Slovní druhy a tvary slov
Slovní druhy, rod, číslo a pády podstatných jmen, podstatná jména konkrétní a abstraktní, pomnožná, hromadná a látková, vzory podstatných i přídavných jmen, přivlastňovací přídavná jména, otcova, nebo otcovy, osoba, číslo, čas, způsob, vid a rod sloves, mluvnické kategorie sloves i podstatných jmen všechny najednou, slovesné třídy a vzory, bychom, nebo bysme, stupňování, druhy zájmen, číslovek a příslovcí, skloňování osobních zájmen, k němu, nebo k jemu, skloňování přejatých jmen, v muzeu, nebo v muzeumu, dvojné číslo, očima, nebo očimi, rozkazovací způsob, pojďte, nebo pojdte, jenž, jež, nebo již, tentýž, tutéž, nebo toutéž, a skloňování číslovek, dvěma, nebo dvěmi. V každé větě je podtržené jedno slovo a ty určíš, co je zač; když se spleteš, uvidíš otázku, která k odpovědi vede.
Čeština podle ročníku: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Pro tenhle ročník tu k tématu zatím nic není.
Procvičování
Pokaždé jiné věty a u každé chyby vysvětlení, proč se slovo píše jinak.
-
3.-9. třída
Slovní druhy
Podstatné jméno, sloveso, nebo příslovce? Pět ohebných druhů, pět neohebných a všech deset dohromady, každé na své stránce. U každé chyby se dozvíš proč.
-
3.-4. třída
Rod a číslo podstatných jmen
Ten hrad, ta píseň, nebo to kuře? Jeden pes, nebo tři psi? Nejdřív samotný rod, pak rod a číslo dohromady, každé na své stránce.
-
4.-6. třída
Konkrétní a abstraktní podstatná jména
Konkrétní podstatná jména pojmenovávají osoby, zvířata, věci a látky, které můžeš vidět nebo se jich dotknout: maminka, pes, tužka, voda. Patří sem i bytosti z pohádek, drak nebo víla. Abstraktní pojmenovávají to, co nevidíš a čeho se nedotkneš: pocity, vlastnosti, činnosti a stavy, třeba radost, odvaha, běh a zdraví.
-
6. třída
Podstatná jména pomnožná, hromadná a látková
Pomnožná podstatná jména mají jen tvar množného čísla, i když jde o jednu věc: jedny nůžky, jedny dveře. Hromadná pojmenovávají mnoho stejných věcí nebo bytostí jako jeden celek a mají jednotné číslo: listí, ptactvo. Látková pojmenovávají látky, které nespočítáš, jen změříš nebo zvážíš: voda, mouka, zlato.
-
3.-5. třída
Pády podstatných jmen
Kdo, co, koho, čeho, komu, čemu... Ve větě je podtržené podstatné jméno a ty určíš, v jakém je pádě. Pomůže se zeptat celou větou.
-
4.-6. třída
Vzory podstatných a přídavných jmen
Pán, hrad, muž, stroj, žena, růže, město, kuře... Každý rod na své stránce, všechny vzory dohromady, vzory přídavných jmen a nakonec pád, číslo, rod a vzor podstatného jména najednou. U každé chyby se dozvíš proč.
mužský rod ženský rod střední rod všechny pád, číslo, rod a vzor přídavná jména
-
5.-6. třída
Přivlastňovací přídavná jména
Přivlastňovací přídavná jména odpovídají na otázku čí? a říkají, komu věc patří: otcův, matčin, Petrův. V rodě, čísle a pádě se shodují s podstatným jménem: otcův batoh, otcova taška, otcovo kolo, s otcovou taškou. U slov na -ka a -ra se k mění v č a r v ř: matčin, sestřin.
-
4.-7. třída
Slovesa: osoba, číslo, čas, způsob, vid a rod
Osoba číslo čas způsob, jak se to učí: u každého slovesa ve větě určíš jednu mluvnickou kategorii, každou na její stránce, a nakonec všechny čtyři najednou. Vid, rod a tvary určité a neurčité přicházejí na řadu v 6. a 7. třídě.
osoba a číslo čas způsob všechno najednou vid rod určité a neurčité
-
5.-7. třída
Bychom, nebo bysme? Abychom, kdybychom, byste
Podmiňovací způsob má tvary bych, bys, by, bychom, byste a stejně abych, abys, aby, abychom, abyste a kdybych... kdybyste. Píšou se dohromady a bez jsem, jsi, jsme, jste: aby jsme je chyba a bysme nespisovné.
-
5.-6. třída
Stupňování přídavných jmen a příslovcí
Přídavná jména a příslovce mají tři stupně: hezký, hezčí, nejhezčí, rychle, rychleji, nejrychleji. Některá se stupňují nepravidelně, dobrý, lepší, nejlepší, a nejistý není 3. stupeň, jen zápor slova jistý.
-
6. třída
Druhy zájmen
Zájmen je sedm druhů, od osobních (já, ty, on) po záporná (nikdo, nic). Kdo a který mohou být tázací i vztažná: v otázce se ptají, ve vedlejší větě odkazují k slovu před nimi.
-
5.-7. třída
Skloňování osobních zájmen
Po předložce se j mění v n a stojí jen dlouhý tvar: k němu, s ní, bez nich, pro tebe. Jim je komu? (oni), jím kým, čím? (on). Na začátku věty stojí dlouhý tvar: Mně je zima. Na ni je kam? (4. pád), na ní kde? (6. pád). S sebou něco bereš, sebou házíš. Přivlastňovací jeho, její a jejich se po předložce nemění: s jeho bratrem.
