Středová souměrnost se středem S přiřadí každému bodu A bod A' tak, že bod S je středem úsečky AA'. Obraz leží na přímce AS, na druhé straně od středu a ve stejné vzdálenosti od něj.
`S\in AA'` `|AS|=|SA'|`
Bod S se nazývá střed souměrnosti a jako jediný bod roviny se zobrazí sám na sebe. Středové souměrnosti se také říká bodová souměrnost nebo souměrnost podle bodu. Zapisuje se `S(S): A\to A'`.
Středová souměrnost je totéž co otočení o 180° kolem bodu S. Patří mezi shodná zobrazení: obraz úsečky je stejně dlouhý, obraz úhlu stejně velký a obraz trojúhelníku je s původním trojúhelníkem shodný.
Ve škole se probírá obvykle v 7. třídě, po osové souměrnosti. Rozdíl mezi nimi je jednoduchý: osová souměrnost překlápí útvar přes přímku, středová ho převrací kolem bodu.
Jak sestrojit obraz bodu
Úloha zní: sestrojte obraz bodu A ve středové souměrnosti se středem S. Stačí pravítko a kružítko.
- Body
AaSveďte přímkup. - Zapíchněte kružítko do
Sa nastavte ho na vzdálenost|SA|. - Udělejte oblouk na přímce
pna druhé straně od boduS, než ležíA. - Průsečík oblouku s přímkou
pje bodA'.
Zápis konstrukce do sešitu: `p;\ A\in p,\ S\in p`, pak `k(S;\ |SA|)` a nakonec `A';\ A'\in k\cap p,\ A'\ne A`. Kružnice k protne přímku p ve dvou bodech. Jeden z nich je samotné A, obraz je ten druhý.
Kontrola: bod S musí ležet mezi body A a A' a úsečku AA' musí půlit. Pokud leží A' na stejné straně jako A, spletli jste si stranu.
Středová souměrnost trojúhelníku a dalších útvarů
Příklad 1
Sestrojte obraz trojúhelníku ABC ve středové souměrnosti se středem S.
Trojúhelník je určený třemi vrcholy, takže stačí třikrát zopakovat konstrukci obrazu bodu. Vedeme přímky AS, BS, CS, na každé odměříme kružítkem stejnou vzdálenost za bod S a vzniklé body A', B', C' spojíme.
Kontrola: odpovídající si strany jsou stejně dlouhé, `|AB|=|A'B'|`, `|BC|=|B'C'|`, `|CA|=|C'A'|`. Navíc jsou rovnoběžné: `A'B'\parallel AB` a tak dál. Obraz vypadá jako původní trojúhelník otočený „vzhůru nohama“, nikoli zrcadlově převrácený.
Tím se středová souměrnost liší od osové. Když obejdete trojúhelník ABC v pořadí A, B, C proti směru hodinových ručiček, obejdete i obraz A', B', C' proti směru. Středová souměrnost zachovává orientaci, je to přímá shodnost. Osová souměrnost orientaci obrací.
Obraz jiných útvarů se sestrojí stejně:
- mnohoúhelník: zobrazit každý vrchol a spojit je ve stejném pořadí,
- kružnice: stačí zobrazit její střed, poloměr zůstane stejný,
- přímka: zobrazit dva její body. Obraz je s původní přímkou rovnoběžný. Přímka, která prochází středem
S, se zobrazí sama na sebe, - když je střed
Szároveň vrcholem útvaru, je tento vrchol svým vlastním obrazem.
Středová souměrnost v souřadnicích
V soustavě souřadnic se obraz bodu dá spočítat bez rýsování. Protože S je střed úsečky AA', platí pro každou souřadnici `s_1=\dfrac{a_1+a'_1}{2}`. Odtud:
`A=[a_1;\ a_2],\ S=[s_1;\ s_2]` `A'=[2s_1-a_1;\ 2s_2-a_2]`
Nejčastější případ je souměrnost podle počátku O[0; 0]. Tam se jen obě souřadnice změní na opačné: `[x;\ y]\to[-x;\ {-y}]`.
Příklad 2
Najděte obraz bodu `A[2;\ 2]` ve středové souměrnosti podle počátku.
