Goniometrie je část matematiky o goniometrických funkcích sinus, kosinus, tangens a kotangens. Její nejpoužívanější část, trigonometrie, s nimi počítá strany a úhly trojúhelníků. Celé to stojí na čtyřech poměrech stran pravoúhlého trojúhelníku:
`\begin{gathered}\sin\alpha=\dfrac{\text{protilehlá odvěsna}}{\text{přepona}}\\[10pt]\cos\alpha=\dfrac{\text{přilehlá odvěsna}}{\text{přepona}}\\[10pt]\operatorname{tg}\alpha=\dfrac{\text{protilehlá odvěsna}}{\text{přilehlá odvěsna}}\\[10pt]\operatorname{cotg}\alpha=\dfrac{\text{přilehlá odvěsna}}{\text{protilehlá odvěsna}}\end{gathered}`
Slovy: sinus je protilehlá ku přeponě, kosinus přilehlá ku přeponě, tangens protilehlá ku přilehlé a kotangens přilehlá ku protilehlé. V českých učebnicích se píše tg a cotg, na kalkulačkách a v angličtině najdete tan a cot. Jde o totéž.
Slova goniometrie a trigonometrie pocházejí z řečtiny: gónia je úhel, trigónon trojúhelník a metrein měřit. V angličtině se celému oboru říká trigonometry, česká škola obvykle mluví o goniometrii.
Sinus, kosinus a tangens v pravoúhlém trojúhelníku
Vezměme pravoúhlý trojúhelník ABC s pravým úhlem u vrcholu C a ostrým úhlem `\alpha` u vrcholu A. Přepona c leží naproti pravému úhlu. Ze dvou odvěsen je jedna protilehlá (leží naproti úhlu `\alpha`) a druhá přilehlá (tvoří jedno z ramen úhlu `\alpha`).
Pro úhel `\alpha` tedy platí:
`\sin\alpha=\frac{a}{c}\qquad\cos\alpha=\frac{b}{c}`
`\operatorname{tg}\alpha=\frac{a}{b}\qquad\operatorname{cotg}\alpha=\frac{b}{a}`
Protilehlá a přilehlá nejsou pevné názvy stran, vždy se vztahují k úhlu, se kterým právě počítáte. Pro druhý ostrý úhel `\beta` u vrcholu B se role odvěsen prohodí: protilehlá je b, přilehlá a. Proto `\sin\beta=\frac{b}{c}=\cos\alpha`. Právě tady vzniká nejvíc chyb, takže než dosadíte, ukažte si prstem na úhel a na stranu naproti němu.
Hodnota poměru nezávisí na tom, jak velký trojúhelník je. Všechny pravoúhlé trojúhelníky s úhlem 30° jsou si podobné, takže poměr protilehlé odvěsny a přepony vyjde u malého i velkého stejně, vždy `\frac{1}{2}`. Díky tomu jsou sinus, kosinus i tangens funkcemi úhlu, ne konkrétního trojúhelníku.
Jak si to zapamatovat
- Přepona je jen ve jmenovateli sinu a kosinu. Tangens a kotangens pracují jen s odvěsnami.
- Sinus začíná protilehlou, kosinus přilehlou. Kosinus je „ko-“, tedy ten druhý: bere tu odvěsnu, kterou sinus nechal ležet.
- Kotangens je převrácený tangens: `\operatorname{cotg}\alpha=\frac{1}{\operatorname{tg}\alpha}`.
- Anglická pomůcka SOH-CAH-TOA: Sine = Opposite / Hypotenuse, Cosine = Adjacent / Hypotenuse, Tangent = Opposite / Adjacent.
Definice si můžete rovnou ověřit v procvičování goniometrie v pravoúhlém trojúhelníku: ze tří stran určíte poměr a výsledek vždy vyjde přesný zlomek.
