Každá látka je v jednom ze tří skupenství: pevném, kapalném, nebo plynném. Voda je pevná jako led, kapalná jako voda z kohoutku a plynná jako vodní pára. Když látku zahřejeme nebo ochladíme, může přejít do jiného skupenství. Takových změn skupenství je šest: tání a tuhnutí, vypařování s varem a kapalnění, sublimace a desublimace.
Každá změna má svou opačnou a obě vedou na obrázku mezi stejnými dvěma skupenstvími. Červené šipky jsou změny, při kterých látka teplo přijímá, modré ty, při kterých ho odevzdává. Led na slunci taje, voda v mrazu tuhne, mokré prádlo schne, protože se z něj voda vypařuje, a ráno se na trávě objeví rosa, protože vodní pára ze vzduchu zkapalní.
Skupenství se probírá ve fyzice v 6. třídě, změny skupenství podrobněji v 8. třídě spolu s teplem. Názvy změn podle toho, co se děje, si můžete vyzkoušet v procvičování teplo a změny skupenství, a kolik tepla změna potřebuje, spočítají kalkulačky skupenské teplo tání a skupenské teplo varu. Níže jsou vlastnosti tří skupenství, proč se liší, všech šest změn s příklady, teploty tání a varu, graf ohřívání ledu, časté chyby a příklady k procvičení.
Tři skupenství látek
Skupenství poznáme podle toho, jestli má látka stálý tvar a stálý objem.
| Skupenství | Tvar | Objem | Příklady |
|---|---|---|---|
| pevné | stálý | stálý | led, železo, dřevo, sůl |
| kapalné | podle nádoby, hladina je vodorovná | stálý | voda, olej, mléko, rtuť |
| plynné | vyplní celou nádobu | vyplní celou nádobu, dá se stlačit | vzduch, vodní pára, oxid uhličitý |
Pevná látka drží svůj tvar, i když ji vyndáme z krabice. Kapalinu přelijeme z hrnku do sklenice, tvar se změní, ale objem zůstane: čtvrt litru je pořád čtvrt litru. Plyn nemá ani stálý tvar, ani stálý objem. Vůně z kuchyně se rozšíří do celého bytu, a když ucpeme injekční stříkačku se vzduchem prstem, píst jde zatlačit. Se stříkačkou plnou vody to nejde, kapalina se stlačit nedá. Kapaliny a plyny tečou, proto se jim společně říká tekutiny.
Proč se skupenství liší: částice
Všechny látky se skládají z nepatrných částic, atomů a molekul, které nejsou vidět ani školním mikroskopem. Částice se pořád neuspořádaně pohybují a navzájem se přitahují. Skupenství záleží na tom, jak blízko u sebe jsou a jak volně se mohou hýbat.
- V pevné látce jsou částice těsně u sebe, často v pravidelných řadách, kterým se říká krystal. Silně se přitahují, ze svého místa se nehnou a jen kolem něj kmitají. Proto má pevná látka stálý tvar.
- V kapalině jsou částice také blízko u sebe, ale mohou se po sobě posouvat. Proto kapalina teče a přizpůsobí se nádobě. Stlačit ji nejde, protože mezi částicemi není volné místo.
- V plynu jsou částice daleko od sebe, přitahují se jen slabě a volně létají, dokud nenarazí na jinou částici nebo na stěnu nádoby. Mezi nimi je prázdno, a proto se plyn dá stlačit.
Čím je látka teplejší, tím rychleji se její částice pohybují. Je to vidět, když kápneme inkoust do teplé a do studené vody: v teplé se rozptýlí mnohem rychleji. Tomu samovolnému promíchávání se říká difuze.
Při změně skupenství se nemění částice samy, jen jejich uspořádání. Led, voda i vodní pára jsou pořád stejné molekuly vody. Změna skupenství proto není chemická reakce, ale fyzikální děj: z vody uděláme led a z ledu zase vodu.
Šest změn skupenství
| Změna | Z čeho na co | Teplo | Příklad |
|---|---|---|---|
| tání | pevná látka → kapalina | přijímá | rampouch na slunci odkapává |
| tuhnutí | kapalina → pevná látka | odevzdává | voda v louži zamrzne |
| vypařování, var | kapalina → plyn | přijímá | prádlo uschne, voda v hrnci se vyvaří |
| kapalnění (kondenzace) | plyn → kapalina | odevzdává | rosa na trávě, zamlžené brýle |
| sublimace | pevná látka → plyn | přijímá | zmrzlé prádlo uschne i v mrazu |
| desublimace | plyn → pevná látka | odevzdává | jinovatka na stromech, ledové květy na okně |
Tání a tuhnutí
Tání je přechod z pevné látky na kapalinu, tuhnutí opačně. Obojí probíhá při teplotě tání, která je pro každou látku jiná. Led taje při 0 °C a voda při 0 °C také tuhne, říkáme, že mrzne. Teplota tání a teplota tuhnutí jsou stejné.
