Fibonacciho čísla jsou 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21, 34, 55, 89, 144 a tak dál. Každé další číslo je součtem dvou předchozích: 1 + 1 = 2, 1 + 2 = 3, 2 + 3 = 5, 3 + 5 = 8. Když vydělíte dvě sousední Fibonacciho čísla, větší menším, vyjde číslo čím dál bližší 1,618. To je zlatý řez, také zlaté číslo, které se značí řeckým písmenem `\varphi` (fí). A na slunečnici, šišce nebo ananasu najdete spirály, jejichž počty bývají právě Fibonacciho čísla: na šišce třeba 8 spirál jedním směrem a 13 druhým.
Čísla mají jméno po Leonardu Pisánském, kterému se říkalo Fibonacci. V knize o počítání Liber abaci z roku 1202, tedy přes 800 let staré, zadal úlohu o králících, ze které vycházejí. Tady je ta úloha krok za krokem, proč se podíl sousedních čísel blíží 1,618, co je zlatý řez a zlatý obdélník, jak spočítat spirály na šišce a co z toho, co se o zlatém řezu říká, je pravda a co ne. Stačí sčítání, dělení a poměr, tedy učivo 6. a 7. třídy. Vzorec s odmocninou a kouzelnický trik s výrazy jsou pro 8. a 9. třídu. Na konci jsou časté omyly a šest příkladů s řešením.
Fibonacciho čísla: jak řada pokračuje
Pravidlo je jediné: začneme dvěma jedničkami a každé další číslo je součet dvou předchozích. Prvních dvacet Fibonacciho čísel:
| pořadí | 1. | 2. | 3. | 4. | 5. |
|---|---|---|---|---|---|
| číslo | 1 | 1 | 2 | 3 | 5 |
| pořadí | 6. | 7. | 8. | 9. | 10. |
|---|---|---|---|---|---|
| číslo | 8 | 13 | 21 | 34 | 55 |
| pořadí | 11. | 12. | 13. | 14. | 15. |
|---|---|---|---|---|---|
| číslo | 89 | 144 | 233 | 377 | 610 |
| pořadí | 16. | 17. | 18. | 19. | 20. |
|---|---|---|---|---|---|
| číslo | 987 | 1597 | 2584 | 4181 | 6765 |
Matematicky se `n`-té Fibonacciho číslo značí `F_n` a pravidlo se zapíše takto:
`\begin{gathered}F_1=1,\quad F_2=1\\[10pt] F_n=F_{n-1}+F_{n-2}\end{gathered}`
Například `F_{10}=F_9+F_8=34+21=55`. Některé knihy začínají nulou, 0, 1, 1, 2, 3, 5, … Čísla jsou tatáž, jen se posune jejich pořadí. Proto se u úlohy vyplatí podívat, kterým číslem řada začíná.
Stejné pravidlo funguje i pro jiný začátek. Z čísel 2 a 1 vyjde 2, 1, 3, 4, 7, 11, 18, 29, …, kterým se říká Lucasova čísla. Úlohy „doplň řadu“ často schovávají právě takovou posloupnost, třeba 2, 5, 7, 12, 19. Kalkulačka Doplnění posloupnosti takovou řadu pozná, dopočítá další členy a napíše pravidlo.
Každé třetí číslo je sudé
V tabulce jsou sudá čísla 2, 8, 34, 144, 610, … a stojí na 3., 6., 9., 12. a 15. místě. Proč? Liché + liché = sudé, liché + sudé = liché, sudé + liché = liché. Řada proto jde stále dokola liché, liché, sudé. Podobně je každé čtvrté Fibonacciho číslo dělitelné třemi (3, 21, 144, …) a každé páté pěti (5, 55, 610, …).
Úloha o králících
Fibonacci se v knize ptal, kolik párů králíků bude za rok, když platí tato pravidla:
- Na začátku máme jeden pár mladých králíků.
- Mladý pár za měsíc dospěje.
- Od dalšího měsíce přivede každý měsíc na svět jeden nový mladý pár.
- Králíci neumírají.
