Konkrétní podstatná jména pojmenovávají osoby, zvířata, rostliny, věci a látky, tedy to, co můžete vidět, nahmatat nebo na co můžete ukázat: maminka, pes, růže, tužka, mouka, řeka. Patří sem i bytosti z pohádek: drak, víla, vodník. Abstraktní podstatná jména pojmenovávají to, co vidět ani vzít do ruky nejde: vlastnosti (odvaha, krása), činnosti (běh, čtení), pocity (radost, strach) a stavy (zdraví, únava). Vedle toho se rozlišují ještě tři zvláštní skupiny: podstatná jména pomnožná (nůžky), hromadná (listí) a látková (mouka).

DruhCo pojmenováváPříklady
konkrétníosoby, zvířata, rostliny, věci, látky, místa, i pohádkové bytostiučitelka, kůň, strom, kolo, voda, hora, drak
abstraktnívlastnosti, činnosti, pocity, stavy, vztahy, myšlenkyodvaha, plavání, radost, zdraví, přátelství, nápad
pomnožnéjen tvar množného čísla, i když jde o jednu věcnůžky, dveře, kalhoty, Vánoce, Pardubice
hromadnémnoho věcí nebo bytostí jako jeden celek, v jednotném číslelistí, nádobí, ptactvo, mládež
látkovélátky, které nepočítáme na kusy, jen měříme nebo vážímevoda, mouka, cukr, zlato, písek

Konkrétní a abstraktní podstatná jména se probírají ve 4. až 6. třídě (podle učebnice), pomnožná, hromadná a látková většinou v 6. třídě. Vyzkoušet si to můžete ve cvičeních konkrétní a abstraktní podstatná jména a podstatná jména pomnožná, hromadná a látková, kde se u každé chyby ukáže, proč je odpověď jiná. Pro rodiče: dítě nejvíc mate slovo, které „neexistuje“. Drak neexistuje, a přesto je konkrétní, protože si ho umíme nakreslit jako postavu. Strach existuje, a přesto je abstraktní, protože nakreslíte jen vystrašeného človíčka, ne strach samotný.

Tři třídění podstatných jmen

Podstatná jména se dají třídit podle několika hledisek najednou, a každé slovo tak patří do více skupin. Mouka je obecná, konkrétní a zároveň látková. Petr je vlastní a konkrétní. Nejde o to, vybrat jednu škatulku, ale odpovědět na otázku, na kterou se zrovna ptá úloha.

Obecná, nebo vlastní?obecnápes, městovlastníAlík, PrahaKonkrétní, nebo abstraktní?konkrétnípes, voda, drakabstraktníradost, běhZvláštní skupinypomnožnánůžkyhromadnálistílátkovámouka

Obecná a vlastní jména se učí nejdřív, už na prvním stupni. Obecné jméno pojmenovává kteroukoli věc nebo bytost svého druhu (pes, město, řeka), vlastní jméno jednu určitou osobu, zvíře nebo místo (Alík, Praha, Vltava). Vlastní jména se píšou s velkým písmenem; pravidla najdete v článku Velká písmena. Tento článek se dál věnuje zbylým dvěma tříděním.

Konkrétní podstatná jména

Konkrétní podstatné jméno pojmenovává něco, co má tělo nebo hmotu a dá se to najít kolem nás:

  • osoby: učitelka, bratr, kuchař, babička,
  • zvířata a rostliny: pes, zajíc, motýl, růže, strom, houba,
  • věci a jídlo: tužka, kolo, hrnek, autobus, koláč, jablko,
  • látky: voda, mléko, mouka, písek, med,
  • místa v přírodě a stavby: řeka, hora, tělocvična,
  • pohádkové bytosti: drak, víla, vodník, čert, skřítek.

Nejjednodušší zkouška je věta „Ukaž mi…“. Ukaž mi psa: jde to, pes je konkrétní. Ukaž mi odvahu: nejde, ukážete jen odvážného hasiče. Odvaha je abstraktní. U pohádkových bytostí ukážete na obrázek draka nebo víly, protože si je představujeme jako postavy. Látky jsou konkrétní také, i když je nejde spočítat: vodu nalijete do sklenice a písek naberete do ruky. Konkrétní je i vzduch: nevidíte ho, ale je to látka, nafouknete jím balonek a cítíte ho, když fouká vítr.

Abstraktní podstatná jména

Abstraktní podstatné jméno pojmenovává něco, co nemá tělo. Poznáme to jen na někom nebo na něčem: krásu na krásné princezně, rychlost na jedoucím vlaku. Abstraktní jména bývají:

  • vlastnosti: odvaha, trpělivost, rychlost, krása, moudrost, poctivost,
  • činnosti a děje: běh, plavání, čtení, zpěv, pomoc, krádež,
  • pocity a city: radost, strach, smutek, láska, hlad, žízeň,
  • stavy: zdraví, nemoc, únava, spánek,
  • vztahy, myšlenky a události: přátelství, nápad, rada, pravda, vítězství.

