Koule

Vydáno dne v kategorii Stereometrie; Autor: Jakub Vojáček; Počet přečtení: 80 349

Několik vzorečků potřebných při výpočtech s koulí. Vysvětlíme si také pojmy kulová výseč, kulová vrstva a kulová úseč.


Koule je množina všech bodů, které mají menší nebo stejnou vzdálenost od středu S. Tato vzdálenost se nazývá poloměr. Poloměr se obvykle označuje r. Povrch koule tvoří kulovou plochu.

Koule

Vlastnosti: Koule je souměrná podle středu a každá rovina, která prochází středem S, rozdělí kouli na dvě stejné části. Koule je dokonale symetrická. Koule vzniká otáčením kruhu kolem osy. Pokud bychom nějaké koule označili jako koncentrické, znamená to, že mají stejný střed, ale jiný poloměr.

Objem: \frac{4}{3}\pi r^3

Povrch: 4\pi r^2

Kulová úseč

Kulová úseč vznikne průnikem koule a poloprostoru

Kulová úseč

Vzniknuvší útvar dělíme na dvě části. Na podstavu kulové úseče, ta vznikla průnikem koule a hraniční roviny poloprostoru a kulový vrchlík. Kulový vrchlík je průnik poloprostoru s koulí.

Objem: Objem kulové úseče se určí ze vztahu: 1/6*π*v*(3*ρ2+v2), kde v je výška kulové úseče a ρ je poloměr kulové úseče.

Obsah kulové úseče je součtem obsahu kulového vrchlíku a podstavy: S = π*(2*r*v + ρ2)

Kulová výseč

Kulová výseč je průnik koule a prostorového úhlu s vrcholem ve středu S. Mohou nastat dva speciální případy. Pokud je prostorový úhel plný, tak vznikne koule, pokud je poloviční, vznikne polokoule.

Kulová výseč

Objem: 2/3*π*r2*v (v je výška kulové výseče)

Povrch: S = π*r*(2*v+ρ)

Kulová vrstva

Kulová vrstva vznikne průnikem dvou vzájemně rovnoběžných rovin a koule. Výsledný objekt se obvykle označuje jako kulový pás.

Kulová vrstva

Objem: \frac{1}{6}\pi v\cdot(3\rho_1^2+3\rho_2^2+v^2)

Povrch: S=\pi(2 r v\rho_1^2+3\rho_2^2)

Test

Nalezněte asymptoty se směrnicí funkce f(x)=\sqrt{3x^2+1}


Hlavolam

Dvě města A a B jsou od sebe vzdálena 90km. Z města A do města B vyjede vlak rychlostí 60km/h. V tu samou chvíli vyjede z města B vlak do města A po té samé koleji (na ty nádražáky už vážně není vůbec spolehnutí) stejnou rychlostí. Ve chvíli, kdy se vlaky rozjedou vstříc jisté zkáze, z předního okna (u strojvůdce) vlaku jedoucího z A do B vystartuje moucha cestovatelka rychlostí 100km/h a letí vstříc druhému vlaku. Ve chvíli, kdy k němu doletí, dotkne se nožkou jeho předního skla a letí zpátky. Takto moucha lítá mezi vlaky než jí rozmáčknou na placku. Úkolem je zjistit (samozřejmě z hlavy), kolik kilometrů moucha celkem nalétala.