Austrálie a Oceánie je nejmenší světadíl. Tvoří ho australská pevnina a tisíce ostrovů v Tichém oceánu, od Nové Guineje po Nový Zéland a Samou. Na mapě najdete 14 států. Největší je Austrálie, jediný stát na světě, který zabírá celý kontinent, a jejím hlavním městem je Canberra, ne Sydney. Nejmenší je ostrov Nauru. Nejdelší řeka je Murray, největší jezero slané Eyrovo jezero a největší poušť Velká Viktoriina poušť. Nejvyšší hora Austrálie je Mount Kosciuszko (2 228 m), celého světadílu Puncak Jaya (4 884 m) na Nové Guineji.
Austrálie a Oceánie se učí v zeměpisu v 7. třídě. V testu bývá slepá mapa a otázky typu „který stát je vyznačený“, „jaké je hlavní město Austrálie“ nebo „ve které části Oceánie leží Fidži“. Všechno z tohoto článku si vyzkoušíte na slepých mapách: státy Austrálie a Oceánie, hlavní města Austrálie a Oceánie a státy a teritoria Austrálie. Článek jde v tomhle pořadí: kde světadíl leží, státy a jejich hlavní města, Austrálie a její státy, povrch, vodstvo a nakonec chyby, které se v testech opakují.
Kde leží Austrálie a Oceánie
Austrálie leží celá na jižní polokouli, mezi Indickým oceánem na západě a Tichým oceánem na východě. Přes její střed vede obratník Kozoroha. Ostrovy Oceánie jsou rozeseté po západní a střední části Tichého oceánu a mnohé leží na severní polokouli: přes stát Kiribati vede rovník a Nauru leží jen kousek jižně od něj. Kiribati je jediný stát na světě, který leží na všech čtyřech polokoulích, severní i jižní, východní i západní. Jak se polokoule a obratníky na mapě čtou, vysvětluje článek Zeměpisné souřadnice.
Světadíl měří asi 8,5 milionu km², z toho asi devět desetin připadá na samotnou Austrálii. Austrálie je skoro stokrát větší než Česko, žije v ní ale jen asi 27 milionů lidí, většinou ve velkých městech na jihovýchodním a východním pobřeží. Vnitrozemí je suché a skoro prázdné. Protože leží na jižní polokouli, mají tu roční období obráceně: když je u nás léto, v Austrálii je zima, a Vánoce slaví v létě.
Austrálie je od ostatních světadílů dlouho oddělená mořem, a proto v ní žijí zvířata, která jinde skoro nenajdete: vačnatci jako klokan, koala a vombat a vejcorodí savci ptakopysk a ježura. Původní obyvatelé Austrálie jsou Austrálci, kterým se říká také Aboridžinci, Nového Zélandu Maorové. Většina dnešních obyvatel obou zemí jsou potomci přistěhovalců z Evropy, hlavně z Británie, a proto se tu mluví anglicky.
Mapa států Austrálie a Oceánie
Barvy na mapě ukazují části Oceánie, podle kterých jsou seřazené tabulky níže: oranžově Austrálie a Nový Zéland, zeleně Melanésie, modře Mikronésie a růžově Polynésie. Tečka je hlavní město, kroužek malý ostrovní stát, který by na mapě jinak nebyl vidět.
Šedě jsou území, která nejsou samostatným státem nebo patří k jinému světadílu: Indonésie i se západní polovinou Nové Guineje patří k Asii, Nová Kaledonie je francouzská.
Kolik států má Austrálie a Oceánie
Austrálie a Oceánie má 14 států, nejméně ze všech obydlených světadílů. Tolik jich je v OSN i na slepé mapě na tomto webu. Kromě nich je v Tichém oceánu řada závislých území, která patří jiným státům, a na slepé mapě států se na ně neptáme:
- Nová Kaledonie a Francouzská Polynésie s ostrovem Tahiti patří Francii.
- Guam a Americká Samoa patří USA. Havaj je jedním z padesáti států USA.
- Cookovy ostrovy a Niue si vládnou samy, ale jsou spojené s Novým Zélandem.