Vzorce pro výpočet stran a úhlů
Z definic stačí jednoduše vyjádřit neznámou. Podle toho, co znáte, použijete jeden z těchto vzorců:
| Znám | Hledám | Vzorec |
|---|---|---|
přeponu c a úhel `\alpha` | protilehlou odvěsnu | `a=c\cdot\sin\alpha` |
přeponu c a úhel `\alpha` | přilehlou odvěsnu | `b=c\cdot\cos\alpha` |
přilehlou b a úhel `\alpha` | protilehlou odvěsnu | `a=b\cdot\operatorname{tg}\alpha` |
odvěsnu a a úhel `\alpha` | přeponu | `c=\frac{a}{\sin\alpha}` |
| dvě strany | úhel | `\alpha=\arcsin\frac{a}{c}`, `\alpha=\arccos\frac{b}{c}` nebo `\alpha=\operatorname{arctg}\frac{a}{b}` |
Pro poslední řádek potřebujete kalkulačku a tlačítka sin⁻¹, cos⁻¹ a tan⁻¹. Z hodnoty sinu, kosinu nebo tangens vrátí úhel. Online to zvládnou kalkulačky arkussinus, arkuskosinus a arkustangens.
Mezi funkcemi samotnými platí několik vztahů, které se hodí pořád:
`\sin^2\alpha+\cos^2\alpha=1`
`\operatorname{tg}\alpha=\frac{\sin\alpha}{\cos\alpha}`
`\sin(90^\circ-\alpha)=\cos\alpha`
První z nich, goniometrická jednička, je Pythagorova věta vydělená `c^2`. Díky ní stačí znát jednu hodnotu a ostatní se dopočítají, což umí kalkulačka z sinu dopočítat kosinus a tangens. Další vzorce (součtové, dvojnásobného úhlu a jiné) najdete v článku goniometrické vzorce.
Hodnoty pro 30°, 45° a 60° bez kalkulačky
Tři úhly se v úlohách objevují tak často, že se jejich hodnoty vyplatí znát. Nemusíte se je učit nazpaměť, dají se kdykoli odvodit ze dvou trojúhelníků:
Úhel 45°. Úhlopříčka rozdělí čtverec o straně 1 na dva pravoúhlé trojúhelníky s odvěsnami 1 a 1. Přepona je podle Pythagorovy věty `\sqrt{2}`, a tedy `\sin 45^\circ=\cos 45^\circ=\frac{1}{\sqrt{2}}=\frac{\sqrt{2}}{2}` a `\operatorname{tg}45^\circ=1`.
Úhly 30° a 60°. Výška rozdělí rovnostranný trojúhelník o straně 2 na dva pravoúhlé. Přepona je 2, kratší odvěsna 1 (polovina strany) a delší `\sqrt{2^2-1^2}=\sqrt{3}`. Naproti kratší odvěsně leží úhel 30°, proto `\sin 30^\circ=\frac{1}{2}`, `\cos 30^\circ=\frac{\sqrt{3}}{2}` a `\operatorname{tg}30^\circ=\frac{1}{\sqrt{3}}=\frac{\sqrt{3}}{3}`. U úhlu 60° se protilehlá a přilehlá prohodí.
| α | 0° | 30° | 45° | 60° | 90° |
|---|---|---|---|---|---|
| sin α | 0 | `\frac{1}{2}` | `\frac{\sqrt{2}}{2}` | `\frac{\sqrt{3}}{2}` | 1 |
| cos α | 1 | `\frac{\sqrt{3}}{2}` | `\frac{\sqrt{2}}{2}` | `\frac{1}{2}` | 0 |
| tg α | 0 | `\frac{\sqrt{3}}{3}` | 1 | `\sqrt{3}` | není def. |
| cotg α | není def. | `\sqrt{3}` | 1 | `\frac{\sqrt{3}}{3}` | 0 |
Pomůcka pro sinus: zapište hodnoty jako `\frac{\sqrt{0}}{2},\ \frac{\sqrt{1}}{2},\ \frac{\sqrt{2}}{2},\ \frac{\sqrt{3}}{2},\ \frac{\sqrt{4}}{2}`. Po zjednodušení vyjde přesně řádek sinu, pod odmocninou stačí počítat 0, 1, 2, 3, 4. Kosinus má stejná čísla v opačném pořadí.