Dokud led taje, jeho teplota se nemění. Promíchaná směs vody a ledu má 0 °C, dokud neroztaje poslední kostka, i když stojí v teplé místnosti. Teplo, které led přijímá, nezvyšuje teplotu, ale rozbíjí uspořádání částic. Říká se mu skupenské teplo tání a na 1 kg ledu je to 334 kJ. Jak se s ním počítá, ukazuje článek Teplo a měrná tepelná kapacita.
Voda je výjimka: když zmrzne, zvětší svůj objem asi o desetinu. Proto led plave na vodě (má menší hustotu, viz Hustota, tlak a vztlak), rybník zamrzá od hladiny a plná skleněná láhev v mrazáku praskne. Většina ostatních látek při tuhnutí svůj objem trochu zmenší.
Teploty tání a varu se hledají v tabulkách:
| Látka | Teplota tání | Teplota varu |
|---|---|---|
| dusík | −210 °C | −196 °C |
| líh (ethanol) | −114 °C | 78 °C |
| rtuť | −39 °C | 357 °C |
| voda | 0 °C | 100 °C |
| olovo | 327 °C | 1 749 °C |
| hliník | 660 °C | 2 519 °C |
| měď | 1 085 °C | 2 562 °C |
| železo | 1 538 °C | 2 861 °C |
Z tabulky se dá vyčíst, v jakém skupenství je látka při dané teplotě. Pod teplotou tání je pevná, mezi teplotou tání a teplotou varu kapalná a nad teplotou varu plynná. Při pokojové teplotě 20 °C je tedy rtuť kapalná, protože taje už při −39 °C a vře až při 357 °C. Železo je při 20 °C pevné a dusík plynný.
Vypařování a var
Obojí je přechod z kapaliny na plyn, ale nejsou to stejné děje.
- Vypařování probíhá při každé teplotě, i v zimě, a jen na povrchu kapaliny: z hladiny unikají nejrychlejší částice. Proto zmizí louže, i když se nevaří. Kapalina se vypařuje rychleji, když je teplejší, když má větší povrch (rozvěšené prádlo uschne dřív než zmuchlané) a když fouká vítr, který páru odnáší.
- Var probíhá jen při teplotě varu a v celé kapalině: uvnitř vznikají bubliny páry, stoupají a praskají na hladině. Voda vře při 100 °C. Dokud vře, její teplota už nestoupá, ani když plamen zesílíme. Voda se jen rychleji vyvaří.
Teplota varu závisí na tlaku vzduchu. Na horách je tlak nižší a voda vře při nižší teplotě: na Sněžce asi při 95 °C, na Mount Everestu asi při 70 °C, takže se tam brambory vaří mnohem déle. V tlakovém hrnci je tlak vyšší, voda vře až kolem 120 °C a jídlo je hotové rychleji.
Vypařování ochlazuje. Částice, které z kapaliny uniknou, si odnesou energii, a co zbude, je chladnější. Proto nám je zima, když vylezeme mokří z bazénu, a proto se v horku potíme: pot se z kůže vypařuje a chladí ji.
Kapalnění
Kapalnění, také kondenzace, je přechod z plynu na kapalinu. Vodní pára ze vzduchu kapalní na studených předmětech: na láhvi z lednice, na brýlích, když přijdeme ze zimy dovnitř, na zrcadle v koupelně. V noci, když se vzduch ochladí, kapalní na trávě jako rosa. Z drobných kapiček vzniká také mlha a oblaka.
Vodní pára je neviditelná, stejně jako vzduch. Bílý obláček nad hrncem nebo nad konvicí není pára, ale drobné kapičky vody, na které pára zkapalněla ve studenějším vzduchu. Těsně u hubičky konvice je průhledné místo: tam je ještě pára.
Pára při kapalnění odevzdá stejné teplo, jaké se spotřebovalo na var. Proto opaření párou bývá horší než opaření stejně horkou vodou.
Sublimace a desublimace
Některé látky přecházejí z pevného skupenství rovnou na plyn, bez kapaliny mezi tím. To je sublimace. Suchý led, tedy pevný oxid uhličitý, chladí zmrzlinu při převozu a nezůstane po něm žádná louže. Zmrzlé prádlo na šňůře v mrazu uschne, i když led v něm neroztaje: sublimuje. Ve škole se sublimace ukazuje na krystalcích jódu, ze kterých se při zahřátí stanou fialové páry.
Desublimace je opak: plyn se mění rovnou na pevnou látku. V mrazu tak ze vzdušné vlhkosti vzniká jinovatka na stromech, námraza a ledové květy na okně. Stejně rostou v oblacích sněhové vločky. Fialové páry jódu se na studené misce zase změní na krystalky.
Kdy látka teplo přijímá a kdy odevzdává
Při tání, vypařování, varu a sublimaci musí látka teplo přijímat: částice se uvolňují z míst, kde je drží přitahování sousedních částic, a na to je potřeba energie. Při tuhnutí, kapalnění a desublimaci teplo odevzdává, a to přesně tolik, kolik ho předtím přijala. Na obrázku nahoře jsou první červeně a druhé modře.
