Každá látka je v jednom ze tří skupenství: pevném, kapalném, nebo plynném. Voda je pevná jako led, kapalná jako voda z kohoutku a plynná jako vodní pára. Když látku zahřejeme nebo ochladíme, může přejít do jiného skupenství. Takových změn skupenství je šest: tání a tuhnutí, vypařování s varem a kapalnění, sublimace a desublimace.

plynvodní párapevná látkaledkapalinavodatánítuhnutísublimacedesublimacevypařovánía varkapalněnílátka teplo přijímáodevzdává

Každá změna má svou opačnou a obě vedou na obrázku mezi stejnými dvěma skupenstvími. Červené šipky jsou změny, při kterých látka teplo přijímá, modré ty, při kterých ho odevzdává. Led na slunci taje, voda v mrazu tuhne, mokré prádlo schne, protože se z něj voda vypařuje, a ráno se na trávě objeví rosa, protože vodní pára ze vzduchu zkapalní.

Skupenství se probírá ve fyzice v 6. třídě, změny skupenství podrobněji v 8. třídě spolu s teplem. Názvy změn podle toho, co se děje, si můžete vyzkoušet v procvičování teplo a změny skupenství, a kolik tepla změna potřebuje, spočítají kalkulačky skupenské teplo tání a skupenské teplo varu. Níže jsou vlastnosti tří skupenství, proč se liší, všech šest změn s příklady, teploty tání a varu, graf ohřívání ledu, časté chyby a příklady k procvičení.

Tři skupenství látek

Skupenství poznáme podle toho, jestli má látka stálý tvar a stálý objem.

SkupenstvíTvarObjemPříklady
pevnéstálýstálýled, železo, dřevo, sůl
kapalnépodle nádoby, hladina je vodorovnástálývoda, olej, mléko, rtuť
plynnévyplní celou nádobuvyplní celou nádobu, dá se stlačitvzduch, vodní pára, oxid uhličitý

Pevná látka drží svůj tvar, i když ji vyndáme z krabice. Kapalinu přelijeme z hrnku do sklenice, tvar se změní, ale objem zůstane: čtvrt litru je pořád čtvrt litru. Plyn nemá ani stálý tvar, ani stálý objem. Vůně z kuchyně se rozšíří do celého bytu, a když ucpeme injekční stříkačku se vzduchem prstem, píst jde zatlačit. Se stříkačkou plnou vody to nejde, kapalina se stlačit nedá. Kapaliny a plyny tečou, proto se jim společně říká tekutiny.

Proč se skupenství liší: částice

Všechny látky se skládají z nepatrných částic, atomů a molekul, které nejsou vidět ani školním mikroskopem. Částice se pořád neuspořádaně pohybují a navzájem se přitahují. Skupenství záleží na tom, jak blízko u sebe jsou a jak volně se mohou hýbat.

pevná látkatěsně a v řadách,kmitají na místěkapalinablízko u sebe,posouvají seplyndaleko od sebe,volně se pohybují
  • V pevné látce jsou částice těsně u sebe, často v pravidelných řadách, kterým se říká krystal. Silně se přitahují, ze svého místa se nehnou a jen kolem něj kmitají. Proto má pevná látka stálý tvar.
  • V kapalině jsou částice také blízko u sebe, ale mohou se po sobě posouvat. Proto kapalina teče a přizpůsobí se nádobě. Stlačit ji nejde, protože mezi částicemi není volné místo.
  • V plynu jsou částice daleko od sebe, přitahují se jen slabě a volně létají, dokud nenarazí na jinou částici nebo na stěnu nádoby. Mezi nimi je prázdno, a proto se plyn dá stlačit.

Čím je látka teplejší, tím rychleji se její částice pohybují. Je to vidět, když kápneme inkoust do teplé a do studené vody: v teplé se rozptýlí mnohem rychleji. Tomu samovolnému promíchávání se říká difuze.

Při změně skupenství se nemění částice samy, jen jejich uspořádání. Led, voda i vodní pára jsou pořád stejné molekuly vody. Změna skupenství proto není chemická reakce, ale fyzikální děj: z vody uděláme led a z ledu zase vodu.