Obě souřadnice změníme na opačné: `A'[-2;\ {-2}]`. Zkouška: střed úsečky AA' je `\left[\frac{2+(-2)}{2};\ \frac{2+(-2)}{2}\right]=[0;\ 0]`, tedy počátek.
Příklad 3
Sestrojte obraz trojúhelníku ABC s vrcholy `A[0;\ 0]`, `B[2;\ 0]`, `C[1;\ 1]` ve středové souměrnosti se středem `S[1;\ 2]`.
Každý vrchol dosadíme do `A'=[2s_1-a_1;\ 2s_2-a_2]`, kde `2s_1=2` a `2s_2=4`:
`A'=[2-0;\ 4-0]=[2;\ 4]` `B'=[2-2;\ 4-0]=[0;\ 4]` `C'=[2-1;\ 4-1]=[1;\ 3]`
Zkouška na obrázku: strana A'B' je rovnoběžná se stranou AB, je stejně dlouhá (2 jednotky) a leží o 4 jednotky výš, jen s prohozenými konci: A' je vpravo a B' vlevo. Obraz bodu si můžete ověřit i v kalkulačce Střed úsečky: jako bod A zadejte zobrazovaný bod, jako bod B střed souměrnosti a v řádku „Bod souměrný k A podle B“ je obraz.
Jak najít střed souměrnosti
Opačná úloha: známe bod a jeho obraz a hledáme střed. Střed souměrnosti je střed úsečky AA'. Rýsováním ho najdete tak, že sestrojíte osu úsečky AA' (dva oblouky stejného poloměru z A a z A') a její průsečík s úsečkou je S. V souřadnicích stačí zprůměrovat:
`S=\left[\dfrac{a_1+a'_1}{2};\ \dfrac{a_2+a'_2}{2}\right]`
Například pro body `A[0;\ 0]` a `A'[2;\ 2]` je střed souměrnosti `S[1;\ 1]`. Více o výpočtu je v článku Střed úsečky.
Příklad 4
Trojúhelník A'B'C' s vrcholy `A'[5;\ 5]`, `B'[2;\ 5]`, `C'[4;\ 3]` je obrazem trojúhelníku ABC s vrcholy `A[1;\ 1]`, `B[4;\ 1]`, `C[2;\ 3]` ve středové souměrnosti. Najděte její střed.
Střed leží uprostřed každé úsečky, která spojuje vrchol s jeho obrazem. Stačí jedna dvojice:
`S=\left[\dfrac{1+5}{2};\ \dfrac{1+5}{2}\right]=[3;\ 3]`
Zbylé dvě dvojice slouží jako zkouška: střed BB' je `\left[\frac{4+2}{2};\ \frac{1+5}{2}\right]=[3;\ 3]` a střed CC' je `\left[\frac{2+4}{2};\ \frac{3+3}{2}\right]=[3;\ 3]`. Všechny tři vyšly stejně, takže trojúhelníky opravdu jsou středově souměrné. Kdyby každá dvojice dala jiný střed, nejde o středovou souměrnost, ale o jiné zobrazení (nebo jsou špatně přiřazené vrcholy).
Při rýsování se postupuje stejně: spojte A s A' a B s B', průsečík obou úseček je S. Třetí úsečka CC' musí projít stejným bodem.
Středově souměrné útvary
Útvar je středově souměrný, pokud existuje bod, podle kterého se zobrazí sám na sebe. Tento bod je střed souměrnosti útvaru. Prakticky: když útvar otočíte o 180° kolem středu, vypadá přesně stejně.
| útvar | střed souměrnosti |
|---|---|
| úsečka | její střed |
| kružnice, kruh | střed kružnice |
| čtverec, obdélník, kosočtverec, rovnoběžník | průsečík úhlopříček |
| pravidelný šestiúhelník, osmiúhelník (sudý počet vrcholů) | střed mnohoúhelníku |
| přímka | každý její bod (nekonečně mnoho) |
| dvě rovnoběžné přímky | každý bod přímky, která leží přesně mezi nimi |
| trojúhelník (i rovnostranný) | nemá |
| lichoběžník, který není rovnoběžník | nemá |
| pravidelný pětiúhelník (lichý počet vrcholů) | nemá |
Má trojúhelník střed souměrnosti?
