Druhy příslovečného určení
Příslovečné určení rozvíjí sloveso (někdy přídavné jméno nebo příslovce) a říká, za jakých okolností se děj odehrává. Jeho druh poznáš podle otázky, kterou se zeptáš od slovesa. Předložka patří k němu: u moře, kvůli dešti, přes zákaz.
| Druh | Otázka | Příklad |
|---|---|---|
| místa | kde, kam, odkud, kudy? | Byli jsme u moře. Šli jsme přes park. |
| času | kdy, odkdy, dokdy, jak dlouho? | Zítra píšeme test. Čekali jsme celé odpoledne. |
| způsobu | jak, jakým způsobem? | Pracovali pečlivě. Přivítala nás s úsměvem. |
| míry | jak moc, kolik, o kolik? | Film byl velmi napínavý. Je o hlavu vyšší. |
| příčiny | proč, z jaké příčiny? | Zápas zrušili kvůli dešti. Chyběl pro nemoc. |
| účelu | za jakým účelem, k čemu? | Šli jsme do lesa na houby. Zašel pro chleba. |
| podmínky | za jaké podmínky? | Při dobrém počasí pojedeme na výlet. |
| přípustky | navzdory čemu? | I přes déšť jsme šli ven. |
Na co si dát pozor
Pro nemoc, nebo pro chleba? Stejná předložka, jiný druh. Chyběl pro nemoc říká, proč se to stalo: příčina. Šel pro chleba říká, co tím chtěl získat: účel. Příčina je dřív než děj, účel až po něm.
Podmínka, nebo přípustka? Pomůže převést určení na vedlejší větu. Bez kompasu bychom zabloudili znamená kdybychom neměli kompas: podmínka. I bez tréninku vyhrál znamená přestože netrénoval: přípustka. Slovíčko i nebo předložky přes a navzdory přípustku často prozradí.
Jak, nebo jak moc? Zpívá krásně je způsob (jak zpívá?). Je velmi unavený je míra (jak moc je unavený?). Míra bývá i číslo: ušli jsme patnáct kilometrů, stoupla o dva metry.
Ze Švédska, nebo ze strachu? Vrátil se ze Švédska: odkud? místo. Schoval se ze strachu: proč? příčina. A za tmy je čas (kdy jsme došli?), ne místo.

