Monty Hallův problém je hádanka ze soutěže: za jedněmi ze tří dveří je auto, za dvěma kozy. Vyberete si dveře, moderátor pak otevře jedny z ostatních, za kterými je koza, a nabídne vám, že můžete svou volbu změnit. Změnit se vyplatí. Kdo dveře změní, vyhraje auto s pravděpodobností 2/3, kdo zůstane u svých, jen s pravděpodobností 1/3. Změnou tedy šanci zdvojnásobíte.

`\begin{gathered}P(\text{výhra, když nechám}) = \dfrac{1}{3} \\[10pt] P(\text{výhra, když změním}) = \dfrac{2}{3}\end{gathered}`

Skoro každý, kdo hádanku slyší poprvé, odpoví, že je to jedno: zbyly dvoje dveře, takže 50 na 50. Tak odpověděli i mnozí matematici. Níže je, proč to tak není, obrázek se všemi třemi případy, verze se stovkou dveří, na které je to vidět hned, výpočet pro střední školu, pokus se třemi hrnky, který si můžete udělat doma, a šest příkladů s řešením. Pojmy jako jev a podmíněná pravděpodobnost vysvětluje článek Pravděpodobnost.

Pravidla hry: na nich všechno stojí

Výsledek 2/3 platí jen tehdy, když moderátor hraje podle těchto pravidel, a to pokaždé:

  • Auto je za jedněmi dveřmi, každé dveře mají stejnou šanci.
  • Moderátor ví, kde auto je.
  • Vždycky otevře jedny z dveří, které jste nevybrali, a vždycky za nimi je koza. Když máte vybrané auto, otevře náhodně jedny z obou zbývajících, obojí se stejnou šancí.
  • Vždycky vám nabídne výměnu, ať jste vybrali cokoli.

Na tom, že moderátor ví a nikdy neotevře auto, všechno stojí. Kdyby otevíral naslepo, vyšlo by opravdu 50 na 50 (viz kdy změna nepomůže).

Proč změna vyhraje dvakrát ze tří

Řekněme, že jste vybrali dveře 1. Auto může být za kterýmikoli z trojích dveří, každá možnost má pravděpodobnost 1/3. Projdeme všechny tři:

modře vaše volba, šedě otevře moderátor123nechámzměnímautoza 1autokozakozavýhraprohraautoza 2kozaautokozaprohravýhraautoza 3kozakozaautoprohravýhra1 ze 32 ze 3
  • Auto je za dveřmi 1. Trefili jste se. Moderátor otevře dveře 2 nebo 3, za oběma je koza. Kdo nechá, vyhraje. Kdo změní, prohraje.
  • Auto je za dveřmi 2. Vy máte kozu. Moderátor nesmí otevřít vaše dveře ani dveře s autem, zbývají mu jen dveře 3. Kdo změní, přejde na dveře 2 a vyhraje.
  • Auto je za dveřmi 3. Stejně jako předtím, jen naopak: moderátor musí otevřít dveře 2 a změna vede na auto.

Kdo nechá, vyhraje v jednom případě ze tří. Kdo změní, ve dvou ze tří. Kontrola: obě čísla dávají dohromady `\frac{1}{3} + \frac{2}{3} = 1`, jak mají, protože auto je buď za vašimi dveřmi, nebo za těmi druhými zavřenými.

Dá se to říct i jednou větou: změna vyhraje přesně tehdy, když jste napoprvé vybrali kozu. A kozu vyberete napoprvé ve dvou případech ze tří. Moderátor vám tím, že otevře kozu, vlastně řekne: „Jestli jste se netrefili, auto je tamhle.“

Proč se šance vašich dveří nezvedne na 1/2? Když jste vybírali, věděli jste o autu jen to, že je za jedněmi ze tří dveří. Moderátor pak otevřel dveře, které by otevřít mohl tak jako tak, ať je auto kdekoli, protože aspoň jedna koza mezi zbylými dveřmi je vždycky. O vašich dveřích tím nic neprozradil, takže jejich šance zůstala 1/3. Zbylé 2/3 patřily dvojím dveřím a teď patří těm jedněm, které zůstaly zavřené.

Se stovkou dveří je to vidět hned

Představte si stejnou hru se 100 dveřmi. Za jedněmi je auto, za 99 kozy. Vyberete jedny dveře. Moderátor, který ví, kde auto je, pak otevře 98 z ostatních 99 dveří a za všemi je koza. Zavřené zůstanou jen vaše dveře a jedny další. Necháte, nebo změníte?

Tady skoro každý cítí, že změnit. Svoje dveře jste vybrali naslepo ze stovky, auto za nimi je s pravděpodobností 1/100. Moderátor ze zbylých 99 dveří pečlivě vynechal právě jedny, a to buď proto, že je za nimi auto, nebo proto, že jste auto náhodou trefili vy a on musel nějaké dveře nechat zavřené. To první je 99krát pravděpodobnější:

`\begin{gathered}P(\text{výhra, když nechám}) = \dfrac{1}{100} \\[10pt] P(\text{výhra, když změním}) = \dfrac{99}{100}\end{gathered}`

Se třemi dveřmi je to úplně stejná úvaha, jen čísla jsou blíž u sebe: 1/3 proti 2/3.

