Nulou dělit nelze, protože dělení je násobení pozpátku. Kolik je 6 : 0? Hledáme číslo, které po vynásobení nulou dá 6. Jenže cokoli krát nula je nula, takže takové číslo neexistuje. A 0,999… (nekonečně mnoho devítek) se rovná přesně 1, ne „skoro 1“. Jsou to dva zápisy téhož čísla, stejně jako 0,5 a `\frac{1}{2}`.

`\begin{gathered}6 : 0 = \ ? \quad \Rightarrow \quad ? \cdot 0 = 6 \quad \text{nemá řešení} \\[4pt] 0{,}\overline{9} = 1\end{gathered}`

Na tyhle dvě otázky se ptá skoro každý žák. Rodič, který pomáhá s úkoly, často neví, jak odpovědět jinak než „protože to tak je“. Níže je vysvětlení, které se dá říct i dítěti ve 3. třídě, pak co s nulou při dělení jde a co ne, co se děje, když se dělitel blíží k nule, slavný „důkaz“, že 1 = 2, tři vysvětlení pro 0,999… = 1 a postup, jak převést periodické číslo na zlomek. Na konci jsou časté chyby a šest příkladů s řešením.

Proč nelze dělit nulou

Dělení a násobení k sobě patří. 12 : 3 = 4 proto, že 4 · 3 = 12. Tak se ve škole dělá i zkouška dělení: podíl vynásobíme dělitelem a musí vyjít dělenec. Zkusme totéž s nulou. Kolik je 6 : 0? Hledáme číslo, pro které platí ? · 0 = 6. Zkusíme 0: 0 · 0 = 0. Zkusíme 6: 6 · 0 = 0. Zkusíme milion: zase 0. Ať vezmeme jakékoli číslo, krát nula dá vždycky nulu, nikdy ne šest. Výsledek 6 : 0 tedy neexistuje. Proto se říká, že dělení nulou není definováno, a v příkladu se píše „nelze“ nebo „nemá řešení“.

Vysvětlení pro děti: kolikrát se vejde

6 : 2 = 3 znamená, že dvojka se do šestky vejde třikrát: 2 + 2 + 2 = 6. A kolikrát se do šestky vejde nula? Přidáváme nuly, 0 + 0 + 0 + …, a pořád máme nulu. Ani po tisíci nulách se k šestce nedostaneme. Na otázku „kolikrát“ tu žádná odpověď není.

Podobně s rozdělováním: 12 bonbonů rozdělit mezi 3 děti jde, každé dostane 4. Rozdělit 12 bonbonů mezi 0 dětí nedává smysl, není komu je dát a není co říct o tom, kolik „každé“ dostane.

A co 0 : 0?

Tady je potíž opačná. Hledáme číslo, pro které ? · 0 = 0. Vyhovuje 5, protože 5 · 0 = 0. Vyhovuje i 7, i 100, i každé jiné číslo. Výsledek by tedy mohl být cokoli, a to je stejně špatné jako žádný: příklad musí mít jeden výsledek. Ani 0 : 0 proto spočítat nejde.

Co s nulou jde a co ne

Nula smí být dělenec, jen ne dělitel. 0 : 5 = 0, protože zkouška sedí: 0 · 5 = 0. Podíl tedy nula být může: když mezi pět dětí rozdělíme 0 bonbonů, každé dostane 0.

příkladvýsledekproč
0 : 500 · 5 = 0
5 : 0nelzežádné číslo krát 0 nedá 5
0 : 0nelzekaždé číslo krát 0 dá 0, výsledek není jediný
5 · 00pět krát nic je nic
5 + 0, 5 − 05přičíst nebo odečíst nic číslo nezmění
0 − 5−5vyjde záporné číslo

K nule se váže ještě několik otázek, které padají v hodině:

  • Je nula dělitelná každým číslem? Ano, každým kromě nuly. Číslo je dělitelné sedmi, když je násobkem sedmi, a 0 = 7 · 0. Nula je tak násobkem každého čísla. Neplést s opakem: nulou dělit nelze žádné číslo.
  • Je nula sudé číslo? Ano, je dělitelná dvěma beze zbytku (0 : 2 = 0). Leží mezi lichými čísly −1 a 1, jako každé sudé číslo.
  • Je nula kladné, nebo záporné číslo? Ani jedno, leží na číselné ose přesně mezi nimi (Záporná čísla).