Je to dobře vidět, když v hrnci stále stejně ohříváme led z mrazáku a každou minutu měříme teplotu:
Teplota stoupá, jen když se skupenství nemění. Při 0 °C se zastaví, dokud všechen led neroztaje, a při 100 °C, dokud se voda nevyvaří. Var trvá nejdéle: vyvařit 1 kg vody stojí 2 256 kJ, skoro sedmkrát víc než roztát 1 kg ledu, a v grafu je proto zkrácený. Kolik tepla potřebuje celá cesta od ledu po teplou vodu, spočítá kalkulačka ohřev ledu na vodu.
Změny skupenství v přírodě: koloběh vody
Voda se vypařuje z moří, řek, půdy i z listů rostlin. Pára stoupá s teplým vzduchem, výš se ochladí a zkapalní na drobné kapičky, ze kterých jsou oblaka. Kapky spadnou jako déšť, v zimě v oblacích desublimací rostou vločky a padá sníh. Na jaře sníh roztaje a voda odteče potoky a řekami zpátky do moře. V koloběhu vody se tak potkají skoro všechny změny skupenství. Popsat obrázek koloběhu si můžete v procvičování živá a neživá příroda.
Časté chyby
- Bílá pára nad hrncem. Co je vidět, jsou kapičky vody, tedy kapalina. Vodní pára sama je neviditelná.
- Vypařování a var jsou totéž. Vypařování probíhá při každé teplotě a jen na povrchu, var jen při teplotě varu a v celé kapalině.
- Při tání se led ohřívá. Neohřívá. Teplota stojí na 0 °C, dokud neroztaje všechen, teplo jde na změnu skupenství.
- Kondenzace je vypařování. Je to naopak: kondenzace je jiné slovo pro kapalnění, z plynu vzniká kapalina.
- Prohozená sublimace a desublimace. Sublimace začíná u pevné látky, která mizí (suchý led). Desublimace začíná u plynu a pevné látky přibývá (jinovatka).
- Změna skupenství jako chemická reakce. Látka zůstává stejná, mění se jen uspořádání částic. Z ledu, vody i páry je pořád voda.
- Písek jako kapalina. Písek se dá přesypat a v nádobě vytvoří tvar podle ní, ale je to pevná látka: každé zrnko má stálý tvar i objem.
Příklady k procvičení
Teploty tání a varu berte z tabulky výše.
1. Jak se jmenuje změna skupenství? a) Čokoláda se v teplé dlani rozteče. b) Na pokličce hrnce s vařící polévkou se udělají kapky. c) V mrazu se na větvích objeví jinovatka.
a) tání, z pevné čokolády je kapalná. b) kapalnění, pára z polévky se na chladnější pokličce mění na vodu. c) desublimace, vodní pára ze vzduchu se mění rovnou na led.
2. Při kterých z těchto změn látka teplo přijímá: tuhnutí, var, kapalnění, sublimace, tání?
Přijímá při varu, sublimaci a tání. Při tuhnutí a kapalnění teplo odevzdává.
3. V jakém skupenství je při 20 °C rtuť, líh, olovo a dusík? A v jakém je líh při −120 °C?
Při 20 °C je rtuť kapalná (−39 °C < 20 °C < 357 °C), líh kapalný (−114 °C < 20 °C < 78 °C), olovo pevné (taje až při 327 °C) a dusík plynný (vře už při −196 °C). Při −120 °C je líh pod svou teplotou tání −114 °C, takže je pevný.
4. Proč uschne rozvěšené prádlo ve větru rychleji než stejné prádlo zmuchlané v koši?
Rozvěšené má větší povrch, ze kterého se voda vypařuje, a vítr odnáší páru, takže se může vypařovat další voda.
5. Proč v zimě praskne skleněná láhev plná vody, kterou zapomeneme na balkoně?
Voda při zamrznutí zvětší svůj objem asi o desetinu. Led se do láhve nevejde a sklo roztrhne.
6. Do limonády dáme 50 g ledu o teplotě 0 °C. Kolik tepla led limonádě odebere, než roztaje? Měrné skupenské teplo tání ledu je 334 kJ/kg.
50 g = 0,05 kg. Q = m · lt = 0,05 · 334 = 16,7 kJ. Kontrola: 50 g je dvacetina kilogramu a 334 : 20 = 16,7. Teplo jde jen na tání, teplota ledu zůstává 0 °C. Vlastní čísla dosadíte do kalkulačky skupenské teplo tání.
Kam dál
- Procvičování teplo a změny skupenství: názvy změn podle jevů jako rosa nebo jinovatka, jestli látka teplo přijímá, skupenské teplo a kalorimetrická rovnice.
- Kalkulačky skupenské teplo tání, skupenské teplo varu a ohřev ledu na vodu, další v sadě teplo a teplota.
- Teplo, měrná tepelná kapacita a skupenské teplo s výpočty: Teplo a měrná tepelná kapacita. Hustota a proč led plave: Hustota, tlak a vztlak. Jak se chovají plyny při změně tlaku a teploty: Stavová rovnice a plynové děje.





