Narozeninový paradox říká, že stačí 23 lidí, aby byla větší než poloviční šance, že aspoň dva z nich mají narozeniny ve stejný den. Přesně je to 50,7 %. Ve třídě se 30 žáky je to už 70,6 % a mezi 57 lidmi přes 99 %. Na první pohled by člověk čekal, že bude potřeba mnohem víc lidí, třeba polovina ze 365 dnů, tedy asi 183.

`\begin{gathered}P = 1 - \dfrac{365}{365} \cdot \dfrac{364}{365} \cdot \dfrac{363}{365} \cdots \dfrac{343}{365} \\[10pt] P \doteq 0{,}507 = 50{,}7\ \%\end{gathered}`

Rozporu v tom žádný není, matematicky je všechno v pořádku. Paradox se tomu říká proto, že výsledek odporuje tomu, co čekáme. Níže je, proč nás to tak překvapí, jak se pravděpodobnost spočítá (stačí násobit zlomky), tabulka a graf pro různý počet lidí, pokus s kostkami, který si můžete udělat doma, a šest příkladů s řešením. Pojmy jako jev a opačný jev podrobně vysvětluje článek Pravděpodobnost.

Proč to tak překvapí: nejde o vaše narozeniny

Když člověk slyší „23 lidí“, skoro vždycky si v duchu položí jinou otázku: má někdo narozeniny ve stejný den jako já? To je opravdu málo pravděpodobné. Mezi 22 dalšími lidmi má někdo narozeniny ve stejný den jako vy jen s pravděpodobností 5,9 %:

`1 - \left(\dfrac{364}{365}\right)^{22} \doteq 0{,}059`

Každý z ostatních se „netrefí“ do vašeho dne s pravděpodobností 364/365, a aby se netrefil nikdo, musí to platit pro všech 22. Aby měl někdo vaše narozeniny se šancí aspoň 50 %, muselo by kolem vás být 253 dalších lidí. Spočítá to kalkulačka pravděpodobnost aspoň jednou, i s tím, kolik pokusů je potřeba na 50, 90 a 99 %.

Narozeninový paradox se ale ptá na libovolné dva lidi. Shodovat se můžete vy se sousedem, soused s někým v rohu, dva lidé u dveří. A těch dvojic je mezi 23 lidmi hodně. Představte si, že si každý s každým podá ruku: každý z 23 lidí podá ruku 22 ostatním, a protože se tak každé podání ruky počítá dvakrát, je dvojic

`\dfrac{23 \cdot 22}{2} = 253`

Je to stejné číslo jako těch 253 lidí výše, a není to náhoda. V obou případech je ve hře 253 dvojic, které se mohou shodnout. Jen ve skupině 23 lidí je k tomu potřeba mnohem méně lidí, protože dvojic přibývá rychle: 30 lidí jich tvoří 435 a 50 lidí už 1 225. Počet dvojic je kombinační číslo „23 nad 2“, spočítá ho kalkulačka kombinace.

Jak se pravděpodobnost spočítá

Počítat přímo „aspoň dva mají stejné narozeniny“ je těžké: mohou to být dva lidé, tři, dvě různé dvojice a tak dál. Mnohem snazší je spočítat opačný jev: všichni mají narozeniny v různé dny. Jeden z těch dvou jevů nastane vždycky, takže jejich pravděpodobnosti dají dohromady 1:

`P(\text{aspoň dva stejně}) = 1 - P(\text{všichni různě})`

Počítáme jako obvykle s tím, že rok má 365 dní a každý den narození je stejně pravděpodobný. Lidi bereme po jednom:

  • První člověk může mít narozeniny kdykoli: `\frac{365}{365}`.
  • Druhý musí mít jiný den než první. Zbývá mu 364 dní ze 365: `\frac{364}{365}`.
  • Třetí musí minout oba dny, které už jsou obsazené: `\frac{363}{365}`.
  • A tak dál, každý další má o jeden volný den méně.

Narozeniny různých lidí na sobě nezávisí, a tak se tyto pravděpodobnosti násobí.

Příklad 1: tři lidé

Jaká je pravděpodobnost, že ze tří lidí mají aspoň dva narozeniny ve stejný den?