- Velikonoční ostrov se sochami moai patří Chile.
Největší státy jsou Austrálie, Papua Nová Guinea a Nový Zéland. Dohromady zabírají skoro celou souš světadílu, ostatních jedenáct jsou malé ostrovní státy. Nejmenší je Nauru (21 km²), třetí nejmenší stát světa po Vatikánu a Monaku, hned po něm Tuvalu (26 km²).
Státy Oceánie a jejich hlavní města podle částí
Ostrovy Tichého oceánu se dělí na tři části: Melanésii, Mikronésii a Polynésii. Názvy jsou řecké: Melanésie jsou „černé ostrovy“, Mikronésie „malé ostrovy“ a Polynésie „mnoho ostrovů“. Austrálie a Nový Zéland se v atlasech uvádějí zvlášť, i když Nový Zéland zeměpisně patří k Polynésii.
Austrálie a Nový Zéland (2 státy)
Dva nejbohatší státy světadílu, oba s anglicky mluvícími obyvateli. Každý má hlavní město, které není největším městem země.
| Stát | Hlavní město | Kde leží |
|---|---|---|
| Austrálie | Canberra | Leží na celé australské pevnině a na ostrově Tasmánie, mezi Indickým a Tichým oceánem. |
| Nový Zéland | Wellington | Leží na dvou velkých ostrovech, Severním a Jižním, jihovýchodně od Austrálie. |
Melanésie (4 státy)
Hornaté ostrovy s pralesy a sopkami severovýchodně a východně od Austrálie, od Nové Guineje po Fidži.
| Stát | Hlavní město | Kde leží |
|---|---|---|
| Papua Nová Guinea | Port Moresby | Leží na východní polovině ostrova Nová Guinea a na ostrovech kolem ní, severně od Austrálie. |
| Šalomounovy ostrovy | Honiara | Leží na souostroví v Melanésii, východně od Papuy Nové Guineje. |
| Vanuatu | Port Vila | Leží na souostroví v Melanésii, západně od Fidži. |
| Fidži | Suva | Leží na dvou velkých a stovkách malých ostrovů v jižní části Tichého oceánu, na východním okraji Melanésie. |
Mikronésie (5 států)
Malé ostrovy, hlavně korálové, severně od Melanésie, většinou nad rovníkem. Ostrovy Kiribati sahají až do Polynésie, hlavní město Jižní Tarawa ale leží v Mikronésii, a tak ho tu počítáme.
| Stát | Hlavní město | Kde leží |
|---|---|---|
| Palau | Ngerulmud | Leží na ostrovech na západním okraji Mikronésie, východně od Filipín. |
| Mikronésie | Palikir | Leží na stovkách ostrovů v západní části Tichého oceánu, severně od Papuy Nové Guineje. |
| Marshallovy ostrovy | Majuro | Leží na korálových ostrovech na východě Mikronésie, severně od rovníku. |
| Nauru | Yaren | Leží na jediném malém ostrově kousek jižně od rovníku a je třetím nejmenším státem světa. |
| Kiribati | Jižní Tarawa | Leží na desítkách korálových ostrovů rozesetých podél rovníku uprostřed Tichého oceánu. |
Polynésie (3 státy)
Ostrovy uprostřed Tichého oceánu ve velkém trojúhelníku mezi Havají, Novým Zélandem a Velikonočním ostrovem. Samostatné státy jsou tu jen tři, ostatní ostrovy patří Francii, USA, Chile nebo Novému Zélandu. Tonga je jediné království Oceánie s vlastním králem.
| Stát | Hlavní město | Kde leží |
|---|---|---|
| Samoa | Apia | Leží na dvou větších a několika malých ostrovech v Polynésii, severovýchodně od Fidži. |
| Tonga | Nukualofa | Leží na souostroví v Polynésii, jihovýchodně od Fidži. |
| Tuvalu | Funafuti | Leží na devíti nízkých korálových ostrovech v Polynésii, severně od Fidži. |
Sousedé a moře
Skoro všechny státy Oceánie leží na ostrovech, a tak žádného souseda na souši nemají. Výjimka je jediná: Papua Nová Guinea, která se o ostrov Nová Guinea dělí s Indonésií. Nová Guinea je po Grónsku druhý největší ostrov světa. Hranice mezi oběma státy vede skoro rovně podél poledníku 141° v. d. a zároveň je hranicí mezi Asií a Oceánií: západní polovina ostrova patří Indonésii, a tedy Asii.
