Státní symboly České republiky

Česká republika má sedm státních symbolů: velký státní znak, malý státní znak, státní barvy, státní vlajku, vlajku prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymnu. Říká to zákon o státních symbolech z roku 1993 (zákon č. 3/1993 Sb.), který také přesně popisuje, jak každý z nich vypadá. Státní symboly jsou znamení našeho státu: najdete je na úřadech, na mincích, na dresech sportovců nebo na vysvědčení. Všech sedm si můžete hned vyzkoušet v procvičování Státní symboly, s obrázky, jako pexeso i jako pracovní list k vytištění.

Ve škole se státní symboly berou v prvouce ve 3. třídě a znovu ve vlastivědě ve 4. a 5. třídě. Pro rodiče: tenhle článek je přehled toho, co by dítě mělo umět, včetně otázek, které se objevují v písemkách nejčastěji (kolik je symbolů, co je v kterém poli znaku, kdo napsal hymnu). Nejdřív si všech sedm prohlédněte.

Velký státní znak

Velký státní znak je čtvrcený štít: štít rozdělený na čtyři pole. Každé pole patří jedné ze tří historických zemí, ze kterých se Česká republika skládá: Čechám, Moravě a Slezsku. Protože země jsou tři a pole čtyři, jsou Čechy ve znaku dvakrát, v prvním a ve čtvrtém poli. Pole se počítají jako řádky v knize: vlevo nahoře, vpravo nahoře, vlevo dole, vpravo dole.

Všechna tři zvířata mají zlatou korunu. Český lev má dva ocasy, to je jeho poznávací znamení už od 13. století. Orlice (ne orel: v českém znakosloví se jednohlavému ptáku říká orlice) je na Moravě šachovaná, tedy poskládaná ze stříbrných a červených kostiček, ve Slezsku černá se stříbrným půlměsícem na hrudi. Dnešní podobu velkého znaku nakreslil heraldik Jiří Louda a platí od 1. ledna 1993, od vzniku samostatné České republiky.

Velký státní znak uvidíte na budovách úřadů a škol, na státních hranicích a na dresech reprezentace. V procvičování se na něj ptáme nejčastěji: Kterou zemi znázorňuje vyznačené pole? Pomůcka: červená a lev jsou Čechy, modrá a šachovaná orlice Morava, zlatá a černá orlice Slezsko.

Malý státní znak

Malý státní znak je jen jedno pole z velkého znaku: červený štít a v něm stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou. Zákon ještě dodává, že lev má zlatou zbroj, tak se ve znakosloví říká drápům a jazyku. Používá se tam, kde je na velký znak málo místa nebo kde stačí jednodušší znamení: na razítkách úřadů, na úředních listinách a rozhodnutích, na vysvědčení a na českých mincích, kde český lev zdobí jednu stranu každé koruny.

Jak oba znaky rozlišit? Velký má čtyři pole a tři zvířata, malý jedno pole a jednoho lva. Když vám někdo ukáže znak, kde je lev úplně sám, je to malý státní znak.

Státní barvy

Státní barvy jsou bílá, červená a modrá, a zákon výslovně říká: v tomto pořadí. Jsou to barvy státní vlajky a také barvy trikolóry na stuhách věnců a plaménků na vlajce prezidenta. Bílá a červená jsou staré barvy Českého království (stříbrný lev v červeném poli), modrá přibyla s vlajkou v roce 1920. Třem barvám na vlajce se říká trikolóra, stejně jako francouzské nebo ruské; pořadí bílá, červená, modrá je ale naše.

Státní vlajka

Státní vlajka má nahoře bílý pruh, dole červený pruh a u žerdi modrý klín. Žerď je tyč, na které vlajka visí, a klín, tedy trojúhelník, od ní sahá přesně do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k délce je 2 : 3: když je vlajka 2 metry vysoká, je 3 metry dlouhá.

Vlajku navrhl v roce 1920 archivář Jaroslav Kursa pro tehdy nové Československo a platí od 30. března 1920. Bílo-červená vlajka Čech se totiž nedala rozeznat od vlajky Polska, a tak k ní přibyl modrý klín. Po rozdělení Československa na konci roku 1992 si Česká republika vlajku ponechala a od roku 1920 se vlajka nezměnila. Podobné vlajky s klínem mají Filipíny a Kuba; o tom, jak se od sebe liší, píše článek Vlajky států světa.

Jak vlajku správně pověsit

Pro vyvěšování platí zákon o užívání státních symbolů (zákon č. 352/2001 Sb.). Vodorovně visí vlajka vždy tak, že bílá je nahoře a klín u žerdi, tedy při pohledu zepředu vlevo. Když vlajka visí svisle, například spuštěná ze zdi domu nebo v sále, je bílá vlevo (při pohledu na vlajku zepředu) a klín směřuje dolů. Poškozená nebo špinavá vlajka se vyvěšovat nesmí. Když visí vedle sebe víc vlajek, má česká čestné místo: ze dvou je vlevo, z lichého počtu uprostřed.

Na školách, úřadech a dalších veřejných budovách se státní vlajka vyvěšuje o státních svátcích, tedy například 28. října, 28. září nebo 1. ledna. Které dny to jsou a co připomínají, procvičuje Státní svátky.

Vlajka prezidenta republiky

Vlajka prezidenta republiky je bílá a čtvercová. Uprostřed má velký státní znak, pod ním červenou stuhu s nápisem PRAVDA VÍTĚZÍ podloženou žlutými lipovými ratolestmi a kolem dokola okraj z plaménků střídavě bílých, červených a modrých, tedy ve státních barvách. Říká se jí také prezidentská standarta. Vlaje nad Pražským hradem, když je prezident v České republice, a jezdí s ním na autě při slavnostních příležitostech.