`\begin{gathered}P(\text{všichni různě}) = \dfrac{365}{365} \cdot \dfrac{364}{365} \cdot \dfrac{363}{365} \\[10pt] P(\text{všichni různě}) = \dfrac{132\,132}{133\,225} \doteq 0{,}9918 \\[10pt] P(\text{aspoň dva stejně}) \doteq 1 - 0{,}9918 = 0{,}0082\end{gathered}`

Je to 0,82 %, tedy méně než jedna šance ze sta. Kontrola: tři lidé tvoří tři dvojice a každá se shoduje s pravděpodobností `\frac{1}{365} \doteq 0{,}27\ \%`. Tři krát 0,27 % je zhruba 0,82 %, výsledek tedy sedí. U malých skupin tenhle odhad funguje, u velkých ne (viz časté chyby).

Příklad 2: 23 lidí

Teď je zlomků 23, od `\frac{365}{365}` po `\frac{343}{365}`, protože 23. člověk musí minout 22 obsazených dnů a zbývá mu 365 − 22 = 343 dní. Násobit je ručně je zdlouhavé, na kalkulačce to jde rychle a je dobré sledovat, jak součin klesá:

  • po 10 lidech je P(všichni různě) ≐ 0,8831,
  • po 20 lidech ≐ 0,5886,
  • po 23 lidech ≐ 0,4927.
`P(\text{aspoň dva stejně}) \doteq 1 - 0{,}4927 = 0{,}5073`

U 23 lidí je to 50,7 %, u 22 lidí ještě 47,6 %. Proto je 23 nejmenší skupina, kde je shoda pravděpodobnější než žádná shoda. Každý další zlomek je menší než ten předchozí, takže každý další člověk ubere ze součinu větší díl: desátý asi 2,5 %, třiadvacátý už 6 %.

Kdo už zná kombinatoriku, pozná v čitateli 365 · 364 · … · 343 počet variací 23. třídy ze 365 prvků a ve jmenovateli `365^{23}` počet všech možností, jak mohou narozeniny 23 lidí padnout. Je to tedy obyčejná klasická pravděpodobnost, příznivé lomeno všemi, jen s obrovskými čísly (kombinace, variace a permutace).

Příklad 3: pokus se třemi kostkami

Narozeninový paradox se dá vyzkoušet v malém. Kostka má jen šest „dní“. Hodíte třemi kostkami. Jaká je pravděpodobnost, že aspoň na dvou padne stejné číslo?

`\begin{gathered}P(\text{všechna různá}) = \dfrac{6}{6} \cdot \dfrac{5}{6} \cdot \dfrac{4}{6} = \dfrac{120}{216} \\[10pt] P(\text{všechna různá}) = \dfrac{5}{9} \\[10pt] P(\text{aspoň dvě stejná}) = 1 - \dfrac{5}{9} = \dfrac{4}{9} \doteq 44\ \%\end{gathered}`

Kontrola počítáním: všech výsledků je 6 · 6 · 6 = 216, se třemi různými čísly 6 · 5 · 4 = 120, takže se dvěma nebo třemi stejnými zbývá 96. A `\frac{96}{216} = \frac{4}{9}`, jak má být; zlomek zkrátí kalkulačka klasická pravděpodobnost. Se čtyřmi kostkami je to už 72 %. Zkuste si hodit dvacetkrát a spočítat, kolikrát se dvě kostky shodly.

Tabulka a graf: kolik lidí, jaká šance

Ve třetím sloupci je narozeninový paradox, ve čtvrtém pro srovnání šance, že některý z ostatních má narozeniny stejně jako vy.

lidídvojicaspoň dva mají stejné narozeninyněkdo má stejné jako vy
210,3 %0,3 %
5102,7 %1,1 %
104511,7 %2,4 %
1510525,3 %3,8 %
2019041,1 %5,1 %
2325350,7 %5,9 %
2530056,9 %6,4 %
3043570,6 %7,6 %
4078089,1 %10,1 %
501 22597,0 %12,6 %
571 59699,0 %14,2 %
702 41599,9 %17,2 %
1004 950přes 99,99 %23,8 %
0 %25 %50 %75 %100 %01020304050607023 lidí: 50,7 %aspoň dva stejněněkdo stejně jako vypočet lidí

Oranžová křivka roste nejrychleji mezi 10 a 40 lidmi. Padesát procent přejde u 23 lidí, devadesát u 41 a devadesát devět u 57. Šedá čára „někdo stejně jako vy“ se přitom skoro nehne: u 70 lidí je teprve na 17 %.

