Austrálie a Oceánie je nejmenší světadíl. Tvoří ho australská pevnina a tisíce ostrovů v Tichém oceánu, od Nové Guineje po Nový Zéland a Samou. Na mapě najdete 14 států. Největší je Austrálie, jediný stát na světě, který zabírá celý kontinent, a jejím hlavním městem je Canberra, ne Sydney. Nejmenší je ostrov Nauru. Nejdelší řeka je Murray, největší jezero slané Eyrovo jezero a největší poušť Velká Viktoriina poušť. Nejvyšší hora Austrálie je Mount Kosciuszko (2 228 m), celého světadílu Puncak Jaya (4 884 m) na Nové Guineji.

Austrálie a Oceánie se učí v zeměpisu v 7. třídě. V testu bývá slepá mapa a otázky typu „který stát je vyznačený“, „jaké je hlavní město Austrálie“ nebo „ve které části Oceánie leží Fidži“. Všechno z tohoto článku si vyzkoušíte na slepých mapách: státy Austrálie a Oceánie, hlavní města Austrálie a Oceánie a státy a teritoria Austrálie. Článek jde v tomhle pořadí: kde světadíl leží, státy a jejich hlavní města, Austrálie a její státy, povrch, vodstvo a nakonec chyby, které se v testech opakují.

Kde leží Austrálie a Oceánie

Austrálie leží celá na jižní polokouli, mezi Indickým oceánem na západě a Tichým oceánem na východě. Přes její střed vede obratník Kozoroha. Ostrovy Oceánie jsou rozeseté po západní a střední části Tichého oceánu a mnohé leží na severní polokouli: přes stát Kiribati vede rovník a Nauru leží jen kousek jižně od něj. Kiribati je jediný stát na světě, který leží na všech čtyřech polokoulích, severní i jižní, východní i západní. Jak se polokoule a obratníky na mapě čtou, vysvětluje článek Zeměpisné souřadnice.

Světadíl měří asi 8,5 milionu km², z toho asi devět desetin připadá na samotnou Austrálii. Austrálie je skoro stokrát větší než Česko, žije v ní ale jen asi 27 milionů lidí, většinou ve velkých městech na jihovýchodním a východním pobřeží. Vnitrozemí je suché a skoro prázdné. Protože leží na jižní polokouli, mají tu roční období obráceně: když je u nás léto, v Austrálii je zima, a Vánoce slaví v létě.

Austrálie je od ostatních světadílů dlouho oddělená mořem, a proto v ní žijí zvířata, která jinde skoro nenajdete: vačnatci jako klokan, koala a vombat a vejcorodí savci ptakopysk a ježura. Původní obyvatelé Austrálie jsou Austrálci, kterým se říká také Aboridžinci, Nového Zélandu Maorové. Většina dnešních obyvatel obou zemí jsou potomci přistěhovalců z Evropy, hlavně z Británie, a proto se tu mluví anglicky.

Mapa států Austrálie a Oceánie

Barvy na mapě ukazují části Oceánie, podle kterých jsou seřazené tabulky níže: oranžově Austrálie a Nový Zéland, zeleně Melanésie, modře Mikronésie a růžově Polynésie. Tečka je hlavní město, kroužek malý ostrovní stát, který by na mapě jinak nebyl vidět.

IndickýoceánTichýoceánIndonésie(Asie)IndonésieNová Kaledonie(Francie)AustrálieFidžiKiribatiMarshallovy ostrovyMikronésieNauruNovýZélandPalauPapuaNová GuineaSamoaTongaTuvaluVanuatuŠalomounovyostrovy

Šedě jsou území, která nejsou samostatným státem nebo patří k jinému světadílu: Indonésie i se západní polovinou Nové Guineje patří k Asii, Nová Kaledonie je francouzská.

Kolik států má Austrálie a Oceánie

Austrálie a Oceánie má 14 států, nejméně ze všech obydlených světadílů. Tolik jich je v OSN i na slepé mapě na tomto webu. Kromě nich je v Tichém oceánu řada závislých území, která patří jiným státům, a na slepé mapě států se na ně neptáme:

  • Nová Kaledonie a Francouzská Polynésie s ostrovem Tahiti patří Francii.
  • Guam a Americká Samoa patří USA. Havaj je jedním z padesáti států USA.
  • Cookovy ostrovy a Niue si vládnou samy, ale jsou spojené s Novým Zélandem.
  • Velikonoční ostrov se sochami moai patří Chile.

