Dy, ty, ny a di, ti, ni
Po d, t, n rozhoduje to, jak slovo čteme. Když slabiku vyslovíme tvrdě, píše se y. Když ji vyslovíme měkce, jako ďi, ťi, ňi, píše se i a háček nad d, t, n se nepíše.
| Čteme | Píšeme | Příklady |
|---|---|---|
| tvrdě dy, ty, ny | dy, ty, ny | dým, dýně, tykev, týden, motýl, nyní, noviny, jahody |
| měkce ďi, ťi, ňi | di, ti, ni | divadlo, dítě, ticho, tisíc, nic, kniha, děti, letní |
Pomůže slovo říct nahlas a pomalu. Rozdíl je dobře slyšet ve dvojici hodiny tikají (měkce ťi) a kamarádi si tykají (tvrdě ty, od slova ty). Měkké í mají také přídavná jména jako zimní, školní nebo lesní.
Na co si dát pozor
Slova převzatá z cizích jazyků čteme tvrdě, a přesto se v nich píše di, ti, ni: diktát, diplom, dinosaurus, dirigent, titulky, detektiv, matematika, gramatika, technika, lokomotiva. Výslovnost tu neporadí, tato slova je potřeba znát.
Na konci slova platí totéž: noviny, hodiny, stany čteme tvrdě a píšeme y, děti, letní, sedím čteme měkce a píšeme i.