Co se děje, když se dělitel blíží k nule

Dělit nulou nejde, ale číslem, které je nule velmi blízko, ano. Podívejme se, co dělá výsledek:

dělíme kladnýmvýsledekdělíme zápornýmvýsledek
1 : 111 : (−1)−1
1 : 0,1101 : (−0,1)−10
1 : 0,011001 : (−0,01)−100
1 : 0,0011 0001 : (−0,001)−1 000
1 : 0,000 110 0001 : (−0,000 1)−10 000

Čím blíž je dělitel nule, tím dál je podíl od nuly. Když se dělitel blíží k nule zprava, podíl roste nade všechny meze. Když se k nule blíží zleva přes záporná čísla, podíl padá stejně rychle dolů. Na grafu je to vidět jako dvě větve, které se k nule nikdy nedostanou:

−3−2−1123−4−2241 : 0,25 = 41 : 0,5 = 21 : (−0,25) = −41 : (−0,5) = −21 : xv nule nic

Proto se ani nedá říct, že 1 : 0 je „nekonečno“. Zprava by to bylo plus nekonečno, zleva minus nekonečno, a jedno číslo nemůže být obojí. Navíc nekonečno není číslo, se kterým by se dalo počítat jako s ostatními. Kalkulačka při dělení nulou ukáže chybu (Error, E nebo hlášku, že dělit nulou nelze).

Kde dělení nulou číhá v dalších ročnících

Ve zlomku je zlomková čára dělení, takže jmenovatel nesmí být nula. Zlomek `\frac{3}{0}` neexistuje, `\frac{0}{3} = 0` ano (Zlomky). V 9. třídě se u výrazu s proměnnou ve jmenovateli píše podmínka: u `\frac{12}{x - 4}` musí být `x \ne 4`, protože pro x = 4 by byl jmenovatel nula (Úpravy lomených výrazů, Definiční obor).

Slavný „důkaz“, že 1 = 2

Kdo už zná vzorec `a^2 - b^2 = (a + b)(a - b)` (8. třída), může zkusit najít chybu v tomhle „důkazu“. Začneme dvěma stejnými čísly, a = b, která nejsou nula:

`\begin{gathered}a = b \\[4pt] a^2 = ab \\[4pt] a^2 - b^2 = ab - b^2 \\[4pt] (a + b)(a - b) = b(a - b) \\[4pt] a + b = b \\[4pt] 2b = b \\[4pt] 2 = 1\end{gathered}`

Každý krok vypadá jako obyčejná úprava rovnice. Chyba je v pátém řádku: obě strany jsme vydělili výrazem (a − b). Jenže a = b, takže a − b = 0 a dělili jsme nulou. Rovnost (a + b) · 0 = b · 0 platí, obě strany jsou nula, ale vydělit ji nulou nesmíme. Přesně tohle hlídá podmínka „dělitel není nula“ u každé rovnice.

Proč se 0,999… rovná 1

Zápis 0,999… znamená, že devítky pokračují donekonečna a nikde nekončí. Je to periodické číslo s periodou 9, ve škole se píše s pruhem nad periodou, `0{,}\overline{9}`, v kalkulačkách a na počítači často se závorkou, 0,(9). Že se rovná jedné, se dá ukázat třemi způsoby. Stačí jeden, který vás přesvědčí.

1. Přes třetiny

Třetina je `\frac{1}{3} = 0{,}333\ldots = 0{,}\overline{3}`. O tom nikdo nepochybuje, stačí vydělit 1 : 3 a pořád vychází zbytek 1. Teď obě strany vynásobíme třemi:

`\begin{gathered}3 \cdot \dfrac{1}{3} = 3 \cdot 0{,}333\ldots \\[10pt] 1 = 0{,}999\ldots\end{gathered}`

Vlevo jsou tři třetiny, tedy jeden celek. Vpravo každá trojka dá devítku. Pokud 0,333… je přesně třetina, musí být 0,999… přesně jedna. Rozvoj libovolného zlomku ukáže kalkulačka zlomek na desetinné číslo.

2. Přes rovnici, jak se převádí periodické číslo na zlomek

Označíme číslo x a vynásobíme ho deseti. Desetinná čárka se posune o jedno místo doprava, ale za ní zůstane stejná nekonečná řada devítek:

`\begin{gathered}x = 0{,}999\ldots \\[4pt] 10x = 9{,}999\ldots\end{gathered}`

Když od druhého řádku odečteme první, devítky za čárkou se odečtou všechny a nic nezbude:

`\begin{gathered}10x - x = 9{,}999\ldots - 0{,}999\ldots \\[4pt] 9x = 9 \\[4pt] x = 1\end{gathered}`

Totéž spočítá kalkulačka periodické číslo na zlomek i s postupem: pro 0,(9) vypíše 1.

3. Přes rozdíl: mezi nimi nic není

Kdyby 0,999… a 1 byla dvě různá čísla, musel by mezi nimi být nějaký rozdíl. Jak velký by byl?

  • 1 − 0,9 = 0,1
  • 1 − 0,99 = 0,01
  • 1 − 0,999 = 0,001

S každou další devítkou se rozdíl zmenší desetkrát. Když jsou devítky všechny, donekonečna, je rozdíl menší než 0,1, než 0,01, než 0,000 001 a než jakékoli kladné číslo, které si vymyslíte. Jediné takové nezáporné číslo je nula. A dvě čísla, jejichž rozdíl je nula, jsou stejná. Jiný pohled na totéž: mezi dvěma různými čísly vždy leží další číslo, třeba jejich průměr. Zkuste nějaké najít mezi 0,999… a 1. Nejde to.

