Vzorec oxidu podle koncovky
Kyslík má v oxidu vždy −II. Oxidační číslo prvku přečteš z koncovky, čísla prohodíš křížem a zkrátíš. Ze vzorce zpátky: oxidační číslo prvku je dvojnásobek počtu kyslíků dělený počtem atomů prvku, u Fe2O3 tedy 2 · 3 : 2 = III, oxid železitý.
| Číslo a koncovka | Vzorec | Příklad |
|---|---|---|
| I, -ný | X2O | oxid sodný Na2O |
| II, -natý | XO | oxid vápenatý CaO |
| III, -itý | X2O3 | oxid hlinitý Al2O3 |
| IV, -ičitý | XO2 | oxid siřičitý SO2 |
| V, -ičný / -ečný | X2O5 | oxid fosforečný P2O5 |
| VI, -ový | XO3 | oxid sírový SO3 |
| VII, -istý | X2O7 | oxid manganistý Mn2O7 |
| VIII, -ičelý | XO4 | oxid osmičelý OsO4 |
Pozor na prvky s více oxidačními čísly: oxid železnatý je FeO, oxid železitý Fe2O3. U uhlíku se kmen mění, oxid uhelnatý je CO a oxid uhličitý CO2.