-
7. třída
Skloňování přejatých podstatných jmen
Muzeum, gymnázium a centrum ztrácejí v ostatních pádech -um: v muzeu, do gymnázia, několik center. Téma, schéma a klima přibírají -t-: s tématem, podle schématu. Rytmus a organismus ztrácejí -us: v rytmu. Itálie a galerie se skloňují jako růže: do Itálie, v Itálii, s Itálií. Tokio a Chicago jako město: v Tokiu. Shakespeare ztrácí nevyslovované -e (hra Shakespeara), Vivaldi jde podle jarní (Vivaldiho).
-
7.-9. třída
Týž, tentýž
Tentýž znamená ten stejný a skloňuje se podle rodu, čísla a pádu slova, ke kterému patří: tentýž autobus, tatáž píseň, totéž jezero. Když váháš, dosaď stejný: stejnou knihu je 4. pád, tedy tutéž knihu; stejnou tramvají 7. pád, tedy toutéž tramvají.
-
8.-9. třída
Jenž, jež, již, jejž
Jenž znamená totéž co který a řídí se rodem a číslem slova, ke kterému patří, a pádem ve své větě: chlapec, jenž; dívka, jež; žáci, již; dort, jejž jsem upekl. Když váháš, dosaď který.
-
6. třída
Druhy číslovek
Základní číslovka říká kolik (tři), řadová kolikátý (třetí), druhová kolikery nebo kolikerý (troje boty, trojí chleba) a násobná kolikrát (třikrát). Druhová stojí hlavně u slov, která mají jen množné číslo, jako dveře nebo šaty.
-
6.-7. třída
Druhy příslovcí
Druh příslovce poznáš podle otázky: kde, kam, odkud, kudy? je místo (doma, nahoru), kdy, jak dlouho, jak často? čas (zítra, často), jak? způsob (pomalu, pěšky), jak moc, do jaké míry? míra (velmi, příliš) a proč? příčina (proto).
-
6.-7. třída
Dvěma, nebo dvěmi? Skloňování číslovek
Dva, dvě a oba, obě mají ve 3. a 7. pádě jen dvěma a oběma, i u ženského rodu: se dvěma kamarádkami. Tvary dvěmi a oběmi jsou chyba. Tři a čtyři mají v 7. pádě třemi a čtyřmi, ve 2. pádě tří a čtyř a v 6. pádě třech a čtyřech.
-
6.-7. třída
Dvojné číslo
Oči, uši, ruce a nohy mají v 7. pádě dvojné číslo, koncovku -ma: očima, ušima, rukama, nohama, a stejně i slova, která k nim patří: modrýma očima, oběma rukama. Kolena a ramena mají dvojné tvary jen ve 2. a 6. pádě (na kolenou), v 7. pádě koleny a rameny. Děti, lidé, přátelé a dveře dvojné číslo nemají: s dětmi, s lidmi, dveřmi.
-
6.-7. třída
Rozkazovací způsob
Rozkazovací způsob se tvoří od 3. osoby množného čísla: sedí - seď, vrátí - vrať, vstanou - vstaň, a ď, ť, ň zůstávají i v seďte a vraťte. Kde by se konec nedal vyslovit, přidá se -i (řekni, vezmi); v množném čísle je pak ě jen po d, t, n, b, p, v, m (řekněte, vezměte), jinak -ete (zavřete, pošlete). Dlouhá samohláska se krátí: píšou - piš. Pojď, buď, jdi, jez, stůj a pomoz si zapamatuj.
-
7.-9. třída
Slovesné třídy a vzory
Třídu poznáš podle 3. osoby čísla jednotného přítomného času: on nese končí na -e, to je 1. třída, tiskne na -ne 2., kryje na -je 3., prosí na -í 4. a dělá na -á 5. třída. Vzor uvnitř třídy pak rozhodne infinitiv, minulý čas, nebo tvar oni.
Články
Výklad s řešenými příklady, v pořadí, v jakém se látka probírá.
-
Slovní druhy
4.-5. třídaDeset slovních druhů v češtině: ohebné a neohebné, na co se ptát u každého z nich, druhy zájmen a číslovek a chytáky jako ráno, kolem nebo ale. S příklady a cvičením s řešením.
-
Pády a pádové otázky
3.-4. třídaSedm pádů podstatných jmen a jejich pádové otázky v jedné tabulce, jak pád ve větě určit, které předložky patří ke kterému pádu a jak nesplést 1. a 4. pád nebo na stůl a na stole.
-
Vzory podstatných jmen
4.-5. třídaVšech čtrnáct vzorů podstatných jmen, jak určit vzor podle rodu a 2. pádu, celé skloňování v tabulkách a proč vzor rozhoduje o i a y v koncovce. S příklady a cvičením.
-
Vzory přídavných jmen a psaní -ovi, -ovy
5.-6. třídaPřídavná jména se skloňují podle vzorů mladý, jarní, otcův a matčin. Jak vzor určit, tabulky skloňování, kdy se píše í a kdy ý v koncovce a jak rozhodnout mezi -ovi a -ovy.…
-
Slovesa: osoba, číslo, čas, způsob, vid a rod
4.-7. třídaMluvnické kategorie sloves přehledně: jak určit osobu, číslo, čas a způsob, jak poznat vid dokonavý a nedokonavý a rod činný a trpný. S chytáky jako napíšu nebo se staví, příklady…