Zima a jaro v přírodě

Zima

Zima začíná 21. prosince, v den zimního slunovratu, nejkratšího dne v roce. Od té doby se dny pozvolna prodlužují. Je chladno, protože severní polokoule Země je v zimě od Slunce odkloněná. Rostliny mají období klidu: listnaté stromy jsou holé a na větvích mají jen pupeny, živiny stáhly do kořenů; vytrvalé byliny přežívají podzemními částmi a z jednoletých rostlin zbudou jen semena.

Studenokrevní a teplokrevní

Studenokrevní živočichové, hadi, ještěrky, žáby, hmyz i ryby, si nedokážou udržet stálou teplotu těla. Jak se ochlazuje, ztuhnou a zimu stráví nehybní v úkrytu: zmije mezi kořeny, ještěrka v chodbičce v zemi, hlemýžď v ulitě ve spadaném listí, samice čmeláka pod kamenem, pavouk v trsu trávy, ryby u dna, kde voda nezamrzá. Teplokrevní jsou savci a ptáci: udrží si stálou teplotu i v mrazu. Srnci a jeleni hrabou pod sněhem trávu a okusují pupeny a kůru, zajíc běhá po polích, liška loví. Někteří savci, ježek nebo netopýr, zimu prospí v zimním spánku. Myslivci zvěř v zimě přikrmují.

Ptáci v zimě

• sýkora koňadračerná hlava, bílé líce, žluté bříško
• sýkora modřinkamodrá čepička, menší
• kos černýsamec černý se žlutým zobákem
• vrabec domácíu lidí, v Evropě ho ubylo
• vrána obecnácelá černá i se zobákem
• havran polníholá světlá kůže u zobáku, hnízdí v hejnech

V zimě u nás zůstávají jen ptáci stálí; stěhovaví, kteří se živí hmyzem, odletěli. U krmítka vídáme kosa, vrabce a sýkory, nejběžnější jsou koňadra a modřinka. Dáváme jim semena a zrní, nikdy slané nebo kořeněné zbytky. Sýkory se odvděčí: v sadech sežerou spoustu hmyzu a housenek. Vrána obecná černá žije na západě republiky, vrána obecná šedá na východě. Havran má kolem zobáku holou světlou kůži a hnízdí v hejnech na vysokých stromech. Ve vysokých horách si i v zimě hledá potravu pod sněhem kamzík horský.

Jaro

• fialka vonnájednotlivé květy
• narcisjednotlivý květ
• konvalinka vonnákvětenství, řada zvonečků
• šeřík obecnýkvětenství, lata drobných květů

Jaro začíná 21. března, v den jarní rovnodennosti. Když už v březnu kvetou kočičky a sněženky, je předjaří. Z pupenů stromů vyraší listy a květy, včely květy opylí a z nich se vyvinou plody. Jehličnany mají na větvičkách nové světlé přírůstky. Vytrvalé rostliny vyrůstají z podzemních částí (tulipány z cibulí, sasanky z hlíz), jednoleté se vysévají. Květy jsou jednotlivé, nebo pohromadě v květenství. Na polích se zelená mladé obilí, osení, a žlutě kvete řepka olejka.

Mláďata

• vlaštovka obecnávrací se na jaře, krmivá
• čáp bílývrací se na své hnízdo
• kukačka obecnávrací se a kuká
• skřivan polnívrací se brzy, zpívá nad polem
• kachna divokánekrmivá
• bažant obecnýnekrmivý

Živočichové opouštějí zimní úkryty a z teplých krajů se vracejí stěhovaví (tažní) ptáci: vlaštovky, jiřičky, kukačka, čápi, skřivani, špačci. Jaro je doba nově narozených mláďat. Mláďata savců se rodí živá, mláďata ptáků, plazů i žab se líhnou z vajíček. Ptáci krmiví (vlaštovky, vrabci, sýkory, dravci) nosí mláďatům potravu do zobáčku, ptáci nekrmiví (kachny, bažanti) mají mláďata, která se hned živí sama. Na mládě nalezené v přírodě nesaháme a tiše odejdeme, matka se k němu vrátí.