Narozeninový paradox říká, že stačí 23 lidí, aby byla větší než poloviční šance, že aspoň dva z nich mají narozeniny ve stejný den. Přesně je to 50,7 %. Ve třídě se 30 žáky je to už 70,6 % a mezi 57 lidmi přes 99 %. Na první pohled by člověk čekal, že bude potřeba mnohem víc lidí, třeba polovina ze 365 dnů, tedy asi 183.
`\begin{gathered}P = 1 - \dfrac{365}{365} \cdot \dfrac{364}{365} \cdot \dfrac{363}{365} \cdots \dfrac{343}{365} \\[10pt] P \doteq 0{,}507 = 50{,}7\ \%\end{gathered}`
Rozporu v tom žádný není, matematicky je všechno v pořádku. Paradox se tomu říká proto, že výsledek odporuje tomu, co čekáme. Níže je, proč nás to tak překvapí, jak se pravděpodobnost spočítá (stačí násobit zlomky), tabulka a graf pro různý počet lidí, pokus s kostkami, který si můžete udělat doma, a šest příkladů s řešením. Pojmy jako jev a opačný jev podrobně vysvětluje článek Pravděpodobnost.
Proč to tak překvapí: nejde o vaše narozeniny
Když člověk slyší „23 lidí“, skoro vždycky si v duchu položí jinou otázku: má někdo narozeniny ve stejný den jako já? To je opravdu málo pravděpodobné. Mezi 22 dalšími lidmi má někdo narozeniny ve stejný den jako vy jen s pravděpodobností 5,9 %:
`1 - \left(\dfrac{364}{365}\right)^{22} \doteq 0{,}059`
Každý z ostatních se „netrefí“ do vašeho dne s pravděpodobností 364/365, a aby se netrefil nikdo, musí to platit pro všech 22. Aby měl někdo vaše narozeniny se šancí aspoň 50 %, muselo by kolem vás být 253 dalších lidí. Spočítá to kalkulačka pravděpodobnost aspoň jednou, i s tím, kolik pokusů je potřeba na 50, 90 a 99 %.
Narozeninový paradox se ale ptá na libovolné dva lidi. Shodovat se můžete vy se sousedem, soused s někým v rohu, dva lidé u dveří. A těch dvojic je mezi 23 lidmi hodně. Představte si, že si každý s každým podá ruku: každý z 23 lidí podá ruku 22 ostatním, a protože se tak každé podání ruky počítá dvakrát, je dvojic
`\dfrac{23 \cdot 22}{2} = 253`
Je to stejné číslo jako těch 253 lidí výše, a není to náhoda. V obou případech je ve hře 253 dvojic, které se mohou shodnout. Jen ve skupině 23 lidí je k tomu potřeba mnohem méně lidí, protože dvojic přibývá rychle: 30 lidí jich tvoří 435 a 50 lidí už 1 225. Počet dvojic je kombinační číslo „23 nad 2“, spočítá ho kalkulačka kombinace.
Jak se pravděpodobnost spočítá
Počítat přímo „aspoň dva mají stejné narozeniny“ je těžké: mohou to být dva lidé, tři, dvě různé dvojice a tak dál. Mnohem snazší je spočítat opačný jev: všichni mají narozeniny v různé dny. Jeden z těch dvou jevů nastane vždycky, takže jejich pravděpodobnosti dají dohromady 1:
`P(\text{aspoň dva stejně}) = 1 - P(\text{všichni různě})`
Počítáme jako obvykle s tím, že rok má 365 dní a každý den narození je stejně pravděpodobný. Lidi bereme po jednom:
- První člověk může mít narozeniny kdykoli: `\frac{365}{365}`.
- Druhý musí mít jiný den než první. Zbývá mu 364 dní ze 365: `\frac{364}{365}`.
- Třetí musí minout oba dny, které už jsou obsazené: `\frac{363}{365}`.
- A tak dál, každý další má o jeden volný den méně.
Narozeniny různých lidí na sobě nezávisí, a tak se tyto pravděpodobnosti násobí.