Počítejme po měsících. V 1. měsíci je jeden mladý pár. Ve 2. měsíci dospěje, mláďata ještě nemá. Ve 3. měsíci má poprvé mláďata, jeden mladý pár, a celkem jsou dva páry. Ve 4. měsíci má dospělý pár další mláďata a mladý pár z minulého měsíce dospěje: dva dospělé páry a jeden mladý, celkem tři.
| měsíc | dospělé páry | mladé páry | celkem párů |
|---|---|---|---|
| 1. | 0 | 1 | 1 |
| 2. | 1 | 0 | 1 |
| 3. | 1 | 1 | 2 |
| 4. | 2 | 1 | 3 |
| 5. | 3 | 2 | 5 |
| 6. | 5 | 3 | 8 |
| 7. | 8 | 5 | 13 |
| 8. | 13 | 8 | 21 |
| 9. | 21 | 13 | 34 |
| 10. | 34 | 21 | 55 |
| 11. | 55 | 34 | 89 |
| 12. | 89 | 55 | 144 |
Ve sloupci „celkem“ jsou Fibonacciho čísla. Proč je každé číslo součtem dvou předchozích?
- Všechny páry z minulého měsíce tu jsou dál, protože nikdo neumírá.
- K nim přibudou mláďata. Ta mají jen páry, které byly dospělé už minulý měsíc, a to jsou právě všechny páry, které tu byly předminulý měsíc.
Tento měsíc je tedy párů tolik, kolik jich bylo minulý měsíc, plus kolik jich bylo předminulý měsíc. Ve 12. měsíci to je 89 + 55 = 144 párů.
Fibonacci sám došel ke 377 párům. Jeho první pár byl už dospělý a měl mláďata hned v prvním měsíci, takže počítal 2, 3, 5, 8, … a po dvanácti měsících byl o dva členy řady dál než naše tabulka. Obě odpovědi jsou správně, každá pro jiný začátek. Se skutečnými králíky to ovšem nemá moc společného: mají v jednom vrhu víc mláďat a umírají. Úloha je hádanka, ne biologie.
Zlatý řez: proč se podíl blíží 1,618
Vydělte každé Fibonacciho číslo tím před ním:
| podíl | výsledek | proti 1,618 |
|---|---|---|
| 1 : 1 | 1 | míň |
| 2 : 1 | 2 | víc |
| 3 : 2 | 1,5 | míň |
| 5 : 3 | 1,666… | víc |
| 8 : 5 | 1,6 | míň |
| 13 : 8 | 1,625 | víc |
| 21 : 13 | ≈ 1,6154 | míň |
| 34 : 21 | ≈ 1,6190 | víc |
| 55 : 34 | ≈ 1,6176 | míň |
| 89 : 55 | ≈ 1,6182 | víc |
| 144 : 89 | ≈ 1,6180 | míň |
Podíly skáčou střídavě nad a pod 1,618 a skoky jsou čím dál menší. Číslo, ke kterému se blíží, je zlatý řez:
`\varphi=\dfrac{1+\sqrt{5}}{2}\doteq 1{,}618\,034`
Jeho desetinný rozvoj nikdy neskončí a nikdy se neopakuje. Zlatý řez je iracionální číslo, takže se nedá zapsat zlomkem ze dvou celých čísel. Podíl dvou Fibonacciho čísel ho jen přibližuje, i když čím dál přesněji: `\dfrac{144}{89}` se od něj liší asi o 0,000 06, tedy o méně než jednu desetitisícinu.
Proč právě 1,618
U velkých Fibonacciho čísel je podíl dvou sousedních skoro pořád stejný. Říkejme mu `x`. Platí, že další číslo = toto číslo + předchozí. Když obě strany vydělíme tímto číslem, dostaneme:
`x=1+\dfrac{1}{x}`
Zkouška: pro `x=1{,}618` je `1:1{,}618\doteq 0{,}618` a `1+0{,}618=1{,}618`. Sedí to. Ze stejné rovnice plynou dvě zvláštnosti zlatého řezu: když od něj odečtete jedničku, dostanete jeho převrácenou hodnotu (0,618), a když ho umocníte na druhou, je to totéž jako přičíst jedničku (`\varphi^2\doteq 2{,}618`). Na střední škole se z rovnice stane kvadratická rovnice `x^2=x+1` a její kladný kořen je přesně `\dfrac{1+\sqrt{5}}{2}`. Že dosazování do `x=1+\dfrac{1}{x}` pořád dokola dává právě podíly Fibonacciho čísel, ukazuje Iterační metoda řešení rovnic.