Šest změn skupenství

ZměnaZ čeho na coTeploPříklad
tánípevná látka → kapalinapřijímárampouch na slunci odkapává
tuhnutíkapalina → pevná látkaodevzdávávoda v louži zamrzne
vypařování, varkapalina → plynpřijímáprádlo uschne, voda v hrnci se vyvaří
kapalnění (kondenzace)plyn → kapalinaodevzdávárosa na trávě, zamlžené brýle
sublimacepevná látka → plynpřijímázmrzlé prádlo uschne i v mrazu
desublimaceplyn → pevná látkaodevzdávájinovatka na stromech, ledové květy na okně

Tání a tuhnutí

Tání je přechod z pevné látky na kapalinu, tuhnutí opačně. Obojí probíhá při teplotě tání, která je pro každou látku jiná. Led taje při 0 °C a voda při 0 °C také tuhne, říkáme, že mrzne. Teplota tání a teplota tuhnutí jsou stejné.

Dokud led taje, jeho teplota se nemění. Promíchaná směs vody a ledu má 0 °C, dokud neroztaje poslední kostka, i když stojí v teplé místnosti. Teplo, které led přijímá, nezvyšuje teplotu, ale rozbíjí uspořádání částic. Říká se mu skupenské teplo tání a na 1 kg ledu je to 334 kJ. Jak se s ním počítá, ukazuje článek Teplo a měrná tepelná kapacita.

Voda je výjimka: když zmrzne, zvětší svůj objem asi o desetinu. Proto led plave na vodě (má menší hustotu, viz Hustota, tlak a vztlak), rybník zamrzá od hladiny a plná skleněná láhev v mrazáku praskne. Většina ostatních látek při tuhnutí svůj objem trochu zmenší.

Teploty tání a varu se hledají v tabulkách:

LátkaTeplota táníTeplota varu
dusík−210 °C−196 °C
líh (ethanol)−114 °C78 °C
rtuť−39 °C357 °C
voda0 °C100 °C
olovo327 °C1 749 °C
hliník660 °C2 519 °C
měď1 085 °C2 562 °C
železo1 538 °C2 861 °C

Z tabulky se dá vyčíst, v jakém skupenství je látka při dané teplotě. Pod teplotou tání je pevná, mezi teplotou tání a teplotou varu kapalná a nad teplotou varu plynná. Při pokojové teplotě 20 °C je tedy rtuť kapalná, protože taje už při −39 °C a vře až při 357 °C. Železo je při 20 °C pevné a dusík plynný.

Vypařování a var

Obojí je přechod z kapaliny na plyn, ale nejsou to stejné děje.

  • Vypařování probíhá při každé teplotě, i v zimě, a jen na povrchu kapaliny: z hladiny unikají nejrychlejší částice. Proto zmizí louže, i když se nevaří. Kapalina se vypařuje rychleji, když je teplejší, když má větší povrch (rozvěšené prádlo uschne dřív než zmuchlané) a když fouká vítr, který páru odnáší.
  • Var probíhá jen při teplotě varu a v celé kapalině: uvnitř vznikají bubliny páry, stoupají a praskají na hladině. Voda vře při 100 °C. Dokud vře, její teplota už nestoupá, ani když plamen zesílíme. Voda se jen rychleji vyvaří.

Teplota varu závisí na tlaku vzduchu. Na horách je tlak nižší a voda vře při nižší teplotě: na Sněžce asi při 95 °C, na Mount Everestu asi při 70 °C, takže se tam brambory vaří mnohem déle. V tlakovém hrnci je tlak vyšší, voda vře až kolem 120 °C a jídlo je hotové rychleji.

Vypařování ochlazuje. Částice, které z kapaliny uniknou, si odnesou energii, a co zbude, je chladnější. Proto nám je zima, když vylezeme mokří z bazénu, a proto se v horku potíme: pot se z kůže vypařuje a chladí ji.

Kapalnění

Kapalnění, také kondenzace, je přechod z plynu na kapalinu. Vodní pára ze vzduchu kapalní na studených předmětech: na láhvi z lednice, na brýlích, když přijdeme ze zimy dovnitř, na zrcadle v koupelně. V noci, když se vzduch ochladí, kapalní na trávě jako rosa. Z drobných kapiček vzniká také mlha a oblaka.

Vodní pára je neviditelná, stejně jako vzduch. Bílý obláček nad hrncem nebo nad konvicí není pára, ale drobné kapičky vody, na které pára zkapalněla ve studenějším vzduchu. Těsně u hubičky konvice je průhledné místo: tam je ještě pára.

Pára při kapalnění odevzdá stejné teplo, jaké se spotřebovalo na var. Proto opaření párou bývá horší než opaření stejně horkou vodou.

