Na jaký den v týdnu jste se narodili, se dá spočítat z hlavy. Celý trik stojí na jedné věci: v každém roce padnou 4. 4., 6. 6., 8. 8., 10. 10. a 12. 12. na stejný den v týdnu. Říká se mu kotevní den roku. Metodu vymyslel britský matematik John Conway a anglicky se jmenuje doomsday rule. Když ho znáte, najdete v měsíci narození podobné datum a dopočítáte zbytek po týdnech. Takové datum má každý měsíc, v květnu je to 9. 5. V roce 2013 byl kotevním dnem čtvrtek, takže čtvrtek byl i 9. 5. 2013. Kdo se narodil 14. 5. 2013, narodil se o pět dní později, v úterý:

`\begin{gathered}9.\ 5.\ 2013\ \text{je čtvrtek}\\[10pt] 14.\ 5. = 9.\ 5. + 5\ \text{dní}\\[10pt] \text{čtvrtek} + 5\ \text{dní} = \text{úterý}\end{gathered}`

Pokud den v týdnu chcete jen znát, zadejte datum do kalkulačky Den v týdnu podle data. Tady je postup z hlavy krok za krokem a k němu tři otázky, na které narazí každý, kdo ho zkusí: proč se narozeniny každý rok posunou o den, proč existuje přestupný rok a proč se kalendář opakuje po 28 letech. Stačí dělení se zbytkem, učivo 4. třídy, a trocha cviku. Na konci jsou časté chyby a šest příkladů s řešením.

Proč se narozeniny každý rok posunou o den

Týden má 7 dní a rok 365. Když 365 vydělíme sedmi, vyjde 52 celých týdnů a zbytek 1. Přestupný rok má 366 dní a zbytek 2:

`\begin{gathered}365 : 7 = 52\ (\text{zb. }1)\\[10pt] 366 : 7 = 52\ (\text{zb. }2)\end{gathered}`

Za rok tedy uběhne 52 celých týdnů a jeden den navíc. Celé týdny den v týdnu nemění, takže narozeniny se každý rok posunou o jeden den dál: kdo je měl letos ve čtvrtek, bude je mít příští rok v pátek. Když mezi dvěma narozeninami leží 29. únor, posunou se o dva dny. Jak funguje dělení se zbytkem, vysvětluje článek Dělení se zbytkem.

narozeninyden v týdnuposun proti předchozímu roku
14. 5. 2013úterý
14. 5. 2014středao 1 den
14. 5. 2015čtvrteko 1 den
14. 5. 2016sobotao 2 dny, přes 29. 2. 2016
14. 5. 2017neděleo 1 den
14. 5. 2018pondělío 1 den
14. 5. 2019úterýo 1 den
14. 5. 2020čtvrteko 2 dny, přes 29. 2. 2020
14. 5. 2021páteko 1 den

V letech 2016 a 2020 narozeniny jeden den přeskočily: v roce 2016 nebyly v pátek, ale rovnou v sobotu. Komu vycházejí narozeniny na leden nebo únor, tomu skočí o dva dny až o rok později. Třeba 15. 1. 2016 byl pátek a 15. 1. 2017 neděle, protože 29. 2. 2016 leží mezi nimi.

Přestupný rok: proč je a kdy bude další

Přestupný rok má 366 dní, 29. únor je navíc. Přestupný je zhruba každý čtvrtý rok: 2016, 2020, 2024. Příští přestupný rok je 2028, po něm 2032 a 2036. Rok 2026 přestupný není.

Proč ten den navíc? Než se po roce vrátí stejná roční období, uběhne asi 365 dní, 5 hodin a 49 minut, tedy asi 365,2422 dne. Kdyby měl každý rok jen 365 dní, kalendář by se proti ročním obdobím každý rok o necelou čtvrtinu dne posunul a za 120 let by to byl skoro celý měsíc. Proto se každý čtvrtý rok jeden den přidá. Z toho plyne pravidlo, kterému se dnes říká gregoriánské:

  1. Rok dělitelný čtyřmi je přestupný: 2024, 2028.
  2. Výjimka: rok dělitelný stem přestupný není: 1700, 1800, 1900, 2100.
  3. Výjimka z výjimky: rok dělitelný čtyřmi sty přestupný je: 1600, 2000, 2400.

