Světové strany jsou čtyři hlavní: sever, jih, východ a západ. Píšou se zkratkami S, J, V a Z. Na mapě i na plánu je sever nahoře, jih dole, východ vpravo a západ vlevo. Mezi hlavními stranami leží čtyři vedlejší: severovýchod (SV), jihovýchod (JV), jihozápad (JZ) a severozápad (SZ). Všechny si můžete vyzkoušet v procvičování Světové strany a plán, kde se hledá na plánu obce, co je na sever od školy.
Ve škole se tohle učí v prvouce ve 3. třídě (hlavní strany, plán obce) a ve vlastivědě ve 4. třídě (vedlejší strany, mapa, měřítko a značky). Pro rodiče: článek jde v pořadí, v jakém se to děti učí. Nejdřív světové strany, pak plán, mapa a její značky a nakonec turistické značky, které se hodí na každém výletě. Každá část má svoje procvičování s pracovním listem k vytištění.
Hlavní a vedlejší světové strany
Obrázku se všemi stranami se říká směrová růžice. Když ji čteme po směru hodinových ručiček, jdou hlavní strany za sebou takhle: sever, východ, jih, západ. Proti sobě vždycky leží sever a jih, východ a západ.
Vedlejší strana má jméno ze dvou hlavních stran, mezi kterými leží. Sever nebo jih je v něm vždycky první: mezi severem a východem je severovýchod, nikdy „východosever“. Proto má každá vedlejší strana zkratku ze dvou písmen.
| světová strana | zkratka | druh | na plánu a na mapě |
|---|---|---|---|
| sever | S | hlavní | nahoře |
| severovýchod | SV | vedlejší | nahoře vpravo |
| východ | V | hlavní | vpravo |
| jihovýchod | JV | vedlejší | dole vpravo |
| jih | J | hlavní | dole |
| jihozápad | JZ | vedlejší | dole vlevo |
| západ | Z | hlavní | vlevo |
| severozápad | SZ | vedlejší | nahoře vlevo |
Na plánu i na mapě bývá v rohu malá růžice nebo šipka s písmenem S. Kam ukazuje, tam je sever. Ostatní strany si z ní odvodíte.
Po pravé a po levé ruce
Když stojíte čelem k severu, máte po pravé ruce východ, po levé ruce západ a za zády jih. Když se otočíte, otočí se s vámi i ruce: kdo stojí čelem k západu, má po pravé ruce sever. Pomáhá říkat strany nahlas a ukazovat je rukou.
Jak určit světové strany v přírodě
- Podle Slunce. Ráno Slunce vychází na východě, v poledne je na jihu a stojí nejvýš, večer zapadá na západě.
- Podle stínu. V poledne je Slunce na jihu, a tak váš stín ukazuje na sever.
- Podle kompasu. Střelka kompasu je magnet a ukazuje vždycky na sever, ať se otočíte kamkoli. Kompas funguje i v mlze nebo když je zataženo.
- Podle Polárky. V noci svítí nad severem hvězda Polárka. Celou noc zůstává na stejném místě.
Pro rodiče dvě upřesnění, kdyby se dítě ptalo. Přesně na východě Slunce vychází jen na jaře a na podzim, kolem 21. března a 23. září. V létě vychází víc na severovýchodě, v zimě víc na jihovýchodě. A „poledne“ znamená chvíli, kdy je Slunce nejvýš. V zimě je to u nás kolem dvanácté, v létě, kdy platí letní čas, až kolem jedné hodiny. Na určení stran to stačí.
Rada „mech roste na severní straně stromu“ spolehlivá není. Mech roste tam, kde je stín a vlhko, a to může být na kterékoli straně.
Plán obce
Plán je zmenšený obrázek obce nebo města, jak ho vidíme shora, jako bychom se dívali z letadla. Ukazuje malé území, a proto se do něj vejdou jednotlivé ulice a budovy. Mapa ukazuje větší kus krajiny a má méně podrobností. Na plánu níže je devět míst a v pravém horním rohu malá růžice s písmenem S.
Příklad 1
Co je na plánu hned na sever od školy?
Sever je nahoře, takže hledáme místo přímo nad školou. Je to kostel. Stejně najdeme i ostatní: hned na jih od školy je hřiště, na východ obchod a na západ pošta. Vedlejší strany jsou v rozích: na severovýchod od školy je rybník, na jihovýchod park, na jihozápad nádraží a na severozápad les.
Pozor na častou chybu: „na sever od školy“ neznamená „někde nahoře“. Rybník je také výš než škola, ale je vpravo nahoře, a to je severovýchod.