Mnoho abstraktních jmen vzniká z přídavných jmen a sloves: rychlý → rychlost, moudrý → moudrost, zdravý → zdraví, poctivý → poctivost, běžet → běh, číst → čtení, plavat → plavání. Proto často končí na -ost, -ství, -ení, -ání. Je to ale jen vodítko: kost, most a host končí na -ost a jsou konkrétní, stavení končí na -ení a je to budova.

Příklad 1

Z dárku měl Honzík velkou radost a hned poděkoval babičce. Najděte podstatná jména a určete, jestli jsou konkrétní, nebo abstraktní.

  • dárku (1. pád dárek): věc, dá se vzít do ruky, konkrétní,
  • Honzík: osoba, konkrétní (a zároveň vlastní jméno),
  • radost: pocit, ukázat se nedá, abstraktní,
  • babičce (1. pád babička): osoba, konkrétní.

Zkouška: na dárek, Honzíka i babičku ukážete prstem, na radost ne. Ukážete jen rozzářeného Honzíka. Druh určujte vždy podle 1. pádu, tvar ve větě na něm nic nemění.

Lenoch, nebo lenost: dvojice, které se pletou

Nejzrádnější jsou dvojice slov se stejným základem. Jedno pojmenovává osobu, která něco dělá nebo nějaká je, a je konkrétní. Druhé pojmenovává to, co dělá, nebo jaká je, a je abstraktní.

Osoba, konkrétníVlastnost nebo činnost, abstraktní
lenochlenost
běžecběh
zpěvákzpěv
zlodějkrádež
lhářlež
hrdinahrdinství
přítelpřátelství
krasavicekrása
plavecplavání

Pomůcka: když se dá zeptat kdo? a odpovědí je člověk, je jméno konkrétní (kdo běží? běžec). Když jméno pojmenovává to, co ten člověk dělá nebo jaký je, je abstraktní. Stejně tak dárek je konkrétní, ale radost z něj abstraktní.

Pomnožná podstatná jména

Pomnožné podstatné jméno má jen tvar množného čísla, i když pojmenovává jednu věc. Jedny nůžky jsou jedna věc, a přesto říkáme ty nůžky, ne „ta nůžka“. Patří sem:

  • věci: nůžky, kalhoty, brýle, dveře, housle, saně, kleště, hrábě, šaty, noviny, varhany, hodiny,
  • svátky a dny: Vánoce, Velikonoce, narozeniny, jmeniny, prázdniny,
  • jména měst, hor a zemí: Pardubice, Teplice, Krkonoše, Čechy.

Pomnožná jména se počítají tvarem jedny (u středního rodu jedna: jedna vrata, jedna ústa) a druhovými číslovkami dvoje, troje, čtvery: jedny brýle, dvoje nůžky, troje dveře. Spisovně ne „dvě nůžky“ ani „tři dveře“. Tvar čísla u nich znáte ze cvičení rod a číslo podstatných jmen: dveře jsou jedny, a přesto v množném čísle.

Chyták jsou slova středního rodu ústa, záda, játra, vrata, kamna. Končí na -a jako jednotné číslo ženského rodu, ale jsou to množná čísla, stejně jako města, okna, kola. Jednotné číslo k nim neexistuje, „ústo“ ani „zádo“ neřeknete. Říkáme ta ústa byla, jako ta okna byla.

Pozor také na slova, která jsou v množném čísle jen často: rodiče nejsou pomnožné, protože existuje rodič. Hodiny na zdi jsou pomnožné (jedny hodiny), hodina o šedesáti minutách je jiné slovo s jednotným i množným číslem.

Hromadná podstatná jména

Hromadné podstatné jméno pojmenovává mnoho stejných nebo podobných věcí či bytostí jako jeden celek. Má přitom tvar jednotného čísla: to listí, to ptactvo.

listjednotné číslolistymnožné číslolistíhromadné

K většině hromadných jmen najdeme jméno jedné věci nebo bytosti:

JednoCelekJednoCelek
listlistíptákptactvo
kámenkamenížákžactvo
peropeříučitelučitelstvo
keřkřovíloďloďstvo
jehlicejehličívojákvojsko
květkvítíčlověklidstvo

Některá hromadná jména sdružují různé věci a „jedno“ slovo k nim nehledáme: nábytek (stoly, židle, skříně), nádobí (hrnce, talíře, hrnky), nářadí, obuv, dobytek, drůbež (slepice, kachny, husy), zvěř, mládež.

