Čeština: očekávané výstupy, 1.-3. ročník

Co má dítě z předmětu český jazyk a literatura umět po 1.-3. ročníku podle RVP ZV. U každého výstupu je nejdřív jeho přesné znění z RVP a pod ním, co to znamená v praxi.

Procvičování podle tříd: 1. třída, 2. třída, 3. třída

Komunikační a slohová výchova

  1. ČJL-3-1-01 Žák plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti.

    Co má dítě umět

    • Čte plynule po slovech, už ne po slabikách.
    • Po přečtení řekne, o čem text byl, a odpoví na otázky k němu.
    • Najde v textu konkrétní informaci.

    Vysvětlení a příklady s řešením

  2. ČJL-3-1-02 Žák porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti.

    Co má dítě umět

    • Splní pokyn o dvou nebo třech krocích.
    • Přečte zadání úlohy a udělá přesně to, co se po něm chce.
    • Když nerozumí, zeptá se.

    Vysvětlení a příklady s řešením

  3. ČJL-3-1-03 Žák respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru.

    Co má dítě umět

    • Pozdraví, poprosí, poděkuje a omluví se.
    • Nechá druhého domluvit a neskáče mu do řeči.
    • Ví, komu tyká a komu vyká.

    Vysvětlení a příklady s řešením

  4. ČJL-3-1-04 Žák pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost.

    Co má dítě umět

    • Vyslovuje zřetelně všechny hlásky, i r, ř a sykavky.
    • Vyslovuje celá slova a nepolyká jejich části.
    • Opraví se, když něco řekne nedbale.

    Vysvětlení a příklady s řešením

  5. ČJL-3-1-05 Žák v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči.

    Co má dítě umět

    • Při vyprávění a přednesu se nadechuje před větou nebo veršem, ne uprostřed slova.
    • Mluví tak rychle, aby mu bylo rozumět.
    • Mluví dost nahlas, aby ho slyšela celá třída.

    Vysvětlení a příklady s řešením

  6. ČJL-3-1-06 Žák volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích.

    Co má dítě umět

    • Ví, že kromě slov mluví i výrazem tváře, gesty a postojem.
    • Volí jiná slova při rozhovoru s kamarádem a s dospělým.
    • Pozná z výrazu druhého, jak se asi cítí.

    Vysvětlení a příklady s řešením

  7. ČJL-3-1-07 Žák na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev.

    Co má dítě umět

    • Vypráví v několika větách, co zažil, třeba na výletě nebo o víkendu.
    • Řekne, kdy a kde to bylo a kdo tam byl, a vypráví popořadě.
    • Nespojuje všechno slovy „a pak“.

    Vysvětlení a příklady s řešením

  8. ČJL-3-1-08 Žák zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním.

    Co má dítě umět

    • Při psaní sedí rovně a má chodidla na zemi.
    • Drží tužku správně a netlačí na ni.
    • Ví, jak uvolnit ruku, když ho při psaní bolí.

    Vysvětlení a příklady s řešením

  9. ČJL-3-1-09 Žák píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky; kontroluje vlastní písemný projev.

    Co má dítě umět

    • Píše písmena a číslice správným tvarem a velikostí.
    • Správně spojuje písmena ve slovech.
    • Po napsání si text přečte a opraví chyby.

    Vysvětlení a příklady s řešením

  10. ČJL-3-1-10 Žák píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení.

    Co má dítě umět

    • Napíše krátký vzkaz, pozdrav z výletu nebo přání.
    • Ví, co do sdělení patří: komu je, co chce říct a kdo ho píše.

    Vysvětlení a příklady s řešením

  11. ČJL-3-1-11 Žák seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh.

    Co má dítě umět

    • Seřadí obrázky tak, jak šly události za sebou.
    • Podle obrázků vypráví příběh se začátkem, prostředkem a koncem.

    Vysvětlení a příklady s řešením

Jazyková výchova

  1. ČJL-3-2-01 Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky.