Největší státy jsou Austrálie, Papua Nová Guinea a Nový Zéland. Dohromady zabírají skoro celou souš světadílu, ostatních jedenáct jsou malé ostrovní státy. Nejmenší je Nauru (21 km²), třetí nejmenší stát světa po Vatikánu a Monaku, hned po něm Tuvalu (26 km²).

Státy Oceánie a jejich hlavní města podle částí

Ostrovy Tichého oceánu se dělí na tři části: Melanésii, Mikronésii a Polynésii. Názvy jsou řecké: Melanésie jsou „černé ostrovy“, Mikronésie „malé ostrovy“ a Polynésie „mnoho ostrovů“. Austrálie a Nový Zéland se v atlasech uvádějí zvlášť, i když Nový Zéland zeměpisně patří k Polynésii.

Austrálie a Nový Zéland (2 státy)

Dva nejbohatší státy světadílu, oba s anglicky mluvícími obyvateli. Každý má hlavní město, které není největším městem země.

StátHlavní městoKde leží
AustrálieCanberraLeží na celé australské pevnině a na ostrově Tasmánie, mezi Indickým a Tichým oceánem.
Nový ZélandWellingtonLeží na dvou velkých ostrovech, Severním a Jižním, jihovýchodně od Austrálie.

Melanésie (4 státy)

Hornaté ostrovy s pralesy a sopkami severovýchodně a východně od Austrálie, od Nové Guineje po Fidži.

StátHlavní městoKde leží
Papua Nová GuineaPort MoresbyLeží na východní polovině ostrova Nová Guinea a na ostrovech kolem ní, severně od Austrálie.
Šalomounovy ostrovyHoniaraLeží na souostroví v Melanésii, východně od Papuy Nové Guineje.
VanuatuPort VilaLeží na souostroví v Melanésii, západně od Fidži.
FidžiSuvaLeží na dvou velkých a stovkách malých ostrovů v jižní části Tichého oceánu, na východním okraji Melanésie.

Mikronésie (5 států)

Malé ostrovy, hlavně korálové, severně od Melanésie, většinou nad rovníkem. Ostrovy Kiribati sahají až do Polynésie, hlavní město Jižní Tarawa ale leží v Mikronésii, a tak ho tu počítáme.

StátHlavní městoKde leží
PalauNgerulmudLeží na ostrovech na západním okraji Mikronésie, východně od Filipín.
MikronésiePalikirLeží na stovkách ostrovů v západní části Tichého oceánu, severně od Papuy Nové Guineje.
Marshallovy ostrovyMajuroLeží na korálových ostrovech na východě Mikronésie, severně od rovníku.
NauruYarenLeží na jediném malém ostrově kousek jižně od rovníku a je třetím nejmenším státem světa.
KiribatiJižní TarawaLeží na desítkách korálových ostrovů rozesetých podél rovníku uprostřed Tichého oceánu.

Polynésie (3 státy)

Ostrovy uprostřed Tichého oceánu ve velkém trojúhelníku mezi Havají, Novým Zélandem a Velikonočním ostrovem. Samostatné státy jsou tu jen tři, ostatní ostrovy patří Francii, USA, Chile nebo Novému Zélandu. Tonga je jediné království Oceánie s vlastním králem.

StátHlavní městoKde leží
SamoaApiaLeží na dvou větších a několika malých ostrovech v Polynésii, severovýchodně od Fidži.
TongaNukualofaLeží na souostroví v Polynésii, jihovýchodně od Fidži.
TuvaluFunafutiLeží na devíti nízkých korálových ostrovech v Polynésii, severně od Fidži.

Sousedé a moře

Skoro všechny státy Oceánie leží na ostrovech, a tak žádného souseda na souši nemají. Výjimka je jediná: Papua Nová Guinea, která se o ostrov Nová Guinea dělí s Indonésií. Nová Guinea je po Grónsku druhý největší ostrov světa. Hranice mezi oběma státy vede skoro rovně podél poledníku 141° v. d. a zároveň je hranicí mezi Asií a Oceánií: západní polovina ostrova patří Indonésii, a tedy Asii.

Moře naopak mají všechny. Austrálii odděluje od Nové Guineje Torresův průliv, od Tasmánie Bassův průliv a od Nového Zélandu Tasmanovo moře. Oba hlavní ostrovy Nového Zélandu, Severní a Jižní, odděluje Cookův průliv, na jehož břehu leží hlavní město Wellington.