Sublimace a desublimace

Některé látky přecházejí z pevného skupenství rovnou na plyn, bez kapaliny mezi tím. To je sublimace. Suchý led, tedy pevný oxid uhličitý, chladí zmrzlinu při převozu a nezůstane po něm žádná louže. Zmrzlé prádlo na šňůře v mrazu uschne, i když led v něm neroztaje: sublimuje. Ve škole se sublimace ukazuje na krystalcích jódu, ze kterých se při zahřátí stanou fialové páry.

Desublimace je opak: plyn se mění rovnou na pevnou látku. V mrazu tak ze vzdušné vlhkosti vzniká jinovatka na stromech, námraza a ledové květy na okně. Stejně rostou v oblacích sněhové vločky. Fialové páry jódu se na studené misce zase změní na krystalky.

Kdy látka teplo přijímá a kdy odevzdává

Při tání, vypařování, varu a sublimaci musí látka teplo přijímat: částice se uvolňují z míst, kde je drží přitahování sousedních částic, a na to je potřeba energie. Při tuhnutí, kapalnění a desublimaci teplo odevzdává, a to přesně tolik, kolik ho předtím přijala. Na obrázku nahoře jsou první červeně a druhé modře.

Je to dobře vidět, když v hrnci stále stejně ohříváme led z mrazáku a každou minutu měříme teplotu:

časteplota−20 °C0 °C100 °Cledtáníled + vodavodavarvoda + pára

Teplota stoupá, jen když se skupenství nemění. Při 0 °C se zastaví, dokud všechen led neroztaje, a při 100 °C, dokud se voda nevyvaří. Var trvá nejdéle: vyvařit 1 kg vody stojí 2 256 kJ, skoro sedmkrát víc než roztát 1 kg ledu, a v grafu je proto zkrácený. Kolik tepla potřebuje celá cesta od ledu po teplou vodu, spočítá kalkulačka ohřev ledu na vodu.

Změny skupenství v přírodě: koloběh vody

Voda se vypařuje z moří, řek, půdy i z listů rostlin. Pára stoupá s teplým vzduchem, výš se ochladí a zkapalní na drobné kapičky, ze kterých jsou oblaka. Kapky spadnou jako déšť, v zimě v oblacích desublimací rostou vločky a padá sníh. Na jaře sníh roztaje a voda odteče potoky a řekami zpátky do moře. V koloběhu vody se tak potkají skoro všechny změny skupenství. Popsat obrázek koloběhu si můžete v procvičování živá a neživá příroda.

Časté chyby

  • Bílá pára nad hrncem. Co je vidět, jsou kapičky vody, tedy kapalina. Vodní pára sama je neviditelná.
  • Vypařování a var jsou totéž. Vypařování probíhá při každé teplotě a jen na povrchu, var jen při teplotě varu a v celé kapalině.
  • Při tání se led ohřívá. Neohřívá. Teplota stojí na 0 °C, dokud neroztaje všechen, teplo jde na změnu skupenství.
  • Kondenzace je vypařování. Je to naopak: kondenzace je jiné slovo pro kapalnění, z plynu vzniká kapalina.
  • Prohozená sublimace a desublimace. Sublimace začíná u pevné látky, která mizí (suchý led). Desublimace začíná u plynu a pevné látky přibývá (jinovatka).
  • Změna skupenství jako chemická reakce. Látka zůstává stejná, mění se jen uspořádání částic. Z ledu, vody i páry je pořád voda.
  • Písek jako kapalina. Písek se dá přesypat a v nádobě vytvoří tvar podle ní, ale je to pevná látka: každé zrnko má stálý tvar i objem.

Příklady k procvičení

Teploty tání a varu berte z tabulky výše.

1. Jak se jmenuje změna skupenství? a) Čokoláda se v teplé dlani rozteče. b) Na pokličce hrnce s vařící polévkou se udělají kapky. c) V mrazu se na větvích objeví jinovatka.

2. Při kterých z těchto změn látka teplo přijímá: tuhnutí, var, kapalnění, sublimace, tání?

3. V jakém skupenství je při 20 °C rtuť, líh, olovo a dusík? A v jakém je líh při −120 °C?

4. Proč uschne rozvěšené prádlo ve větru rychleji než stejné prádlo zmuchlané v koši?

5. Proč v zimě praskne skleněná láhev plná vody, kterou zapomeneme na balkoně?

6. Do limonády dáme 50 g ledu o teplotě 0 °C. Kolik tepla led limonádě odebere, než roztaje? Měrné skupenské teplo tání ledu je 334 kJ/kg.

Kam dál