Vrstevnice je čára na mapě, která spojuje místa se stejnou nadmořskou výškou. Sousední vrstevnice se liší vždy o stejný počet metrů, třeba o 10 nebo o 20 m. Tomu se říká interval vrstevnic a najdete ho v legendě mapy. Kde jsou vrstevnice blízko u sebe, je svah prudký, kde jsou daleko od sebe, je mírný. Vrstevnice se kreslí hnědě.

Z vrstevnic se dá přečíst, jak vysoko leží každé místo, kudy se na kopec stoupá nejpohodlněji a jak terén vypadá z boku. Všechno, co tu vysvětlujeme, si můžete vyzkoušet ve cvičení Vrstevnice na mapě: každá mapa se tam kreslí nová a u chyby se dozvíte proč. Na stejné stránce je i pracovní list k tisku.

Co je vrstevnice a jak vzniká

Představte si kopec, který rozřežeme vodorovně jako bochník chleba, vždy po 20 metrech výšky: řez ve 400 m, ve 420 m, ve 440 m a tak dál. Okraj každého řezu je čára, na které jsou všechna místa stejně vysoko. Když se pak na kopec podíváme shora a okraje řezů nakreslíme na papír, dostaneme vrstevnice.

400420440460480500520pohled z boku400440480520538pohled shora: mapa

Na obrázku má kopec vrchol ve výšce 538 m. Řezy po 20 m dávají 7 vrstevnic, od 400 m do 520 m. Každá z nich je uzavřená a ty vyšší leží uvnitř nižších. Kde je kopec strmý (na obrázku vpravo), řezy jsou blízko u sebe a vrstevnice se na mapě natěsnají. Kde je mírný (vlevo), jsou od sebe daleko.

Jiná představa: kopec stojí v jezeře a voda stoupá vždy o 20 m. Každý nový břeh je jedna vrstevnice. Z toho plyne, co pro vrstevnice platí vždy:

  • Kdo jde po vrstevnici, nejde ani do kopce, ani z kopce.
  • Vrstevnice se nikdy nekříží: jedno místo nemůže být ve dvou výškách najednou.
  • Vrstevnice nekončí uprostřed mapy. Buď se uzavře do kruhu, nebo odejde za okraj mapy.

Výškopis: jak mapa ukazuje výšku

Obsah mapy má tři části: polohopis (kde co je: řeky, cesty, obce, lesy), výškopis (jak vysoko krajina leží) a popis (jména a čísla). Vrstevnice jsou nejpřesnější způsob výškopisu, ale ne jediný.

ZpůsobJak vypadáKde ho najdete
vrstevnicehnědé čáry, které spojují místa stejné výškyturistické mapy, plány, topografické mapy
kótatečka nebo trojúhelníček a u něj výška v metrechvrcholy hor, rozhledny, sedla
barevná stupnicenížiny zeleně, vyšší místa žlutě, hory hnědě, čím výš, tím tmavšíškolní atlas, nástěnná mapa
stínovánísvahy odvrácené od světla jsou tmavší, hory vypadají plastickyturistické mapy, často spolu s vrstevnicemi
šrafykrátké čárky po směru svahu, hustší a tlustší na prudkém svahustaré mapy

Barvy na školní mapě a ostatní mapové značky vysvětluje článek Světové strany, mapa a plán. Barevná stupnice je ve skutečnosti postavená z vrstevnic: hranice mezi zelenou a žlutou je jedna vrstevnice, třeba ta s výškou 200 m.

Nadmořská a relativní výška

Nadmořská výška (také absolutní výška) říká, kolik metrů je místo nad hladinou moře. Píše se s jednotkou m n. m., metrů nad mořem: Sněžka má 1603 m n. m. Česko u moře neleží, a přesto výšky měří od moře: od střední hladiny Baltského moře, jejíž nula je vyznačená v přístavu Kronštadt u Petrohradu. Číslo na vrstevnici i číslo u kóty je vždy nadmořská výška.

Relativní výška je rozdíl dvou nadmořských výšek: o kolik je vrchol nad vesnicí v údolí nebo o kolik metrů nastoupáte na výletě. Spočítá se odečtením:

`\text{relativní výška} = \text{vyšší výška} - \text{nižší výška}`

Když vesnice leží ve 420 m n. m. a vrchol nad ní má kótu 538 m, je vrchol 538 − 420 = 118 m nad vesnicí. Výškovému rozdílu se říká také převýšení. Jak ho spočítat ze stoupání v procentech nebo z úhlu, ukazuje pro starší žáky článek Výškový rozdíl.

Interval vrstevnic a zdůrazněné vrstevnice

Interval vrstevnic je výškový rozdíl dvou sousedních vrstevnic. Na turistických mapách bývá 10 nebo 20 m, na podrobnějších mapách i 5 nebo 2 m. Bývá napsaný v legendě nebo pod měřítkem mapy.