Příklad 1: tři lidé
Jaká je pravděpodobnost, že ze tří lidí mají aspoň dva narozeniny ve stejný den?
`\begin{gathered}P(\text{všichni různě}) = \dfrac{365}{365} \cdot \dfrac{364}{365} \cdot \dfrac{363}{365} \\[10pt] P(\text{všichni různě}) = \dfrac{132\,132}{133\,225} \doteq 0{,}9918 \\[10pt] P(\text{aspoň dva stejně}) \doteq 1 - 0{,}9918 = 0{,}0082\end{gathered}`
Je to 0,82 %, tedy méně než jedna šance ze sta. Kontrola: tři lidé tvoří tři dvojice a každá se shoduje s pravděpodobností `\frac{1}{365} \doteq 0{,}27\ \%`. Tři krát 0,27 % je zhruba 0,82 %, výsledek tedy sedí. U malých skupin tenhle odhad funguje, u velkých ne (viz časté chyby).
Příklad 2: 23 lidí
Teď je zlomků 23, od `\frac{365}{365}` po `\frac{343}{365}`, protože 23. člověk musí minout 22 obsazených dnů a zbývá mu 365 − 22 = 343 dní. Násobit je ručně je zdlouhavé, na kalkulačce to jde rychle a je dobré sledovat, jak součin klesá:
- po 10 lidech je P(všichni různě) ≐ 0,8831,
- po 20 lidech ≐ 0,5886,
- po 23 lidech ≐ 0,4927.
`P(\text{aspoň dva stejně}) \doteq 1 - 0{,}4927 = 0{,}5073`
U 23 lidí je to 50,7 %, u 22 lidí ještě 47,6 %. Proto je 23 nejmenší skupina, kde je shoda pravděpodobnější než žádná shoda. Každý další zlomek je menší než ten předchozí, takže každý další člověk ubere ze součinu větší díl: desátý asi 2,5 %, třiadvacátý už 6 %.
Kdo už zná kombinatoriku, pozná v čitateli 365 · 364 · … · 343 počet variací 23. třídy ze 365 prvků a ve jmenovateli `365^{23}` počet všech možností, jak mohou narozeniny 23 lidí padnout. Je to tedy obyčejná klasická pravděpodobnost, příznivé lomeno všemi, jen s obrovskými čísly (kombinace, variace a permutace).
Příklad 3: pokus se třemi kostkami
Narozeninový paradox se dá vyzkoušet v malém. Kostka má jen šest „dní“. Hodíte třemi kostkami. Jaká je pravděpodobnost, že aspoň na dvou padne stejné číslo?
`\begin{gathered}P(\text{všechna různá}) = \dfrac{6}{6} \cdot \dfrac{5}{6} \cdot \dfrac{4}{6} = \dfrac{120}{216} \\[10pt] P(\text{všechna různá}) = \dfrac{5}{9} \\[10pt] P(\text{aspoň dvě stejná}) = 1 - \dfrac{5}{9} = \dfrac{4}{9} \doteq 44\ \%\end{gathered}`
Kontrola počítáním: všech výsledků je 6 · 6 · 6 = 216, se třemi různými čísly 6 · 5 · 4 = 120, takže se dvěma nebo třemi stejnými zbývá 96. A `\frac{96}{216} = \frac{4}{9}`, jak má být; zlomek zkrátí kalkulačka klasická pravděpodobnost. Se čtyřmi kostkami je to už 72 %. Zkuste si hodit dvacetkrát a spočítat, kolikrát se dvě kostky shodly.