Kdy je to jisté: 367 lidí

Pravděpodobnost se k jistotě blíží rychle, ale jistota to není ani u stovky lidí. Úplně jisté je to až u 367 lidí. Dní, kdy se dá narodit, je 366 i s 29. únorem. Kdyby měl každý jiný den, vystačí dny jen na 366 lidí, a 367. člověk už musí mít narozeniny ve stejný den jako někdo před ním.

Tahle úvaha se jmenuje Dirichletův princip, česky také přihrádkový nebo holubníkový: když rozdělíte víc věcí do méně přihrádek, v některé přihrádce musí být aspoň dvě. Pravděpodobnost u něj počítat netřeba, platí vždycky.

Co výpočet předpokládá a platí to i ve skutečnosti?

  • 29. únor vynecháváme. Ten den se narodí jen asi jeden člověk z 1 461 (jeden den za čtyři roky). Výsledek by se změnil až na dalších desetinných místech.
  • Každý den je stejně pravděpodobný. Ve skutečnosti se v některých měsících rodí o něco víc dětí než v jiných. To ale šanci na shodu jen zvyšuje: když jsou některé dny „oblíbenější“, lidé se na nich potkávají častěji. 23 lidí je tedy horní hranice, ve skutečnosti stačí stejně nebo nepatrně méně.
  • Dvojčata. Ve třídě s dvojčaty je shoda jistá hned. Výpočet počítá s lidmi, kteří spolu nemají nic společného.

Pěkná kontrola ze skutečného života: na fotbalovém hřišti je při zápase 22 hráčů a rozhodčí, dohromady 23 lidí. Asi v každém druhém zápase tedy na hřišti stojí dva lidé, kteří mají narozeniny ve stejný den. A ve škole s několika třídami po 25 až 30 žácích se dá čekat, že se dvojice se stejnými narozeninami najde ve většině tříd.

Časté chyby

  • Vydělit počet lidí počtem dní. 23 : 365 ≐ 6,3 % nedává smysl jako pravděpodobnost shody. Podle téhle úvahy by pro 365 lidí vyšlo 100 %, ale jistota je až u 367.
  • Sečíst šance všech dvojic. 253 dvojic po `\frac{1}{365}` dává `\frac{253}{365} \doteq 69{,}3\ \%`, což je hodně přes skutečných 50,7 %. Sčítat se smějí jen pravděpodobnosti jevů, které nemohou nastat zároveň, a shody různých dvojic nastat zároveň mohou. U 28 lidí by součet dokonce přelezl 1 (378 dvojic), a pravděpodobnost větší než 1 nikdy být nemůže.
  • Splést si otázku. „Aspoň dva ze skupiny“ a „někdo stejně jako já“ jsou dva různé jevy s velmi různou pravděpodobností (50,7 % a 5,9 % pro 23 lidí). Přečtěte si zadání dvakrát.
  • Zapomenout odečíst od jedničky. Součin zlomků je pravděpodobnost, že se nikdo neshoduje. Kdo napíše 49,3 % jako odpověď na shodu u 23 lidí, spočítal opačný jev.

Příklady k procvičení

1. Jaká je pravděpodobnost, že dva náhodně vybraní lidé mají narozeniny ve stejný den?

2. Kolik dvojic tvoří třída se 30 žáky?

3. Hodíte čtyřmi kostkami. Jaká je pravděpodobnost, že aspoň na dvou padne stejné číslo?

4. Čtyři kamarádi. Jaká je pravděpodobnost, že aspoň dva z nich se narodili ve stejném měsíci? Počítejte, jako by všechny měsíce byly stejně pravděpodobné. A kolik lidí je potřeba, aby to bylo jisté?

5. Ve třídě je 25 žáků a paní učitelka. Jaká je pravděpodobnost, že aspoň jeden žák má narozeniny ve stejný den jako paní učitelka? Proč je to mnohem méně než 59,8 %, což je pravděpodobnost, že se mezi těmi 26 lidmi najdou aspoň dva se stejnými narozeninami?

6. Kolik lidí musí nejméně být v sále, aby bylo jisté, že aspoň tři z nich mají narozeniny ve stejný den?

Kam dál