Souřadnice bodu jsou dvě čísla, která přesně říkají, kde bod leží. První číslo, souřadnice `x`, říká, o kolik dílků jít z počátku doprava (záporné číslo doleva). Druhé, souřadnice `y`, říká, o kolik dílků potom jít nahoru (záporné číslo dolů). Píšou se do hranatých závorek, oddělují se středníkem a pořadí je vždy stejné, nejdřív `x`, potom `y`:
`A[x;\ y]` `A[3;\ 2]:\quad x = 3,\quad y = 2`
Bod `A[3;\ 2]` tedy najdete tak, že z počátku půjdete 3 dílky doprava a pak 2 dílky nahoru. Čtení a zakreslování bodů si můžete hned vyzkoušet ve cvičení Souřadnice bodu: body se tam čtou z mřížky, klikají na své místo a třídí do kvadrantů, a u každé chyby se dozvíte, kde se stala.
Pravoúhlá soustava souřadnic
Pravoúhlá soustava souřadnic jsou dvě číselné osy, které jsou na sebe kolmé. Vodorovná je osa x, svislá osa y. Protínají se v bodě, kterému se říká počátek. Značí se O a má souřadnice `O[0;\ 0]`.
Na obou osách je stejně dlouhý dílek, na čtverečkovaném papíře obvykle jeden nebo dva čtverečky. Šipka ukazuje směr, kterým čísla rostou: na ose x doprava, na ose y nahoru. Vlevo od počátku a pod ním jsou čísla záporná, stejně jako na číselné ose nebo na teploměru. Kdo si se zápornými čísly ještě není jistý, ať si nejdřív projde článek Záporná čísla a cvičení Záporná čísla na číselné ose.
Říká se jí také kartézská soustava souřadnic, podle francouzského matematika a filozofa Reného Descarta (latinsky Cartesius). Ten v 17. století přišel s myšlenkou popsat každý bod dvojicí čísel a geometrii pak počítat.
Jak přečíst souřadnice bodu
Z bodu jděte svisle k ose x: číslo, na které tam narazíte, je souřadnice `x`. Pak z bodu vodorovně k ose y: tam je souřadnice `y`. Dá se to brát i jako cesta z počátku: kolik dílků doprava nebo doleva a pak kolik nahoru nebo dolů.
Příklad 1
Přečtěte souřadnice bodů B, C, D, E a F na obrázku.
U bodu C je cesta vyznačená čárkovaně. Svisle nahoru narazíme na ose x na číslo −2, vodorovně doprava na ose y na −3. Bod je tedy `C[{-2};\ {-3}]`. Stejně u ostatních:
- `B[{-4};\ 1]`: 4 dílky doleva a 1 nahoru,
- `D[4;\ {-2}]`: 4 dílky doprava a 2 dolů,
- `E[0;\ 3]`: bod leží přímo na ose y, doprava ani doleva se nejde, takže `x = 0`,
- `F[{-3};\ 0]`: bod leží na ose x, nahoru ani dolů se nejde, takže `y = 0`.
Kontrola: body vlevo od osy y (B, C, F) musí mít záporné `x` a body pod osou x (C, D) záporné `y`. Sedí to.
Jak zakreslit bod podle souřadnic
Začněte v počátku. Podle prvního čísla jděte po ose x doprava (kladné číslo) nebo doleva (záporné), podle druhého pak nahoru nebo dolů. Na tom místě udělejte křížek nebo tečku a připište k ní písmeno. Pořadí si můžete pamatovat podle abecedy, `x` je před `y`, nebo podle domu: nejdřív se jde po chodbě a teprve potom výtahem nahoru nebo dolů.
Příklad 2
Zakreslete body `M[{-2};\ 4]` a `N[4;\ {-2}]`.
Bod M: z počátku 2 dílky doleva, pak 4 nahoru. Bod N: 4 dílky doprava, pak 2 dolů.
Oba body mají stejná dvě čísla, a přesto leží úplně jinde, M vlevo nahoře a N vpravo dole. Souřadnice se proto nesmí prohodit: `[{-2};\ 4]` a `[4;\ {-2}]` jsou dva různé body.