Heslo Pravda vítězí si vybral první československý prezident T. G. Masaryk a odkazuje na husitské heslo Pravda Páně vítězí. Pozor na záměnu: vlajka prezidenta není státní vlajka, i když se obě jmenují vlajka. Státní vlajka patří všem, prezidentská jen hlavě státu.

Státní pečeť

Státní pečeť je kulatá. Uprostřed je velký státní znak, po stranách lipové ratolesti a kolem dokola nápis ČESKÁ REPUBLIKA. Pečetidlo, tedy razidlo, kterým se pečeť otiskuje, uchovává prezident republiky. Pečeť se dnes používá jen zřídka, na nejdůležitější listiny: na mezinárodní smlouvy a na listiny velvyslanců, které podepisuje prezident.

Pečeť, vlajka prezidenta i velký znak tak nesou stejný obrázek, štít se lvem a orlicemi, a děti si je pletou. Pomůcka: pečeť je kulatá a má nápis, vlajka prezidenta je bílý čtverec s plaménky, velký znak je samotný štít.

Státní hymna

Státní hymnou je první sloka písně Kde domov můj. Hudbu složil František Škroup a slova napsal Josef Kajetán Tyl. Píseň poprvé zazněla 21. prosince 1834 v Praze ve Stavovském divadle, v Tylově divadelní hře Fidlovačka, kde ji zpíval slepý houslista Mareš. Lidem se zalíbila, zpívali ji po celé zemi, a když v roce 1918 vzniklo Československo, stala se jeho hymnou. Do roku 1992 za ní hned následovala slovenská část Nad Tatrou sa blýska; od 1. ledna 1993 je česká hymna jen Kde domov můj.

Kde domov můj, kde domov můj,
voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách,
v sadě skví se jara květ,
zemský ráj to na pohled!
A to je ta krásná země,
země česká domov můj,
země česká domov můj!

Píseň má sloky dvě, hymnou je ale jen ta první. Hymna se hraje a zpívá o státních svátcích, při slavnostech, na začátku školního roku v mnoha školách a při vyhlašování vítězů na sportovních závodech, kde zazní hymna země, ze které vítěz je. Při hymně se stojí, muži si sundají pokrývku hlavy.

Co státní symbol není

Státních symbolů je přesně sedm, nic jiného do nich nepatří, i když se to může zdát. Běžné záměny:

• Lípa je český národní strom. Lipové ratolesti najdete na pečeti i na vlajce prezidenta, lípa sama ale státní symbol není.
• Pražský hrad je sídlo prezidenta a Karlův most slavná památka. Jsou to symboly Prahy a Česka v tom běžném smyslu slova, ne ale státní symboly ze zákona.
• Korunovační klenoty se svatováclavskou korunou jsou památka na české krále, uložená na Pražském hradě. Státní symbol to není.
• Česká koruna (peníze), hokejový dres nebo znak Prahy také ne, i když se na nich státní symboly objevují.

Jak si sedm symbolů zapamatovat: dva znaky, dvě vlajky, barvy, pečeť a hymna. Dva znaky jsou velký a malý, dvě vlajky státní a prezidentova; 2 + 2 + 1 + 1 + 1 = 7.

Časté chyby

• Vlajka vzhůru nohama. Červená nahoře je špatně: nahoře je vždy bílá. Svisle pověšená vlajka má bílou vlevo a klín dolů.
• „Velký znak má tři pole.“ Má čtyři; Čechy jsou v něm dvakrát, v 1. a ve 4. poli.
• Orel místo orlice. Na Moravě i ve Slezsku je orlice, jednohlavá. Orel se dvěma hlavami býval ve znaku Rakouska-Uherska, v našem znaku není.
• Lev s jedním ocasem. Český lev má ocasy dva. Kreslíte-li znak, nezapomeňte na druhý.
• Záměna barev polí. Morava má pole modré a orlici červeno-stříbrnou, Slezsko pole zlaté a orlici černou. Pomůcka: černá orlice ve zlatém poli, jako kos na slunci.
• Celá píseň jako hymna. Hymnou je jen první sloka Kde domov můj. Nad Tatrou sa blýska je hymna Slovenska, k té naší už od roku 1993 nepatří.
• Smetana jako autor hymny. Hudbu složil František Škroup, slova Josef Kajetán Tyl. Bedřich Smetana napsal Mou vlast a Prodanou nevěstu, hymnu ne.
• Klín do třetiny. Modrý klín sahá přesně do poloviny délky vlajky, ne do třetiny ani k jejímu konci.

Příklady k procvičení

Řešení si rozklikněte až po svém pokusu. Další otázky s obrázky dává procvičování Státní symboly.

Kam dál

• Státní symboly, procvičování s obrázky: poznej symbol, najdi pole znaku, otázky ze zákona, pexeso, třídění a pracovní list k tisku
• Státní svátky, kdy se vlajka vyvěšuje a co který den připomíná
• Historické země a sousední státy, kde leží Čechy, Morava a Slezsko ze znaku
• Slepá mapa krajů ČR a krajská města pro vlastivědu ve 4. a 5. třídě
• Vlajky Evropy a článek Vlajky států světa, kde se česká vlajka srovnává s filipínskou a kubánskou
• Řeky České republiky, další článek z vlastivědy