Číslo s výškou nemá každá vrstevnice, mapa by byla nečitelná. Čísla dostávají jen zdůrazněné vrstevnice, které jsou nakreslené silněji. Na turistické mapě je zdůrazněná obvykle každá pátá, na obrázcích v tomto článku a ve cvičení každá druhá. Číslo se na mapě píše tak, aby jeho horní okraj mířil do kopce; podle toho poznáte, kterým směrem terén stoupá. Na zjednodušených obrázcích v tomto článku a ve cvičení jsou čísla napsaná vodorovně, tam se řiďte jen jejich hodnotou. Na rovných místech se někdy přidává čárkovaná doplňková vrstevnice v polovině intervalu.

Příklad 1

Na mapě jsou dvě silnější vrstevnice s čísly 420 a 460 a mezi nimi tři tenké. Po kolika metrech jsou vrstevnice?

Tři tenké vrstevnice rozdělí výškový rozdíl na čtyři stejné kusy (rozestupy), ne na tři:

`(460 - 420) : 4 = 40 : 4 = 10\ \mathrm{m}`

Vrstevnice jsou po 10 m: 420, 430, 440, 450, 460. Kontrola: od 420 do 460 jsou to čtyři kroky po 10 m.

Jak přečíst výšku bodu z mapy

Na mapě níže jsou vrstevnice po 20 m. Čísla má jen každá druhá: 400, 440, 480 a 520. Vrchol označuje trojúhelníček s kótou 555.

400440480520555ABC

Příklad 2

V jaké nadmořské výšce leží bod A?

Bod A leží přímo na silnější vrstevnici s číslem 440, takže je ve výšce 440 m n. m. Nic se nepočítá, výška se jen přečte.

Příklad 3

V jaké výšce leží body B a C?

Bod B leží na tenké vrstevnici bez čísla. Nejbližší nižší vrstevnice s číslem je 480 a od ní je B o jednu vrstevnici blíž k vrcholu, tedy výš:

`480 + 20 = 500\ \mathrm{m}`

Bod C leží na tenké vrstevnici mezi čísly 440 a 480. Jediná vrstevnice mezi nimi má výšku 440 + 20 = 460 m, takže C je ve výšce 460 m n. m. Kontrola u obou bodů: počítat se dá i od vyššího čísla. B je o jednu vrstevnici pod 520 (520 − 20 = 500) a C o jednu pod 480 (480 − 20 = 460).

Kterým směrem se přičítá a kterým odečítá, poznáte podle čísel: u kopce rostou směrem k vrcholu s kótou. Když bod leží mezi dvěma vrstevnicemi, přesnou výšku z mapy nepřečtete, jen odhad: bod přesně v půli mezi 440 a 460 leží asi ve 450 m.

Příklad 4

O kolik metrů je vrchol výš než bod A a o kolik je bod B výš než bod A?

Vrchol má kótu 555 m a bod A leží ve 440 m:

`\begin{gathered}555 - 440 = 115\ \mathrm{m}\\[4pt]500 - 440 = 60\ \mathrm{m}\end{gathered}`

Vrchol je 115 m nad bodem A a bod B 60 m nad ním. Kontrola: vrchol leží nad nejvyšší vrstevnicí 540, takže musí být víc než 100 m nad bodem A, a to 115 m je.

Prudký a mírný svah

Mezi dvěma sousedními vrstevnicemi je vždy stejný výškový rozdíl. Když jsou vrstevnice blízko u sebe, nastoupáte ten rozdíl na krátké vzdálenosti a svah je prudký. Když jsou daleko od sebe, rozloží se stoupání na dlouhou cestu a svah je mírný. Kde vrstevnice úplně chybějí, je skoro rovina.

440480520530AB

Na obrázku vedou na vrchol s kótou 530 m dvě cesty. Obě začínají na vrstevnici 440 m, takže na obou nastoupáte stejných 90 m. Cesta z bodu A je ale na mapě víc než třikrát delší a vrstevnice na ní jsou řídké: stoupá mírně. Cesta z bodu B překoná stejnou výšku na krátkém úseku přes natěsnané vrstevnice, je mnohem prudší. Jak dlouhá je cesta ve skutečnosti, zjistíte z měřítka mapy: přepočet ukáže kalkulačka měřítka mapy a vysvětluje ho článek Měřítko mapy.

Tvary terénu na mapě

Podle toho, jak se vrstevnice skládají, poznáte na mapě kopec, údolí nebo sedlo, i když na ní nejsou napsané. Osm tvarů terénu, které se objevují ve cvičení, je tu nakresleno stejně jako tam:

500547
kopec
365
prohlubeň
480540
plošina
460489489X
sedlo (X)
320340360380400
hřbet
250270290
údolí
340380420
svah
468471
rovina
Tvar terénuJak vypadají vrstevnice
kopec (vrchol)uzavřené vrstevnice jedna v druhé, čísla směrem dovnitř rostou, uprostřed kóta vrcholu
prohlubeňuzavřené vrstevnice jako u kopce, ale čísla směrem dovnitř klesají; uprostřed je místo trojúhelníčku tečka s kótou nejnižšího místa
plošinana okrajích vrstevnice natěsnané (prudké svahy), uprostřed velká plocha bez vrstevnic
sedlonejnižší místo mezi dvěma vrcholy, vrstevnice se tam stahují k sobě jako přesýpací hodiny
hřbetvrstevnice ohnuté do tvaru písmene U, ohyb míří z kopce dolů, k nižším číslům
údolívrstevnice ohnuté do U, ohyb míří do kopce, k vyšším číslům; dnem teče potok
svahrovné vrstevnice, souběžné a stejně daleko od sebe
rovinaskoro žádné vrstevnice, kóty se liší jen o pár metrů

Nejčastěji se pletou hřbet a údolí, protože vrstevnice mají u obou tvar písmene U. Rozhodují čísla. Když ohyb míří k nižším číslům, vybíhá tam kus kopce do nížiny a je to hřbet. Když míří k vyšším číslům, zařezává se tam terén do kopce a je to údolí. U údolí to často prozradí i modrá čára potoka, protože voda teče dnem údolí. Stejně je to u kopce a prohlubně: kresba je skoro stejná, rozhoduje, jestli čísla dovnitř rostou, nebo klesají. Když na mapě čísla vrstevnic nejsou, pomůže kóta uprostřed: u kopce je to trojúhelníček s nejvyšší výškou, u prohlubně tečka s nejnižší.

Výškový profil

Výškový profil ukazuje terén z boku, jako by krajinu někdo rozřízl podél jedné čáry. Turistické mapy a aplikace ho kreslí pod trasou, aby bylo vidět, kde se stoupá a kde klesá. Z vrstevnic ho nakreslíte sami:

  1. Na mapě spojte dva body úsečkou, na obrázku M a N.
  2. Přiložte k úsečce proužek papíru a označte na něm každé místo, kde úsečku protíná vrstevnice, a napište k němu její výšku.
  3. Pod proužek nakreslete vodorovné čáry pro výšky 400, 420, 440 a tak dál.
  4. Z každé značky veďte svislou čáru dolů k čáře její výšky a udělejte tam tečku.
  5. Tečky spojte plynulou čarou. Nahoře se čára zaoblí k vrcholu, jehož výšku znáte z kóty.
400440520532509MN400440480520MNvýškový profil M–Nsedlo

Profil na obrázku ukazuje dva vrcholy, vyšší s kótou 532 m a nižší s kótou 509 m, a mezi nimi sedlo. Sedlo leží mezi vrstevnicemi 440 a 460, protože vrstevnice 440 obtáčí oba vrcholy společně a vrstevnice 460 už je kolem každého zvlášť. Svislé měřítko profilu se obvykle volí větší než vodorovné. Při stejném měřítku na výšku i na délku by kopec vypadal skoro plochý, protože je mnohem širší, než je vysoký.

Ve cvičení Vrstevnice na mapě se vybírá, který ze tří profilů patří k čáře A–B. Pomůže vždy totéž: najděte na čáře nejvyšší místo a podívejte se, jestli profil začíná a končí ve stejné výšce jako body A a B.

Na co si dát pozor

  • Počítejte rozestupy, ne čáry. Mezi vrstevnicemi 420 a 500 po 20 m leží tři další vrstevnice, ale rozestupy jsou čtyři: 4 · 20 = 80 m, stejně jako 500 − 420.
  • Interval není rozdíl dvou čísel na mapě. Čísla mají jen zdůrazněné vrstevnice. Když jsou mezi 400 a 440 ještě tenké vrstevnice, interval je menší než 40 m.
  • Vrchol není ve výšce nejvyšší vrstevnice. Kopec s nejvyšší vrstevnicí 540 může mít vrchol klidně v 555 m. Přesnou výšku vrcholu udává jen kóta.
  • Kontrolujte směr. Bod blíž k vrcholu musí vyjít výš. U prohlubně je to naopak: čím blíž ke dnu, tím níž.

Příklady k procvičení

Cvičení 1 až 4 se týkají této mapy. Čísla jsou jen u některých silnějších vrstevnic, vrcholy jsou označené kótami.

420460515485ABC420440

1. Po kolika metrech jsou nakreslené vrstevnice na mapě nahoře?

2. V jaké nadmořské výšce leží body A, B a C?

3. Který vrchol je vyšší a o kolik? O kolik metrů je vyšší vrchol nad bodem B?

4. Mezi oběma vrcholy je sedlo. Mezi kterými dvěma vrstevnicemi leží?

5. Turistická chata stojí na vrstevnici 640 m, vrchol nad ní má kótu 1013 m a vrstevnice jsou po 10 m. O kolik metrů turista vystoupá a kolik vrstevnic cestou na vrchol překročí? Tu u chaty nepočítejte.

6. Na mapě jsou vrstevnice ohnuté do tvaru písmene U a ohyb míří k vrstevnicím s vyššími čísly. Jaký je to tvar terénu a co v něm asi najdete? A co by to bylo, kdyby ohyb mířil k nižším číslům?

Kam dál