Analytická geometrie - Vzájemná poloha dvou kružnic

Vydáno dne v kategorii Analytická geometrie; Autor: Jakub Vojáček; Počet přečtení: 53 100

V dnešním článku si ukážeme, jak lze určit vzájemnou polohu dvou kružnic. Naučíme se také počítat průsečíky obou kružnic.


V první řadě bychom si měli uvědomit, jaké mohou nastat situace.

Vzdálenost středů kružnic je větší než součet poloměrů. Kružnice nemají žádný společný bod. Speciální případ by mohli být kružnice soustředné.

Kružnice

Kružnice mají jeden společný bod. Vzdálenost středů kružnic a součet poloměrů je stejný.

Kružnice

Poslední případ je ten, že kružnice mají dva společné body.

Kružnice

Ještě by se dali zmínit kružnice totožné. Tyto kružnice budou mít pochopitelně nekonečně mnoho společných bodů.

Výpočet vzájemné polohy dvou kružnic je relativně jednoduchý. Výsledek dostaneme po výpočtu soustavy dvou rovnic o dvou neznámých.

1) Vypočítejte vzájemnou polohu kružnic s rovnicemi x2+y2-4x-2y+3=0 a x2+y2-4x-4y+7=0.

x^2+y^2-4x-2y+3=0\\x^2+y^2-4x-4y+7=0\\
Odečteme první rovnici od druhé
-2y+4=0\\y=2\\x^2+y^2-4x-2y+3=0\\x^2+4-4x-4+3=0\\x^2-4x+3=0\\D=b^2-4*a*c=16-4*1*3=4\\\sqrt{D}=2\\x_1,x_2=\frac{-b\pm\sqrt{D}}{2a}\\x_1, x_2=(1,3)
X2[1;2], X2[3;2]

Průsečíky obou kružnic jsou body X2[1;2], X2[3;2].

2) Určete průsečíky kružnic x2+y2-5x-10=0 a x2+y2+5y-40=0.

x^2+y^2-5x-10=0\\x^2+y^2+5y-40=0
Odečteme první rovnici od druhé
5y+5x-30=0\\y=\frac{-5x+30}{5}=-x+6
Dosadíme do první rovnice:
x^2+y^2-5x-10=0\\x^2+x^2-12x+36-5x-10=0\\2x^2-17x+26=0\\D=b^2-4ac=17^2-4*2*26=81\\\sqrt{D}=9\\x_1,x_2=\frac{-b\pm\sqrt{D}}{2a}=\frac{17\pm9}{4}\\x_1,x_2=(2,\frac{13}{2})\\y=-x+6\\y_1,y_2\ =\ (4,\ -\frac{1}{2})

Hotovo!

Test

Minimum funkce f(x) = x^3 - 3x + 5 na intervalu <-3, 0> je:


Hlavolam

Jak to tak bývá, zlý čaroděj uvěznil mudrce. A kdo by to čekal, dal mu šanci se zachránit, pokud splní úkol. Na stole je kulatý tác, kterým lze volně otáčet, a na něm čtyři mince do čtverce. Mudrc má zavázané oči, nic nevidí. Jeho úkolem je otočit mince tak, že bude na všech panna. Nemá to však jednoduché. Otočí jistý počet mincí, pak černokněžník tácem zatočí. Opět otočí nějaké mince a znovu se tácem náhodně otočí. Toto se opakuje, dokud nejsou všechny mince správně. V tu chvíli je hra zlotřilým čarodějem ukončena. Mudrc nepozná podle hmatu pannu od orla. Musí vždy mince nechat na svém místě, ve čtverci. A hlavně - kvůli zlé magii - má strašnou smůlu a pokud bude spoléhat jen na náhodu, tak úkol nikdy nesplní.