Dělitelnost čtyřmi poznáte podle posledního dvojčíslí, 28 je dělitelné čtyřmi, takže i 2028. Víc o tom je v článku Znaky dělitelnosti. Kalkulačka Přestupný rok pro zadaný rok řekne, jestli je přestupný, i podle kterého z těch tří kroků.

K čemu výjimky? Kdyby byl přestupný opravdu každý čtvrtý rok, měl by průměrný rok 365,25 dne. To je o 0,0078 dne víc, než by měl mít, a za 128 let se z toho nasčítá celý den. Starší juliánský kalendář přesně takhle počítal, a tak se od roku 325, kdy se podle něj stanovilo datum Velikonoc, do roku 1582 rozešel s ročními obdobími o 10 dní. Papež Řehoř XIII. proto nechal 10 dní vynechat: po čtvrtku 4. 10. 1582 přišel rovnou pátek 15. 10. 1582. Dny v týdnu přitom jdou dál bez přerušení. V Čechách se přešlo o dva roky později, po 6. 1. 1584 následoval 17. 1. 1584. Od té doby se ze čtyř let dělitelných stem vynechávají tři. Průměrný rok má 365,2425 dne a s ročními obdobími se rozejde o den až zhruba za 3 000 let.

Na postup v tomto článku výjimky téměř nemají vliv: mezi lety 1901 a 2099 je přestupný opravdu každý čtvrtý rok. Pro data z Čech před rokem 1584 ale platí juliánský kalendář a postup na ně nefunguje.

Kotevní dny: data, která padnou na stejný den

V každém měsíci je jedno datum, které padne na kotevní den roku. Snadno se pamatují:

  • Sudé měsíce od dubna: den je stejné číslo jako měsíc, 4. 4., 6. 6., 8. 8., 10. 10. a 12. 12.
  • Květen, září, červenec a listopad: dvojice s prohozeným dnem a měsícem, 9. 5. a 5. 9., 11. 7. a 7. 11.
  • Březen: 14. 3., den čísla π, které začíná 3,14.
  • Únor: jeho poslední den, 28. 2., v přestupném roce 29. 2.
  • Leden: 3. 1., v přestupném roce 4. 1.
leden3. 1.přestupný: 4. 1.únor28. 2.přestupný: 29. 2.březen14. 3.duben4. 4.květen9. 5.červen6. 6.červenec11. 7.srpen8. 8.září5. 9.říjen10. 10.listopad7. 11.prosinec12. 12.

Proč to vychází? Od 4. 4. do 6. 6. zbývá 26 dní dubna, pak je 31 dní května a 6 dní června, dohromady 63 dní. To je přesně 9 týdnů. Stejně 63 dní je od 6. 6. do 8. 8., od 8. 8. do 10. 10. i od 10. 10. do 12. 12. Od 9. 5. do 5. 9. je 119 dní, tedy 17 týdnů. Spočítat si to můžete v kalkulačce Kolik dní mezi daty.

Hodí se i pár dalších dat. 31. 10. je 10. 10. plus 21 dní, tedy také kotevní den, a stejně tak 26. 12., protože je to 12. 12. plus 14 dní. Štědrý den 24. 12. je vždy dva dny před kotevním dnem.

Jak zjistit kotevní den roku

Zbývá zjistit, který den v týdnu je kotevní v daném roce. Jsou dvě cesty.

Od roku 2026 rok po roku

V roce 2026 je kotevním dnem sobota: na sobotu připadá 4. 4., 8. 8. i 12. 12. 2026. Každý další rok se kotevní den posune o jeden den dál, do přestupného roku o dva. Zpátky v čase to platí obráceně: o rok dřív je kotevní den o jeden den dřív, z přestupného roku do předchozího o dva. Pro roky, kdy se narodila většina dnešních školáků:

rokkotevní denrokkotevní den
2010neděle2020*sobota
2011pondělí2021neděle
2012*středa2022pondělí
2013čtvrtek2023úterý
2014pátek2024*čtvrtek
2015sobota2025pátek
2016*pondělí2026sobota
2017úterý2027neděle
2018středa2028*úterý
2019čtvrtek2029středa

Hvězdička značí přestupný rok. Z roku 2023 (úterý) do přestupného 2024 se kotevní den posunul o dva dny na čtvrtek, do roku 2025 už jen o jeden na pátek.

