Rostliny u vody
Kolem rybníků a řek rostou vrby, kořeny zpevňují břehy a z větviček se pletou košíky. Vrba jíva kvete brzy na jaře kočičkami, první pastvou včel. Na březích rostou v hustých trsech rákos a orobinec, částečně ve vodě, a v rákosí hnízdí vodní ptáci. Na mokrých místech kvete na jaře žlutě blatouch (mírně jedovatý) a léčivý podběl.
Leknín bělostný je dokonale přizpůsobený životu ve vodě. V bahně na dně má plazivý stonek, oddenek, z něj rostou kořeny do dna a k hladině stopky listů a květů, tak dlouhé, jak je voda hluboká. Listy a květy plavou na hladině. Na podzim listy hynou, zimu přežije jen oddenek. Leknín potřebuje čistou vodu a je chráněný. Jeho příbuzný stulík žlutý má žluté kulovité květy.
vrba jívakočičky, první pastva včel
rákos obecnývysoká tráva s latou
orobinec širolistýhnědá palice jako doutník
leknín bělostnýbílé květy, chráněný
stulík žlutýžluté květy, příbuzný leknínu
Ryby
Kapr obecný je naše nejznámější ryba, tradiční vánoční. Než se prodává, roste tři až čtyři roky v sádkách a rybnících. Je všežravec. Hmat má v hmatových vousech u úst, postranní čárou vnímá proudění vody a otřesy, třeba kroky rybáře na břehu, a dýchá kyslík z vody žábrami, ukrytými za kostěnými skřelemi. Na hřbetě má ploutev hřbetní, na konci těla ploutev ocasní, dole ploutev řitní a po dvou ploutve břišní a prsní.
kapr obecnývšežravec, vánoční ryba
sumec velkýnaše největší ryba, dravá, až 50 let
štika obecnádravá, ostré zuby
okoun říčnísvislé pruhy, červené ploutve
pstruh potočníjen v čistých horských potocích
Sumec velký je naše největší ryba, dravá, dožívá se až padesáti let a když neloví, odpočívá u dna. Dravá je i štika. V rybnících a řekách žijí také karas a lín. Pstruh potoční žije jen v čistých horských a podhorských potocích.
Obojživelníci a plazi
skokan hnědýnaše nejhojnější žába, asi 10 cm
skokan zelenýzelený se skvrnami, chráněný
rosnička zelenámalá, šplhá po keřích a stromech
pulecmládě žáby, ocásek, dýchá žábrami
Žáby jsou obojživelníci: žijí ve vodě i na souši. Samice klade na jaře do vody vajíčka, z nich se vylíhnou pulci s ocáskem, kteří dýchají žábrami. Nejdřív jim vyrostou zadní nohy, pak přední, ocásek zmizí a dospělá žába dýchá plícemi a kůží. Žába nemá krk, proto nemůže otáčet hlavou. U vody žije i plaz užovka obojková, která výborně plave.
Ptáci a savci
kachna divokákačer pestrý, nekrmivá, všežravec
labuť velkážije v páru, mláďata šedá
ledňáček říčníloví střemhlav, nory v břehu, chráněný
racek chechtavýv létě hnědá hlava
lyska černáčerná s bílým zobákem a lysinou
vydra říčníplovací blána, loví ryby, chráněná
Kachna divoká hnízdí v rákosí, je pták nekrmivý a všežravec, peří se jí nesmáčí vodou. Labutě žijí v páru, v zimě v hejnech, mláďata jsou šedá a labuť u hnízda může být nebezpečná. Ledňáček se na rybky vrhá střemhlav, polyká je hlavou napřed, hnízdí v noře v hlinitém břehu, je u nás celý rok a je přísně chráněný. Vydra má hustou srst, uzavíratelné nozdry a uši, plovací blánu a ocas jako kormidlo, loví menší ryby a je chráněná.
Bezobratlí
rak říčníkrunýř, čistá voda, chráněný
škeble rybničnádvě lastury, pohybuje se nohou
vážka ploskáširoký plochý zadeček
šídlo modrévelká vážka s pruhovaným štíhlým zadečkem
Rak říční má měkké tělo pod pevným krunýřem, dorůstá až 25 cm, žije jen v čisté vodě pod kameny, za potravou vylézá v noci a požíráním uhynulých živočichů vodu čistí; je chráněný. Škeble žije ve dvou lasturách a po dně se pohybuje nohou. Voda je nezbytná pro všechno živé, ve vodních elektrárnách z ní vyrábíme elektřinu. Společenstvo vod ohrožuje znečišťování a narovnávání řek.