Tvrdé a měkké souhlásky
Jestli se píše i, nebo y, poznáš podle souhlásky před ním. Po tvrdé souhlásce se píše y, ý, po měkké i, í.
| Souhlásky | Píše se | Příklady |
|---|---|---|
| tvrdé: h, ch, k, r, d, t, n | y, ý | hýbat, chyba, kytka, ryba, rýže, brýle |
| měkké: ž, š, č, ř, c, j, ď, ť, ň | i, í | žito, šiška, číslo, řidič, cibule, jídlo |
| obojetné: b, l, m, p, s, v, z | i i y | podle vyjmenovaných slov |
Po d, t, n se y píše jen tam, kde slovo čteme tvrdě: dým, tykev, nyní. Kde čteme ďi, ťi, ňi, píše se i: divadlo, ticho, nic. To má vlastní cvičení.
Na co si dát pozor
Přejatá slova z cizích jazyků se pravidlem neřídí a mají i i po tvrdé souhlásce: kino, kilo, kilometr, kiosek, chirurg, historie, riziko. Ta je potřeba si zapamatovat.
Po obojetných souhláskách b, l, m, p, s, v, z rozhodují vyjmenovaná slova, ne tohle pravidlo. Proto v tomhle cvičení žádná taková mezera není.