Body na osách a počátek
Nula v souřadnicích znamená, že se tím směrem nejde vůbec. Bod s nulou na druhém místě proto leží na ose x, bod s nulou na prvním místě na ose y.
| Kde bod leží | Souřadnice | Příklad |
|---|---|---|
| na ose x | `[x;\ 0]` | `F[{-3};\ 0]` |
| na ose y | `[0;\ y]` | `E[0;\ 3]` |
| v počátku | `[0;\ 0]` | `O[0;\ 0]` |
Tady se chybuje nejčastěji: bod `[0;\ 3]` leží na ose y, ne na ose x. Nula na místě `x` říká, že bod není ani vpravo, ani vlevo od osy y, takže leží přímo na ní.
Kvadranty
Osy rozdělí rovinu na čtyři části, kterým se říká kvadranty. Číslují se římskými číslicemi od pravého horního proti směru hodinových ručiček. Ve kterém kvadrantu bod leží, se pozná jen podle znamének jeho souřadnic, kreslit nic nemusíte.
| Kvadrant | `x` | `y` | Příklad |
|---|---|---|---|
| I. | kladné | kladné | `[3;\ 2]` |
| II. | záporné | kladné | `[{-4};\ 1]` |
| III. | záporné | záporné | `[{-2};\ {-3}]` |
| IV. | kladné | záporné | `[4;\ {-2}]` |
Bod, který leží na ose, nepatří do žádného kvadrantu, a počátek také ne. Body E a F z příkladu 1 tedy nejsou v žádném kvadrantu. Stejné kvadranty se na střední škole používají u goniometrických funkcí, viz článek Jednotková kružnice.
Souměrnost podle os a podle počátku
V soustavě souřadnic se obraz bodu v osové nebo středové souměrnosti najde bez rýsování, stačí změnit znaménko jedné nebo obou souřadnic.
| Souměrnost | Obraz bodu `[x;\ y]` | Obraz bodu `K[3;\ 2]` |
|---|---|---|
| podle osy x | `[x;\ {-y}]` | `K_1[3;\ {-2}]` |
| podle osy y | `[{-x};\ y]` | `K_2[{-3};\ 2]` |
| podle počátku (středová) | `[{-x};\ {-y}]` | `K_3[{-3};\ {-2}]` |
Pozor, podle osy x se mění `y`, ne `x`. Bod se přes osu x překlopí nahoru nebo dolů, a to, jak vysoko bod je, říká právě `y`. Znaménko se mění i u záporného čísla: obraz bodu `[4;\ {-3}]` podle osy x je `[4;\ 3]`. Kontrola: obraz je od osy stejně daleko jako původní bod, jen na druhé straně. Víc o obou souměrnostech v článcích Osová souměrnost a Středová souměrnost, procvičit je můžete ve cvičení Osová a středová souměrnost.
Vzdálenost a střed na mřížce
Když dva body leží na stejné vodorovné přímce (mají stejné `y`), je jejich vzdálenost rozdíl souřadnic `x`, větší minus menší. Když leží na stejné svislé přímce (mají stejné `x`), je to rozdíl souřadnic `y`. Dílky se dají také spočítat na mřížce, a to je dobrá kontrola.
Příklad 3
Obdélník ABCD má vrcholy `A[{-4};\ {-1}]`, `B[2;\ {-1}]` a `C[2;\ 3]`. Určete souřadnice vrcholu D, délky stran, obvod a obsah obdélníku.
Vrchol D leží nad bodem A a ve stejné výšce jako C. Souřadnici `x` má tedy od A a souřadnici `y` od C: `D[{-4};\ 3]`. Strana AB je vodorovná a BC svislá:
`\begin{gathered}|AB| = 2 - (-4) = 6\\[6pt]|BC| = 3 - (-1) = 4\\[6pt]o = 2 \cdot (6 + 4) = 20\\[6pt]S = 6 \cdot 4 = 24\end{gathered}`
Délky jsou v dílcích, obsah ve čtverečních dílcích. Pozor na `2 - (-4)`: odečítá se záporné číslo, takže vyjde 6, ne −2. Kontrola: na obrázku má strana AB opravdu 6 dílků a BC 4.