Příklad 2
Kterým směrem je rybník od nádraží?
Začínáme u nádraží (vlevo dole) a díváme se k rybníku (vpravo nahoře). Nahoru je sever, doprava východ, a tak je rybník od nádraží na severovýchod. Kontrola opačnou otázkou: nádraží je od rybníka na jihozápad, tedy na opačné straně růžice. Slovo od říká, kde stojíme: „rybník od nádraží“ a „nádraží od rybníka“ jsou opačné směry.
Příklad 3
Ze školy jdi o jedno místo na jih a pak o jedno místo na západ. Kde jsi?
O jedno místo na jih, tedy dolů, je hřiště. Od hřiště o jedno místo na západ, tedy doleva, je nádraží. Kdo si splete jih se severem, skončí u lesa; kdo si splete západ s východem, skončí v parku. Proto se vyplatí po každém kroku zkontrolovat, kam ukazuje S.
Mapa a mapové značky
Mapa je zmenšený obrázek krajiny, jak ji vidíme shora. Domy, lesy, řeky a silnice jsou na ní nakreslené mapovými značkami. Co která značka znamená, vysvětluje legenda, rámeček na okraji mapy. Kniha, ve které je mnoho map, se jmenuje atlas. Glóbus je zmenšený model Země ve tvaru koule.
V tabulce jsou značky, jak je kreslí školní a turistické mapy a jak je najdete v procvičování Mapové značky. Na různých mapách mohou vypadat trochu jinak, proto se vždycky podívejte do legendy.
| značka | co znamená | jak ji poznáš |
|---|---|---|
| Voda | ||
| Řeka | Řeka je modrá čára, která se klikatí. Čím je řeka větší, tím je čára silnější. | |
| Rybník | Rybník je modrá plocha s tmavším modrým okrajem. | |
| Pramen | Pramen je modré kolečko, ze kterého vytéká modrá čára potoka. | |
| Les a povrch | ||
| Listnatý les | Listnatý les je na plánu a na turistické mapě zelená plocha s kolečky na nožičce, jako koruny listnatých stromů. | |
| Jehličnatý les | Jehličnatý les je na plánu a na turistické mapě zelená plocha se špičatými stromky, jako smrky. | |
| Vrchol | Vrchol kopce je černý trojúhelník. Číslo vedle něj říká, kolik metrů nad mořem vrchol je. | |
| Jeskyně | Jeskyně je černý oblouk jako vchod do skály. | |
| Doprava a hranice | ||
| Silnice | Silnice je oranžový pruh se dvěma černými okraji. | |
| Dálnice | Dálnice je široký červený pruh rozdělený uprostřed černou čarou, každým směrem se jede po jedné půlce. | |
| Železnice | Železnice je čára, ve které se střídají černé a bílé kousky. | |
| Most | Most je silnice nad modrou řekou, na koncích má krátké čárky. | |
| Letiště | Letiště je letadlo. | |
| Státní hranice | Státní hranice je fialová čára z čárek a teček. | |
| Obce a stavby | ||
| Město | Město je velký červený kruh. Čím víc lidí ve městě žije, tím bývá kruh větší. | |
| Vesnice | Vesnice je malé bílé kolečko s černým okrajem. | |
| Kostel | Kostel je kolečko s křížem nahoře. | |
| Hrad | Hrad je černá věž se zubatým cimbuřím nahoře. | |
| Zřícenina hradu | Zřícenina hradu je jen obrys věže, která má vršek ulomený. | |
| Zámek | Zámek je široká černá budova se špičatými střechami, bez cimbuří. | |
| Rozhledna | Rozhledna je vysoká štíhlá věž z trámů se stříškou nahoře. | |
Které značky se pletou
- Hrad, zřícenina a zámek. Hrad je černá věž s cimbuřím, zřícenina jen obrys věže s ulomeným vrškem. Zámek je široká budova se špičatými střechami a cimbuří nemá.
- Listnatý a jehličnatý les. Kolečko na nožičce je koruna listnatého stromu, špičatý stromek je smrk nebo jiný jehličnan.
- Silnice, dálnice a železnice. Silnice je jeden oranžový pruh, dálnice široký červený pruh rozdělený na dvě půlky a železnice čára z černých a bílých kousků.
- Město a vesnice. Město je velký červený kruh, vesnice malé bílé kolečko.
- Vrchol a rozhledna. Vrchol kopce je černý trojúhelník s číslem. Rozhledna je věž, na kterou se dá vylézt; na vrcholu často stojí, ale není to totéž.
