Matematika pro každého
Co se v diktátu pro 6. třídu doplňuje
Diktát pro 6. třídu se ptá na to, co se v 6. třídě probírá, a na všechno z nižších ročníků. U každé mezery se zeptej, podle jakého pravidla se rozhodneš: většinou to poznáš podle písmene před mezerou.
| Jev | Pravidlo | Příklad |
|---|---|---|
| tvrdé souhlásky h, ch, k, r, d, t, n | po nich píšeme y, ý | hrušky, chytat, rybník, kachny |
| měkké souhlásky ž, š, č, ř, c, j, ď, ť, ň | po nich píšeme i, í | žirafa, košík, čepice, dříví |
| di, ti, ni a dy, ty, ny | čteme měkce di, tvrdě dy | divadlo, stínu; buchty, kdysi |
| dě, tě, ně | měkké ď, ť, ň před e píšeme dě, tě, ně | děti, těsto, hnědé |
| ú, ů | ú na začátku slova, ů uprostřed a na konci | úkol, úly; kůň, domů |
| párové souhlásky na konci slova | slovo prodloužíš a souhlásku uslyšíš | chléb - chleba, hrad - hrady, sníh - sněhu |
| velká písmena | jména lidí, zvířat, měst a hradů | Ondra, pes Brok, hrad Karlštejn |
| vyjmenovaná slova po b, l, m, p, s, v, z | y ve vyjmenovaných slovech a slovech příbuzných, jinak i | bydlet, mlýnek, myši; obilí, vidět |
| předpona vy-, vý- | vždy s y | vyletěla, výlet |
| bě, pě, vě | píšeme ě, je jen po předponě ob- a v- | oběd, devět, květina |
| bje, vje | předpona ob- nebo v- a slovo začínající na je | objednat, objevit, vjezd |
| předpony | od-, nad-, pod-, před- vždy s d; po předponě ne- zůstává ú | odpoledne, odjet; neúnavně |
| mě uvnitř slova | mně jen tam, kde je ve slově n (zapomenout), jinak mě | setmělo, náměstí; zapomněl |
| zeměpisná jména a svátky | velké první písmeno | Krkonoše, Sněžka, Labe, Štědrý den |
| shoda přísudku s podmětem | zeptej se kdo, co? a podle rodu podmětu napiš -i, -y, nebo -a | kluci chodili, holky chodily, trička byla |
| koncovky přídavných jmen | jako vzor mladý: -ý v jednotném čísle, -í u mužského životného v množném | silný vítr, malí kluci |
| mě, mně jako zájmeno | mě ve 2. a 4. pádě, mně ve 3. a 6. pádě | vzbudila mě, ke mně |
| s, z, vz | s- dolů a dohromady, z- změna, vz- nahoru; předložka s se 7. pádem, z s 2. pádem | sešli, vzhůru; s mákem, ze třídy |
| -ovi, -ovy | komu? bratrovi (3. pád); čí? bratrovy boty, bratrovi kamarádi (přivlastňovací přídavné jméno podle rodu) | pomáhal dědečkovi; dědečkovy brýle |
| zdvojené souhlásky | kořen končí na n a přípona začíná na n, nebo předpona končí stejně, jako slovo začíná | kamenný, denně; rozzářený |
| shoda s podmětem děti, oči, lidé | děti a oči v množném čísle jako ženský rod, lidé jako mužský životný | děti si hrály, oči zářily, lidé se otáčeli |
| ji, jí; mi, my | ji jen ve 4. pádě, jinak jí; mi znamená mně, my jsme my všichni | posadila ji, pomáhám jí; ukázal mi, my děti |
| chytáky ve vyjmenovaných slovech | rozhodne význam slova | byli (být), bili (bít); výr (sova), vír (proud) |
| názvy z více slov | velké jen první slovo a vlastní jména v názvu; svatý v názvu stavby malé | Staroměstské náměstí, Karlův most, katedrála svatého Víta |
Slova převzatá z cizích jazyků (tričko, princezna, diktát) pravidlu o měkkých a tvrdých souhláskách neodpovídají. V těchto diktátech se proto nedoplňují.