Fáze Měsíce v kostce
Měsíc sám nesvítí. Slunce mu osvětluje vždycky polovinu a Měsíc obíhá kolem Země. Podle toho, kde zrovna je, vidíme z té osvětlené poloviny jednou všechno, jindy jen kousek nebo nic. Celý cyklus od novu k novu trvá asi 29,5 dne.
| Fáze | Kde je Měsíc | Co vidíme z Česka |
|---|---|---|
| nov | mezi Zemí a Sluncem | nic, k nám míří tmavá polovina |
| první čtvrť asi 7. den | čtvrt oběhu za novem | pravou polovinu, Měsíc dorůstá |
| úplněk asi 15. den | na druhé straně Země než Slunce | celý kotouč, svítí celou noc |
| poslední čtvrť asi 22. den | čtvrt oběhu před novem | levou polovinu, Měsíc couvá |
Měsíc na dráze kolem Země
Měsíc na dráze kolem Země seshora a vedle každé polohy, jak ho vidíme z Česka
Obrázek je seshora, nad severním pólem. Slunce svítí zleva, a tak má každý Měsíc i Země osvětlenou levou polovinu. Vedle každé polohy je nakreslené, jak ten Měsíc vidíme ze Země.
Pravidlo C a D
Když má Měsíc tvar písmene D, dorůstá. U srpku si k němu přikresli svislou čáru. Když má tvar písmene C, couvá. Pravidlo platí u nás. Na jižní polokouli, třeba v Austrálii, vidí lidé Měsíc obráceně.
Zatmění a příliv
Zatmění Slunce může nastat jen v novu: Měsíc se dostane mezi Slunce a Zemi a Slunce zakryje. Zatmění Měsíce jen v úplňku: Země je mezi Sluncem a Měsícem a vrhá na něj stín. Nebývá to každý měsíc, protože dráha Měsíce je trochu skloněná.
Příliv a odliv způsobuje hlavně přitažlivost Měsíce. Voda se vzdouvá na straně k Měsíci i na opačné straně Země, a tak přichází příliv asi dvakrát za den. Nejvyšší bývá v novu a v úplňku.
Na co si dát pozor
Fáze nedělá stín Země. Slunce osvětluje vždycky polovinu Měsíce a my vidíme jen různě velký kus té poloviny. Stín Země dopadá na Měsíc jen při zatmění. V novu je Měsíc naopak na straně ke Slunci.

