Články » SŠ Matematika » Geometrie » Analytická geometrie

Analytická geometrie - Úvod

Vydáno dne v kategorii Analytická geometrie; Autor: ; Počet přečtení: 145 757

Vysvětlíme si pojem Kartézská soustava souřadnic a naučíme se počítat vzdálenost bodů v rovině i prostoru.


Analytická geometrie vznikla v 17. století a za její zakladatele jsou považováni René Descartes a Pierre de Fermat. Podstatou této matematické disciplíny je převedení geometrické úlohy na algebraickou, často na soustavu rovnic.

Obsah

Na tomto portálu již vyšla celá řada článků zabývajících se tématikou analytické geometrie. V článcích naleznete jak teorii, tak i řešené příklady:

Kartézská soustava souřadnic

Jistě jste se někdy setkali s klasickou soustavou souřadnic se dvěma osami x a y. My, v analytické geometrii, budeme potřebovat ještě jednu osu z. Pro tyto tři osy platí, že každé dvě jsou vzájemné kolmé a všechny pocházejí počátkem (tedy nulovým bodem).

kartézská soustava souřadnic

Body se na kartézskou soustavu souřadnic v prostoru nanášejí pomocí tří souřadnic: A[x; y; z].

Vzdálenost dvou bodů

Než se naučíme počítat vzdálenost dvou bodů v prostoru, měli bychom si vysvětlit jak spočítat vzdálenost dvou bodů v rovině.

Vzdálenost bodů v rovině

Mějme body A[1; 1], B[4; 2] v kartézském souřadném systému:

Vzdálenost dvou bodů

Vzdálenost těchto bodů spočítáme pomocí doplnění na pravoúhlý trojúhelník.

Vzdálenost dvou bodů

Nyní můžeme říci, že velikost úsečky a . Toto jsou velikosti odvěsen v pravoúhlém trojúhelníku a proto není problém spočítat velikost přepony, což je vlastně vzdálenost bodů.



Obdobně budeme postupovat i v podobných příkladech. Vypočtěte vzdálenost bodů A[-5; 1] a B[80; -51]:

|AB| = √(|b1-a1|2+|b2-a2|2)
Naťukáním těchto čísel do kalkulačky dojdeme k výsledku:
|AB| = 96.644

Vzdálenost bodů v prostoru

Vzdálenost dvou bodů v prostoru je velmi podobné vzdálenosti bodů v rovině. Jen přibude pod odmocninou třetí část , takže celý vzoreček bude vypadat takto:


Vypočtěte vzdálenost bodů A[3; 1; -5] a B[1; 2; -3]:




Teď přijde troch složitější příklad. Určete číslo p z množiny reálných čísel, tak aby platilo . Bod A[3; p; 2], bod B[-1; 0; p]. Tentokrát již budeme muset řešit trochu obtížnější rovnici:

K řešení dojdeme tak, že dosadíme známé hodnoty do vzorce pro vzdálenost dvou bodů. 

Jedná se o kvadratickou rovnici, řešíme tedy diskriminant

Na závěr si dáme nejtěžší příklad. Určete na ose z bod X, který má od bodu A[4; -1; -5] třikrát větší vzdálenost než od bodu B[2; 1; 1].

Jelikož se bod X musí nacházet na ose z, můžeme určit x-ové a y-ové souřadnice → X[0; 0; z].

Označíme-li si vzdálenost bodů |BX| jako d, tak můžeme říci, že vzdálenost bodů |AX| je rovna 3d




Nyní můžeme |AX| a |BX| dosadit do rovnice:


Zbavíme se odmocnin

Řešením kvadratické rovnice dostaneme dva výsledky:

Vyšly nám dva výsledky: a

Příklady

A samozřejmě nakonec pár příkladů k procvičení:

1) Určete vzdálenost bodu A[4; 3; 0] a B[1; 5; 3]:



2) Určete vzdálenost bodu A[5; -2; -3] a B[2; 0; 3]:



3) Určete číslo p z množiny reálných čísel, tak aby platilo . Bod A[2+p; 2; 1], bod B[3; -p; 2]:




Tento clanek pro vas napsal Jakub Vojacek!

Test

Najděte druhou derivaci funkce


Hlavolam

Jak to tak bývá, zlý čaroděj uvěznil mudrce. A kdo by to čekal, dal mu šanci se zachránit, pokud splní úkol. Na stole je kulatý tác, kterým lze volně otáčet, a na něm čtyři mince do čtverce. Mudrc má zavázané oči, nic nevidí. Jeho úkolem je otočit mince tak, že bude na všech panna. Nemá to však jednoduché. Otočí jistý počet mincí, pak černokněžník tácem zatočí. Opět otočí nějaké mince a znovu se tácem náhodně otočí. Toto se opakuje, dokud nejsou všechny mince správně. V tu chvíli je hra zlotřilým čarodějem ukončena. Mudrc nepozná podle hmatu pannu od orla. Musí vždy mince nechat na svém místě, ve čtverci. A hlavně - kvůli zlé magii - má strašnou smůlu a pokud bude spoléhat jen na náhodu, tak úkol nikdy nesplní.