Psaní -ovi a -ovy
Bratrovi i bratrovy znějí stejně. Rozhodne otázka, na kterou slovo odpovídá: komu? o kom?, nebo čí?
| Otázka | Slovní druh | Koncovka | Příklad |
|---|---|---|---|
| komu? (3. pád) | podstatné jméno | -ovi | Dal jsem dárek bratrovi. |
| o kom? (6. pád) | podstatné jméno | -ovi | Mluvili jsme o Petrovi. |
| čí? ženský rod a mužský neživotný mn. č. | přivlastňovací přídavné jméno | -ovy | bratrovy boty, Petrovy sešity |
| čí? mužský životný, 1. pád mn. č. | přivlastňovací přídavné jméno | -ovi | bratrovi kamarádi |
| čí? mužský životný, 4. pád mn. č. | přivlastňovací přídavné jméno | -ovy | znám bratrovy kamarády |
Přivlastňovací přídavné jméno (bratrův, bratrova, bratrovo) se shoduje s podstatným jménem, ke kterému patří, stejně jako přídavná jména mladí a mladé: ti kamarádi, proto bratrovi kamarádi; ty boty, proto bratrovy boty.
Na co si dát pozor
- bratrovi kamarádi (kdo? 1. pád), ale potkal jsem bratrovy kamarády (koho? 4. pád)
- z bratrovy tašky, do dědečkovy zahrady: ve 2. pádě jednotného čísla ženského rodu je také -ovy
- Vrátil jsem Petrovi jeho sešity. Za slovem stojí podstatné jméno v množném čísle, ale ptáme se komu jsem vrátil, ne čí sešity, takže -ovi