Moře naopak mají všechny. Austrálii odděluje od Nové Guineje Torresův průliv, od Tasmánie Bassův průliv a od Nového Zélandu Tasmanovo moře. Oba hlavní ostrovy Nového Zélandu, Severní a Jižní, odděluje Cookův průliv, na jehož břehu leží hlavní město Wellington.
Hlavní města, která se pletou
V Oceánii hlavním městem často není to největší a nejznámější. Na tyhle pasti se slepá mapa hlavních měst ptá schválně:
- Austrálie: hlavní město je Canberra, ne Sydney. Sydney je největší město Austrálie, hlavním městem je ale Canberra, postavená schválně mezi Sydney a Melbourne. Melbourne, druhé největší město, hlavním městem také není, i když v něm do roku 1927 zasedal parlament.
- Nový Zéland: Wellington, ne Auckland. Auckland je největší město Nového Zélandu, hlavním městem je ale Wellington. Wellington leží na jihu Severního ostrova u Cookova průlivu.
- Palau: Ngerulmud, ne Koror. Koror je největší město Palau a hlavním městem byl do roku 2006, od té doby je jím Ngerulmud.
- Nauru: Nauru nemá úřední hlavní město, úřady sídlí v obvodu Yaren.
- Kiribati: Jižní Tarawa, skupina malých ostrůvků na jednom atolu. Úřady sídlí hlavně v Bairiki.
- Mikronésie: Palikir na ostrově Pohnpei. Stát Mikronésie je jen malý kus oblasti Mikronésie, nepleťte si je.
- Papua Nová Guinea: Port Moresby a Vanuatu: Port Vila. Obě začínají slovem „Port“, přístav, a obě leží na pobřeží.
Státy a teritoria Austrálie
Austrálie je federace: dělí se na šest států a dvě teritoria na pevnině. Státy si v mnohém vládnou samy, do teritorií víc mluví celostátní vláda. Každý stát má svoje hlavní město a to je vždy zároveň jeho největší město. Hlavní město celé Austrálie, Canberra, má vlastní malé teritorium, které vzniklo jen pro něj a leží uvnitř Nového Jižního Walesu.
| Stát, teritorium | Hlavní město | Kde leží |
|---|---|---|
| Západní Austrálie | Perth | Leží na západě Austrálie u Indického oceánu, je ze všech států největší, zabírá skoro třetinu Austrálie a většinu z ní pokrývají pouště. |
| Jižní Austrálie | Adelaide | Leží na jihu Austrálie u Velkého australského zálivu a je v ní Eyrovo jezero, nejnižší místo Austrálie. |
| Queensland | Brisbane | Leží na severovýchodě Austrálie a u jeho pobřeží je Velký bariérový útes, největší korálový útes světa. |
| Nový Jižní Wales | Sydney | Leží na jihovýchodě Austrálie u Tasmanova moře a žije v něm nejvíc lidí ze všech států. |
| Victoria | Melbourne | Leží na jihovýchodě Austrálie u Bassova průlivu a je nejmenším státem na pevnině. |
| Tasmánie | Hobart | Leží na ostrově za Bassovým průlivem jižně od Victorie a je jediným státem Austrálie, který neleží na pevnině. |
| Severní teritorium | Darwin | Leží na severu Austrálie u Timorského a Arafurského moře a na jihu je v něm skála Uluru. |
| Teritorium hlavního města Austrálie | Canberra | Leží uvnitř Nového Jižního Walesu, je ze všech států a teritorií nejmenší a vzniklo jen pro hlavní město celé Austrálie. |
Západní Austrálie je ze všech největší a zabírá skoro třetinu Austrálie. Nejvíc sousedů má Jižní Austrálie, pět: Nový Jižní Wales, Queensland, Severní teritorium, Victoria a Západní Austrálie. Jediná Tasmánie leží na ostrově, a tak nemá souseda žádného. Nejvíc lidí žije v Novém Jižním Walesu a ve Victorii, kde leží dvě největší města, Sydney a Melbourne.
Pozor na Severní teritorium: státem není, i když je velké. Leží v něm přístav Darwin na severu, skála Uluru a městečko Alice Springs uprostřed Austrálie.
Povrch Austrálie a Oceánie
Austrálie je nejplošší a nejsušší obydlený světadíl. Většinu pevniny tvoří nízké plošiny a pánve a jediné velké pohoří se táhne podél východního pobřeží. Ostrovy Oceánie jsou naopak často hornaté, protože vznikly ze sopek.
Pohoří a hory
- Velké předělové pohoří se táhne asi 3 500 km podél celého východního pobřeží Austrálie. Odděluje deštivé pobřeží od suchého vnitrozemí a „předělové“ je proto, že rozděluje řeky: jedny tečou krátce na východ do Tichého oceánu, druhé dlouho na západ do vnitrozemí.
- Australské Alpy jsou nejvyšší jižní část Velkého předělového pohoří. Stojí v nich Mount Kosciuszko (2 228 m), nejvyšší hora Austrálie, pojmenovaná podle polského hrdiny Tadeusze Kościuszka.
- Uluru (dříve Ayers Rock) je obrovská osamělá skála z pískovce uprostřed Austrálie, v Severním teritoriu. Zvedá se asi 350 m nad okolní rovinu a pro původní obyvatele Austrálie je posvátná.
- Na Nové Guineji jsou nejvyšší hory světadílu. Puncak Jaya (4 884 m) stojí v indonéské části ostrova, a proto ji některé atlasy za nejvyšší horu Oceánie nepočítají a uvádějí Mount Kosciuszko.
- Nový Zéland má na Jižním ostrově vysoké Jižní Alpy s ledovci a nejvyšší horou Aoraki (Mount Cook), 3 724 m. Na Severním ostrově jsou činné sopky, nejvyšší je Ruapehu (2 797 m), a gejzíry.
Plošiny, pánve a pouště
Západ a střed Austrálie zabírá Západoaustralská plošina, stará a skoro rovná. Východně od ní leží nížiny a pánve, z nich největší je Velká artéská pánev. Je to největší artéská pánev světa a jedna z největších zásob podzemní vody: v artéské studni voda vystoupá vrtem sama, protože je pod tlakem. Farmáři z ní napájejí ovce a dobytek.
Asi dvě třetiny Austrálie zabírají pouště a polopouště. Hlavní důvody jsou dva: Austrálie leží kolem obratníku Kozoroha, kde klesá suchý vzduch, a vlhký vzduch od Tichého oceánu vyprší na Velkém předělovém pohoří a do vnitrozemí už nedojde (srážkový stín). Čtyři velké pouště:
- Velká písečná poušť na severozápadě Austrálie s dlouhými rudými písečnými dunami.
- Gibsonova poušť v Západní Austrálii mezi Velkou písečnou a Velkou Viktoriinou pouští.
- Velká Viktoriina poušť, největší poušť Austrálie, na jihu vnitrozemí, na pomezí Západní a Jižní Austrálie.
- Simpsonova poušť uprostřed Austrálie u Eyrova jezera s dlouhými rovnoběžnými rudými dunami.
Australské vnitrozemí se anglicky jmenuje outback. Barvu mu dává rudá půda a písek, ve kterých je hodně železa.
Ostrovy
Ostrovy Oceánie jsou dvojího druhu. Sopečné ostrovy jsou vysoké a hornaté, třeba Fidži, Samoa nebo Šalomounovy ostrovy. Korálové ostrovy jsou nízké, často jen pár metrů nad mořem, a mívají tvar prstence kolem laguny, kterému se říká atol. Z atolů je složené skoro celé Kiribati, Tuvalu a Marshallovy ostrovy. Kdyby hladina oceánu stoupla o pár metrů, tyhle státy by zmizely pod vodou.