Zlatý řez úsečky
Úsečka je rozdělená zlatým řezem, když je celá úsečka k větší části ve stejném poměru jako větší část k menší:
`(a+b):a=a:b\doteq 1{,}618`
Větší část je asi 61,8 % celé úsečky a menší asi 38,2 %. Větší část tedy dostaneme, když délku úsečky vydělíme 1,618, nebo ji vynásobíme 0,618.
Příklad: Rozdělte úsečku dlouhou 10 cm zlatým řezem.
`\begin{gathered}a=10:1{,}618\doteq 6{,}18\text{ cm}\\[10pt] b=10-6{,}18=3{,}82\text{ cm}\end{gathered}`
Zkouška: `10:6{,}18\doteq 1{,}618` a `6{,}18:3{,}82\doteq 1{,}618`. Oba poměry vyšly stejně, úsečka je rozdělená zlatým řezem.
Bez kalkulačky si vystačíte s poměrem dvou sousedních Fibonacciho čísel, třeba 8 : 5 nebo 13 : 8. Jak rozdělit délku v poměru, ukazuje článek Slovní úlohy na poměr a spočítá to kalkulačka Rozdělení v poměru.
Zlatý obdélník a spirála
Zlatý obdélník má strany v poměru zlatého řezu, delší strana je asi 1,618krát delší než kratší. Má zvláštní vlastnost: když z něj odstřihnete čtverec, zbude zase zlatý obdélník, jen menší.
Z Fibonacciho čísel se dá poskládat obdélník, který se zlatému blíží. Začneme dvěma čtverečky 1 × 1, které dají obdélník 2 × 1. K delší straně přiložíme čtverec 2 × 2 a vznikne obdélník 3 × 2. Pak čtverec 3 × 3 (obdélník 5 × 3), čtverec 5 × 5 (8 × 5), 8 × 8 (13 × 8) a 13 × 13 (21 × 13). Strany každého obdélníku jsou dvě sousední Fibonacciho čísla, takže jejich poměr se blíží 1,618: u obdélníku 21 × 13 je to asi 1,615.
Když do každého čtverce nakreslíte čtvrtkružnici z rohu do rohu, napojí se na sebe a vznikne Fibonacciho spirála. Připomíná ulitu šneka. Opravdová zlatá spirála se rozšiřuje plynule, 1,618krát za každou čtvrt otáčky. Čtvrtkružnice ji jen napodobují, ale okem je od sebe nerozeznáte.
Kde zlatý obdélník najdete? Platební karta měří 85,60 × 53,98 mm, poměr stran je asi 1,586. Je tedy blízko, ale zlatá není. List A4 (297 × 210 mm) má poměr 1,414, to je `\sqrt{2}`. Je zvolený tak, aby po přeložení napůl vznikl list A5 stejného tvaru, se zlatým řezem nemá nic společného.
Slunečnice, šiška, ananas: kolik mají spirál
Podívejte se zblízka na střed slunečnice. Semínka jsou seřazená do spirál, které se stáčejí doprava, a do jiných, které se stáčejí doleva. Když je spočítáte, často vyjde 34 jedním směrem a 55 druhým, u velkých hlavic 55 a 89. Na šišce bývá 5 a 8, nebo 8 a 13 řad šupin, na ananasu 8 a 13. Vždy dvě sousední Fibonacciho čísla.
Jak spočítat spirály na šišce
- Otočte šišku stopkou k sobě, zespodu jsou spirály vidět nejlíp.
- Najděte jednu řadu šupin, která se točí doprava, a označte její šupiny fixou nebo ji obtočte nití.
- Počítejte řady doprava jednu po druhé, dokud se nevrátíte k označené.
- Totéž udělejte doleva, s novou značkou.
Vyjdou vám dvě čísla, každé pro jeden směr. Nesčítejte je dohromady. Na slunečnici se to počítá líp na fotce, kde si spočítané spirály můžete škrtat.
Proč to tak je
Rostlina zakládá semínka (nebo šupiny) jedno po druhém ve středu. Každé další je pootočené o stejný úhel, asi 137,5°, a starší semínka se posouvají ven. Tento úhel se jmenuje zlatý úhel: je to menší část plného úhlu rozděleného zlatým řezem, `360^\circ:1{,}618\doteq 222{,}5^\circ` a `360^\circ-222{,}5^\circ=137{,}5^\circ`.
