Podzim v přírodě

Podzim v kalendáři

Na podzim se dny zkracují a noci prodlužují, ubývá světla i tepla. 23. září nastává podzimní rovnodennost: den i noc jsou stejně dlouhé. Nejkratší den roku je 21. prosince, zimní slunovrat, a od té doby se dny zase prodlužují.

Tažní a stálí ptáci

Tažní (stěhovaví) ptáci na podzim odlétají na jih do teplých krajin, protože by u nás v zimě nenašli dost potravy: hmyz se schová a rostlinné potravy ubývá. Vlaštovka odlétá až do jižní Afriky, čáp do Afriky.

• vlaštovkačervené hrdlo, dlouhý vidlicový ocas
• jiřičkabílá naspodu, kratší ocas, kulovité hnízdo
• čáp bílýhnízdí na komínech a střechách, odlétá do Afriky
• kukačkaživí se hmyzem, ozývá se „kuku“
• skřivanžije na polích, vrací se brzy na jaře

Stálí ptáci žijí u nás celý rok a potravu si najdou i v zimě.

• strakačernobílá s dlouhým ocasem
• strakapoudčerné, bílé a červené peří, klepe do stromů
• sýkora koňadražluté bříško, v zimě na krmítku
• kossamec černý se žlutým zobákem
• vrabecžije u lidských obydlí

Jak zvířata přečkají zimu

Na podzim zvířata víc jedí a ukládají si v těle tuk. Ježek a netopýr zimu prospí, upadají do zimního spánku, cizím slovem hibernace. Veverka zimním spánkem nespí, schová si do skrýší zásoby oříšků a semen. Krtek také nespí: v zimě si hrabe chodby hlouběji, kde je tepleji a kam se stěhují žížaly a hmyz. Ryby se stáhnou do hloubky, kde voda nezamrzá, a skoro nejedí.

V zahradě, na poli a u rybníka

Listí žloutne a opadává. Z jehličnanů na zimu opadá jen modřín. Sklízí se ovoce: peckové třešně, švestky a broskve mají uvnitř jednu tvrdou pecku, jádrové jablka a hrušky jádřinec s jádry.

Trvalka kvete rok co rok: pivoňce na zimu uschnou nadzemní části a z kořenů na jaře znovu vyraší, růže je keř a přes zimu jen shodí listy. Dvouletka (maceška, náprstník) v prvním roce vyroste jen do listů a kvete až ve druhém. Letnička (astra, aksamitník) kvete jedno léto a na podzim celá odumře, zbudou jen semena.

Na polích se sklízí cukrová řepa, ze které se vyrábí cukr, krmná řepa pro zvířata a brambory. Pole se zorají a zaseje se ozimé obilí. Rostliny, které člověk pěstuje pro užitek, jsou kulturní, ty, které rostou samy, třeba plevel, jsou plané. Na rybnících je výlov: rybáři loví kapry, štiky, líny a candáty.

Houby sbíráme jen ty, které dobře známe, opatrně je vyjmeme, abychom nezničili podhoubí, a dáváme je do vzdušného košíku, v igelitovém sáčku by se zapařily. Houbu, kterou neznáme, necháme v lese stát.

Obrázky ježka, netopýra, veverky, krtka a ovoce: Fluent Emoji (Microsoft, licence MIT). Fotografie ptáků jsou z Wikimedia Commons, autoři jsou výše u popisu procvičování.