Tabulka goniometrických funkcí od 0° do 360°
Pro úhly větší než 90° už pravoúhlý trojúhelník nestačí a funkce se definují na jednotkové kružnici. Hodnoty se opakují, mění se jen znaménka podle toho, ve kterém kvadrantu úhel leží. Sinus je kladný v 1. a 2. kvadrantu, kosinus v 1. a 4., tangens a kotangens v 1. a 3.
| stupně | radiány | sin | cos | tg | cotg |
|---|---|---|---|---|---|
| 0° | `0` | 0 | 1 | 0 | není def. |
| 30° | `\frac{\pi}{6}` | `\frac{1}{2}` | `\frac{\sqrt{3}}{2}` | `\frac{\sqrt{3}}{3}` | `\sqrt{3}` |
| 45° | `\frac{\pi}{4}` | `\frac{\sqrt{2}}{2}` | `\frac{\sqrt{2}}{2}` | 1 | 1 |
| 60° | `\frac{\pi}{3}` | `\frac{\sqrt{3}}{2}` | `\frac{1}{2}` | `\sqrt{3}` | `\frac{\sqrt{3}}{3}` |
| 90° | `\frac{\pi}{2}` | 1 | 0 | není def. | 0 |
| 120° | `\frac{2\pi}{3}` | `\frac{\sqrt{3}}{2}` | `-\frac{1}{2}` | `-\sqrt{3}` | `-\frac{\sqrt{3}}{3}` |
| 135° | `\frac{3\pi}{4}` | `\frac{\sqrt{2}}{2}` | `-\frac{\sqrt{2}}{2}` | `-1` | `-1` |
| 150° | `\frac{5\pi}{6}` | `\frac{1}{2}` | `-\frac{\sqrt{3}}{2}` | `-\frac{\sqrt{3}}{3}` | `-\sqrt{3}` |
| 180° | `\pi` | 0 | `-1` | 0 | není def. |
| 210° | `\frac{7\pi}{6}` | `-\frac{1}{2}` | `-\frac{\sqrt{3}}{2}` | `\frac{\sqrt{3}}{3}` | `\sqrt{3}` |
| 225° | `\frac{5\pi}{4}` | `-\frac{\sqrt{2}}{2}` | `-\frac{\sqrt{2}}{2}` | 1 | 1 |
| 240° | `\frac{4\pi}{3}` | `-\frac{\sqrt{3}}{2}` | `-\frac{1}{2}` | `\sqrt{3}` | `\frac{\sqrt{3}}{3}` |
| 270° | `\frac{3\pi}{2}` | `-1` | 0 | není def. | 0 |
| 300° | `\frac{5\pi}{3}` | `-\frac{\sqrt{3}}{2}` | `\frac{1}{2}` | `-\sqrt{3}` | `-\frac{\sqrt{3}}{3}` |
| 315° | `\frac{7\pi}{4}` | `-\frac{\sqrt{2}}{2}` | `\frac{\sqrt{2}}{2}` | `-1` | `-1` |
| 330° | `\frac{11\pi}{6}` | `-\frac{1}{2}` | `\frac{\sqrt{3}}{2}` | `-\frac{\sqrt{3}}{3}` | `-\sqrt{3}` |
| 360° | `2\pi` | 0 | 1 | 0 | není def. |
Hodnotu pro libovolný úhel ve stupních i radiánech spočítá kalkulačka sinus, kosinus a tangens úhlu, celou tabulku vypíše tabulka hodnot goniometrických funkcí a hodnoty na kružnici si procvičíte v procvičování hodnot na jednotkové kružnici. Podrobně se jednotlivým funkcím a jejich grafům věnují články funkce sinus, funkce kosinus a funkce tangens a kotangens.
Řešené příklady
Příklad 1: všechny funkce ze dvou stran
Pravoúhlý trojúhelník má odvěsny `a=6` cm a `b=8` cm. Určete sinus, kosinus, tangens a kotangens úhlu `\alpha`, který leží naproti odvěsně a.
Nejdřív dopočítáme přeponu: `c=\sqrt{6^2+8^2}=\sqrt{100}=10` cm. Odvěsna a je k úhlu `\alpha` protilehlá, b přilehlá:
`\sin\alpha=\frac{6}{10}=\frac{3}{5}\qquad\cos\alpha=\frac{8}{10}=\frac{4}{5}`
`\operatorname{tg}\alpha=\frac{6}{8}=\frac{3}{4}\qquad\operatorname{cotg}\alpha=\frac{8}{6}=\frac{4}{3}`
Kalkulačka k tomu dá úhel `\alpha=\operatorname{arctg}\frac{3}{4}\doteq 36{,}87^\circ`, tedy asi 36° 52′.
Příklad 2: odvěsna z úhlu a druhé odvěsny
V pravoúhlém trojúhelníku leží naproti úhlu 30° odvěsna dlouhá 30 cm. Jak dlouhá je druhá odvěsna z?
