Pascalův trojúhelník je pojmenován po matematikovi Blaisu Pascalovi. Tímto tématem se ale zajímali jiní matematici v Indii, Persii, Číně a Itálii několik století před tím, než se Pascal vůbec narodil. Sestrojení tohoto trojúhelníku je velmi jednoduché. Jednotlivá pole trojúhelníku se musejí vyplnit podle pravidla, že každé číslo je součtem dvou políček nad daným číslem. Na první řádek napíšeme číslo jedna. Nyní musíme vytvořit řadu číslo dvě. Ta se bude skládat ze dvou polí. Jelikož máme danou hodnotu najít tak, že sečteme dvě pole nad daným polem, musíme si na prvním řádku přestavit dvě nuly. Druhý řádek je tvořen dvěma jedničkami. Další řádek končí a začíná jedničkou (takto končí a začíná každý řádek) a uprostřed bude číslo dvě.
Tato konstrukce využívá Pascalovo pravidlo, které říká, že
kde n a k jsou nezáporná celá čísla, n ≥ k a počáteční hodnota je:
Vlastnosti
- Diagonální řady na krajích jsou tvořeny pouze číslem jedna (jedná se pouze o dvě diagonály).
- Diagonální řady vedle krajních řad jsou tvořeny seřazenými přirozenými čísly.
- Jak postupujeme dovnitř, další dvě řady jsou tvořeny trojúhelníkovými čísly.
Sierpinskiho trojúhelník
Pokud v Pascalově trojúhelníku vybarvíme pouze lichá čísla, získaný výsledek je velmi podobný fraktálu pojmenovaném Sierpinskim. Ono obecně, pokud vybarvíme čísla podle toho, zda jsou dělitelná třemi, čtyřmi atd...
Pokud například vybarvíme čísla, která nejsou dělitelná třemi, získáme následující obrázek:
: