Funkce tangens a kotangens

Vydáno dne v kategorii Goniometrie; Autor: Jakub Vojáček; Počet přečtení: 74 279

Vysvětlíme co je to tangens a kotangens a naučíme se rýsovat jejich grafy.


Pokud chcete tomuto článku lépe porozumět, doporučuji přečíst články Úvod do Goniometrie/Trigonometrie a Jednotková kružnice.

Tangens

Tangens je další z řady goniometrických funkcí. Tangens je definován jako poměr protilehlé strany k přilehlé straně v pravoúhlém trojúhelníku. Další možná definice této funkce je tan x=\frac{sin x}{cos x}.

tan

Vlastnosti funkce

  • Definiční obor: \mathbb{R}-\left\{\frac{\pi}{2}+k\pi\right\}
  • Obor hodnot: (-\infty;\infty)
  • lichá funkce
  • neomezená
  • periodická s periodou k\pi

Rýsování grafu

Rýsování grafu této funkce není jednoduché. Nejprve si musíme ukázat předpis této funkce: a*tan(b*x+c)+d. Parametr a určuje strmost grafu, parametr b mění velikost periody, parametr c je horizontální posun na ose x a parametr d určuje velikost posunu ve vertikálním směru (tedy na ose y).

1) Narýsujte graf funkce tan x.

Nejdříve musíme zkontrolovat, zda je nějaký vertikální nebo horizontální posun. V tomto případě není. Nyní musíme zjisti, jaká je perioda této funkce → perioda = \frac{\pi}{b}=\frac{\pi}{1}=\pi. Začneme v bodě (0; 0). Další bod, který můžeme najít záleží na hodnotě parametru a. Tato hodnota je v tomto případě 1 a proto bude další bod na souřadnicích (\frac{\pi}{4}, a)=(\frac{\pi}{4}, 1). V bodě \frac{\pi}{2} není funkce definována. Další bod je na souřadnicích (\frac{\pi}{4}, -a)=(\frac{\pi}{4}, -1) a graf protne osu x v bodě (π, 0). Tímto jsme dokončili jednu periodu funkce. Dál by to bylo to samé.

Funkce tangens a kotangens

2) Narýsujte graf funkce 2 tan(x)-2:

Vertikální posun je v tomto případě -2, což znamená, že musíme vytvořit novou osu x. Perioda je stejná, tedy π, ale změnila se hodnota parametru a.

Funkce tangens a kotangens

3) Narýsujte graf funkce -tan \frac{1}{2} x:

V tomto případě se změní perioda. Tu zjistíme, pokud použijeme vzorec: perioda = \frac{\pi}{b}=\frac{\pi}{\frac{1}{2}}=2\pi. Parametr a je záporný, tudíž bude funkce otočená kolem osy x (z bodu (0;0) povede tedy graf směrem dolů).

Funkce tangens a kotangens

4) Narýsujte graf funkce -2tan(\frac{1}{2}(x-\pi))+1

Tento příklad je nejtěžší - musíme si poradit z horizontálním a vertikálním posunem a změnou periody. Začneme tím, že si vytvoříme novou osu x a novou osu y.

Funkce tangens a kotangens

Nový souřadný systém je tvořen zelenými přímkami. Funkce bez horizontálního posunu je tečkovaná → výsledná funkce je ten nepřerušovaný graf.

Kotangens

Funkce kotangens je definována jako poměr přilehlé a protilehlé strany v pravoúhlém trojúhelníku. Tato funkce se také dá definovat jako cot x = \frac{1}{tan x}.

Funkce tangens a kotangens

Vlastnosti funkce

  • Definiční obor: \mathbb{R}-k\pi
  • Obor hodnot: (-\infty;\infty)
  • lichá funkce
  • neomezená
  • periodická s periodou k\pi

Rýsování grafu

Rýsování grafu této funkce je velice podobné rýsování grafu funkce tangens. Nejprve si musíme ukázat předpis této funkce: a*cot(b*x+c)+d. Parametr a určuje strmost grafu, parametr b mění velikost periody, parametr c je horizontální posun na ose x a parametr d určuje velikost posunu ve vertikálním směru (tedy na ose y).

1) Narýsujte graf funkce cot x.

Graf začneme rýsovat v bodě (\frac{\pi}{2}, 0). V tomto bodě protne graf osu x. Další bod, který můžeme bez problému najít je bod (\frac{\pi}{4}, a)=(\frac{\pi}{4}, 1). Poslední bod, který potřebujeme určit se nachází na souřadnicích (\frac{\pi}{4}, -a)=(\frac{\pi}{4}, -1). Tímto je dokončena jedna perioda funkce → donekonečna by graf vypadal stejně (předchozí obrázek je graf této funkce).

2) Narýsujte graf funkce 2 cot(\frac{1}{2}x-\pi)+1

Toto je trochu těžší příklad. Perioda se změní: perioda = \frac{\pi}{b}=\frac{\pi}{\frac{1}{2}}=2\pi. Musíme se také postarat o vertikální a horizontální posun. Tím začneme → vytvoříme si novou osu x a novou osu y.

Funkce tangens a kotangens

Test

Určete intervaly monotonie funkce \mathrm{e}^x(x^2+3x+1)


Hlavolam

Zajíc utíká od lišky rychlostí 10 metrů za sekundu. Liška ho pronásleduje rychlostí 12 metrů za sekundu. Pokud je liška původně 50 metrů za zajícem, za jak dlouho liška dohoní zajíce?