Bez tabulky: vzorec pro roky 2000 až 2099

Kotevním dnem roku 2000 bylo úterý. Za každý další rok se posune o jeden den a za každý přestupný ještě o jeden. Když `r` je poslední dvojčíslí roku, přestupných let od roku 2001 do toho roku je tolik, kolikrát se 4 vejde do `r`, tedy `r : 4` a zbytek zahodíme. Tento počet označme `p`:

`\begin{gathered}\text{kotevní den} = \text{úterý} + r + p\\[10pt] p = r : 4,\ \text{zbytek zahodíme}\end{gathered}`

Počítá se líp s čísly než se jmény dnů. Očíslujte je od pondělí, neděle dostane 0, nebo 7, to je jedno:

poútstčtpásone
1234560 nebo 7

Úterý je 2. Celé týdny den v týdnu nemění, takže ze součtu stačí zbytek po dělení sedmi. Pro rok 2013 je `r = 13`:

`\begin{gathered}13 : 4 = 3\ (\text{zb. }1)\\[10pt] 2 + 13 + 3 = 18\\[10pt] 18 : 7 = 2\ (\text{zb. }4)\end{gathered}`

Zbytek 4 je čtvrtek, stejně jako v tabulce. Pro roky 1900 až 1999, kdy se narodila většina rodičů, je výchozí den středa, tedy 3 místo 2. Přestupné roky se zase počítají až od roku 1904, takže vzorec zůstane stejný: pro 1985 vyjde `3 + 85 + 21 = 109`, zbytek po dělení sedmi je 4, čtvrtek.

Postup krok za krokem

  1. Zjistěte kotevní den roku, z tabulky nebo vzorcem.
  2. Najděte kotevní datum v měsíci, o který jde. V lednu a v únoru zkontrolujte, jestli je rok přestupný.
  3. Spočítejte, o kolik dní je hledané datum dál nebo dřív, a vydělte to sedmi. Celé týdny zahoďte, nechte si zbytek.
  4. Od kotevního dne se posuňte o zbytek dopředu, nebo, je-li datum dřív, dozadu.

Příklad 1

Na jaký den v týdnu padlo 14. 5. 2013?

`\begin{gathered}\text{kotevní den 2013: čtvrtek (4)}\\[10pt] 14.\ 5. - 9.\ 5. = 5\ \text{dní}\\[10pt] 4 + 5 = 9,\quad 9 : 7 = 1\ (\text{zb. }2)\end{gathered}`

Zbytek 2 je úterý. 14. 5. 2013 bylo úterý. Zkouška: kalkulačka Den v týdnu podle data ukáže totéž a sedí to i s tabulkou výše.

Příklad 2: datum před kotevním

Na jaký den padl 1. 5. 2013, Svátek práce?

Kotevní datum v květnu je 9. 5., ve čtvrtek. 1. 5. je o 8 dní dřív, to je jeden týden a ještě jeden den. Od čtvrtka o den dozadu je středa. 1. 5. 2013 byla středa. Kontrola: od 9. 5. o týden dřív, 2. 5., je také čtvrtek, a den před ním je středa.

Příklad 3: leden v přestupném roce

Na jaký den padl 15. 1. 2016?

`\begin{gathered}16 : 4 = 4\\[10pt] 2 + 16 + 4 = 22,\quad 22 : 7 = 3\ (\text{zb. }1)\end{gathered}`

Kotevní den 2016 je pondělí. Rok 2016 je přestupný, takže kotevní datum v lednu je 4. 1., ne 3. 1. Datum 15. 1. je o 11 dní později: 11 je jeden týden a 4 dny, od pondělí o 4 dny dál je pátek. 15. 1. 2016 byl pátek. Kdo by vzal 3. 1., tomu by vyšla sobota, o den víc, a to je špatně.