Výpočet přes podmíněnou pravděpodobnost

Pro střední školu: přesně spočítáme, jaká je pravděpodobnost auta za dveřmi 2, když už víme, že moderátor otevřel dveře 3. To je podmíněná pravděpodobnost, kterou se svým stromovým diagramem vysvětluje článek Pravděpodobnost. Vybrali jste dveře 1. Označíme

  • `A_1, A_2, A_3`: auto je za dveřmi 1, 2, 3, každý jev má pravděpodobnost `\frac{1}{3}`,
  • `M`: moderátor otevře dveře 3.

Jak pravděpodobné je `M` v každém ze tří případů? Je-li auto za dveřmi 1, moderátor vybírá náhodně ze dveří 2 a 3, takže dveře 3 otevře s pravděpodobností `\frac{1}{2}`. Je-li za dveřmi 2, musí otevřít dveře 3. Je-li za dveřmi 3, ty otevřít nesmí:

`\begin{gathered}P(M \mid A_1) = \dfrac{1}{2} \\[10pt] P(M \mid A_2) = 1 \\[10pt] P(M \mid A_3) = 0\end{gathered}`

Celková pravděpodobnost, že moderátor otevře dveře 3, je součet tří větví stromu:

`\begin{gathered}P(M) = \dfrac{1}{3} \cdot \dfrac{1}{2} + \dfrac{1}{3} \cdot 1 + \dfrac{1}{3} \cdot 0 \\[10pt] P(M) = \dfrac{1}{6} + \dfrac{2}{6} = \dfrac{1}{2}\end{gathered}`

A teď podmíněná pravděpodobnost, průnik lomeno podmínkou:

`\begin{gathered}P(A_2 \mid M) = \dfrac{P(A_2 \cap M)}{P(M)} \\[10pt] P(A_2 \mid M) = \dfrac{\frac{1}{3}}{\frac{1}{2}} = \dfrac{2}{3}\end{gathered}`
`\begin{gathered}P(A_1 \mid M) = \dfrac{P(A_1 \cap M)}{P(M)} \\[10pt] P(A_1 \mid M) = \dfrac{\frac{1}{6}}{\frac{1}{2}} = \dfrac{1}{3}\end{gathered}`

Kontrola: `P(A_3 \mid M) = 0`, za otevřenými dveřmi auto není, a 1/3 + 2/3 + 0 = 1. Je to Bayesova věta, jen s malými čísly. Všimněte si, kde se 2/3 berou: v případě `A_2` moderátor dveře 3 otevře vždycky, v případě `A_1` jen v polovině her. Proto je pro auto za dveřmi 2 otevřená trojka dvakrát silnější stopa.

Pokus doma se třemi hrnky

Kdo nevěří, ať si to zahraje. Stačí tři hrnky dnem vzhůru, mince a dva hráči:

  1. Moderátor schová minci pod jeden hrnek tak, aby druhý hráč neviděl kam.
  2. Hráč ukáže na jeden hrnek.
  3. Moderátor zvedne jeden z ostatních hrnků, pod kterým mince není.
  4. Hráč změní volbu a podívá se, jestli vyhrál.

Ze 30 her by měl hráč, který vždycky mění, vyhrát asi 20krát, a hráč, který nikdy nemění, asi 10krát. Přesně 20 výher padne jen asi v 15 % případů, náhoda kolem toho čísla kolísá: mezi 17 a 23 výhrami skončí asi 83 % třicítek. Ale aspoň 16 výher ze 30, tedy víc než polovinu, má hráč, který mění, s pravděpodobností 95,7 %, kdežto hráč, který nemění, jen s pravděpodobností 1,9 %. Obě čísla spočítá kalkulačka binomické rozdělení, pro hráče, který nemění, stačí přepsat p = 1/3. Třicet her tedy na přesvědčení stačí skoro vždycky.

Pokus funguje i s kartami: dvě dvojky a eso lícem dolů, eso je „auto“. Rodiče, kteří s dětmi hrají, ať se v roli moderátora střídají: kdo jednou sám zvedá prázdný hrnek, většinou pochopí, proč nemá na výběr.

Kdy změna nepomůže: když moderátor neví nebo hraje proti vám

Výsledek 2/3 je daný pravidly. Stačí je změnit a změní se i odpověď.

Moderátor neví, kde auto je. Otevře náhodně jedny ze dvou dveří, které jste nevybrali, a shodou okolností je za nimi koza. Pak je opravdu 50 na 50. Spočítáme to opět pro vaše dveře 1 a otevřené dveře 3:

  • Auto za dveřmi 1 a moderátor otevře trojku: `\frac{1}{3} \cdot \frac{1}{2} = \frac{1}{6}`.
  • Auto za dveřmi 2 a moderátor otevře trojku: také `\frac{1}{3} \cdot \frac{1}{2} = \frac{1}{6}`, protože teď nevybírá podle auta, ale naslepo.
  • Auto za dveřmi 3 a moderátor otevře trojku: auto se ukáže a hra končí. To se nestalo, viděli jsme kozu.

