Matematika pro každého
Slabiky
Slabika je část slova, kterou vyslovíš najednou. Nejsnáz ji najdeš vytleskáním: ko-lo jsou dvě tlesknutí, tedy dvě slabiky. Každá slabika má samohlásku (a, e, i, o, u, y, i dlouhou) nebo dvojhlásku ou, takže slabik je tolik, kolik samohlásek slyšíš.
| Slabik | Příklady |
|---|---|
| 1 | les, dům, míč, vlak |
| 2 | ko-lo, ško-la, koč-ka, mou-ka |
| 3 | ba-bič-ka, za-hra-da, po-hád-ka |
| 4 | te-le-vi-ze, čo-ko-lá-da, ze-le-ni-na |
| 5 | lo-ko-mo-ti-va, ma-te-ma-ti-ka, na-ro-ze-ni-ny |
Na co si dát pozor
Slabikotvorné r a l. Ve slovech vlk, krk, prst není žádná samohláska, a přesto mají jednu slabiku: samohlásku tu zastupuje r nebo l. Stejně mr-kev, vl-na, kr-tek mají dvě slabiky a bra-tr, ví-tr, sve-tr také, r na konci tvoří slabiku samo.
Ou je jedna slabika. Mou-ka, hou-ba, pa-pou-šek: o a u se vyslovují spolu, nepočítej je dvakrát. Stejně au ve slově au-to.
Na tom, kde přesně slovo rozdělíš, počet slabik nezávisí: koč-ka i ko-čka mají dvě.