Od kyseliny k soli
Aniont vznikne z kyseliny tak, že odevzdá vodíky, a má záporný náboj rovný jejich počtu. Koncovka kyseliny -ná se mění na -nan, -itá na -itan, -ičitá na -ičitan, -ičná a -ečná na -ičnan a -ečnan, -ová na -an a -istá na -istan.
| Kyselina | Aniont | Náboj |
|---|---|---|
| dusičná, HNO3 | dusičnan, NO3 | −I |
| chlorná, HClO | chlornan, ClO | −I |
| manganistá, HMnO4 | manganistan, MnO4 | −I |
| uhličitá, H2CO3 | uhličitan, CO3 | −II |
| siřičitá, H2SO3 | siřičitan, SO3 | −II |
| sírová, H2SO4 | síran, SO4 | −II |
| fosforečná, H3PO4 | fosforečnan, PO4 | −III |
Kationt má náboj podle koncovky, stejně jako v oxidu. Náboje se prohodí křížem a zkrátí, a když je víceatomových aniontů víc než jeden, píšou se do závorky.
| Název | Kationt a aniont | Vzorec |
|---|---|---|
| dusičnan sodný | Na (I), NO3 (−I) | NaNO3 |
| síran měďnatý | Cu (II), SO4 (−II) | CuSO4 |
| dusičnan hlinitý | Al (III), NO3 (−I) | Al(NO3)3 |
| síran železitý | Fe (III), SO4 (−II) | Fe2(SO4)3 |
| fosforečnan vápenatý | Ca (II), PO4 (−III) | Ca3(PO4)2 |