Hlavní města, která se pletou

V Oceánii hlavním městem často není to největší a nejznámější. Na tyhle pasti se slepá mapa hlavních měst ptá schválně:

  • Austrálie: hlavní město je Canberra, ne Sydney. Sydney je největší město Austrálie, hlavním městem je ale Canberra, postavená schválně mezi Sydney a Melbourne. Melbourne, druhé největší město, hlavním městem také není, i když v něm do roku 1927 zasedal parlament.
  • Nový Zéland: Wellington, ne Auckland. Auckland je největší město Nového Zélandu, hlavním městem je ale Wellington. Wellington leží na jihu Severního ostrova u Cookova průlivu.
  • Palau: Ngerulmud, ne Koror. Koror je největší město Palau a hlavním městem byl do roku 2006, od té doby je jím Ngerulmud.
  • Nauru: Nauru nemá úřední hlavní město, úřady sídlí v obvodu Yaren.
  • Kiribati: Jižní Tarawa, skupina malých ostrůvků na jednom atolu. Úřady sídlí hlavně v Bairiki.
  • Mikronésie: Palikir na ostrově Pohnpei. Stát Mikronésie je jen malý kus oblasti Mikronésie, nepleťte si je.
  • Papua Nová Guinea: Port Moresby a Vanuatu: Port Vila. Obě začínají slovem „Port“, přístav, a obě leží na pobřeží.

Státy a teritoria Austrálie

Austrálie je federace: dělí se na šest států a dvě teritoria na pevnině. Státy si v mnohém vládnou samy, do teritorií víc mluví celostátní vláda. Každý stát má svoje hlavní město a to je vždy zároveň jeho největší město. Hlavní město celé Austrálie, Canberra, má vlastní malé teritorium, které vzniklo jen pro něj a leží uvnitř Nového Jižního Walesu.

PerthDarwinAdelaideBrisbaneSydneyMelbourneHobartCanberraZápadníAustrálieSeverníteritoriumJižníAustrálieQueenslandNový JižníWalesVictoriaTasmánie(Teritorium hl. m.)
Stát, teritoriumHlavní městoKde leží
Západní AustráliePerthLeží na západě Austrálie u Indického oceánu, je ze všech států největší, zabírá skoro třetinu Austrálie a většinu z ní pokrývají pouště.
Jižní AustrálieAdelaideLeží na jihu Austrálie u Velkého australského zálivu a je v ní Eyrovo jezero, nejnižší místo Austrálie.
QueenslandBrisbaneLeží na severovýchodě Austrálie a u jeho pobřeží je Velký bariérový útes, největší korálový útes světa.
Nový Jižní WalesSydneyLeží na jihovýchodě Austrálie u Tasmanova moře a žije v něm nejvíc lidí ze všech států.
VictoriaMelbourneLeží na jihovýchodě Austrálie u Bassova průlivu a je nejmenším státem na pevnině.
TasmánieHobartLeží na ostrově za Bassovým průlivem jižně od Victorie a je jediným státem Austrálie, který neleží na pevnině.
Severní teritoriumDarwinLeží na severu Austrálie u Timorského a Arafurského moře a na jihu je v něm skála Uluru.
Teritorium hlavního města AustrálieCanberraLeží uvnitř Nového Jižního Walesu, je ze všech států a teritorií nejmenší a vzniklo jen pro hlavní město celé Austrálie.

Západní Austrálie je ze všech největší a zabírá skoro třetinu Austrálie. Nejvíc sousedů má Jižní Austrálie, pět: Nový Jižní Wales, Queensland, Severní teritorium, Victoria a Západní Austrálie. Jediná Tasmánie leží na ostrově, a tak nemá souseda žádného. Nejvíc lidí žije v Novém Jižním Walesu a ve Victorii, kde leží dvě největší města, Sydney a Melbourne.

Pozor na Severní teritorium: státem není, i když je velké. Leží v něm přístav Darwin na severu, skála Uluru a městečko Alice Springs uprostřed Austrálie.

Povrch Austrálie a Oceánie

Austrálie je nejplošší a nejsušší obydlený světadíl. Většinu pevniny tvoří nízké plošiny a pánve a jediné velké pohoří se táhne podél východního pobřeží. Ostrovy Oceánie jsou naopak často hornaté, protože vznikly ze sopek.