Zbyly dva stejně pravděpodobné případy, `\frac{1}{6}` a `\frac{1}{6}`, takže nechat i změnit vyhraje s pravděpodobností 1/2. Rozdíl proti klasické hře je jen ve druhém řádku: moderátor, který ví, otevře trojku vždycky, ten, který neví, jen v polovině případů.

Moderátor hraje proti vám. Nabídne výměnu jen tehdy, když jste vybrali auto, a když máte kozu, dveře rovnou otevře. Pak je každá nabídka výměny důkazem, že máte auto, a měnit se nevyplatí nikdy. Monty Hall, podle kterého se hádanka jmenuje, v roce 1991 v rozhovoru řekl, že ve své soutěži výměnu nenabízel pokaždé a že se rozhodoval podle toho, jak hra běžela. Na skutečné soutěži by se tedy výpočet 2/3 použít nedal.

Proč se o tom hádali i matematici

Hádanka se jmenuje po Montym Hallovi, moderátorovi americké televizní soutěže Let's Make a Deal, ve které soutěžící vybírali z trojích dveří. Jako úlohu z pravděpodobnosti ji v roce 1975 poprvé otiskl statistik Steve Selvin. Slavnou se stala v roce 1990, kdy ji v časopise Parade vyřešila Marilyn vos Savantová a napsala, že změnit se vyplatí. Přišlo jí asi 10 000 dopisů, mnoho z nich od lidí s doktorátem, a většina tvrdila, že se mýlí. Neměla. Jeden z největších matematiků 20. století, Paul Erdős, prý nevěřil, dokud neviděl počítačovou simulaci mnoha her.

Že se v tom pletou i odborníci, není ostuda. Intuice nám říká, že dvoje zavřené dveře znamenají dvě stejné šance, a zapomíná, že moderátor otevírá podle toho, co ví. Nejlepší lék je stejný jako u narozeninového paradoxu: projít všechny případy nebo si to zahrát.

Časté chyby

  • „Zbyly dvoje dveře, tak je to 50 na 50.“ Dvě možnosti ještě neznamenají dvě stejné šance. Loterie má také jen dvě možnosti, výhru a prohru. Dvoje dveře jsou stejně pravděpodobné jen tehdy, když o nich nic dalšího nevíme, a tady víme, že moderátor jedny z nich nesměl otevřít.
  • „Moje šance se po otevření zvedla na 1/2.“ Moderátor vám o vašich dveřích nic neřekl, kozu by otevřel tak jako tak. Šance vašich dveří zůstala 1/3.
  • Zapomenout, že moderátor ví. Bez toho je výsledek jiný (1/2 a 1/2). Vždycky si nejdřív přečtěte pravidla: kdo otevírá, podle čeho, a jestli výměnu nabízí vždycky.
  • Počítat čtyři stejně pravděpodobné případy místo tří. Případ „trefil jsem auto“ se rozpadá na dvě poloviny (moderátor otevře dveře 2, nebo 3), každá s pravděpodobností 1/6, ne 1/3. Kdo je počítá jako dva celé případy, dostane čtyři stejně pravděpodobné možnosti a špatně 50 na 50.

Příklady k procvičení

1. Hra s 10 dveřmi: za jedněmi je auto, za devíti kozy. Vyberete jedny dveře a moderátor, který ví, kde auto je, otevře 8 dveří s kozami. Jaká je pravděpodobnost výhry, když necháte, a když změníte?

2. Hráč hraje klasickou hru se třemi dveřmi 30krát a vždycky mění. Kolik aut může čekat? A kolik hráč, který nikdy nemění?

3. Hra se čtyřmi dveřmi a jedním autem. Vyberete jedny dveře, moderátor, který ví, otevře jedny dveře s kozou a nabídne výměnu. Když změníte, vyberete si naslepo jedny ze dvou zbývajících zavřených dveří. Jaká je pravděpodobnost výhry, když necháte, a když změníte?

4. Klasická hra se třemi dveřmi, ale moderátor neví, kde auto je, a naslepo otevírá jedny z dveří, které jste nevybrali. Jaká je pravděpodobnost, že omylem ukáže auto? A když ukáže kozu, vyplatí se změnit?

5. Tři krabičky: v jedné jsou dvě zlaté mince, ve druhé dvě stříbrné, ve třetí jedna zlatá a jedna stříbrná. Naslepo vyberete krabičku, vytáhnete z ní jednu minci a je zlatá. Jaká je pravděpodobnost, že i druhá mince v krabičce je zlatá?

6. Hráč hraje klasickou hru 5krát a nikdy nemění. Jaká je pravděpodobnost, že nevyhraje ani jednou? A jaká, že vyhraje aspoň jednou?

Kam dál