Živá a neživá příroda
Do neživé přírody patří vzduch, sluneční záření, voda a půda. Vytvářejí podmínky, bez kterých by nic živého nepřežilo. Do živé přírody patří rostliny, houby a živočichové, i člověk. Živá a neživá příroda jsou na sobě závislé.
Vyzkoušej si to: do čtyř misek dej na vlhkou vatu semínka řeřichy a postav je na okno. Až vyrostou první lístky, jednu misku přikryj, aby neměla světlo, druhou přestaň zalévat a třetí dej ven do chladu. Čtvrtá má světlo, teplo, vodu i vzduch. Po týdnu uvidíš, že se nejlépe daří té čtvrté.
Vzduch a Slunce
Ve vzduchu je nejvíc dusíku, k dýchání potřebujeme kyslík a rostliny ještě oxid uhličitý. Vzdušný obal Země se jmenuje atmosféra. Teplý vzduch stoupá a studený klesá, tak vzniká vítr. Slunce dává světlo a teplo. Před jeho škodlivým ultrafialovým zářením nás chrání vrstva vzduchu s ozonem.
Zelené rostliny na světle přijímají ze vzduchu oxid uhličitý, kořeny vodu a vytvářejí kyslík. Tomu se říká fotosyntéza, z řeckého fós, světlo.
Voda
Na Zemi je víc vody než souše. Většina je slaná, v mořích a oceánech, voda v řekách, jezerech a rybnících je sladká. Voda se v přírodě neztrácí, je v neustálém koloběhu: vypaří se, z páry se tvoří mraky, z mraků prší nebo sněží a voda stéká řekami do moře.
Voda za miliony let rozpustila vápenec a vytvořila jeskyně s krápníky. Takovému území se říká kras: Moravský kras s propastí Macochou leží severně od Brna, Český kras mezi Prahou a Berounem.
Půda
Déšť, mráz, slunce a vítr rozrušují horniny, tomu se říká zvětrávání. Z drobných kousků, písku a jílu, a z rostlin vzniká půda. Z odumřelých rostlin a živočichů se v ní tvoří tmavý humus, čím víc ho je, tím je půda úrodnější.
Obrázky: Fluent Emoji (Microsoft, licence MIT). Koloběh vody a schéma fotosyntézy jsme nakreslili sami.