Nerosty a horniny: rozdíl, druhy hornin a jak je poznat

Nerost (minerál) je přírodní neživá látka, která je celá stejná: má všude stejné složení a většinou tvoří krystaly. Takový je křemen, kalcit, pyrit nebo sádrovec. Hornina je směs nerostů, ze které je stavěná zemská kůra: žula se skládá ze tří nerostů, živce, křemene a slídy. Nerosty jsou tedy kousky, ze kterých se horniny skládají.

Horniny se podle vzniku dělí na tři skupiny: vyvřelé (ztuhly z magmatu nebo lávy), usazené (usadily se z úlomků, z vody nebo ze zbytků organismů) a přeměněné (vznikly z jiných hornin velkým tlakem a teplem).

Nerosty a horniny se probírají v přírodovědě ve 4. a 5. třídě a znovu v přírodopisu v 9. třídě. Vzorky pro 4. a 5. třídu si můžete poznávat na skutečných fotografiích v procvičování Nerosty a horniny. Deváťáci najdou všech 98 vzorků se skupinami nerostů a Mohsovou stupnicí v procvičování Minerály a horniny.

Jaký je rozdíl mezi nerostem a horninou

Nejlíp je to vidět na žule. Když se na ni podíváte zblízka, uvidíte v ní tři druhy zrnek: šedá skelně lesklá zrnka jsou křemen, růžová nebo bílá s hladkými plochami živec a drobné lesklé lupínky slída. Každé to zrnko je nerost. Žula jako celek je hornina.

Pomůže přirovnání z kuchyně: nerosty jsou jako mouka, cukr a vejce, hornina jako koláč, který se z nich upeče. Některé horniny jsou z jediného nerostu, třeba mramor je skoro celý z kalcitu a sůl kamenná z halitu. Hornina to je přesto, protože tvoří velké kusy zemské kůry, ne jeden krystal.

Pro rodiče: v učebnicích pro 4. a 5. třídu se píše „nerost“, v 9. třídě častěji „minerál“. Jde o totéž slovo, minerál je jen jeho cizí podoba.

Jak poznat nerost: vlastnosti nerostů

Nerosty se poznávají podle toho, jak vypadají a jak se chovají. Ve škole se sledují tyto vlastnosti:

• Barva. Pyrit je mosazně žlutý, granát tmavě červený, biotit černý. Barva ale klame: křemen bývá bílý, průhledný, fialový i růžový.
• Lesk. Kovový lesk mají zlato, pyrit a magnetit, skelný křemen a živec. Slída má perleťový lesk.
• Tvrdost. Do sádrovce rýpnete nehtem. Křemen a živec rýpou do skla a nožem do nich nerýpnete. Kalcit je mezi nimi: nehtem do něj nerýpnete, nožem ano.
• Štěpnost. Slída se štípe na tenké lupínky, kalcit na šikmé kostičky, kterým se říká klence.
• Tvar krystalů. Pyrit a halit tvoří krychle, křemen šestiboké sloupce zakončené hrotem.
• Zvláštnosti. Magnetit přitahuje magnet. Kalcit, vápenec a mramor šumí, když na ně kápnete kyselinu. Halit je slaný a ve vodě se rozpustí.

Tady je dvanáct nerostů z procvičování pro 4. a 5. třídu s tím, podle čeho se poznají. Živec je ortoklas, světlá slída muskovit a tmavá slída biotit.