Na obrázku je takový model slunečnice: 300 semínek, každé pootočené o 137,5° proti předchozímu. Semínka se nikde nepřekrývají a nenechávají mezery. Kdyby rostlina otáčela třeba o 90°, semínka by se seřadila do čtyř rovných paprsků s velkými mezerami mezi nimi. Protože zlatý řez není zlomek ze dvou celých čísel, žádné semínko nikdy neleží přesně za jiným. Oranžová semínka mají pořadí 34, 68, 102, …, každé o 34 dál, a leží na jedné z 34 spirál. Modrá mají pořadí 55, 110, 165, …, každé o 55 dál, a leží na jedné z 55 spirál, které se stáčejí opačně. Blíž ke středu jsou vidět spirály 21 a 34, ještě blíž 13 a 21 a u samého středu 8 a 13: čím dál od středu, tím jsou počty větší, ale vždy jsou to dvě sousední Fibonacciho čísla.
Zákon to ale není. Ve velkém pokusu z roku 2012 (výsledky vyšly v roce 2016) dobrovolníci spočítali spirály na stovkách slunečnic. Zhruba každý čtvrtý počet spirál nebyl Fibonacciho číslo. Část z nich byla Lucasova čísla, třeba 47 a 76, a asi každý pátý počet nezapadal do žádné podobné řady.
Šnek, Mona Lisa a další mýty
- Ulita šneka a schránka loděnky. Jsou to spirály, které se každou otáčkou rozšíří ve stejném poměru, ale zlaté nejsou. Zlatá spirála se za čtvrt otáčky rozšíří 1,618krát, za celou otáčku skoro sedmkrát (`1{,}618^4\doteq 6{,}85`). Schránka loděnky se za otáčku rozšíří zhruba třikrát a ulity šneků různých druhů také každá jinak.
- Parthenón, Mona Lisa, lidské tělo. Říká se, že je v nich zlatý řez. Při pečlivém měření to nevychází: poměr blízko 1,6 se najde skoro všude, když si body pro měření vybíráme tak, aby vyšel.
- Papír A4 a platební karta zlaté nejsou, jak ukazuje oddíl o zlatém obdélníku.
Zlatý řez opravdu najdete v matematice samotné, ve Fibonacciho číslech, a často, i když ne vždy, ve spirálách rostlin.
Kouzelnický trik se součtem
Požádejte kamaráda, ať napíše pod sebe dvě libovolná čísla a pak dalších osm podle Fibonacciho pravidla, každé jako součet dvou předchozích. Pak se podíváte a hned řeknete součet všech deseti čísel: je to sedmé číslo krát 11.
Například z 3 a 7 vyjde 3, 7, 10, 17, 27, 44, 71, 115, 186, 301. Sedmé číslo je 71 a 71 · 11 = 710 + 71 = 781. Sečtěte si to: součet je opravdu 781.
Proč to funguje, ukáže algebra (8. a 9. třída). Označte první dvě čísla `a` a `b`:
`\begin{gathered}a,\quad b,\quad a+b,\quad a+2b,\quad 2a+3b\\[10pt] 3a+5b,\quad 5a+8b,\quad 8a+13b\\[10pt] 13a+21b,\quad 21a+34b\end{gathered}`
Součet všech deseti je `55a+88b=11\cdot(5a+8b)` a `5a+8b` je právě sedmé číslo. Všimněte si, že čísla před `a` a `b` jsou zase Fibonacciho čísla.
Časté omyly
- Začíná řada nulou, nebo jedničkou? Obojí se používá. Čísla jsou stejná, liší se jen jejich pořadí, a tím i odpověď na „kolikáté je 144“. U úlohy o králících podobně záleží na tom, jestli je první pár mladý, nebo dospělý.
- 1,618, nebo 0,618? Obojí je zlatý řez, jen z druhé strany. Větší : menší = 1,618, menší : větší = 0,618. Větší část úsečky je 61,8 % celku, ne 1,618krát celek.
- 8 : 5 není přesně zlatý řez. Je to 1,6, tedy přiblížení. Zlatý řez se zlomkem ze dvou celých čísel zapsat nedá.
- Spirály obou směrů dohromady. Na šišce s 8 a 13 spirálami není 21 spirál, jsou to dvě různé skupiny.
- Ne každá spirála je zlatá. Ulita šneka je hezká spirála, ale zlatý řez v ní není.