Vodstvo Austrálie a Oceánie
Oceány a moře
Austrálii omývá ze západu a z jihu Indický oceán, z východu Tichý oceán. Moře a zálivy kolem Austrálie, po směru hodinových ručiček od severozápadu:
- Timorské moře a Arafurské moře na severu, mezi Austrálií, Timorem a Novou Guineou.
- Carpentarský záliv, velký mělký záliv na severu mezi Severním teritoriem a Yorským poloostrovem v Queenslandu.
- Korálové moře u severovýchodního pobřeží, jižně od Nové Guineje. Leží v něm Velký bariérový útes, největší korálový útes světa, dlouhý přes 2 000 km.
- Tasmanovo moře mezi Austrálií, Tasmánií a Novým Zélandem, pojmenované po nizozemském mořeplavci Abelu Tasmanovi.
- Bassův průliv mezi pevninou a Tasmánií a Velký australský záliv na jižním pobřeží.
Řeky a jezera
Velkých řek má Austrálie málo. Většina vnitrozemských řek je občasných: teče jen po deštích a zbytek roku je jejich koryto suché nebo z něj zbydou louže.
- Murray je nejdelší řeka Austrálie, asi 2 500 km. Pramení v Australských Alpách, velkou část cesty tvoří hranici mezi Novým Jižním Walesem a Victorií a do moře se vlévá v Jižní Austrálii jihovýchodně od Adelaide. Její voda zavlažuje pole a sady.
- Darling je nejdelší přítok Murraye. Jeho zdrojnice pramení v Queenslandu, sám teče Novým Jižním Walesem a v suchých letech skoro vysychá.
- Eyrovo jezero v Jižní Austrálii je největší jezero Austrálie, ale skoro pořád je to jen suchá solná pláň. Vodou se zaplní jen po velkých deštích, jednou za několik let. Leží asi 15 m pod hladinou moře a je to nejnižší místo Austrálie.
- Největší jezero Nového Zélandu je Taupo na Severním ostrově, které vyplňuje obrovský kráter (kalderu) dávné sopky. Nejdelší novozélandská řeka je Waikato, která z něj vytéká.
Časté chyby
- Hlavní město Austrálie je Sydney. Je to Canberra. Sydney je největší město a hlavní město státu Nový Jižní Wales.
- Hlavní město Nového Zélandu je Auckland. Je to Wellington. Auckland je jen největší město.
- Oceánie je jen Austrálie. K světadílu patří i Nový Zéland, Nová Guinea a tisíce ostrovů v Tichém oceánu. Austrálie je stát i pevnina, „Austrálie a Oceánie“ je celý světadíl.
- Celá Nová Guinea je Papua Nová Guinea. Jen východní polovina. Západní polovina ostrova patří Indonésii, a tedy Asii.
- Mikronésie je jen stát. Mikronésie je část Oceánie s pěti státy a stát Mikronésie je jeden z nich.
- Uluru je hora. Je to osamělá skála na rovině, ne pohoří ani sopka. Nejvyšší hora Austrálie je Mount Kosciuszko.
- Murray teče přes poušť. Teče jihovýchodem Austrálie, kde se hodně hospodaří. Řeky v pouštích jsou občasné.
- Tasmánie je samostatný stát. Je to jeden ze šesti států Austrálie, stejně jako Victoria nebo Queensland. Samostatným státem v OSN není.
Jak se Austrálii a Oceánii naučit
- Nejdřív tři velké státy. Austrálie, Papua Nová Guinea a Nový Zéland jsou na mapě vidět hned, a s hlavními městy Canberra, Port Moresby a Wellington máte polovinu otázek z testu.
- Ostrovní státy po částech. Melanésie (čtyři státy) leží blízko Austrálie, Mikronésie (pět) na severu u rovníku a Polynésie (tři) na východě. Naučte se nejdřív, ve které části stát leží, pak hlavní město. Procvičíte to na slepé mapě Austrálie a Oceánie, která se na části ptá.
