Svět · 6. třída

Pohyby Země

Země se otáčí kolem osy a obíhá kolem Slunce. Poznáš z obrázku, kde je den a kde noc, která Země je 21. června a jaké období je zrovna v Česku a v Austrálii? U chyby se dozvíš proč. Pravidla v kostce ↓

✓ 0 ✗ 0

12 otázek · změnit počet

počet otázek

nebo si zahraj

Pohyby Země v kostce

Země dělá naráz dva pohyby. Otáčí se kolem své osy a obíhá kolem Slunce. Osa je přitom pořád skloněná stejným směrem, a právě ten sklon dělá roční období.

	Otáčení kolem osy	Oběh kolem Slunce
Jak dlouho trvá	asi 24 hodin, jeden den	asi 365 dní a 6 hodin, jeden rok
Co způsobuje	den a noc, východ a západ Slunce	se sklonem osy roční období, polární den a noc
Navíc	Země se otáčí od západu k východu	každý čtvrtý rok je obvykle přestupný, má 366 dní

Země na dráze kolem Slunce

čtyři polohy Země na dráze kolem Slunce

Den	V Česku	Na jižní polokouli
21. 3., jarní rovnodennost Slunce kolmo nad rovníkem	jaro, den a noc stejně dlouhé	podzim, den a noc stejně dlouhé
21. 6., letní slunovrat Slunce kolmo nad obratníkem Raka	léto, nejdelší den	zima, nejkratší den
23. 9., podzimní rovnodennost Slunce kolmo nad rovníkem	podzim, den a noc stejně dlouhé	jaro, den a noc stejně dlouhé
21. 12., zimní slunovrat Slunce kolmo nad obratníkem Kozoroha	zima, nejkratší den	léto, nejdelší den

Země z boku 21. června

Severní konec osy se naklání ke Slunci. Celé území za severním polárním kruhem zůstává při otočce na světle, to je polární den. Za jižním polárním kruhem je ve stejnou dobu polární noc. 21. prosince je to naopak.

Na co si dát pozor

Léto není proto, že je Země blíž Slunci. Země je Slunci nejblíž na začátku ledna, zrovna v naší zimě. V létě svítí Slunce u nás kolměji a déle, protože se k němu naklání naše polokoule. Kdyby to dělala vzdálenost, bylo by léto na obou polokoulích najednou.

Slunce se kolem Země netočí. Vypadá to tak, protože se Země otáčí od západu k východu. Proto Slunce vychází na východě.

Přímo nad hlavou v Česku Slunce nikdy nebude. Kolmo svítí jen mezi obratníky, tedy do 23,5° od rovníku. Česko leží asi na 50° severní šířky.

Názvy dnů platí pro nás. Když je u nás letní slunovrat, je v Austrálii nejkratší den a tamní učebnice mu říkají zimní. Data jsou přibližná, podle roku se liší o den nebo dva.

Pracovní list k vytištění

Pohyby Země na papír: čtyři Země na dráze kolem Slunce, ke kterým se píše datum a roční období v Česku a v Austrálii, Země z boku, na které se vyšrafuje noční polovina a pojmenují čáry, a krátká tabulka dat. Řešení je na druhé straně a varianty A až Z mají Země jinak rozmístěné, takže sousední lavice nemusí opisovat.

Druh listu

Varianta

Strana 1, pro žáka

Strana 2, řešení

Vytiskne se jen list a řešení, bez webu a bez reklamy. Listy smíte zdarma tisknout, kopírovat a šířit, i odkazovat na ně ze školního webu. Všechny pracovní listy

Jak procvičování funguje

Dostaneš 12 otázek. Většinu z nich vyčteš z obrázku: Země z boku ukazuje, kam svítí Slunce a kam se naklání osa, Země na dráze kolem Slunce ukazuje čtyři důležitá data. U chyby se dozvíš proč. Když zvolíš pexeso, hledáš k datu, co se ten den děje, a v třídění rozdělíš kartičky na otáčení a oběh.

Obrázky jsou spočítané ze skutečného sklonu osy, velikosti a vzdálenosti ale ve skutečném poměru nejsou. Data slunovratů a rovnodenností jsou přibližná, podle roku se liší o den nebo dva. Pevnina je kreslená podle Natural Earth.

Nemusíš se registrovat a cvičit můžeš, kolikrát chceš. Tvůj nejlepší výsledek si pamatuje jen tenhle prohlížeč, nikam se neposílá. Když dáš „Ještě jednou“, vyberou se jiná místa a jiné otázky.