Příklady k procvičení
1. Napište další tři Fibonacciho čísla po 34, 55, 89. Které z nich je sudé?
55 + 89 = 144, 89 + 144 = 233, 144 + 233 = 377. Další tři čísla jsou 144, 233 a 377. Sudé je jen 144, sudé je každé třetí Fibonacciho číslo a 34 bylo sudé tři místa před ním.
2. V úloze o králících z tabulky výše (začínáme jedním mladým párem) je ve 12. měsíci 144 párů. Kolik párů bude v 15. měsíci a ve kterém měsíci jich bude poprvé víc než 1 000?
Pokračujeme v řadě: 13. měsíc 89 + 144 = 233, 14. měsíc 144 + 233 = 377, 15. měsíc 233 + 377 = 610 párů. Dál 16. měsíc 377 + 610 = 987, to je ještě méně než 1 000, a 17. měsíc 610 + 987 = 1 597. Víc než 1 000 párů bude poprvé v 17. měsíci.
3. Rozdělte úsečku dlouhou 20 cm zlatým řezem. Výsledky zaokrouhlete na setiny centimetru a udělejte zkoušku.
`\begin{gathered}a=20:1{,}618\doteq 12{,}36\text{ cm}\\[10pt] b=20-12{,}36=7{,}64\text{ cm}\end{gathered}`Větší část je asi 12,36 cm, menší asi 7,64 cm. Zkouška: `20:12{,}36\doteq 1{,}618` a `12{,}36:7{,}64\doteq 1{,}618`. Stejně tak 61,8 % z 20 cm je 12,36 cm.
4. Z obdélníku 34 × 21 cm stříháme pořád největší čtverec, jaký jde. Jak velké čtverce postupně odstřihneme? Je obdélník skoro zlatý?
Ze 34 × 21 odstřihneme čtverec 21 × 21 a zbude 21 × 13. Pak čtverec 13 × 13 (zbude 13 × 8), 8 × 8 (zbude 8 × 5), 5 × 5 (zbude 5 × 3), 3 × 3 (zbude 3 × 2), 2 × 2 (zbude 2 × 1) a nakonec dva čtverce 1 × 1. Strany čtverců jsou 21, 13, 8, 5, 3, 2, 1 a 1 cm, Fibonacciho čísla pozpátku. Poměr stran `34:21\doteq 1{,}619`, obdélník je skoro zlatý.
5. Rozdělte provázek dlouhý 26 cm v poměru 8 : 5. Jak moc se výsledek liší od zlatého řezu?
Poměr 8 : 5 má 8 + 5 = 13 dílů, jeden díl je 26 : 13 = 2 cm. Části jsou 8 · 2 = 16 cm a 5 · 2 = 10 cm. Zlatým řezem by vyšlo `26:1{,}618\doteq 16{,}07` cm a 9,93 cm. Rozdíl je asi 0,07 cm, necelý milimetr. Spočítat si to můžete i v kalkulačce Rozdělení v poměru.
6. Pavla napsala čísla 2 a 5 a pokračovala podle Fibonacciho pravidla, až měla deset čísel. Jaký je jejich součet? A kolik je součet prvních deseti Fibonacciho čísel 1, 1, 2, …, 55?
Řada je 2, 5, 7, 12, 19, 31, 50, 81, 131, 212. Podle triku je součet sedmé číslo krát 11: 50 · 11 = 550. Kontrola sčítáním: 2 + 5 + 7 + 12 + 19 + 31 + 50 + 81 + 131 + 212 = 550.
Pro Fibonacciho čísla je sedmé číslo 13, takže součet je 13 · 11 = 143. Je to o jedna méně než 144, dvanácté Fibonacciho číslo. To platí obecně: součet prvních `n` Fibonacciho čísel je o 1 menší než číslo, které stojí o dvě místa dál.
Kam dál
- Doplnění posloupnosti: napište několik členů a kalkulačka pozná, jestli je řada aritmetická, geometrická, nebo Fibonacciho typu, a dopočítá další.
- Aritmetická posloupnost a Geometrická posloupnost: dvě posloupnosti, které mají na `n`-tý člen vzorec, a všechny kalkulačky v přehledu Posloupnosti.
- Pascalův trojúhelník: Fibonacciho čísla se v něm schovávají v šikmých řadách.
- Slovní úlohy na poměr a kalkulačka Rozdělení v poměru.
- Prvočísla: proč jich je nekonečně mnoho: další čísla, která se objevují v přírodě, u cikád s cyklem 13 a 17 let.