Známe protilehlou odvěsnu a hledáme přilehlou. Obě jsou odvěsny, takže sáhneme po tangens:
`\operatorname{tg}30^\circ=\frac{30}{z}`
`z=\frac{30}{\operatorname{tg}30^\circ}=\dfrac{30}{\frac{\sqrt{3}}{3}}=\frac{90}{\sqrt{3}}`
`z=30\sqrt{3}\doteq 51{,}96\ \mathrm{cm}`
Kontrola: přilehlá odvěsna vyšla delší než protilehlá, což u úhlu menšího než 45° tak má být.
Příklad 3: sklon sjezdovky
Sjezdovka je dlouhá 3 000 m a překonává výškový rozdíl 1 500 m. Jaký průměrný úhel svírá s vodorovnou rovinou?
Délka sjezdovky je přepona, výškový rozdíl je odvěsna protilehlá k hledanému úhlu. Poměr protilehlé a přepony je sinus:
`\sin\alpha=\frac{1\,500}{3\,000}=\frac{1}{2}\quad\Rightarrow\quad\alpha=30^\circ`
Tady ani není potřeba kalkulačka, hodnotu `\frac{1}{2}` má sinus 30° podle tabulky výše.
Příklad 4: výška stromu podle stínu
Strom vrhá stín dlouhý 12 m. Slunce je právě 35° nad obzorem. Jak je strom vysoký?
Strom, stín a sluneční paprsek tvoří pravoúhlý trojúhelník. Stín je přilehlá odvěsna k úhlu 35°, výška stromu protilehlá:
`v=12\cdot\operatorname{tg}35^\circ\doteq 12\cdot 0{,}7002\doteq 8{,}40\ \mathrm{m}`
Příklad 5: úhel nájezdové rampy
Rampa pro vozíčkáře má stoupat nejvýš 1 : 12, tedy na každých 12 m vodorovně nanejvýš 1 m nahoru. Jaký je to úhel?
Výška a vodorovná délka jsou obě odvěsny, takže:
`\operatorname{tg}\alpha=\frac{1}{12}`
`\alpha=\operatorname{arctg}\frac{1}{12}\doteq 4{,}76^\circ`
Tedy necelých 5°, přesněji asi 4° 46′. Úhly z hodnot takhle spočítá kalkulačka arkustangens, celý trojúhelník i s postupem pak kalkulačky pravoúhlý trojúhelník z odvěsny a úhlu a pravoúhlý trojúhelník z přepony a úhlu.
Pozor na kalkulačku: stupně, nebo radiány
Když vám kalkulačka tvrdí, že `\sin 30^\circ\doteq -0{,}988`, není rozbitá. Je přepnutá na radiány a počítá sinus třiceti radiánů. Úhly ve stupních chtějí režim DEG (na displeji často malé D), radiány režim RAD (R). Rychlý test: `\sin 30` musí vyjít 0,5.
Radián je jiná jednotka úhlu: plný úhel 360° má `2\pi` radiánů, takže `180^\circ=\pi`. Převádět můžete kalkulačkami stupně na radiány a radiány na stupně.
Kosekans a sekans
K sinu a kosinu existují ještě převrácené funkce: kosekans `\csc\alpha=\frac{1}{\sin\alpha}=\frac{\text{přepona}}{\text{protilehlá}}` a sekans `\sec\alpha=\frac{1}{\cos\alpha}=\frac{\text{přepona}}{\text{přilehlá}}`. V české škole se téměř nepoužívají, protože vše, co umějí, zvládne i sinus a kosinus. Objevují se hlavně v anglické literatuře.
Když trojúhelník není pravoúhlý
Definice přes protilehlou a přilehlou odvěsnu platí jen v pravoúhlém trojúhelníku. Obecný trojúhelník se buď rozdělí výškou na dva pravoúhlé, nebo se použijí sinová a kosinová věta. Ty spočítá i kalkulačka pro trojúhelník ze tří stran nebo ze dvou stran a úhlu.
A kde se goniometrie vzala? První tabulky podobné těm dnešním sestavil kolem roku 150 př. n. l. řecký astronom Hipparchos, aby mohl počítat polohy hvězd. Místo sinu tabuloval délky tětiv v kružnici. Sinus v dnešní podobě zavedli indičtí matematici a slovo samo vzniklo omylem: arabské slovo pro tětivu si středověcí překladatelé spletli s podobně psaným slovem pro záhyb či zátoku, a to se latinsky řekne sinus.