Barvy na mapě a výška vrcholů
Mapa v atlase nebo nástěnná mapa Česka ukazuje barvou, jak vysoko je krajina. Nížiny jsou zelené, vyšší místa žluté a hory hnědé; čím vyšší hory, tím tmavší hnědá.
Častá chyba: na takové mapě zelená neznamená les, ale nížinu, nízké a rovné místo. Les je zelený na plánu a na turistické mapě, kde se výška kreslí jinak. Proto i tady platí: nejdřív legenda.
U vrcholu je na mapě černý trojúhelník, jméno a číslo. Číslo je nadmořská výška v metrech, tedy kolik metrů je vrchol nad mořem. Sněžka 1603 znamená, že Sněžka je 1603 metrů nad mořem. Sněžka je nejvyšší hora Česka; nejvyšší hory si můžete procvičit na slepé mapě Nejvyšší hory ČR.
Příklad 4
O kolik metrů je Sněžka vyšší než Praděd?
Odečteme menší výšku od větší: 1603 − 1491 = 112 metrů. Kontrola: 1491 + 112 = 1603. Jak se počítá výškový rozdíl i z vrstevnic nebo ze stoupání, vysvětluje pro starší žáky článek Výškový rozdíl.
Měřítko mapy
Měřítko říká, kolikrát je krajina na mapě zmenšená. Měřítko 1 : 100 000 znamená, že 1 cm na mapě je 100 000 cm ve skutečnosti. A 100 000 cm je 1 000 m, tedy 1 km. U většiny map je přímo napsané, kolik je 1 cm, a pak stačí násobit.
| měřítko mapy | 1 cm na mapě je ve skutečnosti |
|---|---|
| 1 : 25 000 | 250 m |
| 1 : 50 000 | 500 m |
| 1 : 100 000 | 1 km |
| 1 : 200 000 | 2 km |
| 1 : 500 000 | 5 km |
| 1 : 1 000 000 | 10 km |
Příklad 5
Turistická mapa má měřítko 1 : 50 000, takže 1 cm na mapě je 500 m. Cesta k rozhledně měří na mapě 6 cm. Jak je dlouhá doopravdy?
Každý centimetr je 500 m: 6 · 500 m = 3 000 m = 3 km. Opačně se dělí. Na mapě s měřítkem 1 : 200 000 je 1 cm 2 km, a tak cesta dlouhá 14 km měří na mapě 14 : 2 = 7 cm. Velká měřítka a výpočty i s milimetry jsou v článku Měřítko mapy a spočítat je můžete v kalkulačce měřítka mapy.
Turistické značky
Turistické trasy jsou značené barevnými značkami na stromech, sloupech, kamenech a zdech u cesty. Malují je značkaři Klubu českých turistů, dobrovolníci, kteří to dělají ve volném čase. Základní je pásová značka: čtverec o straně 10 cm se třemi pruhy, nahoře a dole bílými a uprostřed v barvě trasy. Pěší trasy mají čtyři barvy: červenou, modrou, zelenou a žlutou.
Barva obvykle říká, jak je trasa důležitá, ne jak je těžká. Červená trasa nemusí být nejtěžší a žlutá nemusí být nejlehčí. Značka bývá namalovaná z obou stran stromu, aby trasu našel i ten, kdo jde opačným směrem. Kde se trasy potkávají, stojí rozcestník: na jeho tabulkách je napsané, kam která trasa vede a kolik je to kilometrů.
Odbočky
Krátká odbočka z trasy k zajímavému místu má vlastní značku: bílý čtverec s tvarem v barvě trasy, ze které odbočuje. Tvar napoví, kam odbočka vede. Odbočka končí u cíle a zpátky na trasu se vrátíte stejnou cestou.
- Trojúhelník je jako kopec: k vrcholu nebo k vyhlídce.
- Polokruh je jako miska na vodu: ke studánce nebo k prameni.
- Tvar L je jako zbytek hradní zdi: ke zřícenině hradu.
- Obrácené T je jako pomník na podstavci: k jiné zajímavosti, třeba k jeskyni, ke skále nebo k pomníku.
Další značky
Pásová značka zakončená špičkou je šipka: trasa tu zahýbá tam, kam míří špička. Místní trasa má čtverec rozdělený úhlopříčkou, jedna půlka je bílá a druhá barevná; bývá to krátký okruh, který vás dovede zpátky. Naučná stezka má bílý čtverec se zeleným šikmým pruhem a vede kolem tabulí, které vyprávějí o přírodě nebo o historii místa. Cyklotrasa má barevný pruh mezi dvěma žlutými a lyžařská trasa mezi dvěma oranžovými.
