v něm Hollywood, centrum amerického filmu.
• Chicago (USA) leží na Středozápadě USA u Michiganského jezera a je třetím největším městem Spojených států.
• San Francisco (USA) leží v Kalifornii na západním pobřeží USA, u zálivu, přes jehož vjezd vede most Golden Gate.
• Houston (USA) leží v Texasu na jihu USA, blízko Mexického zálivu, a je v něm řídicí středisko kosmických letů NASA.
• Toronto (Kanada) leží na jihu Kanady u jezera Ontario a je největším městem Kanady.
• Montréal (Kanada) leží na jihovýchodě Kanady na ostrově v řece Svatého Vavřince a mluví se v něm hlavně francouzsky.
• Vancouver (Kanada) leží na západním pobřeží Kanady u Tichého oceánu, kousek od hranic s USA.

Jižní Amerika

• São Paulo (Brazílie) leží na jihovýchodě Brazílie a je největším městem Jižní Ameriky.
• Rio de Janeiro (Brazílie) leží na jihovýchodě Brazílie u Atlantského oceánu a do roku 1960 bylo hlavním městem Brazílie.
• Manaus (Brazílie) leží uprostřed amazonského pralesa v Brazílii, blízko místa, kde se do Amazonky vlévá Rio Negro.

Evropa

• Petrohrad (Rusko) leží v evropské části Ruska u Baltského moře a v letech 1712 až 1918 byl hlavním městem Ruska.
• Barcelona (Španělsko) leží na severovýchodě Španělska u Středozemního moře a stojí v ní chrám Sagrada Família.
• Milán (Itálie) leží na severu Itálie v Pádské nížině a je centrem italského průmyslu a módy.
• Hamburk (Německo) leží na severu Německa na Labi a má největší přístav v Německu.

Asie

• Šanghaj (Čína) leží na východním pobřeží Číny u ústí Jang-c’-ťiangu a je největším městem Číny.
• Hongkong (Čína) leží na jižním pobřeží Číny a do roku 1997 patřil Velké Británii.
• Bombaj (Indie) leží na západním pobřeží Indie u Arabského moře, úředně se jmenuje Mumbai a natáčí se v ní filmy Bollywoodu.
• Kalkata (Indie) leží na východě Indie v deltě Gangy u Bengálského zálivu.
• Karáčí (Pákistán) leží na jihu Pákistánu u Arabského moře, blízko ústí Indu, a je největším městem Pákistánu.
• Ósaka (Japonsko) leží na ostrově Honšú v Japonsku a je jedním z největších japonských měst.
• Ho Či Minovo Město (Vietnam) leží na jihu Vietnamu u delty Mekongu a dřív se jmenovalo Saigon.
• Novosibirsk (Rusko) leží v asijské části Ruska na řece Ob a je největším městem Sibiře.
• Vladivostok (Rusko) leží v asijské části Ruska u Japonského moře a končí v něm Transsibiřská magistrála.
• Mekka (Saúdská Arábie) leží na západě Saúdské Arábie, nedaleko Rudého moře, a je nejposvátnějším městem islámu.

Afrika

• Lagos (Nigérie) leží v Nigérii u Guinejského zálivu, je největším městem Nigérie a hlavním městem byl do roku 1991.
• Alexandrie (Egypt) leží na severu Egypta u Středozemního moře a založil ji Alexandr Veliký.
• Casablanca (Maroko) leží v Maroku u Atlantského oceánu a je největším městem Maroka.
• Johannesburg (Jihoafrická republika) leží na severovýchodě Jihoafrické republiky a vyrostl kolem dolů na zlato.
• Kapské Město (Jihoafrická republika) leží na jihozápadním cípu Jihoafrické republiky pod Stolovou horou a zasedá v něm parlament.
• Dar es Salaam (Tanzanie) leží v Tanzanii u Indického oceánu a je největším městem Tanzanie, i když hlavním městem je Dodoma.

Austrálie a Oceánie

• Sydney (Austrálie) leží na jihovýchodním pobřeží Austrálie, je největším městem Austrálie a v jeho přístavu stojí slavná budova opery.
• Melbourne (Austrálie) leží na jižním pobřeží Austrálie a hraje se v něm tenisový turnaj Australian Open.
• Perth (Austrálie) leží na západním pobřeží Austrálie u Indického oceánu a patří k nejodlehlejším velkým městům světa.
• Auckland (Nový Zéland) leží na Severním ostrově Nového Zélandu a je jeho největším městem, hlavním městem je ale Wellington.

Istanbul (Turecko) leží v Turecku na obou březích úžiny Bospor, napůl v Evropě a napůl v Asii, a je největším městem Turecka. Proto se u něj slepá mapa na světadíl neptá.

Časté chyby

• Austrálie je jen stát. Austrálie je stát i pevnina. Světadíl se jmenuje Austrálie a Oceánie a patří k němu i Nový Zéland, Papua Nová Guinea a tisíce ostrovů v Tichém oceánu.
• Amerika je jeden světadíl. Na slepé mapě jsou dva, Severní a Jižní Amerika. Stýkají se v Panamě a Střední Amerika patří k Severní Americe.
• Grónsko je světadíl nebo stát. Je to největší ostrov světa, patří k Severní Americe a politicky k Dánsku.
• Rovník prochází Evropou nebo Českem. Neprochází, Evropa celá leží na severní polokouli. Rovník protíná Jižní Ameriku, Afriku a ostrovy jihovýchodní Asie.
• Obratník Raka a obratník Kozoroha prohozené. Rak je na severu, Kozoroh na jihu. Pomůže, že Rak i sever jsou nahoře, kde je i Evropa.
• Kaspické moře patří k oceánu. Nepatří, je to jezero bez spojení s oceánem. Proto voda Volhy do žádného oceánu nedoteče.
• Hlavní město Austrálie je Sydney, Kanady Toronto, Turecka Istanbul. Jsou to Canberra, Ottawa a Ankara.
• Mount Everest stojí v Indii. Stojí na hranici Nepálu a Číny.

Jak se mapu světa naučit

1. Nejdřív světadíly a oceány. Je jich jen dvanáct a všechno ostatní se k nim vztahuje. Na slepé mapě světadílů a oceánů přidejte rovník, obratníky a polární kruhy.
2. Pak velké státy. Úroveň Nejznámější na slepé mapě států světa se ptá jen na 49 států. Až je budete znát, přepněte na Všechny.
3. Řeky a pohoří spojte se světadíly. Učte se je po světadílech jako v seznamech výše a u každé řeky si řekněte, kam teče.
4. Velká města přes stát. U každého města si řekněte stát a jestli je to hlavní město. Chytáky jsou New York, Sydney, Istanbul nebo Šanghaj.
5. Státy spojte s vlajkami. Jak vlajky poznat, popisuje článek Vlajky států světa.

Rodičům, kteří s dítětem doma opakují: krátké kolo na slepé mapě (15 otázek) denně funguje líp než hodina před testem. U každé chyby se ukáže, kde místo leží, takže se dítě učí i z chyb.

Příklady k procvičení

Kam dál

• Slepá mapa světa: světadíly a oceány, s rovníkem, obratníky a polárními kruhy
• Slepá mapa světa: státy, poznej stát, urči sousedy, světadíl a hlavní město
• Slepá mapa světa: řeky, moře a jezera
• Slepá mapa světa: pohoří
• Slepá mapa světa: velká města
• Vlajky států světa
• Státy Evropy, Mapa Asie a Mapa Afriky, světadíly podrobně
• Sluneční soustava a planety, kde ve vesmíru je Země