Obrazná pojmenování
Když chybí slovo pro novou věc, vezmeme slovo, které už máme, a přeneseme ho. Tak vznikla noha stolu nebo myš u počítače. Podle toho, proč jsme slovo přenesli, rozlišujeme metaforu a metonymii. K obrazným pojmenováním patří i personifikace a přirovnání.
| Pojmenování | Podle čeho | Příklad |
|---|---|---|
| metafora | podobnosti: tvaru, polohy, vlastnosti | noha stolu, koruna stromu, ty jsi ale osel |
| metonymie | souvislosti: místo a lidé, obal a obsah, autor a dílo | celá třída se smála, vypil sklenici, čteme Erbena |
| personifikace | věc nebo příroda jedná jako člověk | les šeptá, slunce se usmívá |
| přirovnání | srovnání se slovem jako | rudý jako rak, spát jako dřevo |
Jak je od sebe poznat
- Metafora: zeptej se, čím se ty dvě věci podobají. Noha stolu nese stůl, jako noha nese tělo.
- Metonymie: věci si nejsou podobné, ale patří k sobě. Ze sklenice nepiješ sklo, ale vodu, která v ní je.
- Personifikace: dělá věc nebo příroda něco, co umí jen člověk? Šeptat, smát se, plakat, zlobit se.
- Přirovnání má vždycky slovo jako. Když ho vynecháš, vznikne metafora: tvrdohlavý jako osel je přirovnání, ty jsi osel je metafora.
Na co si dát pozor
- Celá třída se smála není personifikace. Smáli se opravdu lidé, žáci ve třídě, takže je to metonymie. U personifikace jedná jako člověk věc nebo příroda sama: opuštěný dům smutně hleděl do ulice.
- Ucho hrnku je metafora (tvarem se podobá uchu), ale vypil celý hrnek je metonymie (vypil to, co v hrnku bylo).
- Personifikace je vlastně zvláštní druh metafory. Ve škole se ale určuje zvlášť, a proto platí: když věc nebo příroda jedná jako člověk, je to personifikace.

