Čeština - 5. třída

Mě, nebo mně

Zájmeno já: mně ve 3. a 6. pádě (komu? o kom?), mě ve 2. a 4. pádě (koho?). Ve slovech mně tam, kde je v základu mn: zapomněl, příjemně.

Ji, nebo jí? Mi, nebo my? Ti, nebo ty?

Ji píšeš jen ve 4. pádě (koho, co? vidím ji), jinak jí (dal jsem jí, bojím se jí). Mi a ti jsou 3. pád, komu? (dej mi, dám ti), my a ty 1. pád, kdo? (my jsme, ty jsi). Ukazovací ti a ty podle rodu: ti kluci, ty holky.

Diktát pro 5. třídu

Souhrnný text na konec prvního stupně: i, nebo y v příčestí podle podmětu, koncovky přídavných jmen, mě a mně, předpony s-, z-, vz- a předložky s a z, a k tomu všechno z nižších ročníků.

Najdi chybu ve větě

V každé větě je jedno slovo napsané špatně. Klepni na něj a uvidíš, jak se píše správně a proč. Chyby se schovávají ve vyjmenovaných slovech, po tvrdých a měkkých souhláskách, v bě, pě, vě, ú a ů, v párových souhláskách, ve velkých písmenech, v mě a mně, ve shodě a v koncovkách.

Čárky ve větě jednoduché

Ve větě jednoduché se čárkou odděluje oslovení (Lucko, pojď sem), citoslovce (au, to bolí), přístavek a členy výčtu, kromě těch spojených a, i, nebo, ani. Před ale se čárka píše vždy.

Pády podstatných jmen

Kdo, co, koho, čeho, komu, čemu... Ve větě je podtržené podstatné jméno a ty určíš, v jakém je pádě. Pomůže se zeptat celou větou.

Slovní druhy

Podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa, příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce. Jaký druh je to podtržené slovo, rozhodne věta.

Bychom, nebo bysme? Abychom, kdybychom, byste

Podmiňovací způsob má tvary bych, bys, by, bychom, byste a stejně abych, abys, aby, abychom, abyste a kdybych... kdybyste. Píšou se dohromady a bez jsem, jsi, jsme, jste: aby jsme je chyba a bysme nespisovné.

Stupňování přídavných jmen a příslovcí

Přídavná jména a příslovce mají tři stupně: hezký, hezčí, nejhezčí, rychle, rychleji, nejrychleji. Některá se stupňují nepravidelně, dobrý, lepší, nejlepší, a nejistý není 3. stupeň, jen zápor slova jistý.

Podmět a přísudek

Podmět najdeš otázkou kdo, co? a přísudek otázkou co dělá? Podmět nemusí stát na začátku věty: Na stromě sedí vrabec - kdo sedí? vrabec.

Počet vět v souvětí

Souvětí má tolik vět, kolik má přísudků. Přísudek ze dvou sloves (budeme psát, chce jet) se počítá jednou, protože infinitiv vlastní větu netvoří.

Synonyma a antonyma

Synonyma neboli slova souznačná znamenají skoro totéž (veselý a radostný), antonyma neboli slova protikladná znamenají opak (veselý a smutný). Jedno slovo může mít podle významu i víc antonym: starý dům je opak nového, starý pán opak mladého.

Přísloví a rčení

Přísloví je celá věta, která radí nebo poučuje: Bez práce nejsou koláče. Rčení celá věta není, dává se do věty: Honza má máslo na hlavě. Ani jedno se nebere doslova, máslo na hlavě nikdo opravdu nenosí.

Slova jednoznačná, mnohoznačná, homonyma

Jednoznačné slovo má jen jeden význam (tužka). Mnohoznačné má víc významů, které spolu souvisí: noha stolu se podobá noze člověka. Homonyma se píšou i vyslovují stejně, ale jejich významy spolu nesouvisí: los v lese a los v tombole.

Stavba slova

Kořen je část, kterou mají společnou všechna příbuzná slova: les, lesník, lesní. Předpona stojí před ním, přípona za ním, a koncovka na konci se mění, když slovo skloňuješ.