Tabulka a graf: kolik lidí, jaká šance
Ve třetím sloupci je narozeninový paradox, ve čtvrtém pro srovnání šance, že některý z ostatních má narozeniny stejně jako vy.
| lidí | dvojic | aspoň dva mají stejné narozeniny | někdo má stejné jako vy |
|---|---|---|---|
| 2 | 1 | 0,3 % | 0,3 % |
| 5 | 10 | 2,7 % | 1,1 % |
| 10 | 45 | 11,7 % | 2,4 % |
| 15 | 105 | 25,3 % | 3,8 % |
| 20 | 190 | 41,1 % | 5,1 % |
| 23 | 253 | 50,7 % | 5,9 % |
| 25 | 300 | 56,9 % | 6,4 % |
| 30 | 435 | 70,6 % | 7,6 % |
| 40 | 780 | 89,1 % | 10,1 % |
| 50 | 1 225 | 97,0 % | 12,6 % |
| 57 | 1 596 | 99,0 % | 14,2 % |
| 70 | 2 415 | 99,9 % | 17,2 % |
| 100 | 4 950 | přes 99,99 % | 23,8 % |
Oranžová křivka roste nejrychleji mezi 10 a 40 lidmi. Padesát procent přejde u 23 lidí, devadesát u 41 a devadesát devět u 57. Šedá čára „někdo stejně jako vy“ se přitom skoro nehne: u 70 lidí je teprve na 17 %.
Kdy je to jisté: 367 lidí
Pravděpodobnost se k jistotě blíží rychle, ale jistota to není ani u stovky lidí. Úplně jisté je to až u 367 lidí. Dní, kdy se dá narodit, je 366 i s 29. únorem. Kdyby měl každý jiný den, vystačí dny jen na 366 lidí, a 367. člověk už musí mít narozeniny ve stejný den jako někdo před ním.
Tahle úvaha se jmenuje Dirichletův princip, česky také přihrádkový nebo holubníkový: když rozdělíte víc věcí do méně přihrádek, v některé přihrádce musí být aspoň dvě. Pravděpodobnost u něj počítat netřeba, platí vždycky.
Co výpočet předpokládá a platí to i ve skutečnosti?
- 29. únor vynecháváme. Ten den se narodí jen asi jeden člověk z 1 461 (jeden den za čtyři roky). Výsledek by se změnil až na dalších desetinných místech.
- Každý den je stejně pravděpodobný. Ve skutečnosti se v některých měsících rodí o něco víc dětí než v jiných. To ale šanci na shodu jen zvyšuje: když jsou některé dny „oblíbenější“, lidé se na nich potkávají častěji. 23 lidí je tedy horní hranice, ve skutečnosti stačí stejně nebo nepatrně méně.
- Dvojčata. Ve třídě s dvojčaty je shoda jistá hned. Výpočet počítá s lidmi, kteří spolu nemají nic společného.
Pěkná kontrola ze skutečného života: na fotbalovém hřišti je při zápase 22 hráčů a rozhodčí, dohromady 23 lidí. Asi v každém druhém zápase tedy na hřišti stojí dva lidé, kteří mají narozeniny ve stejný den. A ve škole s několika třídami po 25 až 30 žácích se dá čekat, že se dvojice se stejnými narozeninami najde ve většině tříd.
Časté chyby
- Vydělit počet lidí počtem dní. 23 : 365 ≐ 6,3 % nedává smysl jako pravděpodobnost shody. Podle téhle úvahy by pro 365 lidí vyšlo 100 %, ale jistota je až u 367.
- Sečíst šance všech dvojic. 253 dvojic po `\frac{1}{365}` dává `\frac{253}{365} \doteq 69{,}3\ \%`, což je hodně přes skutečných 50,7 %. Sčítat se smějí jen pravděpodobnosti jevů, které nemohou nastat zároveň, a shody různých dvojic nastat zároveň mohou. U 28 lidí by součet dokonce přelezl 1 (378 dvojic), a pravděpodobnost větší než 1 nikdy být nemůže.
- Splést si otázku. „Aspoň dva ze skupiny“ a „někdo stejně jako já“ jsou dva různé jevy s velmi různou pravděpodobností (50,7 % a 5,9 % pro 23 lidí). Přečtěte si zadání dvakrát.
- Zapomenout odečíst od jedničky. Součin zlomků je pravděpodobnost, že se nikdo neshoduje. Kdo napíše 49,3 % jako odpověď na shodu u 23 lidí, spočítal opačný jev.
