Zeměpisné souřadnice: zeměpisná šířka a délka, rovnoběžky a poledníky

Zeměpisné souřadnice jsou dvě čísla, která přesně určí místo na Zemi: zeměpisná šířka a zeměpisná délka. Šířka říká, jak daleko na sever nebo na jih od rovníku místo leží, délka, jak daleko na východ nebo na západ od nultého poledníku. Obě se měří ve stupních. Praha má zeměpisné souřadnice přibližně 50° s. š., 14° v. d., tedy 50 stupňů severní šířky a 14 stupňů východní délky. Šířka se píše vždy první.

Zeměpisné souřadnice se učí v zeměpisu v 6. třídě. Čtení souřadnic z mapy si vyzkoušíte v procvičování zeměpisných souřadnic, kde je také pracovní list k vytištění. Článek vysvětlí rovnoběžky a poledníky, šířku a délku, postup, jak souřadnice přečíst z mapy, důležité rovnoběžky, polokoule a chyby, které se v testech opakují.

Zeměpisná síť: rovnoběžky a poledníky

Na glóbu a na mapě světa jsou nakreslené dvě skupiny čar. Dohromady tvoří zeměpisnou síť (říká se jí také stupňová síť). Ve skutečnosti na Zemi žádné čáry nejsou, lidé si je vymysleli, aby mohli místa najít a popsat.

• Rovnoběžky obíhají Zemi kolem dokola a jsou rovnoběžné s rovníkem, odtud jejich jméno. Nejdelší rovnoběžka je rovník, čím blíž k pólu, tím jsou kratší. Na pólu se rovnoběžka smrskne do bodu. Podle rovnoběžek se určuje zeměpisná šířka.
• Poledníky vedou od severního pólu k jižnímu. Všechny jsou stejně dlouhé a všechny se sbíhají v pólech. Jméno mají podle poledne: všechna místa na jednom poledníku mají poledne, kdy je Slunce nejvýš, ve stejnou chvíli. Hlavní z nich je nultý poledník, který vede přes hvězdárnu v Greenwichi v Londýně. Podle poledníků se určuje zeměpisná délka.

Na mapě světa, kde je sever nahoře, vedou rovnoběžky vodorovně a poledníky svisle. Na téhle mapě jsou čáry po 15°, stejně jako v procvičování, a silněji je vytažený rovník a nultý poledník:

Na mapě jsou čtyři města, každé v jiné čtvrtině mapy. Praha leží nad rovníkem a vpravo od nultého poledníku, New York nad rovníkem a vlevo, Rio de Janeiro pod rovníkem a vlevo a Sydney pod rovníkem a vpravo.

Zeměpisná šířka a zeměpisná délka

Obě souřadnice jsou úhly. Představte si, že se díváte do středu Země. Zeměpisná šířka je úhel mezi rovníkem a místem, měřený od středu Země. Zeměpisná délka je úhel mezi nultým poledníkem a poledníkem, na kterém místo leží. Na prvním obrázku je Země z boku, na druhém shora, od severního pólu:

Zeměpisná šířka (s. š. a j. š.)

Šířka se počítá od rovníku, který má 0°, až k pólům, které mají 90°. Na mapě se severem nahoře mají místa nad rovníkem severní šířku, zkratka s. š., místa pod rovníkem jižní šířku, zkratka j. š. Severní pól má 90° s. š., jižní pól 90° j. š. Víc než 90° šířka mít nemůže. Sám rovník nemá ani severní, ani jižní šířku, píše se jen 0°.

Zeměpisná délka (v. d. a z. d.)

Délka se počítá od nultého poledníku, který má 0°, na východ i na západ, až do 180°. Na mapě se severem nahoře mají místa vpravo od nultého poledníku východní délku, zkratka v. d., místa vlevo západní délku, zkratka z. d. Na druhé straně Země, uprostřed Tichého oceánu, se obě poloviny potkají na 180. poledníku. Víc než 180° délka mít nemůže.

Jak se souřadnice zapisují

Nejdřív šířka, potom délka, oddělené čárkou. Za číslo patří značka stupňů a zkratka strany:

• Praha: 50° s. š., 14° v. d.
• New York: 41° s. š., 74° z. d.
• Sydney: 34° j. š., 151° v. d.