Střed úsečky má souřadnice rovné průměru souřadnic krajních bodů. Střed úhlopříčky AC je
`M\left[\dfrac{-4 + 2}{2};\ \dfrac{-1 + 3}{2}\right] = M[{-1};\ 1]`
a je to zároveň střed celého obdélníku, protože úhlopříčky se v obdélníku navzájem půlí. Totéž spočítá kalkulačka střed úsečky.
Úhlopříčka AC ale neleží ani vodorovně, ani svisle, takže se její délka nedá jen odečíst. Spočítá ji Pythagorova věta z 8. třídy: odvěsny měří 6 a 4 dílky, takže `|AC| = \sqrt{6^2 + 4^2} = \sqrt{52} \doteq 7{,}21` dílku. Ověřit to můžete kalkulačkou vzdálenost dvou bodů, obecné vzorce pro střední školu jsou v článcích Analytická geometrie: úvod a Střed úsečky.
Kde se souřadnice používají
- Šachovnice: pole e4 má nejdřív písmeno sloupce, potom číslo řádku. Je to stejné pořadí jako u `x` a `y`.
- Plán města nebo turistická mapa bývá rozdělená do čtverců s označením jako C3, aby se v rejstříku ulic dalo rychle najít, kde co je.
- Zeměpisné souřadnice určují místo na Zemi zeměpisnou šířkou a délkou. Pozor, tam se píše nejdřív šířka (jak daleko na sever nebo na jih) a pak délka, tedy obráceně, než by odpovídalo pořadí `x` a `y`. Vysvětluje je článek Zeměpisné souřadnice.
- Grafy: každý řádek tabulky hodnot je jeden bod `[x;\ y]`. Když body zakreslíte do soustavy souřadnic, dostanete graf, jako ve cvičení Graf přímé a nepřímé úměrnosti, a později Lineární funkce a její graf. Grafy funkcí obecně popisuje článek Funkce a jejich grafy.
Časté chyby
- Prohozené souřadnice. Místo `[5;\ 2]` se zapíše `[2;\ 5]`. Vždy nejdřív `x` (vodorovně), potom `y` (svisle).
- Ztracené znaménko. Bod vlevo od osy y má záporné `x`, bod pod osou x záporné `y`. Zkontrolujte, jestli znaménka sedí s kvadrantem.
- Čárka místo středníku. V češtině je čárka desetinná, takže `[2{,}5;\ 1]` je bod s `x = 2{,}5`. Proto se souřadnice oddělují středníkem.
- Bod na ose zařazený do kvadrantu. Bod `[0;\ {-4}]` není ve III. ani ve IV. kvadrantu, leží na ose y.
- Počítání čar místo dílků. Z počátku se nepočítá „jedna“ hned na nule. Počítají se kroky mezi čarami, první krok skončí na čísle 1.
- Souměrnost podle osy x změní `x`. Je to naopak: podle osy x se mění znaménko `y`.
Příklady k procvičení
1. Ve kterém kvadrantu leží body `P[{-7};\ 2]`, `Q[5;\ {-1}]`, `R[0;\ {-4}]` a `S[{-3};\ {-3}]`?
P: `x` záporné, `y` kladné, II. kvadrant. Q: `x` kladné, `y` záporné, IV. kvadrant. R má `x = 0`, leží na ose y a není v žádném kvadrantu. S: obě souřadnice záporné, III. kvadrant.
2. Zapište souřadnice obrazů bodu `K[4;\ {-3}]` v souměrnosti podle osy x, podle osy y a podle počátku.
Podle osy x se mění znaménko `y`: `K_1[4;\ 3]`. Podle osy y se mění znaménko `x`: `K_2[{-4};\ {-3}]`. Podle počátku se mění obě: `K_3[{-4};\ 3]`.