Vzorek	Nerost	Jak ho poznáš
	zlato	zlatožluté, kovově lesklé, měkké a kujné, nikdy nezrezaví
	grafit	černošedý, měkký, mastný na omak, píše jako tužka
	pyrit	mosazně žlutý, kovově lesklý, často krychle, říká se mu kočičí zlato
	halit	bezbarvý nebo bílý, krychle, slaný, ve vodě se rozpustí
	křemen	bílý, šedý nebo průhledný, skelně lesklý, šestiboké krystaly s hrotem, rýpe do skla
	magnetit	černý, kovově lesklý, krystaly jako dvě spojené pyramidy, přitahuje ho magnet
	kalcit	bílý nebo průhledný, štěpí se na šikmé kostičky (klence), v kyselině šumí
	sádrovec	bílý nebo průhledný, rýpneš do něj nehtem, srůstá jako vlaštovčí ocas
	živec	růžový, bílý nebo šedý, štěpí se v hladkých plochách, rýpe do skla
	muskovit	světlá slída, štípe se na tenké průhledné lupínky
	biotit	tmavá slída, štípe se na černé lesklé lupínky
	granát	tmavě červený, kulaté krystaly s mnoha plochami

Horniny vyvřelé, usazené a přeměněné

Horniny se dělí podle toho, jak vznikly. Hornina se přitom může změnit v jinou, a tak horniny putují v kruhu, kterému se říká koloběh hornin:

Vyvřelé horniny

Vznikly ztuhnutím roztavené horniny. Pod zemí se jí říká magma, když vyteče ze sopky na povrch, láva. Záleží na tom, kde ztuhla:

• Žula ztuhla pomalu hluboko pod zemí. Zrna měla čas narůst, a proto jsou v ní dobře vidět.
• Čedič ztuhl rychle z lávy na povrchu. Je tmavý, zrnka jsou tak drobná, že je okem nerozeznáte, a když chladl, popraskal do sloupů. Takové čedičové sloupy jsou na Panské skále u Kamenického Šenova.

Usazené horniny

Skály na povrchu se rozpadají na úlomky, tomu se říká zvětrávání. Voda a vítr úlomky odnášejí a někde je usadí. Časem se slisují a stmelí v novou horninu. Tak vznikl pískovec ze zrnek písku (jsou z něj Prachovské skály) a slepenec z oblázků. Volné oblázky jsou štěrk, jemné bahno jíl a zpevněný jíl jílovec.

Usazené horniny vznikají i ze zbytků organismů. Vápenec se usazoval na dně moří, často i ze schránek mořských živočichů, a proto v něm bývají zkameněliny. Uhlí vzniklo z pradávných rostlin: hnědé uhlí je mladší, černé starší a víc hřeje. Z drobných mořských organismů vznikla i ropa. Je to kapalina, a tak ji některé učebnice mezi horniny nepočítají.

Přeměněné horniny

Když se hornina dostane hluboko pod zem, kde je obrovský tlak a vysoká teplota, změní se, ale neroztaví. Ze žuly se stane rula, ve které se nerosty srovnaly do světlých a tmavých pruhů. Z vápence se stane mramor: je zrnitý a dá se vyleštit do lesku.

Přehled hornin pro 4. a 5. třídu

Tady jsou horniny z procvičování pro 4. a 5. třídu podle skupin:

Vzorek	Hornina	Jak ji poznáš
Horniny vyvřelé
	žula	zrnitá, světlá, ze živce, křemene a slídy
	čedič	tmavý, jemnozrnný, tvoří sloupy
Horniny usazené
	pískovec	zrnka písku stmelená k sobě, drsný na omak
	slepenec	oblázky stmelené jemnějším tmelem
	jílovec	tmavý, jemný, rozpadá se na tenké destičky
	jíl	jemný, vlhký se dá tvarovat jako plastelína
	štěrk	volné ohlazené oblázky
	vápenec	šedobílý až nažloutlý, v kyselině šumí, často se zkamenělinami
	černé uhlí	černé, lesklé, starší a výhřevnější než hnědé uhlí
	hnědé uhlí	hnědočerné, matné, mladší než černé uhlí
Horniny přeměněné
	rula	páskovaná, světlé a tmavé pruhy
	mramor	bílý nebo barevný, zrnitý, v kyselině šumí

K čemu se nerosty a horniny používají

Nerostům a horninám, které lidé těží a zpracovávají, se říká nerostné suroviny. Ty nejznámější:

V Česku se hnědé uhlí těží povrchově na Mostecku a Sokolovsku, černé uhlí se těžilo v dolech na Ostravsku. Granát se tu nejvíc hledá v Českém středohoří: český granát se jmenuje pyrop.

