Rozkazovací způsob
Rozkazovací způsob tvoříme od 3. osoby množného čísla: z oni píšou, oni sedí, oni řeknou, oni počkají vznikne piš, seď, řekni, počkej. To je tvar pro tebe; pro vás přidáme -te, pro nás -me: pište, pišme.
| Pravidlo | Příklady |
|---|---|
| d, t, n se mění na ď, ť, ň a zůstávají i před -te a -me | sedí - seď, seďte, vrátí - vrať, vraťte, vstanou - vstaň, vstaňte |
| kde by se konec nedal vyslovit (řekn, vezm), přidá se -i | řeknou - řekni, vezmou - vezmi, zavřou - zavři, pošlou - pošli |
| v množném čísle po -i: -ěte po d, t, n, b, p, v, m, jinak -ete | řekněte, vezměte, čtěte, spěte, ale zavřete, pošlete, vysvětlete |
| dlouhá samohláska se krátí | píšou - piš, ukážou - ukaž, pláčou - plač, spí - spi |
| -aj- se mění na -ej, po m na -ěj | počkají - počkej, sundají - sundej, mají - měj |
| nepravidelné tvary se musíš naučit | pojď, pojďte, buď, buďte, jdi, jděte, jez, jezte, stůj, pomoz |
Na co si dát pozor
- jděte, nebo jdete: jděte je rozkaz (jděte domů!), jdete oznamovací způsob (kam jdete?); stejně pište a píšete, čtěte a čtete, vezměte a vezmete
- pomoz, ne pomoc: pomoc je podstatné jméno (volat o pomoc), rozkaz je pomoz, pomozte
- stůj, ne stoj: stoj je podstatné jméno (stoj na rukou)
- měj, ne mej: měj se hezky je od mít (oni mají); mej není spisovný tvar, od mýt je myj
- pojďte jednomu, nebo víc lidem: pojď říkáš kamarádovi, pojďte skupině nebo dospělému, kterému vykáš

