Zeměpisná síť v kostce
Rovnoběžky obíhají Zemi souběžně s rovníkem, poledníky vedou od severního pólu k jižnímu. Dohromady tvoří zeměpisnou síť a podle ní se každé místo na Zemi dá zapsat dvěma čísly ve stupních: zeměpisnou šířkou a zeměpisnou délkou.
Zeměpisná šířka se měří od rovníku (0°) k pólům (90°). Nad rovníkem je severní šířka (s. š.), pod ním jižní šířka (j. š.).
Zeměpisná délka se měří od nultého poledníku, který vede přes hvězdárnu v Greenwichi v Londýně, na obě strany až do 180°. Na mapě vpravo od něj je východní délka (v. d.), vlevo západní délka (z. d.).
Jak souřadnice přečíst a zapsat
Nejdřív šířka, potom délka. Bod, který leží o dvě rovnoběžky po 15° nad rovníkem a o tři poledníky po 15° vpravo od nultého poledníku, má souřadnice 2 · 15° = 30° s. š. a 3 · 15° = 45° v. d., zapsáno 30° s. š., 45° v. d.
| Bod leží | Šířka | Délka |
|---|---|---|
| nad rovníkem, vpravo od nultého poledníku | severní (s. š.) | východní (v. d.) |
| nad rovníkem, vlevo od nultého poledníku | severní (s. š.) | západní (z. d.) |
| pod rovníkem, vpravo od nultého poledníku | jižní (j. š.) | východní (v. d.) |
| pod rovníkem, vlevo od nultého poledníku | jižní (j. š.) | západní (z. d.) |
Praha leží přibližně na 50° s. š., 14° v. d., tedy na severní a východní polokouli. Nejčastější chyby: prohodit šířku s délkou, nebo splést, na které straně rovníku či nultého poledníku bod leží.