    Co má dítě umět

    • Rozliší hlásku (to, co slyšíme) a písmeno (to, co píšeme).
    • Rozloží slovo na hlásky a na slabiky.
    • Pozná krátkou a dlouhou samohlásku a ví, že délka mění význam slova.

    Vysvětlení a příklady s řešením

  2. ČJL-3-2-02 Žák porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná.

    Co má dítě umět

    • Najde slovo opačného významu: velký a malý.
    • Pozná slova souřadná (jablko, hruška), nadřazená (ovoce) a podřazená.
    • Najde v textu slova příbuzná: les, lesník, lesní.

    Vysvětlení a příklady s řešením

  3. ČJL-3-2-03 Žák porovnává a třídí slova podle zobecněného významu – děj, věc, okolnost, vlastnost.

    Co má dítě umět

    • Pozná, jestli slovo pojmenovává věc (stůl), děj (běží), vlastnost (modrý), nebo okolnost (rychle, doma).
    • Ví, na co se u kterého slova zeptat.

    Vysvětlení a příklady s řešením

  4. ČJL-3-2-04 Žák rozlišuje slovní druhy v základním tvaru.

    Co má dítě umět

    • Pozná podstatná jména, přídavná jména a slovesa.
    • Určí slovní druh u slova v základním tvaru, ve třetí třídě i číslovky a zájmena.

    Vysvětlení a příklady s řešením

  5. ČJL-3-2-05 Žák užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves.

    Co má dítě umět

    • Říká správné tvary: s dětmi, se dvěma kamarády, oni chtějí.
    • Správně používá „jsi“ a „si“ ve větě.
    • Pozná a opraví chybný tvar, který slyší.

    Vysvětlení a příklady s řešením

  6. ČJL-3-2-06 Žák spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy.

    Co má dítě umět

    • Spojí dvě věty do souvětí vhodnou spojkou: a, ale, protože, když, že.
    • Ví, že před ale, protože a že se píše čárka.

    Vysvětlení a příklady s řešením

  7. ČJL-3-2-07 Žák rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky.

    Co má dítě umět

    • Pozná větu oznamovací, tázací, rozkazovací a přací.
    • Napíše na konec správné znaménko.
    • Přečte větu správnou intonací.

    Vysvětlení a příklady s řešením

  8. ČJL-3-2-08 Žák odůvodňuje a píše správně: i/y po tvrdých a měkkých souhláskách i po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech; dě, tě, ně, ú/ů, bě, pě, vě, mě – mimo morfologický šev; velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování.

    Co má dítě umět

    • Píše y po tvrdých a i po měkkých souhláskách.
    • Zná vyjmenovaná slova a píše podle nich i a y po obojetných souhláskách.
    • Píše dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě a ú na začátku slova, ů uprostřed.
    • Píše velké písmeno na začátku věty a ve jménech lidí, zvířat a míst.

    Vysvětlení a příklady s řešením

Literární výchova

  1. ČJL-3-3-01 Žák čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku.

    Co má dítě umět

    • Naučí se zpaměti krátkou básničku.
    • Přednese ji nahlas, pomalu, s pauzami na konci veršů.
    • Nečte jedním tónem, ale podle smyslu.

    Vysvětlení a příklady s řešením

  2. ČJL-3-3-02 Žák vyjadřuje své pocity z přečteného textu.

    Co má dítě umět

    • Řekne, jestli se mu příběh líbil a proč.
    • Popíše, jak se asi cítila postava.
    • Řekne, co by na jejím místě udělal on.

    Vysvětlení a příklady s řešením

  3. ČJL-3-3-03 Žák rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění.

    Co má dítě umět

    • Pozná, jestli je text psaný ve verších, nebo v próze.
    • Pozná pohádku a odliší ji od vyprávění o skutečných věcech.

    Vysvětlení a příklady s řešením

  4. ČJL-3-3-04 Žák pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností.

    Co má dítě umět

    • Vymyslí jiný konec příběhu nebo nový název.
    • Nakreslí k textu obrázek nebo ho zahraje jako scénku.

    Vysvětlení a příklady s řešením