Kontrola: K je ve IV. kvadrantu, obraz podle počátku musí být v protějším, ve II. Bod `K_3[{-4};\ 3]` tam opravdu je.
3. Čtverec ABCD má vrcholy `A[{-2};\ {-2}]`, `B[3;\ {-2}]` a `C[3;\ 3]`. Určete souřadnice vrcholu D, obvod a obsah čtverce.
D leží nad A ve výšce C: `D[{-2};\ 3]`. Strana AB měří `3 - (-2) = 5` dílků, BC také `3 - (-2) = 5`.
`\begin{gathered}o = 4 \cdot 5 = 20\\[6pt]S = 5 \cdot 5 = 25\end{gathered}`Obvod je 20 dílků, obsah 25 čtverečních dílků.
4. Bod `P[1;\ {-5}]` posuneme o 6 dílků doleva a o 2 dílky nahoru. Jaké souřadnice má nový bod a ve kterém kvadrantu leží?
Doleva se mění `x` a ubývá: `1 - 6 = -5`. Nahoru se mění `y` a přibývá: `-5 + 2 = -3`. Nový bod je `[{-5};\ {-3}]`, obě souřadnice záporné, takže leží ve III. kvadrantu.
5. Body `A[{-4};\ 0]` a `B[6;\ 0]` leží na stejné ose. Na které? Jak daleko jsou od sebe a jaké souřadnice má střed úsečky AB?
Oba mají `y = 0`, leží tedy na ose x. Vzdálenost je `6 - (-4) = 10` dílků. Střed má souřadnici `x` rovnou průměru:
`\dfrac{-4 + 6}{2} = 1`Střed je `[1;\ 0]`. Kontrola: od 1 je to k −4 i k 6 shodně 5 dílků.
6. Na plánu tábora je jeden dílek 10 m. Stan stojí v bodě `T[2;\ 3]`, jídelna v bodě `J[{-4};\ 3]` a studna v bodě `U[{-4};\ {-5}]`. Cesta vede od stanu rovně k jídelně a od jídelny rovně ke studni. Kolik metrů ujdete? A kolik by to bylo napřímo, kdyby cesta vedla přes louku?
Stan a jídelna mají stejné `y`: `2 - (-4) = 6` dílků, tedy 60 m. Jídelna a studna mají stejné `x`: `3 - (-5) = 8` dílků, tedy 80 m. Celkem ujdete 140 m.
Napřímo (Pythagorova věta, 8. třída): cesty 6 a 8 dílků jsou odvěsny pravoúhlého trojúhelníku, `|TU| = \sqrt{6^2 + 8^2} = \sqrt{100} = 10` dílků, tedy 100 m. Přes louku je to o 40 m kratší.
Kam dál
- Souřadnice bodu: čtení souřadnic z mřížky, klikání na místo bodu, hledání bodu podle souřadnic, kvadranty a třídění bodů, s vysvětlením u každé chyby.
- Osová a středová souměrnost: obraz bodu podle osy x, osy y a počátku.
- Graf přímé a nepřímé úměrnosti: z tabulky body, z bodů graf.
- Kalkulačky vzdálenost dvou bodů a střed úsečky.
- Články Záporná čísla, Osová souměrnost, Funkce a jejich grafy a pro střední školu Analytická geometrie: úvod.



![Pravoúhlá soustava souřadnic: vodorovná osa x, svislá osa y, počátek O. Do bodu A[3; 2] se jde z počátku 3 dílky doprava a 2 dílky nahoru](/obrazky-stranek/pravouhla-soustava-souradnic-vodorovna-osa-x-svisla-osa-y-pocatek-o-do-bodu-a-3-2-se-jde-z.webp?v=4ef7ad60)

![Bod K[3; 2] a jeho obrazy: podle osy x K₁[3; −2], podle osy y K₂[−3; 2], podle počátku K₃[−3; −2]](/obrazky-stranek/bod-k-3-2-a-jeho-obrazy-podle-osy-x-k1-3-2-podle-osy-y-k2-3-2-podle-pocatku-k3-3-2.webp?v=47102c37)