- Státy Austrálie po směru hodinových ručiček: Západní Austrálie, Severní teritorium, Queensland, Nový Jižní Wales, Victoria, Jižní Austrálie, a pak Tasmánie na ostrově a Canberra uvnitř Nového Jižního Walesu. Vyzkoušejte si je na slepé mapě Austrálie.
- Povrch a vodstvo spojte. Velké předělové pohoří na východě zadržuje déšť, za ním začínají pouště. Murray pramení v Australských Alpách pod Mount Kosciuszko a Velký bariérový útes leží v Korálovém moři u Queenslandu.
- Státy spojte s vlajkami. Austrálie a Nový Zéland mají na vlajce britskou vlajku a hvězdy Jižního kříže. Jak se poznají, popisuje článek Vlajky států světa, a procvičíte je ve vlajkách Austrálie a Oceánie.
Rodičům, kteří s dítětem doma opakují: krátké kolo na slepé mapě (15 otázek) denně funguje líp než hodina před testem. U každé chyby se ukáže, kde místo leží, takže se dítě učí i z chyb.
Příklady k procvičení
1. Napište hlavní města Austrálie, Nového Zélandu, Papuy Nové Guineje a Palau. Které větší město je u prvních dvou chyták?
Austrálie: Canberra, Nový Zéland: Wellington, Papua Nová Guinea: Port Moresby, Palau: Ngerulmud. Chytáky jsou Sydney a Auckland: jsou to největší města, hlavní města ale ne. U Palau může plést Koror, hlavní město do roku 2006.
2. Který stát Austrálie a Oceánie má souseda na souši a se kterým státem? Ke kterému světadílu ten soused patří?
Jen Papua Nová Guinea, která sousedí s Indonésií na ostrově Nová Guinea. Indonésie patří k Asii, i ta její část, která leží na Nové Guineji. Ostatní státy Oceánie leží na ostrovech bez souseda.
3. Do které části Oceánie patří Fidži, Samoa, Palau, Vanuatu, Tonga a Nauru?
Melanésie: Fidži a Vanuatu. Mikronésie: Palau a Nauru. Polynésie: Samoa a Tonga.
4. Který australský stát je největší, který jediný leží na ostrově a který stát obklopuje teritorium s Canberrou? Ve které části Austrálie najdete skálu Uluru?
Největší je Západní Austrálie, na ostrově leží Tasmánie a Canberra leží uvnitř Nového Jižního Walesu, ve vlastním Teritoriu hlavního města Austrálie. Uluru je v Severním teritoriu.
5. Kde pramení řeka Murray, mezi kterými státy tvoří hranici a ve kterém státě se vlévá do moře?
Pramení v Australských Alpách, tvoří hranici mezi Novým Jižním Walesem a Victorií a do moře se vlévá v Jižní Austrálii, jihovýchodně od Adelaide. Jejím nejdelším přítokem je Darling.
6. Proč je vnitrozemí Austrálie tak suché, i když ji ze všech stran obklopuje oceán? Uveďte dva důvody.
Austrálie leží kolem obratníku Kozoroha, kde klesá suchý vzduch, a vlhký vzduch od Tichého oceánu vyprší na Velkém předělovém pohoří. Za horami je srážkový stín, a proto déšť do vnitrozemí skoro nedojde a jsou tam pouště.
Kam dál
- Slepá mapa Austrálie a Oceánie: státy, poznej stát, najdi ho a urči, ve které části Oceánie leží
- Hlavní města Austrálie a Oceánie, najdi město na mapě a přiřaď ho ke státu
- Slepá mapa Austrálie: státy a teritoria, jejich hlavní města a sousedé
- Vlajky Austrálie a Oceánie
- Pouště světa, moře a zálivy světa a průlivy a průplavy na slepé mapě, i s těmi australskými
- Mapa Asie, Mapa Afriky a Mapa Ameriky, ostatní světadíly
- Světadíly a oceány, mapa celého světa