Příklady k procvičení
Zkuste je nejdřív spočítat sami, řešení se zobrazí tlačítkem.
1. Odvěsny pravoúhlého trojúhelníku měří 5 cm a 12 cm. Určete sinus, kosinus a tangens menšího ostrého úhlu.
Přepona je `c=\sqrt{5^2+12^2}=\sqrt{169}=13` cm. Menší úhel leží naproti kratší odvěsně, takže 5 je protilehlá a 12 přilehlá:
`\sin\alpha=\frac{5}{13}\qquad\cos\alpha=\frac{12}{13}\qquad\operatorname{tg}\alpha=\frac{5}{12}`
Úhel samotný je `\alpha\doteq 22{,}62^\circ`.
2. Přepona pravoúhlého trojúhelníku měří 20 cm a jeden z ostrých úhlů 30°. Vypočítejte obě odvěsny.
Odvěsna naproti úhlu 30° je `a=20\cdot\sin 30^\circ=20\cdot\frac{1}{2}=10` cm. Přilehlá odvěsna je
`b=20\cdot\cos 30^\circ=20\cdot\frac{\sqrt{3}}{2}`
`b=10\sqrt{3}\doteq 17{,}32\ \mathrm{cm}`
Zkouška Pythagorovou větou: `10^2+(10\sqrt{3})^2=100+300=400=20^2`.
3. Žebřík dlouhý 6 m je opřený o zeď a se zemí svírá úhel 70°. Do jaké výšky sahá a jak daleko od zdi stojí jeho spodní konec?
Žebřík je přepona, výška na zdi protilehlá odvěsna a vzdálenost od zdi přilehlá:
`v=6\cdot\sin 70^\circ\doteq 6\cdot 0{,}9397\doteq 5{,}64\ \mathrm{m}`
`d=6\cdot\cos 70^\circ\doteq 6\cdot 0{,}3420\doteq 2{,}05\ \mathrm{m}`
4. Dopravní značka upozorňuje na stoupání 8 %. Jaký úhel svírá silnice s vodorovnou rovinou?
Stoupání v procentech udává, o kolik metrů silnice vystoupá na 100 m vodorovné vzdálenosti. Je to tedy tangens úhlu krát sto:
`\operatorname{tg}\alpha=\frac{8}{100}=0{,}08\quad\Rightarrow\quad\alpha\doteq 4{,}57^\circ`
Pozor, 100 % neznamená svislou stěnu, ale úhel 45°, protože `\operatorname{tg}45^\circ=1`.
5. O ostrém úhlu `\alpha` víte, že `\sin\alpha=0{,}6`. Bez kalkulačky určete `\cos\alpha`, `\operatorname{tg}\alpha` a `\operatorname{cotg}\alpha`.
Z goniometrické jedničky:
`\cos\alpha=\sqrt{1-\sin^2\alpha}=\sqrt{1-0{,}36}`
`\cos\alpha=\sqrt{0{,}64}=0{,}8`
Úhel je ostrý, proto bereme kladnou odmocninu. Dál `\operatorname{tg}\alpha=\frac{0{,}6}{0{,}8}=\frac{3}{4}` a `\operatorname{cotg}\alpha=\frac{4}{3}`. Je to vlastně trojúhelník se stranami 3, 4 a 5.
6. Drak je upoutaný na šňůře dlouhé 50 m, která je napnutá a se zemí svírá úhel 40°. V jaké výšce drak létá, když šňůru držíte 1 m nad zemí?
Šňůra je přepona a výška draka nad rukou protilehlá odvěsna:
`h=50\cdot\sin 40^\circ\doteq 50\cdot 0{,}6428\doteq 32{,}14\ \mathrm{m}`
K tomu připočteme metr, o který je ruka nad zemí. Drak létá asi 33,1 m vysoko.
Kam dál
Definice sinu, kosinu a tangens nejlépe usadí procvičování goniometrie v trojúhelníku. Na úhly větší než 90° navazuje jednotková kružnice, kterou si můžete i nakreslit s vlastním úhlem, a po ní goniometrické rovnice s vlastním procvičováním. Pro trojúhelníky, které nejsou pravoúhlé, slouží sinová a kosinová věta a vzorce pro všechny druhy trojúhelníků jsou v přehledu vzorců pro trojúhelník.