Předpony jsou pořád stejné

Mili je tisícina, centi setina, deci desetina, kilo tisíc. Tyhle čtyři předpony pokryjí skoro celou školní tabulku a znamenají totéž u metru, gramu i litru. Kdo je zná, nepotřebuje se učit jednotlivé převody nazpaměť.

Převod je pak jen posun desetinné čárky. Doprava, když se převádí na menší jednotku, protože těch je víc. Doleva, když na větší.

Plocha jde po stovkách, objem po tisících

Tohle je jediná skutečná past celého tématu. Metr má sto centimetrů, ale metr čtvereční má deset tisíc centimetrů čtverečních, protože se převádí čtverec: 100 · 100. 

1 m  = 10 dm  = 100 cm
1 m² = 100 dm² = 10 000 cm²
1 m³ = 1 000 dm³ = 1 000 000 cm³

U plošných jednotek se tedy čárka posouvá o dvě místa na každý krok, u objemových o tři. Sousední jednotky jsou stokrát, respektive tisíckrát odlišné, ne desetkrát.

Ar a hektar do té řady zapadají, jen mají vlastní jméno: 1 a = 100 m², 1 ha = 100 a = 10 000 m². Hektar je tedy čtverec sto krát sto metrů.

Litr je decimetr krychlový

Litr není samostatná jednotka objemu, je to jiné jméno pro decimetr krychlový. Z toho plyne všechno ostatní: mililitr je centimetr krychlový a metr krychlový je tisíc litrů.

Ten poslední převod je zdaleka nejčastější zdroj chyb, protože se plete s tisícem u délky. Bazén o objemu 25 m³ má 25 000 litrů, ne 25 000 mililitrů ani 2 500 litrů. Výpočty, kde na tom záleží, jsou na stránce objem bazénu.

Rychlost a to slavné 3,6

Z km/h na m/s se dělí číslem 3,6 a zpátky se jím násobí. Není to magická konstanta: kilometr je 1 000 metrů a hodina 3 600 sekund, takže převodní poměr je 3 600 / 1 000 = 3,6.

Rychlost 90 km/h je tedy 25 m/s. Odhad z hlavy: vydělte čtyřmi a přidejte desetinu. U devadesátky vyjde 22,5 a po přidání 24,75, což je na odhad dost blízko.

Teplota se nepřevádí násobením

Všechny ostatní veličiny jsou úměrné, teplota ne. Každá stupnice má jinak položenou nulu, takže se kromě násobení musí i přičítat. 

°F = °C · 9/5 + 32
K  = °C + 273,15

Proto dvakrát vyšší teplota ve stupních Celsia není dvakrát vyšší ve Fahrenheitech. Kelvin má stejně velký dílek jako Celsius, jen začíná na absolutní nule, což je -273,15 °C a nejnižší možná teplota vůbec.