Příklad 4: 17. listopad 1989

Na jaký den v týdnu padl 17. 11. 1989?

`\begin{gathered}89 : 4 = 22\ (\text{zb. }1)\\[10pt] 3 + 89 + 22 = 114,\quad 114 : 7 = 16\ (\text{zb. }2)\end{gathered}`

Rok je z 1900 až 1999, proto se začíná středou, 3. Zbytek 2 je úterý, takže 7. 11. 1989 bylo úterý. Datum 17. 11. je o 10 dní později, to je týden a 3 dny: úterý plus 3 je pátek. 17. 11. 1989 byl pátek. Sedí to: studentská demonstrace na Albertově, kterou začala sametová revoluce, byla v pátek odpoledne.

Proč se kalendář opakuje po 28 letech

Starý kalendář se dá znovu použít, když rok začne stejným dnem v týdnu a je stejně dlouhý. Za čtyři roky, z nichž jeden je přestupný, se den v týdnu posune o `1 + 1 + 1 + 2 = 5` dní. Za 28 let je to sedm takových čtveřic a posun `7 \cdot 5 = 35` dní, což je přesně 5 týdnů. Po 28 letech se tedy vrátí stejné dny v týdnu i přestupné roky na stejných místech:

`\begin{gathered}28 \cdot 365 + 7 = 10\,227\ \text{dní}\\[10pt] 10\,227 : 7 = 1\,461\ \text{týdnů}\end{gathered}`

Sedmička za plus jsou přestupné dny, v 28 letech je jich sedm. Kalendář z roku 1998 proto platí, až na Velikonoce, i pro rok 2026 a bude platit znovu v roce 2054.

Obyčejný rok se svého kalendáře dočká i dřív, protože stačí, aby začal stejným dnem a nebyl přestupný. Kalendář na rok 2026 se hodil už v roce 2015 a znovu se bude hodit v roce 2037. Přestupný rok ale musí čekat celých 28 let. Kdo se narodil ve středu 29. 2. 2012, bude mít narozeniny znovu ve středu až v roce 2040.

Pravidlo 28 let platí mezi lety 1901 a 2099. Rok 2100 přestupný nebude a řadu přeruší. Úplně přesně se gregoriánský kalendář opakuje po 400 letech: ty mají 146 097 dní, což je přesně 20 871 týdnů. Proto 1. 1. 2000 byla sobota a sobota bude i 1. 1. 2400.

Časté chyby

  • Leden a únor v přestupném roce. Kotevní data jsou 4. 1. a 29. 2., ne 3. 1. a 28. 2. Chyba posune výsledek o den. Od března dál na přestupnosti nezáleží, ta už je v kotevním dni roku započtená.
  • Datum před kotevním datem. 1. 5. je před 9. 5., takže se jde od kotevního dne dozadu, ne dopředu.
  • Špatné století. Pro roky 1900 až 1999 se začíná středou, pro 2000 až 2099 úterým.
  • Zbytek 0. Není to chyba, zbytek 0 je neděle.
  • Kdy narozeniny skočí o dva dny. Narozeniny od března do prosince skočí o dva dny v přestupném roce, lednové a únorové až v roce po něm.

Příklady k procvičení

1. V roce 2026 je kotevním dnem sobota. Na jaký den v týdnu padne 10. 10. 2026, 31. 10. 2026 a Štědrý den 24. 12. 2026?

2. Které z roků 1900, 2000, 2026, 2028 a 2100 jsou přestupné?

3. Na jaký den v týdnu padlo 3. 9. 2014?

4. Na jaký den v týdnu padlo 20. 2. 2020?

5. Na jaký den v týdnu padl 28. 10. 1918, kdy vzniklo Československo?

6. Petr se narodil ve středu 29. 2. 2012. Narozeniny 29. 2. slaví jen v přestupných letech. Ve kterém roce je bude mít poprvé zase ve středu?

Kam dál