Nemá, žádný trojúhelník. Ani rovnostranný, přestože má tři osy souměrnosti. Důvod je jednoduchý: středová souměrnost musí převést vrchol na vrchol. Vrchol se nemůže zobrazit sám na sebe (to umí jen střed S, a kdyby byl S vrcholem, obraz trojúhelníku by ležel na druhé straně od něj). Vrcholy se tedy musí rozdělit do dvojic A, A', a tři vrcholy do dvojic rozdělit nejde. Na obrázku s trojúhelníkem je vidět, co se stane: rovnostranný trojúhelník otočený o 180° kolem těžiště míří špičkou dolů.
Stejná úvaha platí pro každý mnohoúhelník s lichým počtem vrcholů. Středově souměrný mnohoúhelník má vždy sudý počet vrcholů a jeho protější strany jsou rovnoběžné a stejně dlouhé. Sudý počet ale nestačí, rovnoramenný lichoběžník má čtyři vrcholy a střed souměrnosti nemá.
Středově souměrná jsou i některá písmena: N, S, Z, H, I, O, X. Poslední čtyři mají navíc i osy souměrnosti, první tři žádnou. Zkuste je napsat na papír a otočit ho vzhůru nohama.
Příklad 5: doplnění rovnoběžníku
Rovnoběžník ABCD má vrcholy `A[1;\ 1]`, `B[5;\ 2]` a jeho úhlopříčky se protínají v bodě `S[4;\ 4]`. Určete vrcholy C a D.
Úhlopříčky rovnoběžníku se navzájem půlí, takže S je střed souměrnosti rovnoběžníku a vrchol C je obraz vrcholu A, vrchol D obraz vrcholu B:
`C=[8-1;\ 8-1]=[7;\ 7]` `D=[8-5;\ 8-2]=[3;\ 6]`
Zkouška: v rovnoběžníku musí být strany AB a DC stejně dlouhé a stejně natočené. Z A do B se jde o 4 doprava a 1 nahoru, z D[3; 6] do C[7; 7] také o 4 doprava a 1 nahoru. Sedí to. Stejná úloha se rýsuje v 7. třídě bez souřadnic: přímky AS a BS a na nich kružítkem body C a D.
Vlastnosti středové souměrnosti
- Je to shodné zobrazení: zachovává délky úseček i velikosti úhlů.
- Zachovává orientaci (přímá shodnost), protože jde o otočení o 180°.
- Jediný samodružný bod je střed
S. Samodružné přímky jsou všechny přímky, které středem procházejí: zobrazí se samy na sebe, jen jejich body si vymění strany. - Přímka, která středem neprochází, se zobrazí na rovnoběžnou přímku na druhé straně od
S, ve stejné vzdálenosti. - Použijete-li ji dvakrát po sobě, vrátíte se do původního bodu: obrazem
A'je zaseA. - Dvě osové souměrnosti s navzájem kolmými osami provedené po sobě dají středovou souměrnost se středem v průsečíku os. Proto se bod zobrazí podle počátku stejně, jako když ho zobrazíte nejdřív podle osy
xa pak podle osyy.
| osová souměrnost | středová souměrnost | |
|---|---|---|
| určená | osou o (přímka) | středem S (bod) |
| obraz bodu leží | na kolmici k ose | na přímce AS |
| samodružné body | celá osa | jen S |
| orientace | obrací (nepřímá) | zachovává (přímá) |
| v souřadnicích | podle osy x: `[x;\ {-y}]` | podle počátku: `[-x;\ {-y}]` |
Časté chyby
- Obraz na stejné straně. Bod
A'se odměří odSna tu stranu, kde už ležíA. StředSpak není mezi nimi. Kontrola:Smusí půlit úsečkuAA'. - Záměna s osovou souměrností. Obraz trojúhelníku vyjde zrcadlově převrácený. Ve středové souměrnosti jsou strany obrazu rovnoběžné s původními a trojúhelník je jen otočený.
- Špatný vzorec v souřadnicích. Místo `2S-A` se počítá `S-A` nebo `2S+A`. Zkouška průměrem to odhalí hned: průměr bodu a jeho obrazu musí dát
S. - „Rovnostranný trojúhelník má střed souměrnosti.“ Nemá. Těžiště je střed otočení o 120°, ne o 180°. Viz výše.
- Záměna středu souměrnosti a osy souměrnosti útvaru. Obdélník má dvě osy i střed, rovnoramenný trojúhelník jen osu, rovnoběžník (který není obdélník ani kosočtverec) jen střed a žádnou osu.
Příklady k procvičení
1. Najděte obraz bodu `A[3;\ {-1}]` ve středové souměrnosti podle počátku.
Obě souřadnice se změní na opačné: `A'[-3;\ 1]`. Zkouška: `\frac{3+(-3)}{2}=0` a `\frac{-1+1}{2}=0`.
2. Najděte obraz bodu `A[1;\ 4]` ve středové souměrnosti se středem `S[3;\ 2]`.
`A'=[2\cdot 3-1;\ 2\cdot 2-4]=[5;\ 0]`. Zkouška: střed úsečky AA' je `\left[\frac{1+5}{2};\ \frac{4+0}{2}\right]=[3;\ 2]=S`.
3. Bod `A'[4;\ {-1}]` je obrazem bodu `A[-2;\ 5]` ve středové souměrnosti. Určete její střed.
Střed souměrnosti je střed úsečky AA': `S=\left[\frac{-2+4}{2};\ \frac{5+(-1)}{2}\right]=[1;\ 2]`.
4. Které z těchto útvarů mají střed souměrnosti: čtverec, rovnoramenný lichoběžník, rovnoběžník, rovnostranný trojúhelník, kružnice, pravidelný pětiúhelník, pravidelný osmiúhelník?
Čtverec, rovnoběžník, kružnice a pravidelný osmiúhelník. Rovnostranný trojúhelník a pravidelný pětiúhelník mají lichý počet vrcholů, takže střed souměrnosti mít nemohou. Rovnoramenný lichoběžník má čtyři vrcholy, ale jeho základny jsou různě dlouhé, a otočením o 180° by se delší základna dostala na místo kratší.
5. Určete obraz trojúhelníku KLM s vrcholy `K[-1;\ 0]`, `L[2;\ 1]`, `M[0;\ 3]` ve středové souměrnosti se středem `S[1;\ 1]`.
Tady `2s_1=2` a `2s_2=2`, takže každý vrchol odečteme od `[2;\ 2]`:
`K'=[2-(-1);\ 2-0]=[3;\ 2]`,
`L'=[2-2;\ 2-1]=[0;\ 1]`,
`M'=[2-0;\ 2-3]=[2;\ {-1}]`.
Zkouška stranou: z K do L se jde o 3 doprava a 1 nahoru, z K' do L' o 3 doleva a 1 dolů, tedy opačným směrem, jak má být.
6. Na mapě se souřadnicemi v kilometrech stojí rozhledna v bodě `R[2;\ 3]` a hájovna v bodě `H[-1;\ 7]`. Kostel leží středově souměrně s hájovnou podle rozhledny. Kde kostel leží a jak daleko je vzdušnou čarou od hájovny?
Kostel je obraz hájovny: `K=[2\cdot 2-(-1);\ 2\cdot 3-7]=[5;\ {-1}]`.
Vzdálenost hájovny od kostela je dvojnásobek vzdálenosti hájovny od rozhledny. Z H do R se jde o 3 doprava a 4 dolů, takže `|HR|=\sqrt{3^2+4^2}=5\ \mathrm{km}` a `|HK|=10\ \mathrm{km}`.
Kam dál
- Procvičování osové a středové souměrnosti: obraz bodu podle počátku, os a přímky `y=x`.
- Procvičování středu úsečky: přesně to, co se počítá při hledání středu souměrnosti.
- Kalkulačka Střed úsečky: spočítá střed i bod souměrný podle druhého krajního bodu.
- Osová souměrnost: shodné zobrazení, které se probírá před středovou, samodružné body a osy souměrnosti útvarů.
- Střed úsečky: vzorec a příklady v souřadnicích.