Stavba Země v kostce
Země je složená z vrstev, podobně jako broskev. Navrchu je tenká zemská kůra, pod ní silný zemský plášť a uprostřed zemské jádro, které má dvě části: kapalné vnější jádro a pevné vnitřní jádro. Čím hlouběji, tím je tepleji a tím větší je tlak.
Řez Zemí s popisem vrstev
| Vrstva | Hloubka | Z čeho je a jaká je |
|---|---|---|
| zemská kůra | pod oceány 5 až 10 km, pod pevninami 30 až 70 km | pevné horniny, žijeme na ní |
| zemský plášť | do 2900 km | horké horniny, skoro všude pevné; největší část Země |
| vnější jádro | 2900 až 5100 km | železo a nikl, kapalné |
| vnitřní jádro | 5100 km až střed v 6378 km | železo a nikl, pevné, nejteplejší |
Litosféra a desky
Zemská kůra spolu s nejsvrchnější pevnou částí pláště tvoří litosféru. Ta je rozlámaná na litosférické desky, které se po plášti pomalu pohybují, o několik centimetrů za rok. Kde se desky stýkají, bývají zemětřesení a sopky.
Na co si dát pozor
Vnitřní jádro je pevné, i když je nejteplejší. Stlačuje ho tlak všech vrstev nad ním. Kapalné je jen vnější jádro. A do nitra Země nikdo nedohlédl: nejhlubší vrt má asi 12 km. Vrstvy vědci poznali podle toho, jak Zemí procházejí zemětřesné vlny.

