Co se učí nazpaměť a co ne

Ve škole se nazpaměť učí poloha prvků hlavních skupin. Ve starším číslování jsou to skupiny I.A až VIII.A, v dnešním skupiny 1, 2 a 13 až 18. Kolo „hlavní skupiny, základní prvky“ obsahuje prvky, které se mají znát už v 8. třídě: vodík a helium, 2. periodu kromě berylia a boru, celou 3. periodu, draslík, vápník, brom, jod, cín a olovo. Kolo „všechny běžné“ k nim přidá další prvky, se kterými se ve školní chemii setkáte, například beryllium, bor, baryum, arsen nebo bismut.

Přechodné kovy uprostřed tabulky (prvky skupin B) se nazpaměť neučí, protože se jejich vlastnosti z polohy nedají vyčíst tak snadno jako u hlavních skupin. Kdo chce umět víc, má na ně samostatné kolo: železo, měď, zinek, stříbro, zlato, rtuť a další kovy, se kterými se v chemii běžně setkáte.

Jak se v tabulce zorientovat

Řádek tabulky je perioda, sloupec skupina. Alkalické kovy jsou v prvním sloupci, kovy alkalických zemin ve druhém, halogeny v předposledním a vzácné plyny v posledním. Vodík stojí nad lithiem, přestože je to nekov, a helium nad neonem, přestože má jen dva valenční elektrony.

Pomůže, když si zapamatujete celé první dvě periody (H, He; Li, Be, B, C, N, O, F, Ne). Prvky pod nimi pak hledáte ve stejném sloupci, protože prvky jedné skupiny mají podobné vlastnosti: pod kyslíkem je síra, pod fluorem chlor, pod sodíkem draslík. Barvy v tabulce zůstávají, protože i slepá tabulka ve škole bývá barevná.

Hodnoty ke každému prvku, elektronovou konfiguraci i elektronegativitu najdete v periodické tabulce. Značky a názvy prvků si můžete procvičit na procvičování značek a to, co se dá vyčíst z polohy prvku, na čtení periodické tabulky.