Příklad 6
Jdeš po modré trase a chceš jít ke studánce. Která značka tě tam dovede?
Studánka je polokruh, to jsou značky B a C. Odbočka má ale barvu trasy, ze které odbočuje, a my jdeme po modré. Správně je C, modrá odbočka ke studánce. Zelená B by vedla ke studánce ze zelené trasy. Značka A vede ke zřícenině a D na vrchol.
A kdybyste dlouho žádnou značku neviděli? Trasa asi někde zahnula. Vraťte se k poslední značce a rozhlédněte se, kam vede dál. Všechny značky s obrázky jsou v procvičování Turistické značky, i jako pexeso.
Časté chyby
- Východ a západ prohozené. Na mapě je východ vpravo. Pomůže představit si ranní Slunce: vychází na východě, a když se díváte k severu, je po vaší pravé ruce.
- Vedlejší strana obráceně. Píše se severovýchod a jihozápad, ne „východosever“: sever nebo jih je vždycky první.
- „Na sever“ jako „někde nahoře“. Na sever od místa je jen to, co je přímo nad ním. Co je vpravo nahoře, je na severovýchod.
- Prohozené „od“. „Pošta od školy“ se ptá, kam se dívám ze školy. Opačná otázka má opačnou odpověď.
- Zelená jako les. Na mapě v atlase je zelená nížina, ne les.
- Barva trasy jako obtížnost. Barva neříká, jak je trasa těžká.
- Odbočka jiné barvy. Odbočka má barvu trasy, ze které odbočuje.
Příklady k procvičení
K úloze 1 patří tenhle plán.
1. Podívejte se na plán. a) Co je hned na západ od pošty? b) Kterým směrem je kostel od školy? c) Ze školy jdi o jedno místo na sever a pak o jedno místo na východ. Kde jsi?
a) knihovna, b) na severovýchod, c) u knihovny. a) Západ je vlevo, hned vlevo od pošty je knihovna. b) Škola je vlevo dole, kostel vpravo nahoře, tedy nahoru a doprava: severovýchod. c) Na sever (nahoru) od školy je rybník, od rybníka na východ (doprava) je knihovna.
2. Která světová strana je naproti severovýchodu? A co máte po pravé ruce, když stojíte čelem k západu?
Jihozápad; sever. Naproti severovýchodu je strana, ve které se vymění obě části: sever za jih a východ za západ. Od západu o čtvrt otočky po směru hodinových ručiček je sever.
3. Které z těchto mapových značek je zřícenina hradu? Čím se liší od hradu?
B. Zřícenina je jen obrys věže s ulomeným vrškem. Hrad (A) je celá černá věž s cimbuřím, C je zámek a D rozhledna.
4. Mapa má měřítko 1 : 25 000, takže 1 cm na mapě je 250 m. Cesta z vesnice k rybníku měří na mapě 8 cm. Kolik metrů a kolik kilometrů je to doopravdy?
2 000 m, tedy 2 km. 8 · 250 m = 2 000 m. Kontrola: 4 cm je 1 000 m, 8 cm dvakrát tolik.
5. Na mapě jsou vrcholy Lysá hora 1324, Klínovec 1244 a Radhošť 1129. Který je nejvyšší a o kolik metrů je vyšší než Radhošť?
Lysá hora, o 195 m. Největší číslo má Lysá hora. 1324 − 1129 = 195; kontrola 1129 + 195 = 1324.
6. Jdete s rodiči po červené trase a na stromě uvidíte tuhle značku. Co znamená a jak se pak vrátíte na trasu?
Je to červená odbočka ke studánce. Polokruh jako miska znamená studánku nebo pramen, červená barva říká, že odbočuje z vaší červené trasy. Od studánky se vrátíte stejnou cestou zpátky na červenou trasu.
Kam dál
- Světové strany a plán: co je na sever od školy, směrová růžice, zkratky, Slunce a kompas; třídění a pracovní list
- Mapové značky: značky, barvy na mapě, měřítko a výšky vrcholů; pexeso, třídění a pracovní list
- Turistické značky: barvy tras, odbočky, cyklotrasy a lyžařské trasy; pexeso, třídění a pracovní list
- Pracovní listy k vytištění ke všem třem
- Tísňová čísla a první pomoc, co dělat, když se na výletě něco stane
- Další články z vlastivědy: Státní symboly České republiky, Kraje a krajská města a Řeky České republiky