Hromadné jméno se nesmí plést s obyčejným množným číslem. Na stromě zbyly tři listy: jednotlivé listy, dají se spočítat, je to množné číslo slova list. Na chodníku leží listí: celá vrstva najednou, nikdo ji nepočítá, je to hromadné jméno. Prozradí to i sloveso: listí bylo mokré, ale listy byly mokré; ptactvo odlétá, ale ptáci odlétají. Po hromadném jménu stojí sloveso v jednotném čísle.

Látková podstatná jména

Látkové podstatné jméno pojmenovává látku, kterou nepočítáme na kusy, jen ji změříme nebo zvážíme: kilo mouky, litr mléka, lžička cukru, ne tři kusy mouky. Bývají to:

  • tekutiny: voda, mléko, olej, krev, benzín, inkoust,
  • sypké látky: mouka, cukr, sůl, písek, rýže,
  • materiály: zlato, stříbro, železo, ocel, sklo, dřevo, vlna, vosk,
  • potraviny: máslo, med, maso, smetana,
  • a další: vzduch, kouř, sníh, led, bláto, hlína.

Látková jména mají většinou jen jednotné číslo. Když se objeví v množném, znamenají druhy té látky nebo její balení či porce: v obchodě mají různé oleje znamená různé druhy oleje, kup dvě mléka dvě krabice mléka. Všechna látková jména jsou zároveň konkrétní: látku můžete nalít, nasypat nebo vzít do ruky.

Častý chyták je dřevo a dříví. Stůl je z dubového dřeva: dřevo je materiál, látkové jméno. Děda nanosil dříví ke krbu: dříví jsou polena a kusy dřeva dohromady, hromadné jméno.

Příklad 2

Jana umyla nádobí, nalila do konvice vodu a začala hledat brýle. Které podstatné jméno je pomnožné, které hromadné a které látkové?

  • Jana: vlastní jméno osoby, do žádné z těch tří skupin nepatří,
  • nádobí: hrnce, talíře a hrnky jako jeden celek, hromadné,
  • konvice: obyčejná věc, jedna konvice, dvě konvice, do žádné z těch tří skupin nepatří,
  • vodu (1. pád voda): látka, změříme ji v litrech, látkové,
  • brýle: jedny brýle, jen tvar množného čísla, pomnožné.

Zkouška: všech pět jmen je konkrétních, na každé se dá ukázat. Většina podstatných jmen, jako tady Jana a konvice, do žádné ze tří zvláštních skupin nepatří.

Nejčastější chyby

  • „Abstraktní je to, co neexistuje.“ Neplatí: drak neexistuje a je konkrétní, strach existuje a je abstraktní. Rozhoduje, jestli se na to dá ukázat jako na postavu nebo věc.
  • „Slyším to, tak je to konkrétní.“ Zpěv nebo smích slyšíte, ale jsou to činnosti, tedy abstraktní jména. Konkrétní je zpěvák.
  • Určování jen podle koncovky. Na -ost končí radost i kost, na -ení čtení i stavení. Vždy se zeptejte, co slovo pojmenovává.
  • Množné číslo místo hromadného. Listy a kameny jsou obyčejná množná čísla, hromadné je listí a kamení.
  • Pomnožné místo množného. Rodiče nebo sešity mají jednotné číslo (rodič, sešit), pomnožné nejsou.
  • Dřevo a dříví. Materiál je látkový, hromada polen hromadná.

Příklady k procvičení

1. Rozhodněte, jestli je podstatné jméno konkrétní, nebo abstraktní: kamarád, kamarádství, mléko, strach, drak, plavání, plavec, zdraví, stavení, nápad.

2. Najděte v textu všechna abstraktní podstatná jména: Honzík měl strach. Maminka ho s láskou pohladila po vlasech a dala mu do ruky plyšového medvěda. Strach brzy vystřídala únava a Honzík usnul.

3. Najděte k přídavným jménům příbuzné abstraktní podstatné jméno: rychlý, moudrý, veselý, smutný, silný, zdravý, líný.

4. Je podstatné jméno pomnožné, hromadné, látkové, nebo žádné z nich? kleště, kamení, med, kámen, Teplice, ptactvo, pták, mouka, záda, nábytek

5. Doplňte číslovku spisovně: V chodbě jsou (3) … dveře. Koupili jsme (2) … kalhoty. Na stole leží (1) … brýle. Ve škole mají (4) … housle. Ve třídě jsou (2) … okna.

6. Určete u zvýrazněného slova, jestli je pomnožné, hromadné, látkové, nebo žádné z nich, a řekněte proč.
a) Stůl je z dubového dřeva.
b) Do krbu jsme přinesli dříví.
c) Na stromě zbyly jen tři listy.
d) Na chodníku leží mokré listí.
e) Soused otevřel vrata.

Kam dál