Bez zkratky strany jsou souřadnice k ničemu: 50° s. š., 14° v. d. leží v Evropě, ale 50° j. š., 14° v. d. na moři daleko na jih od Afriky.

Jak určit zeměpisné souřadnice bodu na mapě

Postup je pořád stejný a hodí se na každou mapu se zeměpisnou sítí:

1. Zjistěte, po kolika stupních jsou čáry nakreslené. Přečtěte čísla na okraji mapy. Na našich mapách je to 15°, v atlasu často 10° nebo 20°.
2. Šířka: leží bod nad rovníkem, nebo pod ním? Nad rovníkem je s. š., pod ním j. š. Spočítejte, na kolikáté rovnoběžce od rovníku bod leží, a vynásobte to krokem sítě.
3. Délka: leží bod vpravo od nultého poledníku, nebo vlevo? Vpravo je v. d., vlevo z. d. Spočítejte, na kolikátém poledníku od nultého bod leží, a opět vynásobte krokem.
4. Zapište šířku první, délku za ni.

Příklad 1: jaké souřadnice má bod X?

Čáry jsou po 15°. Bod X leží nad rovníkem, na 3. rovnoběžce od rovníku: `3 \cdot 15^\circ = 45^\circ` severní šířky. Od nultého poledníku leží vlevo, na 5. poledníku: `5 \cdot 15^\circ = 75^\circ` západní délky.

Bod X má souřadnice 45° s. š., 75° z. d.

Kontrola: bod leží v Severní Americe, a ta leží na severní a západní polokouli. Souhlasí to. Na tom místě je ve skutečnosti kousek od Ottawy, hlavního města Kanady.

Příklad 2: kde leží bod 30° j. š., 120° v. d.?

Postup obráceně. 30° j. š. znamená pod rovníkem, a protože `30 : 15 = 2`, na 2. rovnoběžce od rovníku. 120° v. d. znamená vpravo od nultého poledníku, `120 : 15 = 8`, tedy na 8. poledníku. Kde se tyto dvě čáry kříží, leží bod Y na mapě nahoře, v západní Austrálii.

Kontrola: Austrálie je celá pod rovníkem a vpravo od nultého poledníku, takže j. š. a v. d. sedí.

Příklad 3: bod mezi čarami

Praha (50° s. š., 14° v. d.) na mapě po 15° na žádné čáře neleží. Šířka 50° je mezi rovnoběžkami 45° a 60°, o 5° nad tou nižší, tedy asi v třetině vzdálenosti mezi nimi. Délka 14° je skoro na poledníku 15°, jen kousek vlevo od něj. Na mapě se taková hodnota jen odhaduje, přesně ji ukáže atlas s hustší sítí. V procvičování body leží vždy přímo na čarách, odhad se hodí u měst.

Důležité rovnoběžky: rovník, obratníky a polární kruhy

Kromě rovníku mají jméno ještě čtyři rovnoběžky. Vymezují, kam Slunce v poledne může svítit kolmo a kde může nastat polární den. Podle nich se také dělí podnebné pásy.

Číslo 23,5° není náhodné: o tolik je zemská osa skloněná. Polární kruhy leží 23,5° od pólů, proto `90^\circ - 23{,}5^\circ = 66{,}5^\circ`. Proč to tak je, ukazuje procvičování pohyby Země. Některé učebnice píší přesněji 23°26′ a 66°34′ (23 stupňů a 26 minut, o minutách je řeč níže), 23,5° a 66,5° jsou zaokrouhlené hodnoty.

Rovník vede například přes Ekvádor (který se podle něj jmenuje, ecuador je španělsky rovník), Brazílii, Kongo, Keňu a Indonésii. Obratník Raka prochází Mexikem, Saharou, Indií a Čínou, obratník Kozoroha Brazílií, Namibií, Madagaskarem a Austrálií. Severní polární kruh vede přes sever Norska, Švédska, Finska a Ruska, přes Aljašku, Kanadu a Grónsko. Nultý poledník prochází mimo jiné Velkou Británií, Francií, Španělskem, Alžírskem a Ghanou.