Velké předělové pohoříVelká artéskápánevVelká písečnápoušťGibsonovapoušťVelká ViktoriinapoušťSimpsonovapoušťUluruMount KosciuszkoEyrovojezeroMurrayDarlingVelkýbariérovýútesTasmánieIndickýoceánTimorskémořeArafurské mořeCarpentarskýzálivKorálovémořeTasmanovomořeVelký australský zálivBassův průliv

Pohoří a hory

  • Velké předělové pohoří se táhne asi 3 500 km podél celého východního pobřeží Austrálie. Odděluje deštivé pobřeží od suchého vnitrozemí a „předělové“ je proto, že rozděluje řeky: jedny tečou krátce na východ do Tichého oceánu, druhé dlouho na západ do vnitrozemí.
  • Australské Alpy jsou nejvyšší jižní část Velkého předělového pohoří. Stojí v nich Mount Kosciuszko (2 228 m), nejvyšší hora Austrálie, pojmenovaná podle polského hrdiny Tadeusze Kościuszka.
  • Uluru (dříve Ayers Rock) je obrovská osamělá skála z pískovce uprostřed Austrálie, v Severním teritoriu. Zvedá se asi 350 m nad okolní rovinu a pro původní obyvatele Austrálie je posvátná.
  • Na Nové Guineji jsou nejvyšší hory světadílu. Puncak Jaya (4 884 m) stojí v indonéské části ostrova, a proto ji některé atlasy za nejvyšší horu Oceánie nepočítají a uvádějí Mount Kosciuszko.
  • Nový Zéland má na Jižním ostrově vysoké Jižní Alpy s ledovci a nejvyšší horou Aoraki (Mount Cook), 3 724 m. Na Severním ostrově jsou činné sopky, nejvyšší je Ruapehu (2 797 m), a gejzíry.

Plošiny, pánve a pouště

Západ a střed Austrálie zabírá Západoaustralská plošina, stará a skoro rovná. Východně od ní leží nížiny a pánve, z nich největší je Velká artéská pánev. Je to největší artéská pánev světa a jedna z největších zásob podzemní vody: v artéské studni voda vystoupá vrtem sama, protože je pod tlakem. Farmáři z ní napájejí ovce a dobytek.

Asi dvě třetiny Austrálie zabírají pouště a polopouště. Hlavní důvody jsou dva: Austrálie leží kolem obratníku Kozoroha, kde klesá suchý vzduch, a vlhký vzduch od Tichého oceánu vyprší na Velkém předělovém pohoří a do vnitrozemí už nedojde (srážkový stín). Čtyři velké pouště:

  • Velká písečná poušť na severozápadě Austrálie s dlouhými rudými písečnými dunami.
  • Gibsonova poušť v Západní Austrálii mezi Velkou písečnou a Velkou Viktoriinou pouští.
  • Velká Viktoriina poušť, největší poušť Austrálie, na jihu vnitrozemí, na pomezí Západní a Jižní Austrálie.
  • Simpsonova poušť uprostřed Austrálie u Eyrova jezera s dlouhými rovnoběžnými rudými dunami.

Australské vnitrozemí se anglicky jmenuje outback. Barvu mu dává rudá půda a písek, ve kterých je hodně železa.

Ostrovy

Ostrovy Oceánie jsou dvojího druhu. Sopečné ostrovy jsou vysoké a hornaté, třeba Fidži, Samoa nebo Šalomounovy ostrovy. Korálové ostrovy jsou nízké, často jen pár metrů nad mořem, a mívají tvar prstence kolem laguny, kterému se říká atol. Z atolů je složené skoro celé Kiribati, Tuvalu a Marshallovy ostrovy. Kdyby hladina oceánu stoupla o pár metrů, tyhle státy by zmizely pod vodou.

Vodstvo Austrálie a Oceánie

Oceány a moře

Austrálii omývá ze západu a z jihu Indický oceán, z východu Tichý oceán. Moře a zálivy kolem Austrálie, po směru hodinových ručiček od severozápadu:

  • Timorské moře a Arafurské moře na severu, mezi Austrálií, Timorem a Novou Guineou.
  • Carpentarský záliv, velký mělký záliv na severu mezi Severním teritoriem a Yorským poloostrovem v Queenslandu.
  • Korálové moře u severovýchodního pobřeží, jižně od Nové Guineje. Leží v něm Velký bariérový útes, největší korálový útes světa, dlouhý přes 2 000 km.
  • Tasmanovo moře mezi Austrálií, Tasmánií a Novým Zélandem, pojmenované po nizozemském mořeplavci Abelu Tasmanovi.
  • Bassův průliv mezi pevninou a Tasmánií a Velký australský záliv na jižním pobřeží.

Řeky a jezera

Velkých řek má Austrálie málo. Většina vnitrozemských řek je občasných: teče jen po deštích a zbytek roku je jejich koryto suché nebo z něj zbydou louže.