Pro 9. třídu: systém nerostů, Mohsova stupnice a rudy

V přírodopisu v 9. třídě se nerosty třídí podle chemického složení do skupin. Pořadí skupin je v učebnicích stejné:

Některé nerosty mají odrůdy, které se liší jen barvou. Křemen má odrůdy křišťál (čirý), ametyst (fialový), citrín (žlutý), záhněda (hnědá) a růženín (růžový). Rubín a safír jsou odrůdy korundu. Názvy sulfidů si můžete ověřit v kalkulačce název sulfidu ze vzorce: galenit PbS je sulfid olovnatý, sfalerit ZnS sulfid zinečnatý.

Mohsova stupnice tvrdosti

Tvrdost se měří tak, že se zkouší, co do čeho rýpne. Mohsova stupnice má deset nerostů od nejměkčího po nejtvrdší. Každý rýpne do všech nad sebou a do něj rýpnou všechny pod ním. Nehet má tvrdost asi 2,5, ocelový nůž a sklo asi 5,5.

Rudy

Ruda je nerost nebo hornina, ze které se vyplatí získávat kov. Nejvíc rud má železo:

Uran se těžil v Jáchymově. Marie Curie-Skłodowská ze zdejšího smolince objevila radium.

Druhy hornin podrobněji

Vyvřelé a usazené horniny se dělí ještě dál:

Vápenec, dolomit a buližník řadí některé učebnice mezi usazené horniny chemické a jiné mezi organogenní, a proto v tabulce nejsou. Ortorula je rula, která vznikla ze žuly, pararula rula z usazených hornin.

Na čem se nejčastěji chybuje

• Pyrit, nebo zlato? Pyritu se říká kočičí zlato. Je mosazně žlutý, tvrdý a křehký a tvoří krychle. Zlato je sytě žluté, měkké a kujné, rozbít nejde.
• Žula, nebo rula? Obě jsou ze stejných nerostů. Žula je zrnitá a zrnka jsou rozházená, rula má zrnka srovnaná do pruhů.
• Vápenec, nebo mramor? Oba šumí v kyselině. Mramor je zrnitý a třpytí se drobnými krystalky, vápenec je jemný a matný, často se zkamenělinami.
• Křemen, nebo kalcit? Oba bývají bílé nebo průhledné. Křemen rýpe do skla a v kyselině nešumí, kalcit do skla nerýpne, v kyselině šumí a štípe se na šikmé kostičky.
• Uhlí je hornina, ne nerost. Vzniklo ze zbytků rostlin a nemá všude stejné složení.
• Halit a sůl kamenná nejsou totéž. Halit je nerost, sůl kamenná hornina, která je z halitu. Stejně tak kalcit je nerost a vápenec hornina.

Příklady k procvičení

Kam dál

• Nerosty a horniny: poznávačka pro 4. a 5. třídu podle fotografií, nerost, nebo hornina, jak vznikla a k čemu se hodí. Hraje se i jako pexeso a třídění a je k ní pracovní list.
• Minerály a horniny: 98 vzorků pro 9. třídu se skupinami nerostů, druhy hornin, Mohsovou stupnicí, rudami a vzorci.
• Živá a neživá příroda: přírodověda pro 4. třídu, koloběh vody a co patří k neživé přírodě.
• Neživá příroda: všechno procvičování k nerostům a horninám na jednom místě.

Fotografie jsou z Wikimedia Commons, neuvedené jsou volná díla (CC0). James St. John (CC BY 2.0): žula, živec, zlato, grafit, halit, biotit, granát, čedič, pískovec, slepenec, jílovec, jíl, štěrk, černé uhlí, hnědé uhlí, rula; Thomas Bresson (CC BY 3.0): křemen; Parent Géry (volné dílo): muskovit.