Severní, jižní, východní a západní polokoule

Rovník dělí Zemi na severní a jižní polokouli. Nultý a 180. poledník ji dělí na východní a západní polokouli. Každé místo tak leží na dvou polokoulích zároveň, a zkratky v souřadnicích to rovnou prozradí: s. š. znamená severní polokouli, v. d. východní.

Česko leží na severní a východní polokouli. Afrikou a Jižní Amerikou prochází rovník, takže leží zčásti na severní a zčásti na jižní polokouli. Afrikou navíc prochází nultý poledník.

Zeměpisné souřadnice měst

Souřadnice jsou zaokrouhlené na celé stupně, stejně jako v procvičování.

Stupně, minuty a souřadnice v mobilu

Jeden stupeň se dělí na 60 minut (značka ′), stejně jako hodina. Atlas proto napíše souřadnice Prahy přesněji jako 50°05′ s. š., 14°25′ v. d.

Mapy v mobilu píší souřadnice jako desetinná čísla, například Praha 50,09; 14,42 (v aplikaci s desetinnou tečkou). Šířka je zase první. Místo zkratek s. š., j. š., v. d. a z. d. používají znaménko: kladné číslo je severní šířka a východní délka, záporné číslo jižní šířka a západní délka. Rio de Janeiro má v mobilu −22,91; −43,17, tedy 22,91° j. š., 43,17° z. d.

Na minuty se desetinná část převede násobením šedesáti: `0{,}09 \cdot 60 = 5{,}4`, tedy asi 5′, a `0{,}42 \cdot 60 = 25{,}2`, asi 25′. Proto 50,09° je 50°05′ a 14,42° je 14°25′.

Kolik kilometrů je jeden stupeň

Poledník měří od pólu k pólu asi 20 000 km a to je 180°. Jeden stupeň šířky je tedy všude asi

`20\,000 : 180 \doteq 111\ \mathrm{km}`

Jeden stupeň délky je dlouhý 111 km jen na rovníku, směrem k pólům se zkracuje, protože se tam poledníky sbíhají. V Česku je to asi 72 km, na pólu nula.

Na čem se chybuje

• Prohozená šířka a délka. Praha není 14° s. š., 50° v. d., takové místo leží až u Arabského poloostrova. Šířka se píše první. Kontrola: šířka patří k s. š. nebo j. š., délka k v. d. nebo z. d.
• Severní šířka místo jižní. Nad rovníkem je severní šířka, pod ním jižní. Šířka se počítá od rovníku, ne od horního nebo dolního okraje mapy.
• Východní délka místo západní. Na mapě se severem nahoře je východ vpravo, západ vlevo. Délku vždy měřte od nultého poledníku, ne od okraje mapy.
• Rovnoběžky a poledníky naopak. Rovnoběžky jsou rovnoběžné s rovníkem a určují šířku. Poledníky vedou přes póly a určují délku.
• Nemožná čísla. Šířka nemůže být víc než 90°, délka víc než 180°. Vyjde-li 105° s. š., spletli jste si šířku s délkou.
• Špatný krok sítě. Ne každá mapa má čáry po 10°. Než začnete počítat čáry, podívejte se na čísla na okraji.
• Přidaná zkratka u nuly. Rovník je prostě 0°, ne „0° s. š.“, a nultý poledník 0°, ne „0° v. d.“.

Příklady k procvičení

Ke cvičením 1 a 2 patří tato mapa, čáry jsou po 15°:

Kam dál

• Zeměpisné souřadnice: procvičování a pracovní list, body na mapě, města a polokoule s vysvětlením u každé chyby.
• Pohyby Země: den a noc, roční období, obratníky a polární den.
• Podnebné pásy: tropický, subtropický, mírný, subpolární a polární pás na mapě.
• Měřítko mapy: příklady a vrstevnice na mapě.
• Články Světadíly a oceány: mapa světa, státy, řeky a pohoří, Světové strany, mapa a plán: mapové a turistické značky a Sluneční soustava a planety.