  • Murray je nejdelší řeka Austrálie, asi 2 500 km. Pramení v Australských Alpách, velkou část cesty tvoří hranici mezi Novým Jižním Walesem a Victorií a do moře se vlévá v Jižní Austrálii jihovýchodně od Adelaide. Její voda zavlažuje pole a sady.
  • Darling je nejdelší přítok Murraye. Jeho zdrojnice pramení v Queenslandu, sám teče Novým Jižním Walesem a v suchých letech skoro vysychá.
  • Eyrovo jezero v Jižní Austrálii je největší jezero Austrálie, ale skoro pořád je to jen suchá solná pláň. Vodou se zaplní jen po velkých deštích, jednou za několik let. Leží asi 15 m pod hladinou moře a je to nejnižší místo Austrálie.
  • Největší jezero Nového Zélandu je Taupo na Severním ostrově, které vyplňuje obrovský kráter (kalderu) dávné sopky. Nejdelší novozélandská řeka je Waikato, která z něj vytéká.

Časté chyby

  • Hlavní město Austrálie je Sydney. Je to Canberra. Sydney je největší město a hlavní město státu Nový Jižní Wales.
  • Hlavní město Nového Zélandu je Auckland. Je to Wellington. Auckland je jen největší město.
  • Oceánie je jen Austrálie. K světadílu patří i Nový Zéland, Nová Guinea a tisíce ostrovů v Tichém oceánu. Austrálie je stát i pevnina, „Austrálie a Oceánie“ je celý světadíl.
  • Celá Nová Guinea je Papua Nová Guinea. Jen východní polovina. Západní polovina ostrova patří Indonésii, a tedy Asii.
  • Mikronésie je jen stát. Mikronésie je část Oceánie s pěti státy a stát Mikronésie je jeden z nich.
  • Uluru je hora. Je to osamělá skála na rovině, ne pohoří ani sopka. Nejvyšší hora Austrálie je Mount Kosciuszko.
  • Murray teče přes poušť. Teče jihovýchodem Austrálie, kde se hodně hospodaří. Řeky v pouštích jsou občasné.
  • Tasmánie je samostatný stát. Je to jeden ze šesti států Austrálie, stejně jako Victoria nebo Queensland. Samostatným státem v OSN není.

Jak se Austrálii a Oceánii naučit

  1. Nejdřív tři velké státy. Austrálie, Papua Nová Guinea a Nový Zéland jsou na mapě vidět hned, a s hlavními městy Canberra, Port Moresby a Wellington máte polovinu otázek z testu.
  2. Ostrovní státy po částech. Melanésie (čtyři státy) leží blízko Austrálie, Mikronésie (pět) na severu u rovníku a Polynésie (tři) na východě. Naučte se nejdřív, ve které části stát leží, pak hlavní město. Procvičíte to na slepé mapě Austrálie a Oceánie, která se na části ptá.
  3. Státy Austrálie po směru hodinových ručiček: Západní Austrálie, Severní teritorium, Queensland, Nový Jižní Wales, Victoria, Jižní Austrálie, a pak Tasmánie na ostrově a Canberra uvnitř Nového Jižního Walesu. Vyzkoušejte si je na slepé mapě Austrálie.
  4. Povrch a vodstvo spojte. Velké předělové pohoří na východě zadržuje déšť, za ním začínají pouště. Murray pramení v Australských Alpách pod Mount Kosciuszko a Velký bariérový útes leží v Korálovém moři u Queenslandu.
  5. Státy spojte s vlajkami. Austrálie a Nový Zéland mají na vlajce britskou vlajku a hvězdy Jižního kříže. Jak se poznají, popisuje článek Vlajky států světa, a procvičíte je ve vlajkách Austrálie a Oceánie.

Rodičům, kteří s dítětem doma opakují: krátké kolo na slepé mapě (15 otázek) denně funguje líp než hodina před testem. U každé chyby se ukáže, kde místo leží, takže se dítě učí i z chyb.

Příklady k procvičení

1. Napište hlavní města Austrálie, Nového Zélandu, Papuy Nové Guineje a Palau. Které větší město je u prvních dvou chyták?

2. Který stát Austrálie a Oceánie má souseda na souši a se kterým státem? Ke kterému světadílu ten soused patří?

3. Do které části Oceánie patří Fidži, Samoa, Palau, Vanuatu, Tonga a Nauru?

4. Který australský stát je největší, který jediný leží na ostrově a který stát obklopuje teritorium s Canberrou? Ve které části Austrálie najdete skálu Uluru?

5. Kde pramení řeka Murray, mezi kterými státy tvoří hranici a ve kterém státě se vlévá do moře?

6. Proč je vnitrozemí Austrálie tak suché, i když ji ze všech stran obklopuje oceán? Uveďte dva důvody.

Kam dál