Příklady k procvičení
1. Jaká je pravděpodobnost, že dva náhodně vybraní lidé mají narozeniny ve stejný den?
První může mít narozeniny kdykoli, druhý se musí trefit právě do jeho dne: `\frac{1}{365} \doteq 0{,}0027`, tedy asi 0,27 %. Stejně to vyjde přes opačný jev: `1 - \frac{364}{365} = \frac{1}{365}`.
2. Kolik dvojic tvoří třída se 30 žáky?
Každý z 30 žáků tvoří dvojici s 29 ostatními a každá dvojice se tak počítá dvakrát: `\frac{30 \cdot 29}{2} = 435` dvojic.
3. Hodíte čtyřmi kostkami. Jaká je pravděpodobnost, že aspoň na dvou padne stejné číslo?
Opačný jev je, že padnou čtyři různá čísla:
`\begin{gathered}\dfrac{6}{6} \cdot \dfrac{5}{6} \cdot \dfrac{4}{6} \cdot \dfrac{3}{6} = \dfrac{360}{1\,296} \\[10pt] \dfrac{360}{1\,296} = \dfrac{5}{18} \\[10pt] 1 - \dfrac{5}{18} = \dfrac{13}{18} \doteq 72{,}2\ \%\end{gathered}`4. Čtyři kamarádi. Jaká je pravděpodobnost, že aspoň dva z nich se narodili ve stejném měsíci? Počítejte, jako by všechny měsíce byly stejně pravděpodobné. A kolik lidí je potřeba, aby to bylo jisté?
Je to narozeninový paradox s 12 „dny“ místo 365. Pravděpodobnost, že se všichni čtyři narodili v různých měsících, je
`\begin{gathered}\dfrac{12}{12} \cdot \dfrac{11}{12} \cdot \dfrac{10}{12} \cdot \dfrac{9}{12} \\[10pt] = \dfrac{11\,880}{20\,736} = \dfrac{55}{96}\end{gathered}`a pravděpodobnost, že aspoň dva mají stejný měsíc,
`1 - \dfrac{55}{96} = \dfrac{41}{96} \doteq 42{,}7\ \%`Jisté je to u 13 lidí: měsíců je 12, takže 13. člověk musí sdílet měsíc s někým z předchozích.
5. Ve třídě je 25 žáků a paní učitelka. Jaká je pravděpodobnost, že aspoň jeden žák má narozeniny ve stejný den jako paní učitelka? Proč je to mnohem méně než 59,8 %, což je pravděpodobnost, že se mezi těmi 26 lidmi najdou aspoň dva se stejnými narozeninami?
Každý žák mine den paní učitelky s pravděpodobností 364/365, všech 25 ho mine s pravděpodobností `\left(\frac{364}{365}\right)^{25}`:
`1 - \left(\dfrac{364}{365}\right)^{25} \doteq 0{,}066 = 6{,}6\ \%`Tady se počítá jen 25 dvojic, kde je jedním z dvojice paní učitelka. Mezi 26 lidmi je ale dvojic `\frac{26 \cdot 25}{2} = 325` a shodnout se může kterákoli z nich.
6. Kolik lidí musí nejméně být v sále, aby bylo jisté, že aspoň tři z nich mají narozeniny ve stejný den?
Dirichletův princip. Dní je 366 i s 29. únorem. Na každý den se vejdou dva lidé, aniž by někde byli tři, tedy 2 · 366 = 732 lidí. Až 733. člověk musí být třetí v některém dni. Odpověď: 733 lidí.
Kam dál
- Pravděpodobnost: jev, opačný jev, kostky, karty, nezávislé jevy a binomické rozdělení.
- Kombinace, variace a permutace: odkud se berou počty dvojic a čísla jako 365 · 364 · … · 343.
- Opice píší Hamleta: další překvapivý výsledek z pravděpodobnosti, tentokrát o tom, co se jednou stát musí.
- Kalkulačky: pravděpodobnost aspoň jednou, klasická pravděpodobnost, kombinace a celá sada pravděpodobnost.
- Na jaký den v týdnu připadly vaše narozeniny, prozradí kalkulačka den v týdnu podle data.