„Ale vždyť se to k jedničce jen blíží“

To je nejčastější námitka. K jedničce se blíží řada čísel 0,9; 0,99; 0,999 a tak dál, a žádné z nich jedničce rovno není. Jenže 0,999… s tečkami není žádné z nich. Není to děj, který probíhá a někam se blíží, je to jedno hotové číslo, ve kterém jsou všechny devítky už napsané. A to číslo je 1.

Stejně to platí pro každé kladné desetinné číslo, které končí, například 0,5 = 0,4999… nebo 3 = 2,999… Takové číslo má dva zápisy. Ve škole se používá ten kratší a periodu z devítek nikdo nepíše. Na střední škole se 0,999… sečte jako nekonečná geometrická řada `0{,}9 + 0{,}09 + 0{,}009 + \ldots`, a vyjde opět 1 (kalkulačka součet nekonečné geometrické řady).

Periodické číslo na zlomek

Postup z druhého vysvětlení funguje pro každé periodické číslo. Číslo vynásobíme takovou mocninou deseti, aby se za čárkou objevila stejná nekonečná řada, a dvě rovnice odečteme. Perioda se tím vyruší.

Příklad 1: ryze periodické číslo `0{,}\overline{27}`

Perioda 27 začíná hned za čárkou a má dvě číslice, proto násobíme stem:

`\begin{gathered}x = 0{,}2727\ldots \\[4pt] 100x = 27{,}2727\ldots \\[4pt] 100x - x = 27 \\[4pt] 99x = 27 \\[4pt] x = \dfrac{27}{99} = \dfrac{3}{11}\end{gathered}`

Zkouška: 3 : 11 = 0,2727…, sedí.

Příklad 2: neryze periodické číslo `0{,}1\overline{6}`

Za čárkou je nejdřív jednička, která se neopakuje (předperioda), a teprve pak perioda 6. Vynásobíme deseti, aby se předperioda dostala před čárku, a stem, aby se před čárku dostala i jedna perioda:

`\begin{gathered}10x = 1{,}666\ldots \\[4pt] 100x = 16{,}666\ldots \\[4pt] 100x - 10x = 16 - 1 \\[4pt] 90x = 15 \\[4pt] x = \dfrac{15}{90} = \dfrac{1}{6}\end{gathered}`

Zkouška: 1 : 6 = 0,1666…, sedí. Převody si můžete procvičit v procvičování periodických čísel.

Z postupu plyne i rychlé pravidlo. V čitateli je číslo bez čárky až po konec první periody minus číslo před periodou (u `0{,}1\overline{6}` je to 16 − 1 = 15). Ve jmenovateli je tolik devítek, kolik má perioda číslic, a za nimi tolik nul, kolik má číslic předperioda (tady 90). U `0{,}\overline{9}` to dává `\frac{9 - 0}{9} = 1`, tedy opět jedničku.

Časté chyby

  • 5 : 0 = 0 nebo 5 : 0 = 5. Zkouška to odhalí hned: 0 · 0 = 0 a 5 · 0 = 0, ani jedno není 5. Správně je „nelze“.
  • 0 : 5 = nelze. Tohle jde, výsledek je 0. Nulou se nesmí dělit, ale nulu dělit smíme.
  • Splést dělení nulou s násobením nulou. 5 · 0 = 0 je v pořádku, 5 : 0 ne.
  • Vydělit rovnici výrazem, který může být nula. Tak vznikl „důkaz“, že 1 = 2. Kdo dělí výrazem s proměnnou, musí zkontrolovat, že není nula.
  • „0,999… je o kousek menší než 1.“ Není, je to totéž číslo. Pozor na rozdíl mezi 0,999 (tři devítky, o 0,001 méně než 1) a 0,999… (devítky donekonečna, přesně 1).

Příklady k procvičení

1. Které příklady mají výsledek? Spočítejte je: 0 : 8, 8 : 0, 0 · 8, 0 : 0, (3 − 3) : 4, 4 : (3 − 3).

2. Spolužák tvrdí, že 9 : 0 = 9. Jak ho zkouškou přesvědčíte, že to není pravda? A proč to není ani 0?

3. Převeďte `0{,}\overline{6}` na zlomek a ověřte výsledek dělením.

4. Převeďte `0{,}4\overline{9}` na zlomek. Co z výsledku plyne?

5. (Pro starší, 9. třída.) Pro které x nemá výraz `\frac{12}{x - 4}` smysl? Jaká je jeho hodnota pro x = 7?

6. Najděte chybu: „Platí 3 · 0 = 0 a 5 · 0 = 0, tedy 3 · 0 = 5 · 0. Obě strany vydělíme nulou a vyjde 3 = 5.“

Kam dál