Matematika pro každého
Čárky v souvětí
Souvětí má víc přísudků, a tedy víc vět. Čárka mezi nimi se řídí jedním hlavním pravidlem a několika výjimkami kolem spojky a.
| Kdy | Příklad |
|---|---|
| vedlejší věta se od hlavní odděluje vždy: že, aby, protože, když, který, kde, jestli, až... | Myslím, že bude pršet. Když prší, zůstáváme doma. |
| vložená vedlejší věta má čárku z obou stran | Kniha, kterou jsem dostal, je napínavá. |
| hlavní věty bez spojky | Venku pršelo, foukal studený vítr. |
| před ale, avšak, proto, neboť a dalšími spojkami kromě slučovacích a, i, ani, nebo | Chtěl jsem jít ven, ale pršelo. |
| před a proto, a tak (důsledek) | Zaspal, a proto přišel pozdě. |
| před a, které stojí hned za vedlejší větou | Řekl, že přijde, a odešel. |
| před i když a než se slovesem | Šli jsme ven, i když pršelo. Je starší, než vypadá. |
Kde se čárka nepíše
- Mezi hlavními větami spojenými slučovacím a: Svítilo slunce a ptáci zpívali.
- Mezi dvěma vedlejšími větami spojenými a: Řekl, že přijde a že přinese dort. Obě odpovídají na stejnou otázku (co řekl?).
- Za nejen že: Nejen že prší, ale je i zima. Čárka patří až před ale.
Čárka před a, nebo ne? Podívej se, co stojí před a. Je-li to konec vedlejší věty, čárka ji uzavírá a před a patří: Řekl, že přijde, a odešel. Spojuje-li a dvě hlavní věty nebo dva přísudky, čárku nepíšeš: Když přišel, pozdravil a sedl si. Výjimkou jsou spojení a proto, a tak a a to: před nimi se čárka píše vždy.
Jak najít věty: spočítej přísudky (slovesa v určitém tvaru) a ke každému najdi slova, která k němu patří. Vedlejší věta začíná spojkou nebo vztažným slovem, a tam, kde začíná a kde končí, bývá čárka.